Středník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o interpunkčním znaménku. O časopisu pojednává článek Středník (časopis).

Středník

Interpunkční znaménka

apostrof     '
čárka   ,
dvojtečka   :
lomítko   /
otazník   ?
pomlčka        
spojovník   -  
středník   ;
tečka   .
uvozovky   „ “       » «
vykřičník   !
výpustka     ...
závorky   ( )   [ ]   { }   ⟨ ⟩
zpětné lomítko   \

Středník (;) je interpunkční znaménko, jehož funkce je mezi tečkou a čárkou – odděluje části jedné věty, ale výrazněji než čárka.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Středník vypadá podobně jako dvojtečka s tím rozdílem, že má místo spodní tečky čárku; nebo vypadá jako čárka s tečkou nahoře.

Psaní[editovat | editovat zdroj]

Středník má zastoupení v základní ASCII tabulce, kde má hodnotu 59 (3b hexa). Při českém rozložení klávesnice se středník nalézá pod klávesou [Esc]. Při anglickém rozložení se nalézá napravo od klávesy [L]. Nemůžeme-li středník v daném rozložení klávesnice nalézt, můžeme ho zadat přes kombinaci kláves ALT + 59.

V textu ho od předchozího slova odděluje úzká mezera, která je zpravidla již součástí znaku (jako tzv. nálitek).

Použití středníku[editovat | editovat zdroj]

V gramatice[editovat | editovat zdroj]

Středník odděluje části jedné věty, ale výrazněji než čárka.

Středníky se v posledních desetiletích téměř přestaly používat a jejich používání je považováno za anarchronismus. Nahradily je tečky nebo čárky, protože experti na styl radí, že věty mají být co nejkratší a dlouhé věty jsou projevem stylistické neobratnosti. V akademických textech se dlouhé věty a tedy i středníky nadále používají, a proto je správné používání středníků považováno i za projev vzdělanosti.[1]

V angličtině je použití čárky ke spojení dvou nezávislých vět, tzv. comma splice či comma fault, považováno obecně za chybu, v některých případech (v nižším stylu jazyka) je však považováno za přijatelné. Writing centery Univerzity Wisconsin definovalo tato pravidla pro používání středníku v angličtině:

  • je nutné jej použít při spojení dvou na sobě nezávislých vedlejších (?) vět: "The cow is brown; it is also old.";
  • je nutné jej použít při spojení dvou na sobě nezávislých vedlejších (?) vět pomocí výrazů či frází typu "however", "nevertheless", "in spite of" apod., např. "I like cows; however, i hate the way they smell.";
  • používá se (pro větší přehlednost) ke spojení položek ve výčtu, pokud jednotlivé položky obsahují čárky;
  • používá se (pro větší přehlednost) pro oddělení větších celků v rámci souvětí.[2]

Podle téhož textu by se středník neměl používat, pokud spojované vedlejší věty nejsou nezávislé, avšak Quirk tento příklad pokládá za bezproblémové užití středníku, které se žádným pravidlům nevymyká.[2] Jinak jsou obecně pravidla používání interpunkce v angličtině volnější než v češtině.[2] Bakalářská práce Jana Volného z roku 2012 na základě analýzy textů z BBC News došla k závěru, že se středník stal zastaralým interpunkčním znaménkem a autoři se jeho použití ve srovnání s rokem 1950 vyhýbají.[2]

Italština užívá středník častěji než čeština, a to jak na místech, kde Čech použije tečku (mezi jednoduchými krátkými větami), tak tam, kde čeština používá čárku (před odporovací spojkou).[3]

Historií užívání středníku v češtině od Beneše Optáta po pravidla z roku 1993 se zabýval Dušan Šlosar.[4] Například Bible kralická a Bible svatováclavské, které ještě využívaly interpunkce založené na pauzovém principu, vyhrazovaly dvojtečky i středníky pro uvození přímé řeči.[5]

Mezi případy nezbytného použití, zmiňované i v pravidlech českého pravopisu, patří oddělení prvků seznamu, které samy obsahují čárky. Může tedy jít například o seznam čísel obsahující i desetinná čísla, zakončení bodů seznamu, které obsahují výčty oddělené čárkami nebo jsou rozvinuty vztažnými větnými konstrukcemi, seznam názvů autobusových zastávek obsahujících čárky a podobně.

Specifickou roli měl středník například v textech Karla Čapka.[6] V jeho došlé korespondenci byl nalezen dopis od neznámého autora, který mu píše: „…jste unikum, pokud se týče používání středníků. (…) Onehdy jsem četl v Přítomnosti Váš článek, kde byly věty až se čtyřmi středníky, rekord jste spáchal v Hovorech s TGM, kde mne omráčila věta, která má jednu dvojtečku, jednu čárku, jednu pomlčku a sedm středníků…“[7]

Nepřítelem středníků byl spisovatel Kurt Vonnegut. Poznamenal prý: „Když se Hemingway zabil, jako by za svým životem udělal tečku. Stáří je naproti tomu jako středník.“ “Spisovatel John Irving líčí, že Vonnegut svým studentům říkal: „Nepoužívejte středníky! Jsou to hermafroditní transvestité, kteří neznamenají vůbec nic. Vypovídají o vás jen to, že jste chodili na vysokou.“[1]

V matematice[editovat | editovat zdroj]

V matematice lze středník použít pro oddělení jednotlivých prvků v množině, aby nedocházelo k záměně s desetinnou čárkou. Používá se i v oddělení krajních hodnot při zápisu intervalů.

V programovacích jazycích[editovat | editovat zdroj]

Ve většině běžně používaných programovacích jazyků (Pascal, C, C#, Java, …) se středníkem oddělují či ukončují příkazy.

Příklad

 begin
   readln(a);
   a:=a+1;
   writeln(a);
 end;

MediaWiki je středník při úpravě článků používán k jednoduchému seznamu definic.

Příklad

 ; Definition list : jednoduchý seznam definic
 ; název položky : popis položky

V emotikonech[editovat | editovat zdroj]

emotikonech se středník používá pro naznačení mrkajícího oka. Nejznámějším emotikonem využívající středník je ;-).[zdroj?]

Tetování[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 se na Instagramu rozmohla móda prezentovat tetování v podobě středníku. Údajně šlo o projekt,[8] který povzbuzuje všechny, kteří trpí depresemi, úzkostí či někdy přemýšleli o sebevraždě, aby si nakreslili na zápěstí středník, který symbolizuje fakt, že dotyčný mohl ukončit život, ale rozhodl se to neudělat. Mnozí si středník nejen nakreslili, ale nechali vytetovat.[9] Projekt údajně spustila založením neziskové organizace ve Wisconsinu Amy Bluel, jejíž otec spáchal sebevraždu a ona chtěla svého otce uctít a zároveň zvýšit povědomí o duševních chorobách.[10]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • a b Miloš Čermák: Vyvolat bouřlivou debatu…, Extra, blog Miloše Čermáka
  • a b c d Jan Volný: Užití středníku v online článcích BBC News, SlideShare, shrnutí bakalářské práce, škola neuvedena, nedatováno, abstrakt zveřejněn 2012 a analýza se týká článků ze září 2012
  • Eva Ferrarová, Miroslava Ferrarová, Vlastimila Pospíšilová: Učebnice současné italštiny – 2. díl, Edika, Albatros Media a.s., 16. 3. 2016, strana 132
  • Dušan Šlosar: Středník. - In: Tschechisches Barock. - Frankfurt a. Main 1999. S. 33-42.
  • Markéta Pytlíková: Signalizace přímé řeči v prorocké promluvě, Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR
  • Karel Čapek a středník (Další příspěvek k analýze epistolárního stylu Karla Čapka), In: Komunikácia a text. Zborník materiálov z vedeckej koferencie s medzinárodnou účasťou organizovanej pri príležitosti životného jubilea doc. PhDr. Františka Ruščáka, CSc. Prešov: Náuka, 2003 - (Stanislavová, Z.; Frühaufová, E.), s. 39-47. ISBN 80-89038-21-2.
  • Když se středník bere vážně, Jiné právo, 23. 8. 2016
  • Project Semicolon
  • Projekt středník naděje: Instagram ovládli lidé s tetováním interpunkce a mají pro to velmi dojemný důvod, Extra.cz, 1. 7. 2015
  • Proč si tetujeme znamení „středníku“, G.cz, 17. 7. 2016