Přeskočit na obsah

Tibetská autonomní oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tibetská autonomní oblast
西藏自治区
བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས།
Geografie
Hlavní městoLhasa ལྷ་ས།
Statusautonomní oblast
Souřadnice
Rozloha1 228 400 km²
Nejvyšší bodMount Everest (8849 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel3 145 000 (2014)
Hustota zalidnění2,6 obyv./km²
HDP/obyv.4 766 USD
Jazyktibetština, čínština
Národnostní složeníTibeťané 90%, Chanové 8%, Mönpové, Chuejové
NáboženstvíTibetský buddhismus
Správa regionu
StátČínaČína Čína
Nadřazený celekČínská lidová republika
Podřízené celky4 městské prefektury, 3 prefektury
Vznik1965
MěnaRMB
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-XZ
Telefonní předvolba(+86)
Označení vozidel
Oficiální webxizang.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tibetská autonomní oblast (tradiční znaky: 西藏自治區; zjednodušené znaky: 西藏自治区; pinyin: Xīzàng Zìzhìqū; tibetsky བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས་ Wylie: Bod-rang-skyong-ljongs) je autonomní oblast tibetské národnosti v Čínské lidové republice. Leží v západní Číně na Tibetské náhorní plošině na historickém území Tibetu zvaném Ü-Cang. Svou rozlohou se jedná o druhou největší provincii ČLR, obývá ji však nejméně obyvatel ze všech provincií, což z Tibetské autonomní oblasti činí nejřidčeji osídlenou oblast země. 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Čchingchajsko-tibetská železnice, která vede z Golmudu v provincii Čching-chaj do Lhasy, čímž bylo dosaženo železničního spojení mezi Čínou a Tibetem.

Hlavní článek: Geografie Tibetu

Tibetská autonomní oblast se nachází na Tibetské náhorní plošině, průměrná nadmořská výška se zde pohybuje přes 4 000 metrů nad mořem. ČLR a Indie mají dodnes nevyřešené spory o tibetské pohraničí v oblasti Arunáčalpradéše a ohledně McMahonovy linie. V TAO pramení řeky Salwin, Jang-c’-ťiang, Brahmaputra, Indus a další.

Směrem od jihu na západ hraničí Tibetská autonomní oblast s Myanmarem, Indií, Bhútánem, a Nepálem; hranice je dlouhá 4 000 km. Směrem od severu na východ pak sousedí s čínskými provinciemi Sin-ťiang, Čching-chaj, S’-čchuan a Jün-nan.

Území autonomní oblasti tvoří něco přes polovinu celkové rozlohy historického Tibetu, které se dostalo do závislosti na Číně poprvé ve 13. století, kdy byla Čína ovládána Mongolskou říší.[1] Během následujících století byl Tibet střídavě vazalským a nezávislým územím. Roku 1912, po pádu císařství Čching v Číně, se Tibet opětovně zcela osamostatnil a ustanovil novodobý tibetský stát, roku 1950 však byl násilně obsazen a anektován komunistickou Čínskou lidovou republikou. V jádrové oblasti historického Tibetu pak byla roku 1965 oficiálně vyhlášena Tibetská autonomní oblast.

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Z celkového počtu 3 145 000 obyvatel provincie Tibeťané tvoří asi 90 % populace; druhou nejvýznamnější etnickou skupinou jsou Chanové, kterých v poslední dekádě výrazně přibývá a dnes jich je asi 8% z celkového počtu obyvatel TAO (v roce 2008 6%). Ve zbylých 2 % jsou zastoupeny všechny ostatní národnostní menšiny, např. Monpové, Lhopové a Chuejové, aj. Ze sčítání lidu dále vyplývá, že etnické skupiny nejsou rozmístěny rovnoměrně, když např. obyvatelstvo ve Lhase je tvořeno ze 63 % Tibeťany, 34 % Chany a ostatní národnosti jsou zastoupeny 3 %.

Gramotnost dosahuje 59 % (1999) a míra urbanizace činí 27 %. Na jednoho lékaře připadá 478 obyvatel (2000). Je zde nejnižší příjem na hlavu ze všech čínských provincií a také se jedná o jediný region ČLR, kde průměrná délka života nepřekračuje 60 let (celostátní průměr je 69 let). Novorozenecká úmrtnost je zde dokonce jedenáctkrát vyšší než v Pekingu.[2]

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

Tibetská autonomní oblast je rozdělena na tři prefektury a čtyři městské prefektury. Prefektury se dále člení na 73 okresů.

Členění Tibetské autonomní oblasti
Mapa autonomní oblasti # Název tibetsky Název čínsky Sídelní městský obvod
nebo okres
Sídelní město Počet obyvatel (2010)
český přepis tibetsky Wylie znaky pchin-jin český přepis
Městská prefektura
3 Čhamdo ཆབ་མདོ་གྲོང་ཁྱེར་ chab-mdo grong-khyer 昌都市 Chāngdū Shì Čchang-tu Š' městský obvod Kharo Čhamdo 657 505
4 Žikace གཞིས་ཀ་རྩེ་གྲོང་ཁྱེར་ gzhis-ka-rtse grong-khyer 日喀则市 Rìkāzé Shì Ž'-kcha-ce Š' městský obvod
Samdrub-ce
Žikace 703 292
5 Lhasa ལྷ་ས་གྲོང་ཁྱེར་ lha-sa grong-khyer 拉萨市 Lāsà Shì La-sa Š' městský obvod
Čcheng-kuan
Lhasa 559 423
7 Ňingthri ཉིང་ཁྲི་གྲོང་ཁྱེར་ nying-khri grong-khyer 林芝市 Línzhī Shì Lin-č' Š' městský obvod Pa-i Pa-i 195 109
Prefektura
1 Ngari མངའ་རིས་ས་ཁུལ་ mnga'-ris sa-khul 阿里地区 Ālǐ Dìqū A-li Ti-čchü okres Gar Sengge khabab 95 465
2 Nagčhu ནག་ཆུ་ས་ཁུལ་ nag-chu sa-khul 那曲地区 Nàqū Dìqū Na-čchü Ti-čchü okres Nagčhu Nagčhu 462 382
6 Lhokha ལྷོ་ཁ་ས་ཁུལ་ lho-kha sa-khul 山南地区 Shānnán Dìqū Šan-nan Ti-čchü okres Nedong Cethang 328 990

Čínská vláda investuje vysoké finanční částky na rozvoj Tibetské autonomní oblasti, pro rok 2015 činí víc než 35 miliard RMB[3].

Za účelem rozvoje turistiky otevírá nová civilní letiště, která dnes fungují u Lhasy, Žikace, Ngari, Čhamda, Ňingthri a letiště v Nagčhu je ve výstavbě. Od roku 2012 vláda zpřísnila podmínky vstupu do TAO pro cizince, zatímco v roce 2014 navštívilo TAO 15 milionů Číňanů. Plán pro rok 2015 činí 17 milionů Číňanů.

  1. FRENCH, Patrick. Tibet, Tibet: Historie ztracené země. Praha: BB/Art, 2004. ISBN 80-7341-189-X. Kapitola Devátá, s. 114. 
  2. Yu Xejun: Population Development and Family Planning: Prerequisites for Western Development. www.cpirc.org.cn [online]. [cit. 2006-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-01. 
  3. [1] Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. 西藏2014年国民经济和社会发展计划执行情况与2015计划草案报告

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]