Zvlákňování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zvlákňování (angl.: fiber spinning, něm.: Faserspinnen) je proces přeměny tekuté látky na textilní vlákno.

Zvláknitelná tekutina může být

Způsoby umělého zvlákňování[editovat | editovat zdroj]

K nejznámějším technologiím patří:

Zvlákňovací tryska (z roku 1958)
Druh zvlákňování Technologie (stručný popis příkladů) Druhy materiálu
Tavné tavenina 30–60 °C nad tavným bodem zvlákňov. látky – tryska – chladicí komora (současné dloužení) PES, PA, PP,GF
Suché surovina v těkavém rozpouštědle – tryska – šachta s proudem horkého vzduchu – vypaření rozpouštědla, dloužení elasty, acetáty, PAC
Mokré polymerní roztok – tryska – srážecí (koagulační) lázeň VI, aramidy, triacetát, PAC
Gelové roztok polymeru s vysokou molekul. hmotností + těkavé rozpouštědlo – tryska – chlazení ve vodní lázni PE, (PAC, PVC)
Sol/gel z polymeru solu se odnímá rozpouštědlo – tryska – spékání (sintrování) Al2O3, SiC
Emulzní disperze s polymerní matricí – tryska – srážecí lázeň – zahřívání na 400 °C, spékání fluorová vlákna
Elektrostatické mezi anodu (injekční zařízení) a katodu (sběrná deska) s el. napětím 5–15 kV se vstřikuje polymer – spojitý proud polymeru tuhne a zachycuje se na sběrné desce nanovlákna
Chemické ukládání par VLS: substrát s katalyzátorem v reaktoru – tavení katalyzátoru (1400 °C) – přesycení roztavené kapky plynem – krystalizace na substrátu ve tvaru vlákna whiskery

Jak ukazuje tabulka, většina umělých textilních surovin pochází z tavného zvlákňování. K výrobě filamentů se používají technologie zvlákňování přes trysku. Elektrostaticky a ukládáním par se (dosud) dají vyrábět jen krátká, neuspořádaná vlákna.

K méně používaným technologiím patří např.:

  • při zvlákňování skla: foukání přes trysku, tažení z tyče, odstředování [1],
  • různé způsoby zvlákňování kovů [2]
  • při výrobě nanovláken: fázové dělení, template synthesis
  • pyrolýza jako součást procesu výroby uhlíkových vláken se dá pokládat za zvláštní druh zvlákňování [3]

Zvlákňování proteinů[editovat | editovat zdroj]

Housenka bource morušového vylučuje proteinový sekret, který na vzduchu tuhne. Smyčkovým pohybem hlavy housenka táhne a napíná vlákno a tím dochází k orientaci molekul v hedvábí.

Protein určitých pavouků se naočkovává kozám, jejichž mléko se s přidáním solí tlačí přes trysku a tak vzniká hedvábí.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Koslowski: Chemiefaser-lexikon:Begriffe- Zahlen- Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4
  • Franz Fourné; Peter M. Latzke: Synthetische Fasern : Herstellung, Maschinen und Apparate, Eigenschaften, Hanser Verlag 1995 ISBN 3-446-16058-2

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zvlákňování skla (německy): http://www.baumann-online.de/ho_alois-kiessling/facharbeiten/Glasfaser/glas.htm
  2. Výroba kovových vláken (německy): http://www.qucosa.de/fileadmin/data/qucosa/documents/1192/1098897061531-5692.pdf
  3. Technologie výroby uhlíkových vláken (německy): http://www.chm.tu-dresden.de/mtc1/Faserstoffe/Vorlesung_11.pdf