Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Paranthodon africanus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Paranthodon)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxParanthodon africanus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, před 139 až 131 miliony lety
alternativní popis obrázku chybí
Hypotetická představa paranthodona
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád ptakopánví (Ornithischia)
Infrařád Stegosauria
Rod Paranthodon
Nopcsa, 1929
Binomické jméno
Paranthodon africanus
Broom, 1912
Synonyma

Palaeoscincus africanus Broom, 1912
Paranthodon owenii Nopcsa, 1929

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paranthodon africanus je druh ptakopánvého dinosaura ze skupiny Stegosauria a v ní monotypického rodu Paranthodon. Žil ve spodní křídě, před asi 139 až 131 miliony lety. Druh byl popsán pouze na základě několika pozůstatků, na délku odhadem měřil přibližně pět metrů a vážil asi 454 až 907 kg.[1] Je pravděpodobné, že měl podobně jako jeho příbuzní tělo pokryté pláty a ostny.

Druh byl objeven amatérskými paleontology společně s dalšími fosiliemi v roce 1845 v Kapsku ve formaci Kirkwood, která je známa četnými nálezy živočichů; jednalo se o první objev dinosaura v Africe a na jižní polokouli. Fosilie byly zaslány Richardu Owenovi, který většinu z nich zařadil do rodu Anthodon. Roku 1909 došel Robert Broom k závěru, že Owen smíchal dva druhy dohromady a na základě čelisti – BMNH 47338 – jej popsal mylně jako druh z rodu Paleoscincus. Nezávisle na něm pojmenoval Franz Nopcsa fosilii jako Paranthodon Owenii. Od roku 1978 je platné pojmenování Paranthodon africanus.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Porovnání velikosti paranthodona a člověka
Porovnání velikosti paranthodona a člověka

Paranthodon byl menším příbuzným větších stegosauridů, jako byl například Stegosaurus. Tento čtyřnohý ptakopánvý dinosaurus měřil na délku dle aerického paleontologa Thomase Holtze okolo pěti metrů a vážil 454 až 907 kg.[2][3] Přesné rozměry však nelze s jistotou určit.[4] Čenich měl protáhlý, ale ne extrémně a nahoře konvexní. Zadní strana mezičelistní kosti je dlouhá a široká a vnější nosní dírky velké. Část zachovalé lebky se podobá lebce stegosaura, jediného stegosaurida, u kterého se dochovala většina lebečního materiálu a se kterým byl Paranthodon porovnáván během studie z roku 1981. Nicméně ačkoli je podobnost velká, stegosauridé se výrazně odlišují ve stavbě zubů: u lebek čtyř rodů – Stegosaurus, Paranthodon, Kentrosaurus a Tuojiangosaurus se u všech zuby lišily.[5]

Horní čelist paranthodona chrání zubní řadu (horní zubní oblouk) a tvarem dává malý prostor pro přečnívání. Zuby paranthodona mají střední hřeben a z každé strany pět méně výrazných hřebenů. Hřebeny jsou o podobné velikosti, jako měl Kentrosaurus,[6] Zuby byly, stejně jako u všech ostatních stegosaurů, na špičkách zaoblené, což je odlišuje od zubů ankylosaurů. Rovněž jako Huayangosaurus, ale na rozdíl od Kentrosaura a Stegosaura, měl Paranthodon vyvýšený bukální okraj (rýhu podél zubní řady). Paranthodon pravděpodobně neměl skus mezi zuby, čemuž svědčí to, že většina zubů nebyla opotřebovaná, podobně, jako u huayangosaura.[7] Protože jsou známy pouze dva fragmenty obratle, lze u nich pozorovat pouze málo anatomických detailů.[8]

Kresba lebky
Lebka dinosaura Paranthodon africanus, zachovaná část nakreslena bíle, hypotetická šedě.

Je pravděpodobné, že Paranthodon africanus měl jako ostatní stegosauři na těle pláty, případně i ostny. Nebylo to však prokázáno.[9]

Historie a pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Lebka druhu Anthodon serrarius
Lebka druhu Anthodon serrarius, k němuž byl Paranthodon původně řazen

Roku 1845 objevili dva amatérští geologové William Guybon Atherstone a Andrew Geddes Bain v údolí řeky Bushmans RiverKapsku několik fosilií dinosaurů;[10] jednalo se o první nález dinosaura v Africe a na celé jižní polokouli.[11] Bain následně v letech 1849 a 1853 poslal Richardu Owenovi některé exempláře pro identifikaci druhu. Mezi nimi byla i horní čelist, kterou Bain označoval za kapského iguanodona, tedy místo pojmenoval Iguanodonhoek. Atherstone nález zveřejnil roku 1857,[10] nebyla mu však věnována pozornost až do roku 1876, kdy Owen řadu zaslaných vzorků pojmenoval jako Anthodon serrarius,[12] tedy „květinový zub“.[13] Do rodu Anthodon zařadil lebku BMNH 47337, část čelisti a jiných fosilií BMNH 47338 a část lebky a obratlů BMNH 47337a.[5]

Roku 1909 pak Robert Broom, jihoafrický lékař a paleontolog, navštívil londýnské Přírodopisné muzeum. Zde došel k závěru, že Owen smíchal dvě různé zkameněliny: lebku, zuby a čelisti pareiasaurů a horní čelist BMNH 47338, která by měla patřit jinému druhu. Pro pariasaury ponechal jméno Anthodon a sám mylně přiřadil čelist k druhu z rodu Paleoscincus (tedy mezi ankylosaury), který o tři roky později pojmenoval Paleoscincus africanus.[14]

Franz Nopcsa studující vzorek nezávisle na Broomovi rovněž dospěl k závěru, že by čelist měla být odlišena a druh pojmenoval jako Paranthodon Owenii (později došlo ke změně na malé písmeno, tedy owenii). Rodové jméno tohoto taxonu bylo složeno z latinského para, znamenající podobný, blízko nebo vedle a rodu Anthodon, druhové jméno pak vycházelo z Owenova příjmení.[2][15][9][16] V roce 1978 Walter Coombs pojmenoval druh jako Paranthodon africanus. Názvy Palaeoscincus africanus a Paranthodon owenii se tak staly synonymy.[5] Dalším synonymem pro druh je starší pojmenování Anthodon serrarius.[17]

Holotyp BMNH 47338 byl objeven ve vrstvě Kirkwood mezi chronostratigrafickými stupni berias a časným valanginem. Tvořen je horní čelisti se zuby, části mezičelistí a několika zuby, pravděpodobně z dolní čelisti.[5] Studie z roku 2018 k nim navíc přiřadila několik fragmentálních pozůstatků obratlů.[8] K vzorku může být ještě přiřazen BMNH 4992 včetně zubů,[5] avšak v roce 2008 byly přiřazeny neurčenému stegosaurovi.[18] Studie z roku 2018 (Raven & Maidment) navíc určila, že zuby postrádají některé typické znaky stegosaurů a přiřadila je neurčitému zástupci skupiny Thyreophora.[8]

Dva výzkumníci Lee Hall a Mark Goodwin popsali v roce 2011 dvě části zubů pocházející z etiopské formace Mugher Mudstone jako zuby Paranthodona, avšak důvody pro tento popis nebyly diskutovány. Mugher Mudstone patří mezi bohatá fosilní naleziště, bylo zde nalezeno množství pozůstatků dinosaurů z různých skupin. Společně s Tendaguru se jedná o největší a nejúplnější africké naleziště fosilií dinosaurů z pozdní jury.[19]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Rod Paranthodon, obsahující jeden druh Paranthodon africanus,[20] byl nejprve po Broomově popsání jako Palaeoscincus africanus zařazen mezi ankylosaury. Nopcsa klasifikaci změnil a přeřadil paranthodona mezi stegosaury, protože mu je nejvíce připomínal. Tato klasifikace se však dočkala další úpravy v roce 1978, kdy Coombs rod nadále ponechal mezi ankylosaury, ve shodě s Broomem.[15] Následný přezkum Galtona & Coombse o tři roky později však znovu potvrdil Nopcsovu klasifikaci a určil paranthodona jako stegosaurida ze spodní křídy.[5]

V roce 2010 byla provedena analýza téměř všech stegosaurů, ve které byl rod Paranthodon postaven mimo čeleď Stegosauridae, společně s rody Tuojiangosaurus, Huayangosaurus, Chungkingosaurus, Jiangjunosaurus a Gigantspinosaurus. Při vyjmutí gigantspinosaura a jiangjunosaura, u nichž nebyl dostatek údajů pro dotatečně stabilní definici rodu/druhu, zpřesněné výsledky naznačovaly, že Paranthodon je sesterským rodem k rodu Tuojiangosaurus.[21] V roce 2018 byla publikována celková revize systematiky druhu P. africanus. Dle ní byl Paranthodon seskupen s rody Tuojiangosaurus, Huayangosaurus a Chunkingosaurus jako bazální linie pravých stegosaurů.[8] Kladogram doprovázející tuto analýzu je uveden níže. Další analýzy potvrdily, že je Paranthodon příbuzný s tuojiangosaurem, loricatosaurem a kentrosaurem v podčeledi Stegosaurinae.[18]



Lesothosaurus diagnosticus





Laquintasaura venezuelae



Scutellosaurus lawleri





Emausaurus ernsti




Scelidosaurus harrisonii




Alcovasaurus longispinus





Sauropelta edwardsi




Gastonia burgei



Euoplocephalus tutus








Huayangosaurus taibaii



Chungkingosaurus jiangbeiensis





Tuojiangosaurus multispinus



Paranthodon africanus






Jiangjunosaurus junggarensis




Gigantspinosaurus sichuanensis




Kentrosaurus aethiopicus




Dacentrurus armatus




Loricatosaurus priscus





Hesperosaurus mjosi



Miragaia longicollum





Stegosaurus stenops



Stegosaurus homheni
















Paleoekologie[editovat | editovat zdroj]

Paranthodon africanus byl první odkrytou fosilií ve formaci Kirkwood.[22] Oblast se začala vytvářet ve svrchní juře až spodní křídě, s nejstaršími ložisky před 145,5 miliony lety. Nejmladší horniny, které se vytvořily ve valanginu, jsou staré 130 milionů let.[2][23] V oblasti byla nalezena řada živočichů, například krokodýli, hatérie, žáby a želvy. Většinou jsou však dochovány úlomky kostí nebo zuby. Z dinosaurů se zde dále vyskytovali například Nqwebasaurus či titanosauridi a mnoho ptakopánvých, mimo paranthodona také například čeleď Hypsilophodontidae.[22][24] Hojně zde žili také sauropodi. Specifická část formace s fosiliemi obratlovců byla datována do období před 139 až 131 miliony lety.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paranthodon na anglické Wikipedii.

  1. Holtz, T. R. Jr. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages. Random House Books. str. 402. ISBN 978-0-375-92419-4.
  2. a b c HOLTZ, T. R. Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages. 1. vyd. New York: Random House Books for Young Readers, 2007. ISBN 978-0-375-92419-4. S. 402. 
  3. Supplementary Information for Holtz's Dinosaurs. www.geol.umd.edu [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  4. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 247 (anglicky)
  5. a b c d e f GALTON, Peter M.; COOMBS, Walter P. Paranthodon africanus (broom) a stegosaurian dinosaur from the Lower Cretaceous of South Africa. Geobios. Roč. 14, čís. 3, s. 299–309. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. DOI:10.1016/s0016-6995(81)80177-5. 
  6. GALTON, P. M. Craterosaurus pottonensis Seeley, a stegosaurian dinosaur from the Lower Cretaceous of England, and a review of Cretaceous stegosaurs. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie. 1981, čís. 161, s. 28–46. ISSN 0077-7749. 
  7. BARRETT, P. M. Tooth Wear and Possible Jaw Action of Scelidosaurus harrisonii Owen and a Review of Feeding Mechanisms of Other Thyreophoran Dinosaurs. Carpenter: Indiana University Press, 2001. ISBN 0-253-33964-2. S. 36–39. 
  8. a b c d Thomas J. Raven &, Susannah C.R. Maidment (2018). The systematic position of the enigmatic thyreophoran dinosaur Paranthodon africanus, and the use of basal exemplifiers in phylogenetic analysis. PeerJ 6:e4529. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.4529
  9. a b PEPPER, www.prehistoric-wildlife.com, Darren. Paranthodon. www.prehistoric-wildlife.com [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  10. a b ATHERSTONE, W. G. Geology of Uitenhage. The Eastern Province Monthly Magazine. 1857, s. 518–532. 
  11. DURAND, J. F. Major African contributions to Palaeozoic and Mesozoic vertebrate palaeontology. Journal of African Earth Sciences. 2005-10-01, roč. 43, čís. 1–3, s. 53–82. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. DOI:10.1016/j.jafrearsci.2005.07.014. 
  12. OWEN, R. Descriptive and Illustrated Catalogue of the Fossil Reptilia of South Africa in the Collection of the British Museum. British Museum: order of the Trustees, 1876. 
  13. HIPÓLITO, Ruiz; PAVON, José. Flora Peruviana, et Chilensis, sive, Descriptiones et icones plantarum Peruvianarum, et Chilensium, secundum systema Linnaeanum digestae, cum characteribus plurium generum evulgatorum reformatis. 1798, roč. 1. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. 
  14. BROOM, Robert. Observations on Some Specimens of South African Fossil Reptiles Preserved in the British Museum. Transactions of the Royal Society of South Africa. 1910-01-01, roč. 2, čís. 1, s. 19–25. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. ISSN 0035-919X. DOI:10.1080/00359191009519357. 
  15. a b GLUT, P. M. Dinosaurs, the encyclopedia. Jefferson, N.C.: McFarland & Company, 1997. 1076 s. ISBN 978-0-7864-7222-2. S. 676–677. 
  16. NOPCSA, F. Dinosaurierreste aus Siebenburgen V. Geologica Hungarica. Series Palaeontologica. Fasciculus. 1929, čís. 4. 
  17. Paranthodon africanus [online]. Biolib.cz [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  18. a b MAIDMENT, Susannah C. R.; NORMAN, David B.; BARRETT, Paul M. Systematics and phylogeny of Stegosauria (Dinosauria: Ornithischia). Journal of Systematic Palaeontology. 2008-01-01, roč. 6, čís. 4, s. 367–407. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. ISSN 1477-2019. DOI:10.1017/S1477201908002459. 
  19. HALL, Lee E; GOODWIN, Mark B. A DIVERSE DINOSAUR TOOTH ASSEMBLAGE FROM THE UPPER JURASSIC OF ETHIOPIA: IMPLICATIONS FOR GONDWANAN DINOSAUR BIOGEOGRAPHY. [s.l.]: Unpublished Dostupné online. DOI:10.13140/rg.2.1.3740.7763. DOI: 10.13140/rg.2.1.3740.7763. 
  20. Paranthodon [online]. Biolib.cz [cit. 2016-01-03]. Dostupné online. 
  21. MAIDMENT, Susannah C. R. Stegosauria: a historical review of the body fossil record and phylogenetic relationships. Swiss Journal of Geosciences. 2010-09-07, roč. 103, čís. 2, s. 199–210. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. ISSN 1661-8726. DOI:10.1007/s00015-010-0023-3. (anglicky) 
  22. a b FORSTER, Catherine A.; FARKE, Andrew A.; MCCARTNEY, Jacob A. A “basal” tetanuran from the Lower Cretaceous Kirkwood Formation of South Africa. Journal of Vertebrate Paleontology. 2009-03-12, roč. 29, čís. 1, s. 283–285. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. ISSN 0272-4634. DOI:10.1671/039.029.0101. 
  23. SOCIEDAD ESPAÑOLA DE PALEONTOLOGÍA. Revista española de paleontología. Revista española de paleontología. 1986-01-01. OCLC: 716160943. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. ISSN 0213-6937. (English) 
  24. CHINSAMY, M. Encyclopedia of Dinosaurs. Grahamstown: Academic Press, 1997. ISBN 978-0-12-226810-6. S. 6. 
  25. MCPHEE, Blair W.; MANNION, Philip D.; DE KLERK, William J. High diversity in the sauropod dinosaur fauna of the Lower Cretaceous Kirkwood Formation of South Africa: Implications for the Jurassic–Cretaceous transition. Cretaceous Research. 2016-4, roč. 59, s. 228–248. Dostupné online [cit. 2019-05-25]. DOI:10.1016/j.cretres.2015.11.006. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GLUT, P. M. Dinosaurs, the encyclopedia. Jefferson, N.C.: McFarland & Company, 1997. 1076 s. ISBN 978-0-7864-7222-2. S. 676–677. 
  • HOLTZ, T. R. Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages. 1. vyd. New York: Random House Books for Young Readers, 2007. ISBN 978-0-375-92419-4. S. 402. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]