Tigran Mansurjan

Tigran Mansurian
Tigran Mansurian
Narození	27. ledna 1939 (85 let); Bejrút
Alma mater	Musical College after Romanos Melikyan (1956–1960); Jerevanská státní konzervatoř (1960–1965)
Povolání	hudební skladatel a skladatel filmové hudby
Zaměstnavatel	Jerevanská státní konzervatoř
Ocenění	Boghossian Prize (2018); medaile Mesropa Maštoce; čestný občan Jerevanu; národní umělec Arménské SSR; Řád cti; … více na Wikidatech
Příbuzní	Arax Mansourian a Mher Mansuryan (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Tigran Mansurjan (také Tigran Yeghiayi Mansurian, arménsky Տիգրան Եղիայի Մանսուրյան; narozen 27. ledna 1939, Bejrút v Libanonu) je přední arménský skladatel klasické hudby a filmových partitur. Je autorem orchestrálních, komorních, sborových a vokálních děl, která se hrají po celém světě. V letech 2004 a 2017 byl nominován na ceny Grammy.

Mansurjanova hudba odráží hudební tradice Arménie, které sahají více než tisíc let zpět. Skladatelova citlivost se projevuje i v jeho snaze znovu postavit hudební mosty mezi národy.

Spolu s Jerwandem Jerkanjanem (narozen 1951) a Avetem Terteryanem (1929 -1994) patří k nejvýznamnějším skladatelům nové arménské hudby. V roce 2006 mu bylo uděleno čestné občanství hlavního města Arménie Jerevanu.

Skladatelova díla byla uvedena v největších koncertních sálech Londýna, Paříže, Říma, Milána, Berlína, Vídně, Moskvy, New Yorku, Los Angeles a dalších měst.

Životopis

Tigran Mansurjan se narodil 27. ledna 1939 arménským rodičům v Bejrútu v Libanonu. Jeho rodina byla silně spjata s arménským jazykem, tradicemi, písněmi a kulturou. Zde začal navštěvovat francouzskou katolickou školu, ale v osmi letech v roce 1947 se s rodinou vrátil do vlasti.

V roce 1956 se rodina usadila v Jerevanu, kde Mansurjan pokračoval ve vzdělávání. Nejprve studoval na Romanos Melikian Music School u arménského skladatele Edvarda Baghdasaryana. Poté navštěvoval Státní konzervatoři Jerevan Komitas, kde v letech 1960 až 1965 studoval skladbu u Ghasarose Sarjana. Jeho vzory byli arménský hudební skladatel Komitas a francouzský hudební skladatel Claude Debussy. Na začátku své kariéry se také seznámil s hudbou francouzského skladatele a dirigenta Pierra Bouleze a brzy dokázal obratně využívat komplikované moderní kompoziční postupy.

Na Státní konzervatoři Jerevan Komitas zůstal i po dokončení studia. Od roku 1967 až do roku 1986 zde vyučoval teorii moderní hudby jako odborný asistent. Od roku 1990 zde působil jako profesor a v letech 1992 - 1995 jako rektor konzervatoře.

Během svého uměleckého života se vypracoval na jednoho z předních arménských skladatelů. Postupem času si vytvořil přátelské umělecké vztahy s mnoha skladateli a interprety - například Edison Denisov, Alfred Schnittke, Sofia Gubaidulina, Arvo Pärt a později s Kim Kashkashian.

Dílo

Již během let studia napsal hudební díla různých žánrů a za některá z nich byl oceněn.
Jeho kompoziční tvorba zahrnuje orchestrální díla, sedm koncertů pro smyčcové nástroje a orchestr, sonáty pro violoncello a klavír, tři smyčcová kvarteta, sborovou hudbu, komorní hudbu a díla pro sólové nástroje.
V letech 1968 až 1984 také složil několik filmových partitur. Jeho filmová hudba je melodická, lyrická a výrazně přispívá k uměleckému vyznění filmu.
V roce 2004 bylo jeho album Monodia nominováno na cenu Grammy za Nejlepší výkon instrumentálního sólisty (s orchestrem) a Nejlepší současnou klasickou skladbu.
V roce 2011 zkomponoval sbírku osmi skladeb Requiem k uctění památky arménské genocidy. Obdržel za ní prezidentskou cenu Arménie za zvěčnění památky mučedníků a za představení arménské genocidy. Toto album bylo na 60. výročním udílení cen Grammy v roce 2017 nominováno ve dvou kategoriích Nejlepší současná klasická skladba a Nejlepší sborový výkon.
Mansurjan postupně vyvinul jednoduchý a téměř liturgický styl. Dospěl tak ke strohému a úspornému způsobu vyjadřování, který mystickým způsobem spojuje starověké a moderní prvky.
V posledních letech se věnuje výhradně skladbě.

Filmová hudba

The Color of Pomegranates (Barva granátových jablek), 1968
The Color of Armenian Land (Barva arménské země), 1968
Autumn Pastoral (Podzimní pastorále), 1971
And So Every Day (A tak každý den), 1972
We and Our Mountains (My a naše hory), 1969
Seasons of the Year (Období roku), 1975
Autumn Sun (Podzimní slunce), 1979
Legend of the Clown (Legenda o klaunovi), 1979
A Piece of Sky (Kousek nebe), 1980
The Tango of Our Childhood (Tango našeho dětství), 1984

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tigran Mansurian na anglické Wikipedii a Tigran Mansurjan na německé Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tigran Mansurian na Wikimedia Commons