Charicléa Hohenlohe
| Charicléa z Hohenlohe-Schillingfürstu (roz. Ypsilanti) | |
|---|---|
,_by_circle_of_Hans_Makart.jpg) Charicléa Hohenlohe | |
| Narození | 8. října 1863 Paříž  Francouzské císařství |
| Úmrtí | 22. června 1912 (ve věku 48 let) Mnichov  Německá říše |
| Místo pohřbení | Bavorsko |
| Choť | Filip Arnošt z Hohenlohe-Schillingsfürstu |
| Rodiče | Gregor Fürst Ypsilanti |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Princezna Charicléa z Hohenlohe-Schillingfürstu (roz. Ypsilanti) (8. října 1863 Paříž – 22. června 1912 Mnichov[1]) byla aristokratka a mecenáška.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se roku 1863 v Paříži jako nejstarší ze čtyř dětí Heleny z rodiny Sinů a řeckého velvyslance ve Vídni Gregoria knížete Ypsilantiho. Jejím pradědečkem byl první baron Jiří Šimon Sina a dědečkem jeho syn Šimon Jiří Sina.[1] Charicléa Ypsilanti se 10. ledna 1882 ve Vídni provdala za bavorského prince Filipa Arnošta z Hohenlohe-Schillingfürstu, který byl nejstarším synem pozdějšího německého kancléře Chlodwiga zu Hohenlohe-Schillingsfürst.[3] Roku 1883 se manželům měla narodit první dcera Stephanie, zemřela však při porodu. V roce 1885 rodina přesídlila do Poděbrad a usadila se na poděbradském zámku. Po smrti Jiřího Siny roku 1876 panství zdědila jeho manželka baronka Ifigenie, která panství odkázala svým čtyřem vnoučatům, potomkům kněžny Heleny Ypsilanti.[4] Roku 1886 tak Charicléa s manželem získali čtvrtinu poděbradského panství, přičemž Filip Arnošt Hohenlohe byl závětí určen správcem panství a roku 1903 ostatní vlastníky vyplatil.[3]
Rodina si pro své potřeby zámek upravila. Kněžna Charicléa obývala druhé patro zámeckého křídla nad Labem a na zahradě nechala vystavět vyhlídkovou terasu.[2] Poděbrady si manželé oblíbili. Dcera Marie (*1886) zemřela v lednu 1897 na zánět slepého střeva.[1][5] V roce 1911 kněžna onemocněla rakovinou a kvůli léčbě z Poděbrad odjela. Zemřela dne 22. června 1912 v sanatoriu v Mnichově.[5] Po smrti byla pohřbena podle řeckého ritu na knížecí hřbitov rodu Hohenlohe nacházející se v zámeckém parku v Schillingsfürstu.[1] Pohřbu se účastnila tříčlenná poděbradská delegace vedená starostou města Janem Kvíčalou.[2]
Dobročinnost[editovat | editovat zdroj]
Kněžna s manželem byli silně věřící katolíci a po příchodu do Poděbrad se stali velkými mecenáši chudých. Z výnosu panství byla financována nadace pro poděbradský okresní chudinský fond, z níž se každoročně vyplácelo 418 zlatých.[6] Manželé také cestou do kostela rozdávali almužny, o Vánocích dávali peněžní a jiné dary, chudým věnovali obnošené šatstvo a zámecká kuchyně pro ně zčásti vařila, a to včetně celého místního chudobince.[2]
Roku 1892 se kněžna rozhodla zřídit opatrovnu pro děti s místních chudých dělnických rodin.[7] Pro opatrovnu koupila dům čp. 31 na Nymburském předměstí a nákladem 5000 zlatých jej opravila a následně finančně podporovala její provoz. Opatrovna byla slavnostně vysvěcena 24. srpna 1892 a v budově fungovala následujících 14 let. Roku 1906 se přesunula do nového domu v Proftově ulici čp. 309/III, který kněžně pro opatrovnu věnovala rodina stavitele Profta. Tam opatrovna zůstala až do svého zániku v 50. letech 20. století. Později byla v domě zřízena mateřská škola.[2]
Kněžna Chariclea dále podpořila vznik místního muzea, kterému věnovala několik cenných exponátů, včetně souboru 47 sochařských karikatur Jeana-Pierra Dantana Poděbradské Dantorama.[2] Jde o nejrozsáhlejší mimofrancouzský soubor Dantanových karikatur.[8]
Připomínky[editovat | editovat zdroj]
Jeden z pramenů Poděbradky je pojmenován Chariclea. Na budově bývalé opatrovny v Proftově ulici je dodnes umístěna pamětní deska připomínající darování domu chudinské opatrovně.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Ypsilanti Family in Europe [online]. Ypsilantis Family History, 2015-01-15 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f HRABĚTOVÁ, Jana. Z galerie poděbradských mecenášů – 6. díl. Poděbradské noviny. 2012, roč. 21, čís. 4, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20. Archivováno 20. 8. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ a b ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (2. díl). Praha: Scriptorium, 2005. ISBN 80-86197-62-X. S. 107.
- ↑ Chariklea Ypsilanti, dále Ifigenie, provdaná hraběnka Pappenheimová a princové Emanuel a Theodor Ypsilanti.
- ↑ a b Šmilauerová, 2005, s. 112.
- ↑ Šmilauerová, 2005, s. 68.
- ↑ LANGR, Ladislav. 150 poděbradských příběhů aneb 45 000 slov o Poděbradech. Poděbrady: Kompakt a MKC Poděbrady, 2014. 125 s. ISBN 978-80-260-5899-1. Kapitola Příběh pragmatické aristokratky, s. 156–157.
- ↑ Jean P. Dantan [online]. Polabské muzeum [cit. 2017-06-27]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charicléa Hohenlohe na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HRABĚTOVÁ, Jana. Opatrovna malých dítek v Poděbradech. Vlastivědný zpravodaj Polabí. 2001, čís. 35, s. 114–224.