Václav Bělohradský (patolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Václav Bělohradský
Václav Bělohradský
Narození 14. ledna 1844
Tursko
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. října 1896 (ve věku 52 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Zaměstnavatel Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Bělohradský (14. ledna 1844 Tursko[1] - 5. října 1896 Praha) byl český patolog. Roku 1872 získal doktorský titul na lékařské fakultě, v roce 1883 se habilitoval na právech, kde poté přednášel soudní lékařství. V roce 1890 byl jmenován mimořádným profesorem. Pracoval jako soudní znalec a přispíval články do odborných časopisů. Byl uznávaný pro své rozsáhlé znalosti a pedagogický talent.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na novoměstském gymnáziu studoval na pražské lékařské fakultě, kterou úspěšně absolvoval v roce 1872.[2] Roku 1883 se habilitoval jako docent soudní medicíny[3] a začal přednášet na české právnické fakultě.[2] Roku 1887 byl zapsán jako soudní znalec pro oblast trestního práva a o rok později i pro občanské právo.[2][4]

Roku 1890 byl jmenován mimořádným profesorem.[2]

Byl všeobecně uznávaný pro své rozsáhlé vědomosti, a to nejen ve svém oboru.[2] Podrobně znal řecké a římské klasiky a někdy z nich čerpal informace o projevech duševních poruch. Měl pedagogický talent, jeho přednášky byly poučné a oblíbené. V odborných článcích prokazoval hlubokou znalost literatury a používal výstižný styl. Dokonale ovládal histologii, chemii, chirurgii a vnitřní lékařství.[5]

Dlouhodobě trpěl neurózami, které se s postupem času stupňovaly. V poslední době se stranil lidí, a to i svých nejbližších přátel. Nepříznivě na něj také zapůsobila nemoc manželky. 5. října 1896 odpoledne byl nalezen mrtev ve svém kabinetu v druhém patře Karolina, příčinou smrti byla otrava.[2] Pohřben byl 8. října na Olšanských hřbitovech za účasti rektora UK (Jan Jaromír Hanel), děkanů lékařské a právnické fakulty a dalších představitelů akademické obce i veřejného života.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Bělohradský přispíval do odborných časopisů. K jeho oblíbeným tématům patřily psychopatologie, kazuistika, sexualita a řešení soudně-lékařských záhad (např. správné rozlišení mezi vraždou a sebevraždou).[5]

Jeho články vycházely především v Časopise českých lékařů[5] a Prager Zeitschrift für Heilkunde[7]

Samostatně vyšly:[8]

  • Dreizehnjährige Erfahrungen des gerichtlich-medicinischen Institutes in Prag (1880)
  • Odborná pathologie a therapie. Díl třetí, Nemoci cizopasničné a otravy (1881) — Bělohradského příspěvek do šestisvazkové publikace, kterou sestavil Bohumil Eiselt
  • Statistika zdravotnictví království a zemí v říšské radě zastoupených za rok 1880 (1884)
  • Sexualné perversity vůbec a vzácný případ homosexualné perverse zvlášť (1893)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f Prof. dr. Václav Bělohradský mrtev. Národní listy. 1896-10-06, roč. 36, čís. 275, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  3. První bilance české university. Národní listy. 1883-03-07, roč. 23, čís. 56, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  4. K případům, které řešil, patřilo například brutální přepadení pražského klenotnictví v červenci 1891, viz Lupič Alois Henzl před porotou. Národní listy. 1891-09-22, roč. 31, čís. 261, s. 2-3. Dostupné online [cit. 2011-02-25].  a Lupič Alois Henzl před porotou. Národní listy. 1891-09-23, roč. 31, čís. 262, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. , a zabití muže manželkou r. 1896, viz Z ráje manželského. Národní listy. 1896-06-24, roč. 36, čís. 173, s. 4-5. Dostupné online [cit. 2011-02-25].  a Z ráje manželského. Národní listy. 1896-06-25, roč. 36, čís. 174, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  5. a b c Prof. dr. Vácslav Bělohradský. Světozor. 1896-10-23, roč. 30, čís. 50, s. 599. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  6. Pohřeb p. MUDra. Václava Bělohradského. Národní listy. 1896-10-09, roč. 36, čís. 278, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  7. Prof. dr. Vácslav Bělohradský. Světozor. 1896-10-09, roč. 30, čís. 48, s. 576. Dostupné online [cit. 2011-02-25]. 
  8. Podle seznamu prací v NK ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas-Bend. Praha: Libri, 2005. 264-375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 359. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]