Hohenlohové: Porovnání verzí

Knížata z Hohenlohe ; (Fürsten von Hohenlohe)
Tituly	Říšská knížata
Zakladatel	Jindřich z Hohenlohe
Rok založení	12. století
Větve rodu	Svobodní páni z Hohenlohe, neusteinská, waldenburská, vévodové z Ratiboře
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 17. 2. 2022, 17:20

Hohenlohové je stará německá šlechtické rodina původem z Franska, která držela říšského hrabství a později knížectví Hohenlohe. Jméno rodu je odvozeno od hradu Holloch z 12. století, ležícího nedaleko Uffenheimu.

Historie rodu

Prvním známým hrabětem z Hohenlohe byl Jindřich (Heinrich) (1180). Jindřich III. z Hohenlohe (1244–1249) a Gottfried z Hohenlohe (1297–1302) byli velmistry Řádu německých rytířů. V roce 1450 byli povýšeni na bezprostřední říšská hrabata. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na říšská knížata. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku napoleonských válek zabrán Württemberským královstvím.

Roku 1840 větev Hohenlohe-Schillingsfürst získala Ratibořské knížectví.

Členové rodu

Jiří Fridrich Hohenlohe (1569–1645), vojevůdce
Josef Kristián Hohenlohe-Bartenstein (1740–1817), kníže-biskup ve Vratislavi 1795–1817
Ludvík Alois kníže Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein (1765–1829), francouzský maršál
Alexandr z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (princ Leopold Alexandr František Emmerich z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu; 1794–1849), katolický duchovní a zázračný léčitel, titulární biskup ze Sardiky a opat u Sv. Michaela v Gaborjanu
Viktor Hohenlohe-Schillingsfürst (1818–1893), v letech 1877–1893 předseda pruské panské sněmovny
Chlodvík Hohenlohe-Schillingsfürst (1819–1901), bratr Viktora, 1866–1870 bavorským ministerským předsedou, v letech 1894–1900 říšský kancléř Německého císařství a pruský ministerský předseda
Gustav Adolf z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1823–1896), bratr Viktora, kardinál
Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst (1828–1896), bratr Viktora, rakouský generál, nejvyšší hofmistr císaře Františka Josefa 1866–1896
Max Hohenlohe-Schillingsfürst (1856–1924), německý diplomat, velvyslanec ve Španělsku 1910–1918
Karel Egon Hohenlohe-Schillingsfürst (1860–1931), německý politik
Egon Hohenlohe-Schillingsfürst (1853–1896), politik, poslanec říšské rady
Arnošt Filip Hohenlohe-Schillingsfürst (1853–1915), důstojník pruské armády, majitel velkostatku Poděbrady
Konrád Hohenlohe-Schillingsfürst (1863–1918), syn Konstantina, politik, rakouský ministerský předseda 1906, nejvyšší hofmistr císaře Karla I. 1917–1918
Gottfried Hohenlohe-Schillingsfürst (1867–1932), syn Konstantina, rakousko-uherský generál, velvyslanec v Německu 1914–1918
Bedřich František Hohenlohe-Schillingsfürst (1879–1958), německo-maďarský aristrokat, c.k. komoří, podplukovník
Štěpánka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1891–1972), německá špionka
Konstantin z Hohenlohe-Langenburgu (1893–1973) německý malíř, kunsthistorik a ředitel muzea
Karl Hohenlohe, též Karel Albrecht Hohenlohe-Schillingsfürst (* 1960), rakouský novinář a podnikatel v oblasti médií

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hohenlohové na Wikimedia Commons

Literatura

Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 2001. 766 s. ISBN 80-7277-025-X.

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 == Historie rodu ==
-Prvním známým [[hrabě]]tem z Hohenlohe byl [[Jindřich z Hohenlohe|Jindřich (Heinrich)]] (1180). [[Jindřich III. z Hohenlohe]] (1244–1249) a [[Gottfried z Hohenlohe]] (1297–1302) byli [[Velmistři řádu německých rytířů|velmistry řádu Německých rytířů]]. V roce 1450 byli povýšeni na [[Říšské stavy|bezprostřední říšská hrabata]]. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na [[Říšský kníže|říšská knížata]]. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku [[Napoleonské války|napoleonských válek]] zabrán [[Württemberské království|Württemberským královstvím]].
+Prvním známým [[hrabě]]tem z Hohenlohe byl [[Jindřich z Hohenlohe|Jindřich (Heinrich)]] (1180). [[Jindřich III. z Hohenlohe]] (1244–1249) a [[Gottfried z Hohenlohe]] (1297–1302) byli [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistry Řádu německých rytířů]]. V roce 1450 byli povýšeni na [[Říšské stavy|bezprostřední říšská hrabata]]. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na [[Říšský kníže|říšská knížata]]. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku [[Napoleonské války|napoleonských válek]] zabrán [[Württemberské království|Württemberským královstvím]].
 Roku 1840 větev [[Hohenlohe-Schillingsfürst]] získala [[Ratibořské knížectví]].