Stanislav Bechyně

Ing. Stanislav Bechyně, DrSc.
Ing. Stanislav Bechyně, DrSc.
Narození	20. července 1887; Přibyslav; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. října 1973 (ve věku 86 let); Praha; Československo
Bydliště	rodný dům Stanislava Bechyně
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	stavitel; statik; vysokoškolský pedagog
Zaměstnavatel	České vysoké učení technické v Praze
Titul	Ing. Dr.h.c.
Ocenění	Řád práce ; Zlatá Felberova medaile; Řád republiky ; Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo
Příbuzní	bratr Jan Bechyně; synovec Jan Bechyně
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Bechyně (20. července 1887 Přibyslav^[3] – 15. října 1973 Praha) byl český konstruktér a pedagog. Jeho stěžejními díly jsou železobetonové konstrukce, a kamenné a betonové mosty.

Jako jeden z prvních konstruktérů dokázal ocenit vlastnosti betonu, a ty pak, s velkou dávkou invence, využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vznikl i nový obor, stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval publikačně i pedagogicky.

Životopis

Narodil se do rodiny obchodníka Jana Bechyně a jeho manželky Marie Anastázie, roz. Jelínkové. Pokřtěn byl jmény Stanislav Jan. Po vystudování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě studoval Bechyně stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde absolvoval roce 1910, s vynikajícím prospěchem. Zde byl také jmenován roku 1920 řádným profesorem statiky a dynamiky staveb železobetonu.^[4] Jako pedagog působil na Stavební fakultě ČVUT až do roku 1958.^[5]

Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání (Řád práce, Zlatá Felberova medaile, Řád republiky, Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo). Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1955 obdržel státní cenu 1. stupně Klementa Gottwalda, roku 1972 získal čestný titul doktora technických věd (Dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze.^[6]

Po absolutoriu na vysoké škole nastoupil k nově vzniklé stavební firmě Dr. Ing. Karel Skorkovský, zabývající se stavbou betonových konstrukcí.^[7] Pro vojenskou správu vyvinul Ing. Bechyně speciální recepturu portlandského cementu (nazývanou A cement), používanou při stavbě československého opevnění. Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu, a také se omezilo množství hydratačního tepla, vytvářeného při tuhnutí.^[8]

Stanislav Bechyně zemřel v Praze, ale pochován byl, podle svého přání, v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města.

Dílo

Nejznámější stavbou je bezesporu palác Lucerna a Veletržní palác v Praze, ale věnoval se i průmyslovým stavbám, které odrážejí funkcionalismus a precizní zvládnutí použitých materiálů. Jeho projekt mostu přes Nuselské údolí, se třemi oblouky, se ovšem nakonec realizace nedočkal.^[5]

Díla v Československu

cementárna Králův Dvůr
hangáry Letňany
most v Hořepníku - jeden z prvních železobetonových mostů v Česku (obloukový most se zavěšenou mostovkou a táhlem) (1913)
železárna Hrádek u Rokycan (1915) – doktorská disertační práce
automobilka Praga Praha Libeň (1916) – unikátní stavba (sloupy z ovinuté litiny a hřibové stropy)
nosná konstrukce paláce Lucerna v Praze (1919)
skladiště Kostelec nad Labem – parabolická skořepinová konstrukce
Stránovský viadukt – železniční most u Mladé Boleslavi (1924)
ocelárna Kladno
most přes řeku Chrudimku v Pardubicích (1935)
dálniční most Senohraby (1944)
most přes řeku Váh v Komárně – plochý oblouk s rozpětím 112,5 m a vzepětím pouze 8,5 m, výška průřezu ve vrcholu pouze 1,12 m
přesun děkanského kostela v Mostě

Díla v Praze

Napomáhal ale i s rekonstrukcemi stavebních památek v Praze:

přesun rotundy Máří Magdaleny u Čechova mostu
úprava mostovky na Karlově mostě
rekonstrukce Anežského kláštera
podchycení budovy Národního technického muzea při stavbě letenského tunelu

Publikace

Sepsal také řadu publikací, do kterých shrnul svoje vědomosti o mostech a jiných betonových stavbách.

Betonové stavitelství
Stavitelství mostů kamenných a betonových
Technický průvodce
Mosty trámové a rámové
Mosty obloukové

Odkazy

Reference

↑ ČVUT, OCEŇOVÁNÍ VE VĚDĚ A VÝZKUMU, Felberova medaile
↑ Masarykův ústav, Plaketa Za zásluhy o vědu a lidstvo. www.mua.cas.cz [online]. [cit. 2020-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-27.
↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bechyně Stanislav, s. 15–16.
↑ ^a ^b CODR, Milan; ČERNÝ, Jiří. Přemožitelé času sv. 4. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Stanislav Bechyně, s. 57–61.
↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04.
↑ Budoucnost patří betonu. Euro.cz [online]. 2005-03-14 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.
↑ MIKOLÁŠEK, Jakub. Tunel [online]. Česká tunelářská asociace ITA-AITES, z. s, 02.2012 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.

Literatura

Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 33–34.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 40.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 69.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 342–343.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Bechyně na Wikimedia Commons
Stanislav Bechyně na stránkách Městského muzea Přibyslav

[1] ČVUT, OCEŇOVÁNÍ VE VĚDĚ A VÝZKUMU, Felberova medaile

[2] Masarykův ústav, Plaketa Za zásluhy o vědu a lidstvo. www.mua.cas.cz [online]. [cit. 2020-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-27.

[matrika-3] Matriční záznam o narození a křtu

[Bartoš-4] BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bechyně Stanislav, s. 15–16.

[:0-5] CODR, Milan; ČERNÝ, Jiří. Přemožitelé času sv. 4. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Stanislav Bechyně, s. 57–61.

[6] Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04.

[7] Budoucnost patří betonu. Euro.cz [online]. 2005-03-14 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.

[8] MIKOLÁŠEK, Jakub. Tunel [online]. Česká tunelářská asociace ITA-AITES, z. s, 02.2012 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]