Přeskočit na obsah

Stanislav Dnistrjanskyj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. JUDr. Stanislav Dnistrjanskyj
Stanislav Dnistrjanskyj, foto z Wiener Bilder
Stanislav Dnistrjanskyj, foto z Wiener Bilder
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1918
Stranická příslušnost
ČlenstvíUkrajinská nár. dem. str.
(Rusínský klub)
Narození13. listopadu 1870
Ternopil
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. května 1935 (ve věku 64 let)
Užhorod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťSofija Dnistrjanska
RodičeSeveryn Dnistrjanskyj
Alma materVídeňská univerzita
Lipská univerzita
Berlínská univerzita
CommonsStanislav Dnistrianskyi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Severynovič Dnistrjanskyj, cyrilicí Станіслав Дністрянський, též Stanislaus Dnistriańskyj (13. listopadu 1870[1][2] Ternopil[3] – 5. května 1935 Užhorod[3]), byl rakouský právník a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny školního inspektora. Absolvoval obecnou školu a gymnázium v Tarnopolu a pak studoval práva na Vídeňské univerzitě, kde roku 1893 získal titul doktora práv, Lipské univerzitě a Berlínské univerzitě. Roku 1898 se habilitoval na univerzitě ve Lvově v oboru civilního práva a o tři roky později byl jmenován mimořádným profesorem.[1][4] Také zde sloužil u 30. pěšího regimentu, byl poručíkem v záloze.[2]

Působil též coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 61. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[5] Patřil k Ukrajinské národně demokratické straně.[6] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého Rusínského klubu, po volbách roku 1911 jako člen klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení.[5] Byl také autorem návrhu ústavy Západoukrajinské lidové republiky, která krátce existovala po zániku Rakouska-Uherska.[6]

Po první světové válce ve Vídni spoluzakládal Svobodnou ukrajinskou univerzitu určenou pro vzdělávání ukrajinské emigrace, která byla vzápětí pro klidnější situaci a díky podpoře prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesídlena do Prahy. Dnistrjanskyj na ní až do své smrti působil jako profesor civilního práva a všeobecné nauky práva, zároveň byl postupně děkanem její právnické fakulty i rektorem. Kromě toho krátce přednášel i na Německé univerzitě a Svobodné škole politických nauk. Byl také předsedou Ukrajinského právnického spolku v ČSR a členem Všeukrajinské akademie věd. Napsal řadu právnických pojednání jak v ukrajinštině, němčině a polštině, tak později v češtině. V jeho teoretickém přístupu k právu převažovala sociologická metoda a byl mj. zastáncem státní regulace trhu.[4] Podílel se též na vypracování ukrajinské právnické terminologie.[6]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 81. (německy) 
  2. ↑ a b Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.]: R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 593. (německy) 
  3. ↑ a b Biografický slovník: DNISTRJANSKYJ Stanislav Severynovič 13.11.1870-5.5.1935 [online]. Historický ústav Akademie věd ČR [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b FALADA, David. Stanislav Severynovyč Dnistrjanskyj. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 222–225.
  5. ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ a b c Дністрянський-Станислав [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-01-26]. Dostupné online. (ukrajinsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stanislav_Dnistrjanskyj&oldid=24042163“