Stanislav Bechyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ing. Stanislav Bechyně, DrSc.
Narození 20. července 1887
Přibyslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. října 1973 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání stavitel
statik
vysokoškolský pedagog
Titul Ing. Dr.h.c.
Příbuzní bratr Jan Bechyně
synovec Jan Bechyně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Bechyně (20. července 1887 Přibyslav15. října 1973 Praha) byl významný český konstruktér a pedagog. Stěžejní osou jeho díla jsou železobetonové konstrukce a kamenné a betonové mosty.

Jako jeden z prvních konstruktérů dokázal ocenit vlastnosti betonu, které pak s velkou dávkou invence využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vznikl i nový obor stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval i publikačně a pedagogicky.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vysvědčení o vykonání 2. státní zkoušky dne 9. června 1910

Po vystudování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě studoval Bechyně stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde absolvoval r. 1910 s vynikajícím prospěchem. Zde byl také jmenován r. 1920 řádným profesorem statiky a dynamiky staveb železobetonu.[1] Jako pedagog působil na Stavební fakultě ČVUT až do r. 1958.

Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání (Řád práce, Zlatá Felberova medaile, Řád republiky, Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo). Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1955 obdržel státní cenu 1. stupně Klementa Gottwalda, roku 1972 získal čestný titul doktora technických věd (Dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze.[2]

Stanislav Bechyně zemřel v Praze, ale pochován byl podle svého přání v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější stavbou je bezesporu palác Lucerna a Veletržní palác v Praze, ale věnoval se i průmyslovým stavbám, které odrážejí funkcionalismus a precizní zvládnutí použitých materiálů. Jeho projekt mostu přes Nuselské údolí se třemi oblouky se ovšem nakonec realizace nedočkal.

Díla v Československu[editovat | editovat zdroj]

Most v Hořepníku přes Trnavu

Díla v Praze[editovat | editovat zdroj]

Napomáhal ale i s rekonstrukcemi stavebních památek v Praze:

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Sepsal také řadu publikací, do kterých shrnul svoje vědomosti o mostech a jiných betonových stavbách.

  • Betonové stavitelství
  • Stavitelství mostů kamenných a betonových
  • Technický průvodce
  • Mosty trámové a rámové
  • Mosty obloukové

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bechyně Stanislav, s. 15-16.  
  2. Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 33–34.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 40.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 69.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha : Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 342–343.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]