Diskuse:Šachy

WikiProjekt Šachy

Tento článek je sledován účastníky projektu Šachy, jenž se snaží zvýšit úroveň šachových článků na české Wikipedii. Pokud se chcete seznámit s projektem blíže či mu pomoci, nebo se dokonce přímo přidat, navštivte stránku projektu.

Článek byl 18. 7. 2007 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 6. 9. 2007 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Z hesla Šachy byla v období od 13. do 19. září 2010 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … moderní šachy vznikly v 15. století v jižní Evropě úpravou perské hry šatrandž?“

Článek týdne

Tento článek byl v 50. týdnu 2007 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Šach versus šachy

Nejsem si tím úplně jistý, ale řekl bych, že ta hra se jmenuje šach a figury jsou kameny, ale jinak je to celkem ok ;)

I podle mého názoru je „standardnější“ název hry šach; podle PČP je to prý „šach, -u m. i šachy, -ů m. pomn.“, ale jinak máme např. extraligu družstev v šachu, ne v šachách. --Mormegil 19:09, 28. 10. 2004 (UTC)

Podle mého názoru první pád zní "šachy", zatímco ostatní pády již jsou tvary slova "šach". Ačkoliv autoritativně jsem to nikde neviděl, většina lidí tuto hru podle mého názoru označuje jako "šachy". -- Vít Zvánovec 11:59, 29. 10. 2004 (UTC)

Správný název je zřejmě šach, ale lidově rozšířený název je „šachy“. Podle mě je asi správný název článku Šachy, protože jde o očekávaný název, ale všude v textu by podle mě mělo být spisovně „šach“. I portál by se podle mě měl jmenovat „Šach“. Kasalic8 (diskuse) 16. 11. 2015, 13:33 (CET)

Šachy i šach jsou podle Pravidel českého pravopisu rovnocenné varianty. Psát šachy v množném čísle je starobylý zvyk, doložený už ze středověku, např. Knížky o šašiech Tómy ze Štítného.--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 11. 2015, 14:19 (CET)

Starobylost (což může znamenat i nepřijatelnou zastaralost) množného čísla, které se ve formě výrazu „šachy“ dochoval v obecné řeči dodnes i mezi šachisty nijak nerozporuji. Odborná literatura se ale omezuje na výraz „šach“, pokud nebereme v potaz nějaký ten „očekávaný název“ knihy v literatuře popularizující. Kasalic8 (diskuse) 16. 11. 2015, 19:12 (CET)

Ano, v odborné šachové literatuře převažuje šach. Konec konců i hlavní časopis našich šachistů je Československý šach. Já osobně však zase vnímám jako archaický spíš tento výraz, protože šachy se aspoň v Praze používají v běžné řeči daleko častěji a šach se užívá skoro výhradně pro situaci ohrožení krále. Z hlediska češtinářského jsou obě formy v pořádku.--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 11. 2015, 19:31 (CET)

Neměl by mít ale odbornější výraz v textu encyklopedie přednost? Kdekdo také říka „mašina“, ale v encyklopedii je naprosto správně zásadně „lokomotiva“. Kasalic8 (diskuse) 16. 11. 2015, 20:04 (CET)

U časopisu Československý šach nejde ani tak o název, tady se wiki chová z celkem pochopitelných důvodů zcela opačně, jde o texty uvnitř, nezatížené ani „očekávanými názvy“ ani opuštěnou tradicí. To bychom tady mohli také sklouznout v terminologii ještě dál a jezdci říkat „kůň“ nebo dětsky „koník“ atd. Z češtinářského hlediska také v pořádku. Kasalic8 (diskuse) 16. 11. 2015, 20:16 (CET)

Kdyby byl skutečně odbornější, tak ano. Ale tady jde prostě o dvě spisovné formy téhož pojmu. Šachy se používají i ve zcela odborném kontextu, třeba je knížka Šachy : základy strategie / Richard Biolek st., Richard Biolek ml., David Kaňovský, Pavel Šimáček, Marek Vokáč (2015) nebo Šachy : jak pochopit hru pomocí ilustrovaných schémat / James Eade (2012).--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 11. 2015, 20:25 (CET)

Ano, šach a šachy mohou být (a jsou) rovnocenné gramaticky, to ale neznamená, že jsou zcela rovnocenné i významově nebo zabarvením. Trochu podobná situace je v restauraci. Tam běžně pořádáte plurálně knedlíky, ale na oficiálním jídelním lístku máte napsáno zásadně hezky v singuláru s knedlíkem. Obé hezky podle gramatiky. --Kasalic8 (diskuse) 23. 11. 2015, 19:27 (CET)

Stále nemohu přijmout, že by Štítného Knížky o šašiech prokazovala, že psát název hry šachy v množném čísle je starobylý zvyk doložený už ze středověku. Považuji argument za falešný. Když nezůstanete u pouhého názvu knihy ale začtete se, zjistíte, že slova jsou použita jiným způsobem. Pro hru samotnou autor používá sousloví šachová hra a pro činnost hrát v šachy. Oproti tomu šach tam označuje vždy šachový kámen („figurku“). Vycházím z vydání připraveném Františkem Šimkem a z jeho poznámkového aparátu: A že piešek tiem chodem, jakož jde, nebéře šachóv jiných, jedno až na kosu bude k jeho poli šach který… // šach figurka šachová, kámen. Takže pojmu hrát v šachy je potřeba rozumět jako „hrát hru s šachovými figurkami“ a samotnému názvu knihy jako „Knížky o šachových figurkách“. Není divu, vždyť v centru pozornosti není ve skutečnosti šachová hra ale „figurky“, alegoricky různé stavy, členové tehdejší společnosti. Mimochodem, podle popisovaných pravidel hry můžeme poznat, že opíraje se o sto let starší spis zde autor šachovou hrou nemyslí náš „šach(y) šílené královny“ ale předchůdce, kde králová chodí pouze o jedno pole diagonálně, výhradně po své barvě, leč to myslím na argumentaci už mnoho nemění. --Kasalic8 (diskuse) 23. 11. 2015, 19:07 (CET)

figury x kameny

Je v tom drobný rozdíl: kameny jsou všechno, když vyhodíme pěšce, zbydou figury (ale ne vždy se to důsledně rozlišuje)

Unicode místo obrázků

Nedomnívám se, že náhrada Unicode obrázky byla právě šťastná.

V podstatě souhlasím. Mým cílem byla lepší "přenositelnost" -- na hodně velké části počítačů, se kterými se setkávám, není font s podporou těchto znaků. Ale Unicode znak je zase "čistší" způsob zápisu. Teď jsem zkusil takový kompromis. Nevypadá to nijak úchvatně, ale snad to má co možná nejširší kompatibilitu. --Mormegil 09:17, 12. 10. 2004 (UTC)

Mam WinXP SP2. V Mozille vidím místo šachového znaku otazník, na který si mohu kliknout a dostanu grafický obrázek. V IE se to zobrazuje stejně, akorát místo otazníku mam takový obdélník na výšku. Možná ještě lepší by byla tabulka se sloupečky: název figury, označení, unicode, obrázek, případně lze dodat ještě názvy a označení v angličtině, aby to už bylo opravdu kompletní. --Luděk 09:22, 12. 10. 2004 (UTC)

Obvykle dva hráči?

Ta poslední editace od Cinika by si žádala vysvětlení. Člověk, jež ve zdejších diskusích napsal asi 5 miliónů slov, oznámí světu, že šachy hraje taky jiný počet hráčů než 2, bez jediného slova vysvětlení.--Ervinpospisil 12:16, 29. 1. 2007 (UTC)

Mno, mimo profesionální soutěže může hrát za jednu stranu více lidí (např. slavná partie Morphy - vévoda z Brunšviku a Hrabě Issouard nebo partie Kasparov versus svět). Taky může být sporní, jak chápat simultánku: je to zápas 1:1 Xkrát, nebo 1:X. Cinik 12:19, 29. 1. 2007 (UTC)

Jinak pochybuji, že bych v diskusích napsal 5 mil. slov, protože to by znamenalo, že jsem jich v článcích napsal tak 30 miliónů a to se mi nezdá. Cinik 12:21, 29. 1. 2007 (UTC)

No Tech 5 milionů, to byla nadsázka, omlouvám se, ve skutečnosti je to jen 4 miliony. Ale ta formulace "obvykle" je (v rámci zdejších přísných poměrů) nepatřičná. Ty partie o kterých si mluvil, jsou předem smluvené vyjímky. Těch může být na světě určitý počet, ale pokud neovlivní daná pravidla hry, jsou okrajové. Hrál jsem několikrát hokej 7:7 na ledě (po domluvě). Měl bych napsat do článku hokej, že hraje "obvykle" 5.5? Nebyla by lepší drobná poznámka o tomto, než zasahovat do zásadních pravidel hry? Tím svou diskusi o tomto tématu končím, protože proti největšímu diskutérovi Českopedie jsem bez šancí. --Ervinpospisil 12:50, 29. 1. 2007 (UTC)

Tabulka se týká hry, nikoliv pravidel FIDE. V soukromé hře (která je častější než profesionální útkání) se lze domluvit na lecčems. Nemohu tedy souhlasit s odstraněním, to obvykle je vhodné a nijak to není v rozporu se zdejšími pravidly. Cinik 14:53, 29. 1. 2007 (UTC)

Dohledal jsem si v historii, kde se vyskytuje to slovíčko "obvykle", a přikláním se k názoru, aby tam nebylo. Kromě zmiňovaného hokeje 7 na 7, jsem viděl i fotbal, kde se mohl brát míč rukama, nicméně si netroufám psát do wiki, že "pokud se během hry dotkne míče někdo jiný než brnakář rukou, je to obvykle faul". Když to přeženu, tak můžete ve wiki psát, že "1+1 jsou obvykle 2" a přitom obvykle je tahle věta pěkná blbost. Napište si někde na konci článku kapitolu typu "Obvykle hrají 2 hráči proti sobě, ale je možné...", ale do té tabulky vpravo nahoře "obvykle" nepište. --Jx 16:24, 29. 1. 2007 (UTC)

Technická k fotbalu: Faul je to pouze v případě, že je hraní rukou úmyslné, takže to obvykle spíš nedovolená hra není. To sem ale nepatří, tak to klidně smažte. Zanatic ʡ 16:30, 29. 1. 2007 (UTC)

Šachy jsou hra pro dva hráče, to samozřejmě neznamená, že by ji nemohl hrát jiný počet hráčů (viz víše popsané možnosti). Nejde o to kolik hráčů totiž hru může hrát, ale pro kolik je určená. A šachy jsou určené pro dva hráče (něco jiného je třeba Backgammon, který je sice obvykle hrán ve dvou hráčích, ale má i přesná pravidla pro hru více hráčů). Samozřejmě by měl článek obsahovat informace o variantách pro více hráčů přímo určených. Ale jinak rozhodně šachy = pro 2 hráče. Jedudedek 16:51, 29. 1. 2007 (UTC)

Jo a simultánka je hra dvou hráčů, to že jeden hraje několik partií najednou na tom nic nemění

Jak jsem předpokládal, cinik musel mít (alespoň nade mnou) poslední slovo. Jeho sláva bude ode dneška obvykle ještě větší. [1] --Ervinpospisil 17:05, 29. 1. 2007 (UTC)

Když už jsme se téměř všichni domluvili na počtu hráčů, tak bych ještě prosil trochu v článku rozvést odstaveček s tím vévodou, hrabětem a Kasparovem proti zbytku světa. Nebo aspoň uvést odkaz. Stejně tak ve hře proti počítači by možná nebylo od věci zmínit Deep Blue. --Jx 18:44, 29. 1. 2007 (UTC)

Doporučuji k nahlédnutí - Šachová partie (hlavně Cinikovi:-)

a co se týče Kasparov versus svět tak např. [2] - trošku nepovedená taškařice :-) Jedudedek 19:02, 29. 1. 2007 (UTC)

Doporučovaný článek velmi dobře znám - sám jsem ho totiž napsal... :-) Cinik 19:13, 29. 1. 2007 (UTC)

No vidíte, toho jsem si ani nevšim :-) Jedudedek 19:26, 29. 1. 2007 (UTC)

Myslím, že by stálo zato smazat sekci Zajímavosti ve zdejším článku a rozvést článek šachová partie o hru proti počítači (jestli jsem se nepřehlíd není tam zmínka)

No a tady bych byl pro založit sekci varianty hry a popsat nějaké nejznámější (pro 3,4 hráče holanďan, laskerovi, alenčiny atp.). Jinak pravidla bych mohl sepsat též (k těm variantám:-), ale asi bych to dával na wikiknihy a odsat jen odkaz Jedudedek 19:26, 29. 1. 2007 (UTC)

Trochu mimo misu, ale doporucoval bych se podivat i ke konkurenci :D Šachy na Necyklopedii Adam Zivner 20:03, 29. 1. 2007 (UTC)

Aha, tak vidim, ze Ervin sem odkaz uz hodil, tak nic no. Adam Zivner 20:05, 29. 1. 2007 (UTC)

Jsou šachy i pro tři hráče obrázek tu

Délka článku

Článek začíná být hodně dlouhý, zřejmě hlavně kvůli délce oddílu o historii. Možná by už stálo za to zvážit oddělit ho do samostatného článku. --Okino 18:36, 21. 5. 2007 (UTC)

No já plánuji časem zase trochu zhutnit ten úvod. Vedl jsem o problému délky kdysi dlouhou diskusi s jedním zkušeným wikipedistou (v anglické verzi se to samozřejmě řešilo také), a bylo mi řečeno, že jisté překročení není u obsažného a důležitého článku tak hrozné - ty limity jsou nastaveny z opatrnosti spíš nízko. V dnešním internetu se nejvíce dat stejně přenáší v podobě obrázků, a ty umí většina browserů vypnout, takže kdo má pomalé připojení, může si stejně text zobrazit, a pak se třeba podívat na ty obrázky, které ho opravdu zajímají. Zdravím, --Ioannes Pragensis 19:19, 21. 5. 2007 (UTC)

Přesnost

Údaj o době partie v infoboxu je totální nesmysl. --Cinik 11:08, 1. 6. 2007 (UTC)

Ano, ten co jsi tam doplnil je :-) Ohánět se tím, že šachy se nehrají tak a tak dlouho, protože existuje jejich varianta, která se hraje jinak dlouho je jako kdyby někdo tvrdil, že auto není dopravní prostředek, protože on zná několik závodních speciálů. Ale jestli trváš na tom, že není možné čas specifikovat, měl bys to opravit u všech deskových her, protože u všech je obdobná problematika.

Uvádět jako příklad korespondenční šachy je nesmysl, protože

1. článek pojednává primárně o deskové hře a né o jejích variantách (mohli bysme šachy vyřadit z kategorie deskové a dát jí jen do her, vždyť sousta lidí to hraje na počítači a leckdo hraje naslepo)
2. hrou korespondenčních šachů člověk nezabere o mnoho více času než klasickou hrou, přece nebudu do hrací doby započítávat dobu po kterou je dopis doručován poštou?! (to je jako tvrdit, že doba hokejového utkání je neurčitá, závislá především na tom jak dalece hráči faulují a co všechno rozhodčí píská a každému).

1) To tedy při korespondenčním šachu zabere víc času. Mnohonásobně a to i čisté hry. Jestliže blesková partie má 10 minut celá a klasická závodní partie několik hodin, je údaj (mimochodem ozdrojovaný hluboce se rozcházejícími zdroji :-), které navíc nejsou přijatelné zdroje) 10-60 minut (či cokoliv podobného), zcela nesmyslný. Šachy nejsou jen desková hra! --Cinik 12:32, 1. 6. 2007 (UTC)

Jinak jelikož jde o jednoznačně koncepční spor, doporučiji nechat o tom hlasovat, či dále diskutovat - bez pokračování v revertech. --Cinik 12:34, 1. 6. 2007 (UTC)

Milí pánové, to chce klid. Prosím nechte to zatím být, pokusím se časem navrhnout kompromisní formulaci, která bude brát v úvahu všechny běžné možnosti. Délka partie skutečně není teoreticky omezena shora ani zdola, ale na druhou stranu by tam v tom záhlaví měla být nějaká konkrétní pozitivní informace, která neznalému řekne, zda si na hru musí vyhradit dvě minuty nebo celý den - jinak je to pole v tabulce úplně zbytečné. Zdravím,--Ioannes Pragensis 12:40, 1. 6. 2007 (UTC)

Fakt, že je to pole zcela zbytečné nezpochybňuji. Tabulka by měla udělána být podle hry, je přece nesmysl vymýšlet šílená a matoucí hausnumera jen proto, že pro ně máme políčko v tabulce! --Cinik 12:44, 1. 6. 2007 (UTC)

Do infoboxu bych to necpal. Je to zhruba stejné jako uvádět rychlost u dopravních prostředků. Jaká je rychlost automobilu? Jistě má nějaký smysl uvádět srovnání s letadlem, které se běžně pohybuje řádově desetkrát rychleji. Ale má to smysl jen velmi přibližně a podle mě jen v textu. Napišme sem do textu pro různé varianty šachu, v jakém rozsahu se přibližně pohybuje doba hraní. S uvedením zdroje pro takové údaje. Ale necpal bych to do infoboxu, protože rozptyl je příliš velký. To není jako fotbal, kde se hraje vždycky 90 minut. --egg ✉ 12:48, 1. 6. 2007 (UTC)

Tak statistik by asi řekl, že i věci s prvkem nejistoty se dají popsat, třeba pomocí směrodatných odchylek. Konec konců, kdybychom se na to dívali úplně doslovně, tak ani fotbal se nehraje vždy přesně 90 minut - hra se může přerušovat, nastavovat, může předčasně skončit, pokud dojde k živelní katastrofě, a tak podobně. Myslím, že u šachů je háček v tom, že je třeba odlišit hraní volných partií "bez hodin" (kdy těch 10-60 minut zhruba sedí, v tom statistickém smyslu) a hraní partií s časovou kontrolou, kde doba hraní je omezena daným časem. Zdravím,--Ioannes Pragensis 13:03, 1. 6. 2007 (UTC)

Fotbal není dle mého názoru zrovna dobrým příkladem. Hráčí týmů, které ztratily utkání v nastaveném čase, prodloužení a případně při penaltách, by mohli vyprávět. Jinak se mi však v konkrétním případě šachů myšlenka kolegy Egga zdá vcelku dobrá. Zároveň nepochybuji, že to kolega Ioannes Pragensis vyřeší k všeobecné spokojenosti. Nejvíce mě však vadí, že lze přinejmenším také vyhovující údaj označit jako pitomost, aniž by to někoho zarazilo…--Zkf 13:08, 1. 6. 2007 (UTC)

Fotbal je mnohem lepší příklad, než auto - u automobilů se udává maximální rychlost (průměrná je nezajímavá a v rámci běžného provozu dle silničních pravidel v jednom, nepříliš velkém rozsahu), u her průměrná doba hry (tam zas není až tak zajímavá maximální délka hry, ale právě ta průměrná - jak řekl Ioannes - ...ale na druhou stranu by tam v tom záhlaví měla být nějaká konkrétní pozitivní informace, která neznalému řekne, zda si na hru musí vyhradit dvě minuty nebo celý den, proto tam ta kolonka je!). A průměrná doba hry dle mého názoru patří rozhodně do infoboxu. Jak dlouho trvá která varianta by naopak mělo být uvedeno až v textu, infobox informuje o hře, ne o jejích variantách! (ostatně o hře by měl imho informovat celý článek a varianty by měli mít své podstránky, ale to už je zas trošku z jiného soudku:-) Jedudědek 13:24, 1. 6. 2007 (UTC)

Průměrná rychlost u automobilů, která závisí i na parametrech dráhy, omezeních a dalších věcech, mně z hlediska dopravy tímto prostředkem připadá daleko zajímavější než maximální. Jak často se pohybuješ autem maximální rychlostí? Nedorozumění asi plyne z toho, že já mluvil spíš o článku automobil kdežto ty o konkrétnějším třeba Audi A6. Ale jsme off topic. --egg ✉ 14:17, 1. 6. 2007 (UTC)

Nedorozumění plyne z toho, že já mluvím o hře jako takové, zatímco ostatní o turnajových pravidlech této hry :-) Jedudědek 15:29, 1. 6. 2007 (UTC)

Pokud byste chtěli uvést pro šach nějaký časový údaj, rozhodně by neměl být zcela odlišný od toho, jak se hraje tzv. "klasický šach" - tedy ten mezi profesionálním šachisty považovaný za hodnotný. Ten se nyní hraje různými tempy, zhruba ale 40 tahů na 2 hodiny (pro každého hráče) a něco (obvykle 30 minut pro každého) na dohrání partie, někdy se něco přidává. Obvykle ale tedy soutěžní partie trvá kolem 4-5 hodin času. Udávat údaj, který odpovídá pouze "podřadným" (podle šachistů) formám - tj. bleskovému nebo rapid šachu, je podle mne velmi zkreslující. Asi tak, jako kdybyste u fotbalu udávali čas odvozený od toho, jak ho hrají amatéři na plácku za domem - což může být od 45 minut (typické ve škole) po několik hodin - a na první pohle to asi každému přijde jako nesmysl. --Okino 14:21, 1. 6. 2007 (UTC)

No nevim jestli jste si četl pravidla FIDE, ale podle toho co je na stránkách Šachového svazu České republiky, tak Rapid šach může trvat 15 až 3660 minut (tedy až 61 hodin! :-))

To jsi si špatně vyložil pravidla. Reaguji teď, protože někdo opět zeditoval údaj o době trvání partie v bleskovém šachu a je v tom zmatek. Takže dle platných mezinárodních pravidel šachu: "C.1. V partii bleskového šachu je nutno udělat všechny tahy v časovém limitu kratším než 15 minut pro každého hráče nebo v jiném přiděleném čase + 60krát přídavný čas kratším než 15 minut." Tzn. že pokud se nepoužívá přídavný čas na tah, tak partie v bleskovém šachu může trvat nejvýše 15 minut. Pokud se použije přídavný čas, tak se vynásobí 60 a přičte k času základnímu např. 2 minuty na partii + 10 vteřin na tah je 120 vteřin + (10*60) = 720 vteřin tj. 12 min < 15 min ergo je to blesk. Pokud to bude 2 minuty na partii + 15 vteřin na tah, použijeme stejný vzorec -> 1020 vteřin je 17 minut > 15 minut a už to není blesková partie ale rapid šach. igst 1.11.2007 19:33

A analogicky stejný postup se použije pro výpočet zda partie spadá do tzv. rapid šachu - tam je limit 15-60. Co je nad 60 min je bráno jako partie v klasickém šachu. igst 1.11.2007 19:50

Šachy jsou hra hodnotná sama o sobě v kterékoliv formě. Ten časový údaj v infoboxu má být pro normálního smrtelníka a to proto, aby získal na první pohled rámcovou představu o tom, kolik času mu hra zabere. To, že se na profesionální úrovni hraje X-násobně delší dobu než na profesionální má být obsaženo v samotném článku.

To je jako kdyby jste tvrdil, že nemůžu hrát šachy pakliže nebudu zapisovat partii. Můžu!!! Já si chci totiž jenom zahrát a nějaká pravidla FIDE mi můžou bejt u …, já si vzstačím s pravidly šachu. Jedudědek 15:23, 1. 6. 2007 (UTC)

Přiklonil bych se k názoru, že v infoboxu to nemá co dělat. Jako laik totiž tomu rozumím, že dle pravidel se hra hraje tak a tak dlouho - ne že v průměru... (ten průměr je navíc neozdrojován). Forbal se hraje 2x90 minut (prodloužení je pak výjimka různých soutěží a konečných zápasů), hokej 3x20 minut čistého času, Člověče nezlob se tak dlouho dokud nezbyde jeden atp. Já ovšem ještě nikdy neslyšel o remízu v šachové soutěži, ke které došlo v důsledku toho, že by hráči nedodrželi časový limit. A šachy se hrajou normálně dokud někdo nevyhraje. Když se dva kámoši smluvěj, koupěj si pět bas piva a začnou na víkendu hrát, tak to trvá tak dlouho, než jeden vyhraje nebo než se oba skácej. Ale šacky to jsou. -jkb- (cs.source) 15:47, 1. 6. 2007 (UTC)

S tím časovým limitem: no remiza to sotva může být, protože skoro vždycky někdo ten limit překročí jako první a ten pak samozřejmě prohrává :). Jinak nějaký údaj by tam být mohl pokud by byl relativizován nebo upřesněn /např. 4 hodiny u soutěží, 0,5 h ař 2 h u "laiků"/. Ale je to dost pofiderní.

Co kdyby tam byl odkaz odstavec, kde by se dýlka hry rozebírala? --Nolanus ✉ C E 16:09, 1. 6. 2007 (UTC)

Pofiderní to samozřejmě vůbec není, jednak jsem nějak nikde nenašel, že by pravidla FIDE určovala hrací dobu, tu si tak nějak se domnívám určujou pořadatelé turnajů (určená je jen pro Rapid a Bleskový a to ještě vcelku volně)

A hlavně, to co se tu snažím stále vysvětlit, pravidla FIDE ≠ pravidla šachu.

@-jkb- pravidla šachu neudávají délku hry, prostě jen říkají jak se táhne figurkama a čeho se má dosáhnout. Délku hry (téměř kterékoliv deskové) upravují výhradně turnajová pravidla. Čas se uvádí jen jako reálný odhad doby trvání běžné partie a slouží k tomu, aby člověk hry neznalý měl nějakou představu.

Co se týče zdrojů, dodával jsem dva, minimálně boardgamegeek bych považoval za dosti věrohodný (co se týče druhého, jsem v tom trošku zainteresován, i když jsem to nepsal, takže nehodnotím)

Jedudědek 16:42, 1. 6. 2007 (UTC)

Tak koukám, že Ioannes už to nějak vyřešil. Tak snad ke vší spokojenosti. Sic mi to přijde trochu zbytečné, rozepisovat do infoboxu všechny možnosti ale budiž :-) Jedudědek 16:53, 1. 6. 2007 (UTC)

Pokud vím, pod 3 minuty se bleskovka nazývá bullet. --Nolanus ✉ C E 17:25, 1. 6. 2007 (UTC)

...a nad patnáct zase rapid. Ale nemůžeme do toho ubohého boxu nacpat všechny detaily, už takhle je předimenzovaný. - Nechme si to ještě v klidu projít hlavou, možná ještě nějaké zpřesnění najdeme. Zdravím,--Ioannes Pragensis 17:30, 1. 6. 2007 (UTC)

z diskuze na WikiProjektu Kvalita

• Šachy - kolega Ioannes Pragensis žádal o zbětnou vazbu tak to strkám sem. Tady si toho všimne víc lidí.--Juan de Vojníkov 11:21, 28. 6. 2007 (UTC)
  • První dojem je, že je to pěkný, dlouhý a obsáhlý článek. Při zevrubném čtení však narážím na problémy. Např. v úvodu je zmíněné, že šachy pochází z J Evropy což je zcela v rosporu s počátečními formulacemi v kapitole předchůdci. Tady bych doporučil přeformulovat tyto věty. Další drobná poznámka se týká španělského názvu „Repetición de amores y Arte de ajedrez“, kde je nelogický volba velkých a malých písmen. Jsou zde častým jevem dlouhá souvětí, proto bych doporučoval po typografické korektuře dát do Audiotestu kvality. Další otázka je proč je PCA kurzívou a FIDE ne? Jinak je to dlouhé, takže pokračovat budu jindy.--Juan de Vojníkov 12:18, 28. 6. 2007 (UTC)

Děkuji! Ten geografický původ šachů je fakt složitý: úvod říká "Hra vznikla (...) v Jižní Evropě úpravou perské hry šatrandž, následníka staré indické hry čaturanga." čili jsou v tom tři regiony, z nichž každý něčim přispěl a až v Evropě se to všechno překlopilo do dnešní podoby, a ten úvod je po pořádku zmiňuje všechny. Doufám, že při podrobnějším čtení se ten rozpor ukáže jako zdánlivý, ale pokud máte nápad, jak to říci ještě jasněji, tak ho vítám. - Název Repetición de amores y Arte de ajedrez jsem dal na samá malá s výjimkou R (jak to bylo asi skutečně tištěno na titulním listě původního vydání); dvě velká tam byla proto, že jde o dvě nezávislá pojednání o různých tématech, jedno se jmenuje Opakování lásky a druhé Umění hry v šachy, čili podle dnešního úzu by to mělo být se dvěma velkýma. - S těmi kurzívami si to ještě rozmyslím. Srdečně,--Ioannes Pragensis 12:40, 28. 6. 2007 (UTC)

Co se týče tý logiky testu, tak to je jen postřeh, který nemusíte brát v potaz. Já když kontroluji text po typografické stránce, tak nejsem zároveň schopen vnímat co se v něm praví. Jinak co se týče té španělštiny, tak jsem k tomu přistupoval jako lingvista, ne jako bibliolog.--Juan de Vojníkov 13:33, 28. 6. 2007 (UTC)

Teď jsem si uvědomil, Vy píšete podle "současného úzu". Nevím co tím myslíte, já se radši na to kouknu do chytré knihy. Podle "současných pravidel" by se to totiž musel psát ...de amores e arte...--Juan de Vojníkov 13:37, 28. 6. 2007 (UTC)

Notace

U šachové notace chybí způsob zápisu proměny pěšce. Setkal jsem se s různými zápisy (např. e8D, e8(D} nebo e8=D), ale nevím, který je běžnější, nebo používanější českými šachisty. Jan.Kamenicek 18:40, 21. 1. 2008 (UTC)

Předepsaný je teď ten první. Už jsem to doplnil, děkuji za upozornění.--Ioannes Pragensis 21:22, 21. 1. 2008 (UTC)

Šatrandž nebo šachy?

Nebylo by středověkou evropskou hru vhodnější v článku nazývat šachy, když ji tak současníci po staletí označovali? Odlišit lze jako moderní šach a středověké šachy (šatrandž). I v literatuře se běžně píše šachy, např. v příběhu, jak dánský šlechtic vyhrál českou princeznu Markétu-Dagmar coby nevěstu pro svého krále (Václav Novotný, České dějiny I/III, Praha 1928, str. 270). --Matěj Orlický (diskuse) 4. 5. 2012, 09:56 (UTC)

Jde o to, aby se nezaváděl zbytečný zmatek. To, čemu říkali šachy, my dnes označujeme jako šatrandž, a vzhledem k tomu, že píšeme pro dnešní a ne pro středověké čtenáře a že se v článku zmiňujeme o obou hrách, tak bych to takto držel. Tam, kde o přesná pravidla nejde a nemůže vzniknout zmatení, jako je tomu ve Vámi citovaném příběhu, lze samozřejmě držet středověkou terminologii; je to vhodné už proto, že šachy jsou dnes mnohem známější než šatrandž.--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 11. 2015, 09:37 (CET)

Zmatek není dobrý ale případný mylný řád také ne. Když je běžné používání názvu šatranž sporné (zejména v českém prostoru), nejšikovnější by mi připadalo o hře, ve které dáma/králová smí ještě pouze o jedno pole diagonálně, mluvit důsledně trochu obecnějším termínem, tj. jako jako o šachové hře, který může zahrnovat i různé varianty. V tomhle si totiž můžeme dovolit být důslední a narozdíl od šatranže úplně každý pochopí, že je to „něco s šachama“. A když si to přímo s nima splete někdo, komu o přesnost tolik nejde, nebude to vůbec vadit. A naopak pro používání právě tohoto termínu máme v nejstarší české literatuře spolehlivou oporu. --Kasalic8 (diskuse) 27. 11. 2015, 14:52 (CET)

Udržení v NČ

Po prvním skouknutí jsem si všiml, že spousta odstavců není dostatečně ozdrojována. Nemohl by se toho někdo ujmout, aby článek mohl zůstat v NČ? --Mozzan (diskuse) 3. 3. 2013, 21:02 (UTC)

NČ

Jak už bylo zmiňováno, článku chybí řádkové reference, což je u NČ zásadní překážka. Jde hlavně o kapitoly Pravidla a Strategie. Existuje nějaký kolega (šachista), který by se toho chtěl ujmout? Podle mě by to nemuselo být zas tolik práce... @OJJ: — Draceane ^diskuse_příspěvky 27. 5. 2019, 16:01 (CEST)

@Draceane: Strategie by se šikla ozdrojovat, pravidla ne, ta stanovuje FIDE, tudíž max. vložit odkaz na FIDE. Tam je zdrojování absolutně zbytečné. Můžu na to mrknout, ale nebude to hned. Jak vidíš statistiky, za měsíc mám 0 nových článků, max. vylepšuju staré, jako makak a do toho ještě chybí upravit Paranthodona. Popravdě jsem už docela obecně utahanej. Ale dám si to do todo. OJJ, Diskuse 27. 5. 2019, 16:08 (CEST)

A zmínit turnaje Karjakin/Carlsen a Caruana/Carlsen by taky chtělo. Jinak jestli hraješ šachy, můžem hodit koresp. partii na nějakém serveru, hraju slušně, ale není s kým. :-D

@OJJ: Dobrá, díky moc. S těmi pravidly máš pravdu. Z toho bude přirovnání: „vylepšuji články jako makak“. ;-) Všechny, kdo hrají šachy, hrozně obdivuju, ale sám jsem na tu hru neskutečně levej. — Draceane ^diskuse_příspěvky 27. 5. 2019, 17:44 (CEST)

No, nevím, je to nějak urgentní, nebo bude stačit, když to doplním v řádu měsíců? Ptám se, kdyby se to posílalo na potvrzení NČ. Doplnit zdroje ale nebude nějak těžké, ale teď se chci soustředit spíše na jednotlivé šachisty, jmenovitě Emanuel Lasker, Wilhelm Steinitz, Věra Menčíková, Alexandr Aljechin, Howard Staunton atd. Je to asi mrtvá diskuse, ale narazil jsem na to ve tvých plánech "Běží" (při RCování). Zdraví Ján Kepler (diskuse) 27. 5. 2020, 13:58 (CEST)

Za mě jako laika je článek dost nepřehledně uspořádaný a těžko v něm hledám informace, které bych tu očekával. Např. v kapitole Soutěžní hra se o hře nic nepíše, je to o organizacích a udělovaných titulech. Očekával bych už ze struktury článku rozlišené, kde najdu pravidla stolní hry a kde pravidla soutěží. Další příklad: Principy strategie – abstraktní teorie, ze které si nemám co odnést a princip šachové hry z ní nepochopím. Přitom tam víceméně chybí konkrétnější informace, např. více o fázích hry, jejich typologii, modelových případech apod. A nebo třeba nějaké slavné šachistické zápasy, něco o fyzickém provedení šachovnice a figurek, o šachových úlohách, spolcích a časopisech. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 5. 2020, 15:27 (CEST)

K jednotlivým figurkám mohu přidat, jak zhruba vypadají (resp. bych to dal do jejich samostatných článků). Kompoziční šach je pořešen v samostatném článku. Nevím, jak byste si předstovoval ty šachistické zápasy, to je v rámci možností pořešeno v článcích o jednotlivých šachistech. Šachové spolky jsou jako například tenisové spolky – existuje jich milion, pořádají turnaje atd... A nevím, co víc byste chtěl o šachových časopisech. Co tam píšou? O fázích hry se píše v samostatných článcích, ale je pravda, že by to chtělo menší kapitolku o průběhu hry (asi)... Což se moc encyklopedicky zpracovat nedá... Ján Kepler (diskuse) 27. 5. 2020, 15:37 (CEST)

Já jsem to uváděl především jako příklady, že článek je špatně strukturován, a proto není jasné, kde v něm určité informace hledat ani které informace tam chybí a v jakých oblastech je nevyvážený. Od NČ očekávám, že téma pojímá komplexně. Tedy že aspoň základní instituce řídící současný český šachový život nebude ukrytá v kapitole Dějiny a dozvím se, jaké je/jaká jsou nej česká periodika, což mi není jasné ani z Externích odkazů. Fyzickým provedením myslím třeba i to, že existují šachy cestovní i šachy zahradní nebo šachový stolek, což může být luxusní nábytek nebo vybavení parku. Nejde jen o to, zda tam takové konkrétní informace chybí, ale že tam nejsou kapitoly, kam by je bylo možné doplnit. Ostatně kvalitních a komplexněji strukturovaných článků je tu v dalších jazycích dostatek, takže je, kde se inspirovat. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 5. 2020, 16:40 (CEST)

Zkusím v rámci několika týdnů článek trochu předělat. Ján Kepler (diskuse) 27. 5. 2020, 16:48 (CEST)

Díky, šachy nejsou moje parketa. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 5. 2020, 16:52 (CEST)

@Matěj Orlický, Ján Kepler, Draceane: Naopak mi ten článek přijde velmi dobře uspořádán. Samotný vzhled figur (věž vypadá jako ... věž) anebo že šachovnice může být z různých materiálů (při troše fantazie ji nakreslím na stůl) mi přijdou spíše jako zbytné zatěžování čtenáře a nastavování článku, co teď přináší zhruba vše potřebné.

Nevím, jestli jste v šachu profesionál nebo amatér a nakolik ovládáte tu hru. Schválně neříkám pravidla, ta se může naučit každý, hrát dobře jenom někdo. :) Samotná šachová partie se skládá ze strategie (obecný charakter pozice) a taktiky (přímá akce). Mít dobrou figuru proti špatné figuře je věcí strategie, získat figuru nějakou kombinací je věcí taktiky. Cílem hry je ideálně přemísťovat figury na co nejlepší pole (sloupce, diagonály), bránit soupeři v rozehrávání vlastních figur a s dobrým umístěním figur pak přichází i možnost taktických manévrů. Jestli myslíte vzorové pozice v zahájení a typové pozice, tak těch bude nepřeberné množství, patří spíš do jednotlivých podčlánků a obsahem přesahují téma článku. Zahájení, střední hra i koncovka tam existencí zmíněna je, typy zahájení by zmíněny být mohly a měly (alespoň otevřené/zavřené/polozavřené hry a základní zahájení, anglická, italská, sicilská, viz níže). Jestli myslíte zmínku nějakých triků, fičur a léček, jejich existence by se zmínit mohla, ale osobně bych spíš dával přednost napsat sem strategicky správnou hru v zahájení, co dá čtenářům víc než fičury, po jejichž vyvrácení se hráč sám dostane do problémů. To tam mohu doplnit a zkusím najít nějaké zdroje.

Každopádně strategie a taktika z mého pohledu obsahuje vše potřebné, i když možností na doplnění je samozřejmě víc. Jsou hráči zaměření spíš strategicky, jako byl Petrosjan, nebo útočně a takticky (jako Tal), i když strategii a taktiku nelze tolik oddělovat. Já osobně jsem třeba ten typ hráče, co rád někoho dusí na špatnou figuru nebo slabé pole, a nemá tolik rád otevřené taktické pozice. A miluji Petrosjana. :) Proto rád hraji anglickou hru, co mi dává klid a flexibilitu. Někdo takticky zaměřený třeba hraje různé gambity a snaží se o divoké pozice. Toto v článku třeba chybí, ale nevím, nakolik budou dostupné zdroje, aby nešlo o vlastní výzkum. Spíš nebudou než budou, koneckonců i z klidných zahájení lze udělat divoké pozice.

Fuj, to jsem se zase rozepsal. :) Šachy s Wikinou jsou nejlepší věc, co je. Sranda teď byly ty simultánky na Internetu s velmistry, co mi nadělil Covid. Štěpán Žilka je o dost lepší než já, Roberta Cveka jsem měl na lopatě, ale zase jsem pak vlivem okolí neměl čas, a pozici, co bych normálně vyhrál, úplně pomršil, Joannu jsem přetlačil. Musím se trochu pochválit. :D No nic, nejlepší je stejně sedět u šachovnice s lidmi, než koukat do monitoru. Už nebudu spamovat. Každopádně bez studia literatury a hlavně vzorových partií si v šachu nikdo pořádně neškrtne a Wikina by neměla učebnice šachu úplně suplovat. Kdo chce hrát šach, toho to Wikina nenaučí. OJJ, Diskuse 27. 5. 2020, 17:04 (CEST) Teda, oni budou všichni lepší, ale skrze Internet u piva je ta síla obecně někde jinde. :) Spíš srandamatche. :) OJJ, Diskuse 27. 5. 2020, 17:20 (CEST)

Asi tak nějak, ale i tak bych trošku pozměnil strukturu. Spíš než na strategii / taktiku bych se soustředil na dějiny, ke kterým jsou 100 % zdroje (Kasparov apod.). Pak tu jsou známí šach. publicisti, jako Silman.

Ale je pravda, že šachy bych se s Wiki asi nikdy učit nezačal. Spíš bych odkázal na anglické wikibooks [3]. Ján Kepler (diskuse) 27. 5. 2020, 17:15 (CEST)

@Ján Kepler: Někde vybrané partie jsou, jako Dušený mat, ale bez variant... To nemá valnou cenu. OJJ, Diskuse 27. 5. 2020, 17:20 (CEST)

Hmm. Strategicky správné zahájení se dá zjednodušit do bodů, například dle enwiki (a pro vysvětlování začátečníků)... Tj. boj o centrum, ukrytí krále, vývin figur + napadání soupeře, aby nemoh' dělat ty předchozí... Ale to je jasný. Ján Kepler (diskuse) 27. 5. 2020, 17:27 (CEST)

Šachy nehraji, mám odstup a poznám, že článek není (velmi) dobře strukturován a nepodává komplexně vyvážený základní přehled o tématu. Kapitolu Principy strategie bych mohl rozebrat, proč je objektivně mizerně napsaná. Ale v principu je důležité, že já laik se z ní nic pořádného nedozvím a ne že šachista OJJ ji považuje za „obsahující vše potřebné“.

A tvrzení, že téma šachy–fyzický předmět je zbytečné zatěžování čtenářů (není i ta kultura?) – to je taková profesní zaslepenost, díky které tu máme kulturně významné pojmy např. lev či Měsíc pojednané jen z pohledu oboru přírodních věd. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 5. 2020, 20:52 (CEST)

Zrovna ta kapitola strategie je napsaná správně... Šachová strategie se zabývá hodnocením šachových pozic a stanovováním cílů a dlouhodobých plánů budoucí hry. – to je v podstatě vše nutné, zbytek je v podružném článku. To, že není orefovaná, je jiný problém. Kapitolu "Soutěžní hra" lze přejmenovat na "Organizace", ale to nebude přesné. Na druhou stranu máte pravdu, že článek není úplně perfektně uspořádán. Ale tvrdit, že není (velmi) dobře strukturován...

No, nicméně bych i tak chtěl doplnit fáze hry, jak je tomu na anglické Wiki. Jo, a pokud si pamatuji, tak ono se to do češtiny překládalo @Ioannes Pragensis:, takže refy budou na enwiki (myslím). Ján Kepler (diskuse) 28. 5. 2020, 06:50 (CEST)

@Matěj Orlický: Mohl byste to tedy rozebrat? Nemyslím nijak ve zlém, možná je to skutečně pro úplného laika špatně srozumitelné, ale já bych strategii a taktiku skutečně výstižněji nepopsal. Pokud chcete studovat šach, tak to by Wikipedie skutečně popisovat neměla. Strategie a jednotlivé strategické a taktické prvky (jako je Dvojpěšec nebo Mat na poslední řadě) tu mají své místo, ale spíš jako prostý popis. Pokud chcete vědět, jak třeba izolovaného pěšce využít (resp. návod), k tomu potřebujete přidruženou literaturu, co by Wikipedie neměla suplovat, jako třeba kuchařky nebo příručku pro kutily. Ale zkusím to trochu upravit. Mrkněte na [4], Kapitoly ze strategie (je to tam v jednom ze zip souborů). Je to tam pochopitelnější? To už psal chlap s titulem, tedy by to měl popsat i lépe než my, co žádný šachový titul nemáme. :) OJJ, Diskuse 28. 5. 2020, 07:10 (CEST)

Přesně tak, Wikipedie by šachy učit opravdu neměla. Podívejte se na můj příklad: Vezměte si článek Megalodon, který je taky NČ. Myslíte, že někdo ten článek použije k tomu, aby se stal Megalodonem? Ján Kepler (diskuse) 28. 5. 2020, 07:22 (CEST)

@OJJ: Podle mě je tady strategie a taktika šachu popsaná na tak elementární a všeobecně přijímané úrovni, že ani moc zdrojování nepotřebuje. Je to tak vysvětlené v každé učebnici šachu pro mírně pokročilé. Připadá mi, že se tady na Wikipedii často požaduje zdrojovat, že 1+1=2, i když přitom pravidla požadují zdrojovat jenom nezjevné informace. Nicméně kdyby se to už mělo zdrojovat, tak bych vřele doporučil nějakou českou pokročilejší učebnici, aby to aspoň bylo k něčemu pro české studenty šachu, kteří se chtějí dozvědět víc. Já tu mám z těch českých knížek jenom Malou encyklopedii šachu, ale ta je 30 let stará a už těžko dostupná, takže mi moc vhodná nepřipadá.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 5. 2020, 07:40 (CEST)

@Ján Kepler: Tomu raději snad ani rozumět nechci. :) OJJ, Diskuse 28. 5. 2020, 07:47 (CEST)

@Ioannes Pragensis: Přesně tak. Proto by mě zajímalo, co je na tom textu špatně srozumitelné. Ale zajímá mě to v dobré víře, protože my šachy nějak hrát umíme a nevím, jak to chápe někdo, kdo o šachu ví jen to, že se při něm nekope do míče. Nicméně vylepšovat jde vždycky, pokud chcete, můžeme do toho jít. Minimálně bxch tedy doplnil typy zahájení, to mi tam chybí. Španělska obrana skutečně není vhodná pro začátečníky jako italská hra. OJJ, Diskuse 28. 5. 2020, 07:47 (CEST)

Po e. k.: Ano, v tom máte pravdu, nevidím žádné nezjevné informace. A zdrojovat, co to znamená kvalita je opravdu trochu na hlavu. Ján Kepler (diskuse) 28. 5. 2020, 07:49 (CEST)

Principy strategie: Úvodní obecná věta, pak pět věcí, které určují „hodnotu pozice“, trochu nejistě si domýšlím, že pozice=rozestavení všech kamenů v určitém tahu. Pak jsou podrobněji – až příliš – probrány jen dvě z pěti těchto věcí. A to je všechno – vůbec se nedozvím, jak se s „hodnotou pozice“ pracuje, jaké jsou strategické cíle a „dlouhodobé plány hry“ a jakými způsoby či metodami se o ně usiluje. Ani nevím, co si pod tou „hodnotou“ představit: je to nějaký vnitřní dojem zkušeného šachisty, nebo třeba jedno vypočtené číslo – sečtu hodnotu kamenů a přičtu/vynásobím koeficienty dalších faktorů? Dobře, mám hodnotu pozice, ale co dál? Vymyslím si hodnotnější pozici a o tu budu usilovat? Nevím.

V kapitole očekávám poznání v hrubých rysech základních metod a nástrojů šachistické „práce“, nikoli jejich osvojení. Např. neočekávám, že se tu budou popisovat jednotlivé strategické a taktické prvky, ale že se dozvím, že takové prvky existují, co jsou, k čemu slouží a jaké je jejich základní dělení. Dovedl bych si např. představit, že text strategie bude vytvořen z nadpisů článku strategie šachu doplněných o stručnou vysvětlující omáčku. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 5. 2020, 11:13 (CEST)

@Matěj Orlický: To je právě problém. Ono je to individuální. V prvé řadě se počítají kameny, v druhém jejich postavení. A např. i nějaká materiální nevýhoda může být kompenzována jinou strategickou výhodou. To je třeba vždy určit individuálně, třeba opravdu ze strany zkušeného šachisty nebo spíš počítače, taktéž nelze vždy určit přesný plán hry pro ten typ pozice. Jisté poučky jsou, ale neplatí vždy. V jedné hře může být jeden faktor slabina, v trochu jiné hře ten samý faktor povede k výhře. Mnohdy lze něco obětovat jen za aktivnější postavení figur. Tož tak. Nevím, jak bych to popsal přesně, když i velmistři v nějakých videích říkají, že "neví přesně, jak to stojí". :) Nástroje šachistické práce je dobrá poznámka. Mnoho lidí si myslí, že šachista musí stále něco počítat, ale přesný propočet se rozhodně neužívá během celé hry. OJJ, Diskuse 28. 5. 2020, 12:42 (CEST)

Jak vidím, je to přeložené z enwiki. Mají tam stejný problém, na začátku je: strategie vychází z hodnocení pozic a určení cílů; zbytek textu je už pouze a jenom o hodnocení pozic. K tomu se ovšem přidává významový posun, resp. zamlžení nepřesným překladem. V originále je, že při hodnocení pozic je potřeba brát v potaz více faktorů, například a, b, c… – což je něco dost jiného než české hodnotu pozice určuje a, b, c…

A úplně tam chybí ta dynamika. Strategie přeci není počítání, jak na tom jsem, ale postup, jak svoji pozici posílit relativně k soupeři. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 5. 2020, 14:38 (CEST)

terminologie ŠSČR

Přeji příjemný den. Předem upozorňuji, že nestojím o bouřlivou diskusi. Zjistil jsem, že ŠSČR používá pojmy podle mého názoru zmateně a nekonzistentně. Příklad: Přestože v překladu pravidel (PRAVIDLA ŠACHU FIDE platná od 1. ledna 2018, zřejmě překlad z anglického FIDE LAWS of CHESS) je praktický ekvivalentem over-the-board, v jiných textech je ekvivalentem anglického standard (time control) (podle FIDE LAWS of CHESS, pravděpodobně se však i v angličtině častěji používá classical, podle en.wiki údajně někdy i long), ale pro tento anglický pojem je v českých pravidlech použito vážný, což je zase jinde protiklad k přátelský nebo příležitostný. Soudím, že tato nekonzistence začala tím, že někdo ne zrovna kvalitně přeložil Pravidla, později někdo jiný přeložil Směrnici III a teď se to bezmyšlenkovitě používá. Navrhuji používat ekvivalenty anglických pojmů, tj. v tomto případě standardní namísto praktický nabo vážný, protože v angličtině buď a) jde o původní znění nebo b) jde o pečlivý překlad z francouzštiny (pokud by snad byla primárním jazykem FIDE výhradně francouzština, což myslím, že už v současnosti není - oficiálních jazyků je více). I v textech na stránkách ŠSČR se pouívá rapid, blitz a bullet, protože poslední dva spadají pod český pojem bleskový. --Reing (diskuse) 25. 7. 2023, 12:14 (CEST)