Lyocell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lyocell (zkratka CLY) je označení druhu viskózových vláken vyrobených „zvlákňováním v rozpouštědle“ (solvent-spun cellulosics). [1]

Způsob výroby[editovat | editovat zdroj]

Základní surovina je (stejně jako u standardní viskózy) dřevo z různých druhů rostlin (buk, eukaliptus aj). Rozdrcená buničina se rozpouští nejedovatým prostředkem NMMO (N-metylmorfolín-N.oxid). Roztok se po průchodu zvlákňovací tryskou sráží, rozpouštědlo se z vlákniny vypírá, recykluje (téměř stoprocentně) a vrací k novému použití.[2]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Matrace z lyocellové tkaniny

[3] [4] Jako textilní materiál se z lyocelu vyrábí hladká, lesklá staplová vlákna a filamenty v bílé barvě.

Porovnání fyzikálních vlastností s podobnými vlákny:

Druh vlákna Lyocell stand.
viskóza
polynosic Cupro bavlna
Pevnost za sucha (cN/tex) 40–44 20–24 35–40 15–20 20–24
Tažnost za sucha (%) 14–16 20–25 10–15 7–23 7–9
Pevnost za mokra (cN/tex) 34–38 10–15 27–30 9–15 25–30
Tažnost za mokra (%) 16–18 25–30 10–15 6–43 14–14
Navlhavost (%) 65–70 90–100 55–70 100 45–55

K pozitivním vlastnostem patří také: velmi dobrá afinita k barvivům (brilantnost barev), odolnost proti louhům, úplná biologická rozložitelnost, možnost praní výrobků při 60 °C

Nedostatky: nízká elasticita (mačkavost) a malá odolnost proti kyselinám

Použití[editovat | editovat zdroj]

Tričko z lyocellu

Příze se dají použít bez příměsí (často z mikrovláken) [5] nebo ve směsi s polyesterem, bavlnou, lnem, hedvábím nebo vlnou (s vhodnou jemností a délkou střiže) na oděvní tkaniny a pleteniny, šicí nitě, pneumatikové kordy, speciální papír aj. [2] [6] [7]

Z historického vývoje[editovat | editovat zdroj]

Základní výzkum začal v 80.letech minulého století u nizozemské firmy Akco, od které zakoupily licenci firmy Courtalds a Lenzing a vyráběly od 90. let lyocell průmyslově. Lenzing převzal v roce 2004 také výrobní zařízení firmy Courtalds spolu se značkou Tencel®, pod kterou prodává lyocellová vlákna jako největší světový výrobce (v roce 2011). Celosvětová výrobní kapacita se v roce 2014 odhadovala na 200 000 ročních tun.[8]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4, str. 127-130
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 427

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Definice lyocelu v USA (anglicky):: http://www.afma.org/f-tutor/lyocell.htm Archivováno 16. 11. 2011 na Wayback Machine
  2. a b Tencel yarn [online]. Shandong Huyxing, 2017 datum přístupu = 2019-10-04. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Woodings:Regenerated Cellulose Fibres, Elsevier 2001, ISBN 9781855737587
  4. Fibers tensile properties [online]. Zresearch Gate, 2019 datum přístupu = 2019-10-04. Dostupné online. (angllicky) 
  5. MicroTencel® (německy): http://www.buhleryarn.com/de/produkte/micro-tencel/us-tencel-micro/ Archivováno 8. 11. 2011 na Wayback Machine
  6. V-\Shirt aus 100% Lyocell [online]. Trigema, 2019 datum přístupu = 2019-10-04. Dostupné online. (německy) 
  7. Tencel C-Fasern aus Zellulose und Chitosan [online]. HMC, 2011-03-17 datum přístupu = 2019-10-04. Dostupné online. (německy) 
  8. Rojas: Cellulose Chemistry and Properties, Springer 2016, ISBN 9783319260150