Přeskočit na obsah

Václav Richter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. Václav Richter, DrSc.
Narození30. srpna 1900
Třešť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. dubna 1970 (ve věku 69 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKolumbárium
Ústředního hřbitova Brno
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípedagog, historik umění, učitel, muzeolog a vysokoškolský učitel
OceněníŘád práce (1969)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Richter (30. srpna 1900 Třešť[1]7. dubna 1970 Brno) byl český historik a teoretik umění zaměřený na raně středověkou a barokní architekturu, muzejní pracovník a vysokoškolský pedagog.

Po maturitě na gymnáziu v Pelhřimově studoval v letech 1921–1925 dějiny umění (prof. V. Birnbaum) a prehistorickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval jako volontér v Národním muzeu (1925–1926) a jako odborný asistent u Vojtěcha Birnbauma (1927–1928). Roku 1928 se stal knihovníkem Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně, kde byl později v letech 1938–1943 a 1945–1948 ředitelem, mezitím tam během války pracoval opět jako knihovník. V roce 1945 se habilitoval na Masarykově univerzitě a od roku 1946 vedl semináře dějin umění zejména na nově založené Univerzitě Palackého v Olomouci,[2] kde byl v roce 1948 jmenován profesorem, kratší úvazek měl také na Filozofické fakultě v Brně. Do Brna přešel v roce 1955 po zániku oboru dějin umění v Olomouci natrvalo a až do své smrti roku 1970 zde působil jako profesor v tomto oboru.

Václav Richter zemřel 7. dubna 1970 v Brně. Urna s jeho ostatky je uložena v kolumbáriu na Ústředním hřbitově v Brně (u budovy krematoria). Tamtéž jsou uloženy urny jeho manželky Věry Richterové, roz. Mládkové (1903–1987, sňatek v roce 1930 v Brně), která byla příbuznou Jana Mládka – manžela Medy Mládkové, a syna Aleše (1935–2002). S manželkou měl ještě staršího syna Václava (1933–1997). Jeho bratrem byl MUDr. František Richter (1908–1967), který působil jako lékař v nemocnici v Olomouci a Lázních Jeseníku.

  • Řád práce řp
  • Cena Antonína Matějčka
  • Zlatá pamětní medaile UJEP v Brně

Ve svém uměleckohistorickém výzkumu se věnoval především předrománské, románské a barokní architektuře Čech a Moravy. Je považován za zakladatele moderních kritických dějin architektury na Moravě. Jeho práce se dotýká například středověkého urbanismu (studie o vzniku Znojma, Brna, Telče či Olomouce). Důležitým tématem byly pro Richtera české a moravské rotundy. Nejstarší dějiny moravských sídel nově rozčlenil na fázi velkomoravských hradišť, fázi románských trhových tvrzí a fázi plánovitě zakládaných gotických měst. Významně se podílel na pokusech o lokalizaci prvního moravského biskupství, předvídal objevy některých kamenných svatyň z 9. století na Moravě.

Z barokních architektů se zabýval dílem Jana Blažeje Santiniho, J. B. Fischera z Erlachu či Domenica Martinelliho. Nejvýznamnější prací Václava Richtera se dnes jeví rozsáhlá práce o raně středověké Olomouci z roku 1959. Jeho teoretické dílo spojuje dějiny umění s filozofií, pokouší se často o filozofickou interpretaci dějin umění. Jeho blízkým přítelem byl filozof Jan Patočka. Počátkem 60. let byl spoluautorem knihy Vojtěcha Volavky O moderním umění.[3] a roku 1966 knihy o architektu Bohuslavu Fuchsovi.[4]

Bibliografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • K počátkům města Brna, Časopis matice moravské 60, 1936, č. 5, s. 257–314
  • Středověká Telč, Praha 1941
  • Město Třešť a jeho památky, Praha 1943
  • O pojem baroka v architektuře, Olomouc 1944
  • Rájec nad Svitavou. Státní zámek a okolí, Praha 1953 (s T. Bulionovou-Kubátovou, H. Rokytou)
  • Telč. Městská památková rezervace a státní Zámek, Praha 1958, 1976
  • Raněstředověká Olomouc, Praha-Brno, 1959
  • Kroměříž, Praha 1963 (s V. Jůzou, I. Krskem, J. Petrů)
  • Znojmo, Praha 1966 (s B. Samkem, M. Stehlíkem)
  • Umění a svět. Studie z teorie a dějin umění, Praha 2001 (ed. B. samek, Z. Kudělka), ISBN 80-200-0926-4
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Třešť
  2. KRSEK, Ivo. Olomoucká léta profesora Václava Richtera (1946-1955) [online]. Brno: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 
  3. Volavka Vojtěch, Mráz Bohumír, Richter Václav, O moderním umění, NČVU Praha 1961
  4. Kudělka Zdeněk, Bohuslav Fuchs (text Václav Richter), NČVU Praha 1966

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1219–1221, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • M. Togner (ed.) Václav Richter 1900–1970. Sborník příspěvků ze sympozia pořádaného ke 100. výročí narození a 30. výročí úmrtí profesora V. Richtera Katedrou dějin umění FF UP v Olomouci a Seminářem dějin umění MU v Brně 19.5.2000 v Muzeu umění Olomouc, Olomouc 2001
  • S. Petrová, Pokus o zařazení díla Václava Richtera do kontextu českých dějin umění na základě jeho publikovaných prací, diplomová práce FF UP Olomouc 1977

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]