Umajjovci
Umajjovský chalífát ٱلْخِلَافَة ٱلْأُمَوِيَّة
| |||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||
klasická arabština (úřední), koptština, řečtina, latina, perština, aramejština, kurdština, berberské, africká románština, mezorabština, sindhština, gruzínština, prákrt
| |||||||||||||||||||
sunnitský islám (státní), ostatní
| |||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||
|
Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.
Posloupnost
[editovat | editovat zdroj]- Mu'ávija I. (661–680)
- Jazíd I. (680–683)
- Mu‘ávija II. (683)
- Marván I. (683–685)
- Abdulmalik (685–705)
- al-Valíd I. (705–715)
- Sulajmán (715–717)
- Umar II. (717–720)
- Jazíd II. (720–724)
- Hišám (724–743)
- al-Valíd II. (743–744)
- Jazíd III. (744)
- Ibráhím (744)
- Marván II. (744–750)
Španělští Umajjovci
[editovat | editovat zdroj]Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Umajjovci na Wikimedia Commons