Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst
| Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Říšská liberální strana |
| Narození | 31. března 1819 Rotenburg an der Fulda |
| Úmrtí | 6. července 1901 (ve věku 82 let) Bad Ragaz |
| Choť | Marie ze Sayn-Wittgenstein-Berleburgu (od 1847) |
| Rodiče | František Josef V. z Hohenlohe-Schillingsfürstu a Konstancie z Hohenlohe-Langenburgu |
| Děti | Filip Arnošt z Hohenlohe-Schillingsfürstu Mořic z Hohenlohe-Schillingsfürstu |
| Příbuzní | Viktor I. Ratibořský, Gustav Adolf zu Hohenlohe-Schillingsfürst a Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürstu (sourozenci) |
| Profese | politik a diplomat |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Řád černé orlice čestný doktor Štrasburské univerzity Honorary doctorate from the Julius Maximilians University of Würzburg Řád sv. Ondřeje Královský uherský řád sv. Štěpána |
| Podpis |  |
| Commons | Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlodwig Carl Viktor zu Hohenlohe-Schillingsfürst (31. března 1819, Rotenburg an der Fulda – 6. července 1901 Bad Ragaz) byl německý politik, v letech 1866 až 1870 bavorský premiér a v letech 1894 až 1900 německý kancléř a pruský ministerský předseda.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Byl druhým z pěti synů starobylé a vysoce postavené šlechtické rodiny a jako jeho otec František Josef V. kníže z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1787–1841) byl pokřtěn katolicky, zatímco jeho matka princezna Konstanze z Hohenlohe-Langenburgu (1792–1847) byla evangelička.
Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst studoval právo na univerzitách v Göttingenu, Bonnu, Lausanne a Heidelbergu, poté v Prusku nastoupil kariéru právníka a úředníka. Po získání panství Schillingsfürst v Bavorsku z pruských služeb odešel, stal se dědičným členem bavorského parlamentu a zastával politiku sjednocení Německa pod vedením Pruska. Zprvu narážel na odpor většiny ostatní bavorské šlechty, po porážce Bavorska a jeho spojenců v prusko-rakouské válce v létě 1866 však myšlenka spolupráce s Pruskem převládla a Hohenlohe-Schillingsfürst byl 31. prosince 1866 jmenován bavorským ministerským předsedou a ministrem zahraničí. Prosadil spojenectví Bavorska se Severoněmeckým spolkem. Jeho politika však byla považována za příliš propruskou a protikatolickou, a to vedlo k jeho odvolání oběma komorami parlamentu roku 1870.
Po sjednocení Německa byl Hohenlohe-Schillingsfürst v letech 1871 až 1881 poslancem Říšského sněmu a působil jako diplomat. Dne 29. října 1894 byl německým císařem Vilémem II. překvapivě jmenován německým kancléřem.[1] Jako kancléř se dostal s císařem do konfliktu o reformu vojenského zákonodárství, v níž Hohenlohe-Schillingsfürst zastával liberálnější pozici než Vilém II. I když Hohenlohe-Schillingsfürst určité reformy v tomto ohledu prosadil, vcelku bylo jeho postavení slabé a v posledních letech jeho vlády již moc přebíral jeho designovaný nástupce Bernhard von Bülow.
Rodina a potomstvo[editovat | editovat zdroj]
Chlodvík Karel byl ženatý s Marií ze Seyn-Wittgensteinu (1829-1897), s níž měl syna Arnošta Filipa (1853-1915). Jeho syn vlastnil Poděbradské panství, kde se zasloužil o vznik a rozvoj lázeňství.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtické rodů. Praha 5: Euromedia Group, a.s., 2021. 464 s. ISBN 978-80-242-7761-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst na Wikimedia Commons
- Hohenlohové
- Německá knížata
- Rytíři Řádu zlatého rouna
- Rytíři Řádu svatého Ondřeje
- Rytíři Řádu černé orlice
- Němečtí kancléři
- Předsedové vlád Bavorska
- Němečtí politici
- Pruští politici
- Bavorští politici
- Diplomaté Německa
- Němečtí římští katolíci
- Lidé z Bavorska
- Narození 1819
- Narození 31. března
- Narození v Hesensku
- Úmrtí 1901
- Úmrtí 6. července