Polyethylenová vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Polyethylenová vlákna jsou výrobky z nasycených lineárních makromolekul alifatických uhlovodíků.

Struktura polyethylenového řetězce (kalotový model)

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Výchozí látkou je polymer s mimořádně vysokou molekulovou váhou (UHMWPE z anglického Ultra-high-molecular-weight polyethylene, viz též tržná délka). Sloučenina se zvlákňuje protlačováním přes trysky a dlouží. Protože filamenty mají poněkud želatinový vzhled, říká se procesu také gelové zvlákňování. Tato technologie byla vynalezena v roce 1957. (Už od roku 1937 se vyráběl polyethylenový monofil technologií "vysokého tlaku", avšak s malým úspěchem) (viz Mecheels).

Nejznámější PE vlákno vyrábí od roku 1990 s označením Dyneema nizozemská firma DSM, se kterou kooperují výrobci tohoto vlákna v USA a v Japonsku. Chemicky stejné vlákno ale trochu jiným způsobem vyrábí i firma Honeywell a nazývá jej Spectra.

Celosvětová roční produkce se dala v roce 2010 odhadovat na 300 000 tun, z toho 43% fóliových pásků, 34 % monofilamentů a 23% krátkých vláken (viz Loy, str. 61).

V ČR se z polyethylenu vyrábí jen plasty (firma Silon) [1]

Vlastnosti vlákna[editovat | editovat zdroj]

Srovnání některých fyzikálních vlastností vláken používaných na technické textilie:

Druh vlákna Specif.
hmotnost

kg/dm³

Relat.
pevnost

cN/dtex

Tažnost

%

Bod
tání

°C

E-sklo 2,6 1,8 3,3 850
aramid HM 1,45 2,8 2,2 550
uhlík 1,78 3,8 1,5 2400
polyethylen 0,97 7-38 3,6 150

Polyethylenová vlákna mají mimořádně vysokou pevnost v tahu, podle některých údajů až desetkrát vyšší než například speciální uhlíkové vlákno. Spolu s polypropylenem patří k nejlehčím materiálům. Výrobky dobře odolávají ultrafialovému záření (po 1500 hodinách nejméně 80 %) a mnoha chemikáliím. .[2]

Použití vláken pro textilní účely je omezené, protože se dají jen velmi obtížně řezat a mají nulovou navlhavost (vývoj statické elektřiny).

Zpracování a použití textilií[editovat | editovat zdroj]

  • Fóliové pásky se používají na podkladové tkaniny na levné koberce a vlasové pásky (niti) pro umělý trávník, na dekorační a technické tkaniny a vázací šňůry
  • Staplová vlákna se používají jen na netkané textilie, příze se z nich nedá vyrábět
  • Z filamentů se vyrábí lana, šňůry a nitě s vynikající pevností v tahu (např. lano o průměru 10 mm a váze 5 kg/100 m má nosnost 10,5 tuny) [3]

Svazky filamentů se přidávají do kompozitů jako jádro mezi vrstvami z uhlíkových nebo skleněných tkanin.

Tkaniny mají vysokou rázovou a tažnou pevnost, jsou proto vhodné jako podklad na lamináty, ze kterých se zhotovují např. lodi, pracovní a vojenské přilby, pancéřované oděvy.

  • Pleteniny: např. pracovní rukavice na ochranu proti pořezání [5]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981
  • Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3871508764
  • Loy: Chemiefasern für technische Textilprodukte, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 978-3-86641-197-5, str. 60-61
  • Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 440

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Údaje firmy Silon: http://www.silon.eu/cz/profil.php
  2. Fyzikální vlastnosti polyethylenu (německy): http://www.seil-frey.de/produkt/html/03/Eigenschaften_polyethylen.cfm
  3. Lana z polyethylenu (německy): http://www.gert-unterreiner.de/htmls/fz-dyneema-windenseile.html
  4. Tkaniny z PE-filamentů (německy): http://www.swiss-composite.ch/pdf/t-dyneema.pdf
  5. Pracovní rukavice z PE-filamentu: http://www.edelstahl-in-bestform.de/shop-1/handschuhe.html
  6. Umělý trávník pro pozemní hokej (anglicky): http://www.sti-sports.com/sti/europe_africa_site/de/product/poligras_hockey.ht</ml

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]