Přeskočit na obsah

Třída Maestrale

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Maestrale
Maestrale (F 570)
Maestrale (F 570)
Obecné informace
UživatelVlajka Italské námořnictvo
Typfregata
Lodě8
Osudaktivní (2023)
Předchůdcetřída Lupo
Nástupcetřída FREMM
Technické údaje
Výtlak2 700 t (standardní)
3 200 t (plný)
Délka122,73 m (celkem)
Šířka12,88 m
Ponor4,2 m
PohonCODOG
Rychlost33 uzlů (61 km/h)
Dosah6 000 nám. mil (11 000 km) při 15 uzlech (28 km/h)
Posádka24 důstojníků
201 námořníků
Výzbroj1× 127mm Otobreda
4× 40mm DARDO (2×2)
raketomet (2 hl.)
Teseo Mk 2

1× Albatross (8 hl.)

Selenia Aspide

2× 533mm torpédomet
2× 324mm torpédomet (3 hl.)

Mk 46 Mod 2
LetadlaAB-212
SonarRaytheon DE 1164

Třída Maestrale je třída víceúčelových fregat Italského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm fregat této třídy. Jejich postupné vyřazování začalo roku 2015. Roku 2021 Indonésie objednala dvě Italským námořnictvem vyřazená plavidla.[1]

Celkem bylo v letech 1982–1985 do služby zařazeno osm lodí této třídy. Postavila je společnost Fincantieri v loděnicích Cantiere navale del Muggiano (F-571) a Cantiere navale di Riva Trigoso (všechny ostatní).[2]

Jednotky třídy Maestrale:[2]

Jméno Zahájení stavby Spuštěna na vodu Vstup do služby Status
Maestrale (F 570) 8. března 1978 2. února 1981 7. března 1982 vyřazena 15. prosince 2015
Grecale (F 571) 21. března 1979 12. září 1981 5. února 1983 aktivní
Libeccio (F 572) 1. srpna 1979 7. září 1981 5. února 1983 aktivní
Scirocco (F 573) 26. února 1980 17. dubna 1982 20. září 1983 vyřazena 20. února 2020
Aliseo (F 574) 26. února 1980 29. října 1982 20. září 1983 vyřazena 8. září 2017
Euro (F 575) 15. dubna 1981 25. března 1983 7. dubna 1984 vyřazena 2. října 2019
Espero (F 576) 1. srpna 1982 19. listopadu 1983 4. května 1985 vyřazena 30. června 2021
Zeffiro (F 577) 15. března 1983 19. května 1984 4. května 1985 vyřazena 5. října 2023

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Zeffiro (F 577)
Zeffiro (F 577)

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 127mm (délka hlavně 54 ráží) kanón Otobreda Compact v dělové věži na přídi a dva dvojhlavňové 40mm hlavňové systémy blízké obrany DARDO (délka hlavně 70 ráží) ve věžích po stranách hlavní nástavby. Kanóny DARDO slouží pro obranu proti protilodním střelám. Za 127mm kanónem je umístěno osminásobné vypouštěcí zařízení Albatross určené pro odpalování protiletadlových řízených střel Selenia Aspide. Čtyři protilodní střely Teseo Mk 2 jsou umístěny na střeše hangáru. Protiponorkovou výzbroj představují dva tříhlavňové 324mm torpédomety pro torpéda Mk 46 Mod 2 a dva 533mm torpédomety. Na palubě je přistávací plocha a hangár pro dva vrtulníky AB-212. Trupový sonar a vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponoru jsou typu Raytheon DE 1164.

Pohonný systém je koncepce CODOG. Při běžné plavbě lodě pohání dva diesely GMT 230-20 DVM, díky kterým mohou plout rychlostí až 21 uzlů. V bojové situaci lodě pohání pouze dvě plynové turbíny General Electric LM-2500. Nejvyšší rychlost je v takovém případě 33 uzlů.

  1. Fincantieri Signed A Contract To Provide 8 Frigates To Indonesia [online]. Navalnews.com [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Class Maestrale Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]