Přeskočit na obsah

Leo von Caprivi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leo von Caprivi
Leo Graf von Caprivi (1880)
Leo Graf von Caprivi (1880)
Německý kancléř
Ve funkci:
20. března 1890 – 26. října 1894
PředchůdceOtto von Bismarck
NástupceChlodwig, kníže Hohenlohe-Schillingsfürst

Rodné jménoGeorg Leo von Caprivi de Caprera de Montecuccoli
Narození24. února 1831
Berlín, Prusko Prusko
Úmrtí6. února 1899
Skyren, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
nyní Skórzyn, Lubušské vojvodství, PolskoPolsko Polsko
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Národnostněmecká
RodičeLeopold von Caprivi
PříbuzníRaimund von Caprivi[1] (sourozenec)
Leo von Caprivi (synovec)
Zaměstnánípolitik
OceněníPour le Mérite
honorary citizen of Gdańsk
Železný kříž 2. třídy
Řád Zvěstování
Řád černé orlice
… více na Wikidatech
PodpisLeo von Caprivi, podpis
CommonsLeo von Caprivi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georg Leo hrabě von Caprivi de Caprera de Montecuccoli (24. února 1831, Berlín6. února 1899, Skyren) byl německý státník, nástupce Otty von Bismarck ve funkci německého kancléře. Tuto funkci zastával v období od 20. března 1890 do 26. října 1894.

Narodil se na zámku Charlottenburg v Berlíně v Prusku. Otec Julius Leopold von Caprivi (1797–1865) byl právníkem, později se stal soudcem pruského nejvyššího soudu a členem pruské sněmovny lordů. Jeho matkou byla Emilie Kopkemová, dcera Gustava Kopkema, ředitele gymnázia v Berlíně, které navštěvoval i Capriviho předchůdce Otto von Bismarck.

V roce 1849 vstoupil do pruské armády. Sloužil ve druhé šlesvické válce v roce 1864, v prusko-rakouské válce v roce 1866 a v prusko-francouzské válce v letech 18701871. Dosáhl hodnosti podplukovníka. Za své zásluhy získal vojenské vyznamenání Pour le Mérite. Po prusko-francouzské válce působil na pruském ministerstvu války. V roce 1882 se stal velitelem 30. pěší divize u Met.

20. března 1890 byl jmenován německým kancléřem. V úřadě skončil 26. října 1894.

Jmenoval se podle něho Capriviho pruh (angl. Caprivi Strip) na území dnešní Namibie. Ten k tehdy německé kolonii jménem Německá jihozápadní Afrika připojil toto území, aby získala přístup k řece Zambezi.

  1. Deutsche Biographie. Bavorská státní knihovna, Historical Commission of the Bavarian Academy of Sciences. Dostupné online. [cit. 2024-03-16].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • STELLNER, František. Capriviho zahraniční politika v letech 1890-1892. Historický obzor, 1995, 6 (9/10), s. 203-210.
  • STELLNER, František. Zur Außen- und Innenpolitik des Reichskanzlers Caprivi nach 1892. Prague Papers on the History of International Relations. 1999, roč. 3, s. 111–130. Dostupné online. ISBN 80-85899-73-6. 
  • STELLNER, František. Bismarck und Caprivi: Die Probleme der postbismarckschen Eliten. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 419–427. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]