Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – smíšená čtyřhra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Zlatá olympijská medaile zlato Anastasija Pavljučenkovová (ROC)
 Andrej Rubljov (ROC)
Stříbrná olympijská medaile stříbro Jelena Vesninová (ROC)
 Aslan Karacev (ROC)
Bronzová olympijská medaile bronz Ashleigh Bartyová (AUS)
 John Peers (AUS)
      Finále6–3, 6–7(5–7), [13–11]
      Počet16 párů z 14 zemí
      Povrchtvrdý – DecoTurf / venku
      Datum28. července – 1. srpna 2021
      DějištěTenisový park Ariake
zóna Tokijského zálivu
Tokio, JaponskoJaponsko Japonsko
Soutěže
mužská dvouhra • mužská čtyřhra
ženská dvouhra • ženská čtyřhra
smíšená čtyřhra
Tenis na letních olympijských hrách
smíšená čtyřhra
◄◄ 2016

Smíšená čtyřhra na Letních olympijských hrách 2020 probíhala od 28. července do 1. srpna 2021. Do smíšené soutěže tokijského olympijského turnaje nastoupilo šestnáct párů. Dějištěm se staly dvorce s tvrdým povrchem DecoTurf v Tenisovém parku Ariake.[1][2] Letní olympijské hry 2020 byly o rok odloženy kvůli pandemii covidu-19. Vzhledem k obnovení japonského nouzového stavu pro sílící epidemii v oblasti Tokia se hry konaly bez diváků.[3] Obhájci zlatých medailí byli Američané Bethanie Matteková-Sandsová a Jack Sock,[4] který se na hry nekvalifikoval. Spoluhráčem Mattekové-Sandsové se stal Rajeev Ram obhajující riodejaneirské stříbro, hned v prvním kole však dohráli na raketách německého páru Laura Siegemundová a Kevin Krawietz.

Olympijský turnaj pořádaly Mezinárodní tenisová federace a Mezinárodní olympijský výbor. Smíšená čtyřhra byla součástí profesionálních okruhů ATP Tour a WTA Tour. Tenisté si do žebříčku nepřipsali žádné body. Hrálo se na dva vítězné sety. Tiebreak uzavíral první dva sety za stavu her 6–6. Případnou rozhodující sadu tvořil supertiebreak.[1][2]

Smíšená čtyřhra se hrála na sedmém z šestnácti ročníků, na nichž byl tenis zařazen do programu olympijských her. Poprvé se na olympiádě objevila v roce 1900. Následně se stala její součástí v letech 1912, 1920 a 1924. Mezi pravidelné soutěže se vrátila až v Londýně 2012.

Olympijskými vítězi se stali čtvrtí nasazení Rusové reprezentující Ruský olympijský výbor Anastasija Pavljučenkovová s Andrejem Rubljovem, kteří v ryze ruském finále zdolali dvojici Jelena Vesninová a Aslan Karacev. Po rovnocenném rozdělení úvodních dvou sad 6–3 a 6–7(5–7) rozhodl o šampionech až supertiebreak poměrem míčů [13–11], přičemž za vítězní Pavljučenkovová s Rubljovem museli za stavu 9–10 odvracet mečbol svých krajanů. V podobné situaci se ocitli už v semifinálové utkání proti Australanům. [5][6] Bronz připadl bez boje australskému páru Ashleigh Bartyová a John Peers, když srbský pár Nina Stojanovićová a Novak Djoković před zápasem o bronzovou medaili z turnaje odstoupil pro zranění Djokoviće. Srbská světová jednička předtím ve stejný den prohrála i boj o bronz z mužské dvouhry.[7]

Harmonogram[editovat | editovat zdroj]

Harmonogram
Datum 28. července 29. července 30. července 31. července 1. srpna
Zahájení (UTC+9) 11:00 15:00 15:00 15:00 15:00
Smíšená čtyřhra 1. kolo čtvrtfinále semifinále o bronz o zlato

Nasazení párů[editovat | editovat zdroj]

 1.    Kristina Mladenovicová (FRA) /  Nicolas Mahut (FRA) (1. kolo)
 2.    Maria Sakkariová (GRE) /  Stefanos Tsitsipas (GRE) (2. kolo)
 3.    Bethanie Matteková-Sandsová (USA) /  Rajeev Ram (USA) (1. kolo)
 4.    Anastasija Pavljučenkovová (ROC) /  Andrej Rubljov (ROC) (vítězové, zlatá medaile)

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Legenda
První kolo   Čtvrtfinále   Semifinále   Finále o zlatou medaili
1   K Mladenovic (FRA)
  N Mahut (FRA) 		4 2  
  J Vesnina (ROC)
  A Karacev (ROC) 		6 6       J Vesnina (ROC)
  A Karacev (ROC) 		6 6  
Alt   F Ferro (FRA)
  P-H Herbert (FRA) 		3 63     I Świątek (POL)
  Ł Kubot (POL) 		4 4  
  I Świątek (POL)
  Ł Kubot (POL) 		6 77         J Vesnina (ROC)
  A Karacev (ROC) 		77 7  
3   B Mattek-Sands (USA)
  R Ram (USA) 		4 7 [8]         N Stojanović (SRB)
  N Djoković (SRB) 		64 5  
  L Siegemund (GER)
  K Krawietz (GER) 		6 5 [10]       L Siegemund (GER)
  K Krawietz (GER) 		1 2
  N Stojanović (SRB)
  N Djoković (SRB) 		6 6     N Stojanović (SRB)
  N Djoković (SRB) 		6 6  
  L Stefani (BRA)
  M Melo (BRA) 		3 4         J Vesnina (ROC)
  A Karacev (ROC) 		3 77 [11]
  J Švedova (KAZ)
  A Golubjev (KAZ) 		3 63       4   A Pavljučenkova (ROC)
  A Rubljov (ROC) 		6 65 [13]
ITF   E Šibahara (JPN)
  B McLachlan (JPN) 		6 77     ITF   E Šibahara (JPN)
  B McLachlan (JPN) 		5 77 [8]  
  D Jurak (CRO)
  I Dodig (CRO) 		7 4 [9]   4   A Pavljučenkova (ROC)
  A Rubljov (ROC) 		7 60 [10]  
4   A Pavljučenkova (ROC)
  A Rubljov (ROC) 		5 6 [11]       4   A Pavljučenkova (ROC)
  A Rubljov (ROC) 		5 6 [13]
  A Barty (AUS)
  J Peers (AUS) 		6 77         A Barty (AUS)
  J Peers (AUS) 		7 4 [11]  
  N Podoroska (ARG)
  H Zeballos (ARG) 		1 63       A Barty (AUS)
  J Peers (AUS) 		6 4 [10] Zápas o bronzovou medaili
  G Dabrowski (CAN)
  F Auger-Aliassime (CAN) 		3 4   2   M Sakkari (GRE)
  S Tsitsipas (GRE) 		4 6 [6]     N Stojanović (SRB)
  N Djoković (SRB)
2   M Sakkari (GRE)
  S Tsitsipas (GRE) 		6 6     A Barty (AUS)
  J Peers (AUS) 		w/o

Seznam kvalifikovaných párů[editovat | editovat zdroj]

Seznam párů smíšené čtyřhry
Poř. KŽ[p. 1] Ženská deblistka Mužský deblista národní olympijský výbor
dvouhra čtyřhra tenistka dvouhra čtyřhra tenista
Přímá účast dle kombinovaného žebříčku
1. 6. 59. 3. Kristina Mladenovicová 305. 3. Nicolas Mahut Francie
2. 22. 18. 228. Maria Sakkariová 4. 148. Stefanos Tsitsipas Řecko
3. 24. 269. 13. Bethanie Matteková-Sandsová – 11. Rajeev Ram Spojené státy americké
4. 25. 357. 1.PR(141.) Jelena Vesninová 24. 232. Aslan Karacev Sportovci ROV
5. 26. 1. 27. Ashleigh Bartyová – 25. John Peers Austrálie
6. 26. 19. 83. Anastasija Pavljučenkovová 7. 71. Andrej Rubljov Sportovci ROV
7. 26. 9. 42. Iga Świąteková – 17. Łukasz Kubot Polsko
8. 30. – 22. Darija Juraková – 8. Ivan Dodig Chorvatsko
9. 32. 519. 11. Gabriela Dabrowská 21. 81. Félix Auger-Aliassime Kanada
10. 41. 788. 23. Luisa Stefaniová – 18. Marcelo Melo Brazílie
11. 45. 33. 357. Paula Badosová 12. 68. Pablo Carreño Busta Španělsko
12. 46. 40. 69. Nadia Podoroská – 6. Horacio Zeballos Argentina
13. 53. 55. 33. Laura Siegemundová 688. 20. Kevin Krawietz Německo
14. 53. 47.PR(435.) 14.PR Jaroslava Švedovová 856. 39. Andrej Golubjev Kazachstán
15. 54. 85. 53. Nina Stojanovićová 1. 219. Novak Djoković Srbsko
Náhradníci
Alt 56. 49. 629. Fiona Ferrová 87. 7. Pierre-Hugues Herbert Francie
Pořadatelský stát
P1. 56. 492. 14. Ena Šibaharaová – 42. Ben McLachlan Japonsko
Legenda
PR hráčka nastoupila pod žebříčkovou ochranou

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kombinovaný žebříček představuje součet pořadí z mužské klasifikace ATP a ženské klasifikace WTA u obou členů jednoho páru. Každému z nich bylo započítáno vyšší umístění (lepší postavení), na kterém figuroval 14. června 2021 ve dvouhře nebo ve čtyřhře. Následný prostý součet umístění byl rozhodující pro účast v soutěži. Dvojice s nejnižšími 15 součty obsadily 15 volných míst v pavouku smíšené čtyřhry.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tennis at the 2020 letní Olympics – Mixed doubles na anglické Wikipedii a Tennis at the 2020 letní Olympics – Qualification na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Tokyo 2020: Olympic tennis dates, entry lists, seeds and more [online]. WTA Tennis, 2021-07-20 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Tokyo 2020 Olympic Tennis: draws, nominations and key players [online]. INTERNATIONAL TENNIS FEDERATION, 2021-07-20 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Olympijské hry v Tokiu se uskuteční bez diváků. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-07-08 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Associated Press. Mattek-Sands, Sock win mixed doubles gold medal in tennis [online]. Fox News, 2016-08-14 [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Pavljučenkovová a Rubljov v ruském finále přežili mečbol a mají zlato z mixu. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Anastasia Pavlyuchenkova & Andrey Rublev Save 1 M.P., Win Olympic Gold | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-08-01 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Djokovič odletí z Tokia bez medaile, z bronzu se těší Carreňo Busta. ČT sport [online]. 2021-07-31 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Smíšená čtyřhra na Letních olympijských hrách 2020 [PDF]. ITF. Dostupné online. 
Smíšená čtyřhra v tenise na letních olympijských hrách

1900 • 1912 (hala) • 1920 • 1924 • 2012 • 2016 • 2020

Neoficiální turnaje: 1906 • 1968 (exhibice)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tenis_na_Letních_olympijských_hrách_2020_–_smíšená_čtyřhra&oldid=23532483“