Závorky

Závorky jsou interpunkční znaménka používaná v textu nejčastěji pro vyznačení vsuvek nebo vět vložených komentujících hlavní větu. Používají se zpravidla ve dvojicích pravá–levá, výjimkou jsou označení číslovaných seznamů, např. 1), 2), 3) atd. Existuje několik typů závorek, které se liší užitím, specifický význam mají zejména v matematice a programovacích jazycích.

Užití závorek

• vyznačení vsuvek a vět vložených, lze je nahradit čárkami nebo pomlčkami,
• vyznačení části věty, která není součástí vlastního textu - v závorce bývá např. za citátem uveden jeho autor, výraz (potlesk) jako reakce na projev apod.,
• varianty výrazu - Kateřina Emmons (dříve Kůrková), zejména cizojazyčné - sova pálená (tyto alba),
• pokud se v závorkách vyskytuje další závorkový výraz, je možné je odlišit jiným typem, ale lépe je nahradit je čárkami nebo pomlčkami.

Druhy závorek

• kulaté () – nejběžnější, používané v psaném textu, matematice…
• hranaté [] – často se používají ve slovnících, vkládá se do nich výslovnost výrazu; dále se používají v programovacích jazycích, například pro index či velikost pole.
• složené {} – používány v matematickém zápisu např. pro vymezení množiny; v programování pro vymezení bloku kódu ve zdrojovém kódu, nutné pro syntaktickou analýzu.
• lomené $\langle \rangle$ – v typografii textu neobvyklé; v matematice hranice uzavřeného intervalu (včetně krajních bodů); v počítačových datech se zavedly pro značky XML, ale vlastně vůbec nejde o závorky, ale o znaky matematických relací „větší než“ a „menší než“.
• svislé || – používány v matematice pro značení absolutní hodnoty či velikosti (mohutnosti) objektu.

Související články

• Poissonova závorka
• Lagrangeova závorka
• Diracova notace
• Blok (programování)

Literatura

• Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-1343-1. S. 74.