Světští: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m verze 20505300 uživatele 89.24.38.28 (diskuse) zrušena experiment
značka: vrácení zpět
m linky
Řádek 42: Řádek 42:
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* [[Ivan Olbracht]]: ''[[O zlých samotářích]]'' (1913; povídka ''Bratr Žak'' též jako film ''Komedianti'' (1953), televizní inscenace ''Bratr Žak'' (1972) a opera [[Miloš Vacek|Miloše Vacka]] (1982, Divadlo Zdeňka Nejedlého Ostrava)
* [[Ivan Olbracht]]: ''[[O zlých samotářích]]'' (1913; povídka ''Bratr Žak'' též jako film ''Komedianti'' (1953), televizní inscenace ''Bratr Žak'' (1972) a opera [[Miloš Vacek|Miloše Vacka]] (1982, Divadlo Zdeňka Nejedlého Ostrava)
* [[Eduard Bass]]: ''Cirkus Humberto'' (1941) a ''Lidé z maringotek'' (1942)
* [[Eduard Bass]]: ''[[Cirkus Humberto (román)|Cirkus Humberto]]'' (1941) a ''Lidé z maringotek'' (1942)
* [[František Kožík]]: ''Největší z pierotů'' (1939)
* [[František Kožík]]: ''Největší z pierotů'' (1939)


=== Film ===
=== Film ===
* ''Cirkus bude!'' (1954), ''Cirkus jede!'' (1960), ''Šest medvědů s Cibulkou'' (1972), ''Cirkus v cirkuse'' (1975) – vše režie [[Oldřich Lipský]]
* ''[[Cirkus bude!]]'' (1954), ''Cirkus jede!'' (1960), ''[[Šest medvědů s Cibulkou]]'' (1972), ''[[Cirkus v cirkuse]]'' (1975) – vše režie [[Oldřich Lipský]]
* ''Lidé z maringotek'' (1966) – režie [[Martin Frič]]
* ''Lidé z maringotek'' (1966) – režie [[Martin Frič]]


Verze z 23. 10. 2021, 06:41

Pouť ve Francii (foto Eugène Atget, 1923)

Světští, též mezi nimi Jauneráci je označení především pro komunitu lidí provozujících zábavní parky, cirkusy či s touto zábavou spojený prodej. Pojmu bývá přisuzován i širší význam.[1] Místem, kde světští tyto aktivity provozují, jsou nejčastěji poutě, festivaly, jarmarky, dny města a jiné místní slavnosti. V širším významu jsou nepřesně označování také jako komedianti, takové označení je pro některé světské považováno za hanlivé.

Pojem „světští“

Pojem „světští“ nemá přesnou definici a jeho obsah se mění v čase i podle interpreta.

Diplomová práce Karlovy univerzity z roku 2010 se na základě studia literatury i terénního výzkumu pokusila o definici.[2]

„ ...světský je příslušníkem rodiny, která si po generace předává dané řemeslo (míní se především provozovatelé zábavních parků, lidově kolotočáři a cirkusové rody) s tím, že rodina má mezi svými předky potulné loutkáře, komedianty a provozovala někdy v minulosti kolotoče lunapark nebo cirkusy, pokud jej neprovozuje dodnes. Zakládají si na rodinné historii, tradicích a dodržování pravidel. “

V minulosti měl obdobný význam výraz světák, nazývající tak potulné loutkáře, komedianty, koňské handlíře, kramáři, podomní obchodníci či hudebníky. Tak ho např. použil Karel Klostermann v románu Světák z Podlesí.[3]

Zobrazení života světských v českém umění (příklady)

Literatura

Film

Televize

Výtvarné umění

Hudba a divadlo

Některé světské rody a známé osobnosti

Známé jsou zejména tradiční rody, např.

Aleš, Berousek,[4] Dubský, Hájek, Procházka, Spilka, Flaks, Hanuš, Navrátil, Kaiser, Kludský, Kellner, Šimek, Lagron, Tříška, Vocásek, Helfer,[5] Janeček,[6] Kopecký,[7] Štaubert a celé řady dalších.[8]

Mezi všeobecně známé osobnosti z řad světských patří například Matěj Kopecký, Rudolf Kaiser.

Z rodiny světských pocházejí například skladatel a zpěvák Michal David, Jarek Šimek. Únosci bratranci Barešovi.

Hantýrka

Zdroje často citují jako doklad zvláštního jazyka světských („hantýrky“) starší publikace Jaroslava Podzimka Slovníček „Světská hantýrka“ (vyšlo nákladem časopisu „Bezpečnostní služba“ v roce 1936), či Františka Oberpfalzera Argot a slangy (Československá vlastivěda, 1937).[9]

Výzkum ukazuje, že tento argot světských je živý a předává se dalším generacím.

Zajímavost

O zastoupení v komunální politice se v roce 2018 pokusila politická strana Jauner, jejíž kandidáti pocházeli z řad světských.[10] V komunálních volbách nezískala žádný mandát.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Argot [online]. Nakladatelství Maxdorf [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ SKOČOVSKÁ, Markéta. Světští: identita a základní kulturní rysy. Praha, 2010 [cit. 2019-04-22]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Viktor Elšík. Dostupné online.
  3. ↑ Karel Klostermann: Světák z Podlesí. Venkov. 19. 6. 1906, s. Příloha s. 10. Dostupné online. 
  4. ↑ Není Berousek jako Berousek [online]. Cirkusland.estranky.cz [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Světský život na úbytě nezajde, věří pouťový veterán Karel Helfer. iDNES.cz [online]. 2014-07-14 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Světské rody roztáčejí kolotoče pro stále nová pokolení. E15 [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Divadlo Matěje Kopeckého: Trocha historie o loutkářském rodu Kopeckých
  8. ↑ TLAMSOVÁ, Hanka. Lexikon světem jdoucích. A–K. 1. vyd. Brno: Phdr. Ivo Sperát, 2020. 328 s. ISBN 978-80-87542-35-4. 
  9. ↑ Argot a slangy. Národní listy. 24. 11. 1937, s. 3. Dostupné online. 
  10. ↑ Cirkus je kultura. Zrušit platy politiků! Strana chce i přírodu v majetku národa. deník.cz. 24. 8. 2018. Dostupné online. 
  11. ↑ Komunální volby 2018 - výsledky

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Světští&oldid=20567429“