Scelidosaurus

Scelidosaurus; Stratigrafický výskyt: Spodní jura, před 196 až 183 miliony let
	Scelidosaurus harrisonii - moderní rekonstrukce
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	ptakopánví (Ornithischia);
Podřád	Thyreophora;
Infrařád	Ankylosauria;
Čeleď	Scelidosauridae; Cope, 1869
Rod	Scelidosaurus; Owen, 1859
Binomické jméno
	Scelidosaurus harrisonii; Owen, 1859
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Scelidosaurus („hrbolatý ještěr“) byl rod vývojově primitivního ptakopánvého, potenciálně ankylosaurního dinosaura.^[1]

Historie a význam[editovat | editovat zdroj]

Tento po čtyřech končetinách chodící býložravý dinosaurus žil v době před 196 až 189 milióny let (počátek jury). Patřil k hojně rozšířeným rodům, jeho fosilie byly nalezeny v americké Arizoně, anglickém Dorsetu a dokonce možná i v Tibetu. Formálně popsán byl britským přírodovědcem Richardem Owenem roku 1859, monografie o tomto druhu však byla publikována až o dva roky později.^[2]

Podobný dinosaurus byl objeven také na území Irska, jako vůbec první dinosauří fosilie na tomto území. Formálně popsána byla v listopadu roku 2020. Novější výzkum ale ukázal, že se o zástupce rodu Scelidosaurus nejspíš nejednalo.^[3]^[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Scelidosaurus představoval na svoji dobu poměrně velkého živočicha (velcí dinosauři se většinou objevují až později). Dosahoval délky až kolem 4 metrů^[5] a hmotnosti přibližně 270^[6], možná však až 650^[7] kilogramů. Ochranu mu poskytoval zejména velký počet kostěných štítků v pevné kůži, které mu v řadách lemovaly krk, hřbet a ocas. Tímto pancéřováním byl velmi dobře chráněný před jakýmkoliv dravcem. Měl zadní končetiny delší než přední, ale váha přední části těla mu nedovolovala po zadních končetinách běhat.

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

Scelidosauři byli vývojově primitivními zástupci kladu Ankylosauria. Mezi nejbližší příbuzné tohoto rodu patřil například pochybný čínský rod Tatisaurus z provincie Jün-nan, který byl dokonce dříve řazen přímo do tohoto rodu (jako druh S. oehleri).^[8] Blízce příbuzným druhem byl také další čínský tyreofor druhu Bienosaurus lufengensis, který však může ve skutečnosti rovněž spadat do rodu Tatisaurus.^[9] Mezi příbuzné taxony patřily také rody Emausaurus, Yuxisaurus a geologicky mnohem mladší rod Jakapil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ David B. Norman (2020). Scelidosaurus harrisonii (Dinosauria: Ornithischia) from the Early Jurassic of Dorset, England: biology and phylogenetic relationships. Zoological Journal of the Linnean Society, zlaa061. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa061
↑ Owen, R. (1861). A monograph of a fossil dinosaur (Scelidosaurus harrisonii, Owen) of the Lower Lias, part I. Monographs on the British fossil Reptilia from the Oolitic Formations. 1: 1-14.
↑ Michael J. Simms, Robert S. H. Smyth & Roger Byrne (2020). First dinosaur remains from Ireland. Proceedings of the Geologists' Association. doi: https://doi.org/10.1016/j.pgeola.2020.06.005
↑ Kieran G. Satchell (2024). A re-evaluation of Scelidosaurus remains from Ireland and the importance of apomorphy-based identifications. Proceedings of the Geologists' Association (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.pgeola.2024.03.002
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 217 (anglicky)
↑ Benson, R. B., Hunt, G., Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
↑ Lucas, S. G. (1996). The thyreophoran dinosaur Scelidosaurus from the Lower Jurassic Lufeng Formation, Yunnan, China. pp. 81-85, in Morales, M. (ed.), The Continental Jurassic. Museum of Northern Arizona Bulletin 60.
↑ Raven, T. J., Barrett, P. M., Xu, X., and Maidment, S. C. R. (2019). "A reassessment of the purported ankylosaurian dinosaur Bienosaurus lufengensis from the Lower Lufeng Formation of Yunnan, China". Acta Palaeontologica Polonica. 64 (2): 335-342.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Norman, D. B., Witmer, L. M., and Weishampel, D. B. (2004). "Basal Thyreophora". in Weishampel, D.B., Dodson, P., and Osmólska, H. (eds.). The Dinosauria, 2nd Edition. University of Californian Press. pp. 335–342. ISBN 0-520-24209-2.
Barrett, P. M. (2001). "Tooth wear and possible jaw action of Scelidosaurus harrisoni Owen and a review of feeding mechanisms in other thyreophoran dinosaurs". in Carpenter, Kenneth(ed). The Armored Dinosaurs. Indiana University Press. pp. 25–52. ISBN 0-253-33964-2.
David B. Norman (2019). Scelidosaurus harrisonii from the Early Jurassic of Dorset, England: cranial anatomy. Zoological Journal of the Linnean Society, zlz074 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlz074
David B. Norman (2019). Scelidosaurus harrisonii from the Early Jurassic of Dorset, England: postcranial skeleton. Zoological Journal of the Linnean Society, zlz078. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlz078
David B. Norman (2020). Scelidosaurus harrisonii from the Early Jurassic of Dorset, England: the dermal skeleton. Zoological Journal of the Linnean Society, zlz085. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlz085
SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 176)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Scelidosaurus na Wikimedia Commons
Článek na webu Phys.org (anglicky)
Článek na webu Ancient Origins (anglicky)
Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Článek o objevu nového exempláře scelidosaura (anglicky)
Profil na databázi Fossilworks Archivováno 21. 7. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)
SOCHA, Vladimír. Pozdravme scelidosaura. OSEL.cz [online]. 3. září 2020. Dostupné online. (česky)

[1] David B. Norman (2020). Scelidosaurus harrisonii (Dinosauria: Ornithischia) from the Early Jurassic of Dorset, England: biology and phylogenetic relationships. Zoological Journal of the Linnean Society, zlaa061. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa061

[2] Owen, R. (1861). A monograph of a fossil dinosaur (Scelidosaurus harrisonii, Owen) of the Lower Lias, part I. Monographs on the British fossil Reptilia from the Oolitic Formations. 1: 1-14.

[3] Michael J. Simms, Robert S. H. Smyth & Roger Byrne (2020). First dinosaur remains from Ireland. Proceedings of the Geologists' Association. doi: https://doi.org/10.1016/j.pgeola.2020.06.005

[4] Kieran G. Satchell (2024). A re-evaluation of Scelidosaurus remains from Ireland and the importance of apomorphy-based identifications. Proceedings of the Geologists' Association (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.pgeola.2024.03.002

[5] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[6] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 217 (anglicky)

[7] Benson, R. B., Hunt, G., Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329

[8] Lucas, S. G. (1996). The thyreophoran dinosaur Scelidosaurus from the Lower Jurassic Lufeng Formation, Yunnan, China. pp. 81-85, in Morales, M. (ed.), The Continental Jurassic. Museum of Northern Arizona Bulletin 60.

[9] Raven, T. J., Barrett, P. M., Xu, X., and Maidment, S. C. R. (2019). "A reassessment of the purported ankylosaurian dinosaur Bienosaurus lufengensis from the Lower Lufeng Formation of Yunnan, China". Acta Palaeontologica Polonica. 64 (2): 335-342.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]