Textilní vlákno
Textilní vlákno je délkový útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k průřezu. Podle zákona o ochraně spotřebitele se za textilní vlákna považují také ohebné pásky a dutinky, které mají šířku maximálně 5 mm a jsou vhodné pro textilní zpracování. [1]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Morfologie: Všechna organická textilní vlákna sestávají ze svazku makrofibril, jejichž součástí jsou elementární mikrofibrily. Mikrofibrily vznikají z řetězců makromolekul, které tvoří buďto krystaly a nebo jsou amorfní.
(Morfologie schematicky: Vlákno – z makrofibril – z mikrofibril – z molekul)
Od specifické morfologické a chemické struktury molekuly jsou závislé fyzikální a chemické vlastnosti vlákna.[2]
Anorganická textilní vlákna mají vnitřní strukturu amorfní.
Ke zpracovatelským vlastnostem patří například pevnost, tažnost, jemnost, délka, povrchová drsnost, obloučkovitost, atp. Podle možnosti zpracování se vlákna rozlišují na:
- Vlákna spřadatelná (zvaná také staplová) – s délkou nad 10 mm
- Filamenty (v češtině se jim dříve říkalo hedvábí) – s „nekonečnou“ délkou (až několik tisíc metrů)
- Nespřadatelná – pod 10 mm délky (na netkané textilie, kompozity atd.)
Užitné vlastnosti: hřejivost, pružnost, omak, navlhavost, srážlivost, odolnost proti chemikáliím a povětrnosti, pevnost v oděru atp.[3]
Rozdělení vláken podle původu
[editovat | editovat zdroj]| Textilní vlákna |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
Podle původu se rozlišují dvě základní skupiny: přírodní a umělá (zvaná také chemicky vyrobená nebo syntetická)[4]) vlákna. Obě skupiny se dále dělí:
| PŘÍRODNÍ VLÁKNA | rostlinná | živočišná (x) | anorganická | ||||||||
| Druh | lýková | ze semen | z listů | ze srstí | sekrety hmyzu | ¡ | |||||
| Příklad | len | bavlna | sisal | ovčí vlna | přírodní hedvábí | azbest | |||||
(x) K živočišným vláknům patří také filament ze zvířecích střev (catgut[5])
| UMĚLÁ VLÁKNA | přírodní polymery | syntetické polymery | nepolymerní | |||||||||||||
| Původ | rostlinný | zvířecí | polykondenzace | polymerace | polyadice | kov | minerál | pyrolýza | ||||||||
| Příklad | viskóza | kasein | PE, PA6.6 | PAC, PP, PA6 | elast. vl. | ocel | sklo | uhlík. vl. | ||||||||
Jiná rozdělení
[editovat | editovat zdroj]Např. ITEH Standards rozdělují vlákna na 4 základní skupiny: přírodní – umělá – minerální a kovová – ostatní.[7]
Světová výroba vláken
[editovat | editovat zdroj]V roce 2021 byla zaznamenána spotřeba 113 milionů tun textilních vláken[8] s následujícími podíly:[9]
| Podíly na světové spotřebě vláken v roce 2018 | |||
| Pořadí | Skupina | Nejvyšší podíl | % |
|---|---|---|---|
| 1 | filamenty | PES, PA, PP, GF, | 46 |
| 2 | bavlna | Čína, USA, Indie | 24 |
| 3 | stříž z umělých vláken | PES, PAN, CV | 25 |
| 4 | ostatní přírodní vlákna | WO, SE, LI | 5 |
Mezinárodní zkratky pro označení textilních vláken
[editovat | editovat zdroj]Výňatek ze seznamu zkratek vydaného Mezinárodním úřadem pro standardizaci v Bruselu (BISFA): [10]
| Vlákno | Zkratka | Vlákno | Zkratka | Vlákno | Zkratka |
|---|---|---|---|---|---|
| bavlna | CO | sisal | SI | modal | CMD |
| juta | JU | ovčí vlna | WO | polyamid | PA |
| hedvábí (přírod.) | SE | velbloudí srst | WK | polyimid | PI |
| kokosové vl. | CC | aramid | AR | polyakryl | PAN |
| konopí | HF | elastická vl. | EL PE | polypropylen | PP |
| kozí chlupy | HZ | fluorová vl. | PTFE | polyester | PES x |
| lama | WL | keramická vl. | CEF | polyethylen | PE |
| len | LI | kovová vl. | MTF | skleněná vl. | GF |
| mohér | WM | lyocell | CLY | uhlíková vl. | CF |
| ramie | RA | melaminová vl. | MF | viskóza | CV |
x Většina odborníků používá namísto PES zkratku PET, která lépe vyjadřuje anglickou verzi chemického složení polyethylene terepthalate tohoto polymeru.[11]
Ceny textilních vláken
[editovat | editovat zdroj]| Ceny textilních vláken v roce 2020 (€/kg) | |||
| Druh vlákna | €/kg | Druh vlákna | €/kg |
|---|---|---|---|
| p- aramid. filament | 15–100 | kašmír | 40–90 |
| uhlík | 10–80 | mohér | 15–60 |
| přírodní hedvábí | 30–50 | jak | 35–40 |
| p- aramid. stříž | 10–40 | m-aramid. stříž | 10–25 |
| velboud | 15–22 | ovčí vlna | 10–20 |
| alpaka | 8–10 | konopí | 5–9 |
| elastická vlákna | 4–9 | len | 3–6 |
| sklo | 3–6 | bavlna | 1,80–3 |
| PAN | 2–2,80 | PA fil. DTY[12] | 2,70 |
| PA fil. FDY | 2,50 | PA fil. POY | 2,30 |
| sisal | 1,50–2 | azbest | 2,00 |
| abaka | 1,50–2 | PET stříž | 0,90–1,50 |
| PET fil. POY | 0,90-1,50 | PP | 0,50 |
V tabulce nejsou uvedeny některé známé druhy vláken, např. juta, keramická vlákna, jemná živočišná vlakna aj.[13]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 209–210
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu textilní vlákno na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ textilní vlákno [online]. Havit, 1998-2017 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Denninger: Lexikon technische Textilien, Deutscher Fachverlag 2009, ISBN 978-3-86641-093-0, str. 116
- ↑ Militký: Textilní vlákna, TU Liberec 2002, ISBN 80-7083-644-X
- ↑ ČSN EN ISO 2076 [online]. Uvádění výrobků na trh, 2022-06-01 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Pre-Industrial and Industrial Textile Processing [online]. Korean Minjok Leadership Academy, 2009 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Classification of Textile Fibres [online]. Textile Engineering, 2023-01-26 [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 59.060 - TEXTILE FIBRES [online]. ITEH Standards, 2022-05-31 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Preferred Fiber And Materials Market Report [online]. Textile Exhange, 2022-10-01 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jahresprognose [online]. textile network, 2019-02-19 [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ What are Generic Fbre Names? [online]. CIRFS, 2016 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mather/Wardman: The Chemistry of Textile Fibres, Royal Society of Chemistry 2015,ISBN 9781782626367, str. 4
- ↑ Gezogenes Texturgarn (DTY) [online]. Anadollu, 2024 [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 61
