Světští

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Světští též jauneráci (slangově: kolotočáři, komedianti, světský, komedoši [slangový výraz pro světské snědé pleti]) je souhrnné označení pro komunitu lidí provozujících zábavní parky, cirkusy či s touto zábavou spojený prodej, ale také některých tuláků, brusičů či provozovatelů hazardních her, například skořápek. V minulosti se takto označovali i potulní herci.[1] Místem, kde světští tyto aktivity provozují, jsou nejčastěji poutě, festivaly, jarmarky, dni města a jiné místní slavnosti. V širším významu jsou nepřesně označování také jako komedianti, takové označení je ale považováno obvykle za hanlivé.

Jauneráci[editovat | editovat zdroj]

Slovo Jauneráci je označení pro světské ve světské hantýrce. Svůj jazyk světští obvykle nazývají hantýrka, hantes nebo světština, ale můžeme se setkat i s pojmem cinty, který pravděpodobně vznikl ze jména Sinti označujícího středoevropské Romy. Původně slovo Jauner (slovo se objevilo začátkem 18. století) které se v horní němčině z důvodu výslovnosti psalo s počátečním „g“, odtud slovo gauner. Slovo pochází z německého argotu, kde dlouho mělo pouze význam falešný (resp. profesionální) karbaník, ve tvaru joner je doloženo již na přelomu 15. a 16. století. Pravděpodobně vzniklo z jidiš ze slova joven neboli Řek (vlastně člověk z Jónských ostrovů). Řekové bývali považováni za mistry falešné hry v kartách (Ve francouzštině slovo grec znamená Řek, ale také falešný hráč), není ovšem jasné, zda šlo skutečně o Řeky, neboť jako Řekové se kdysi označovali i Romové. Jiné vysvětlení je z hebrejštiny ze slova janah, což znamená klamat nebo podvádět. V němčině a češtině se slovo gauner postupně stalo synonymem pro zločince.[zdroj?]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Přesný vznik tohoto řemesla ani jeho původ není známý, většina zainteresovaných[kdo?] se však shoduje na tom, že světští vznikli z původních středověkých kejklířů, artistů, herců, kramářů, případně potulných pěvců či dvorských bavičů, jako například královských šašků. Významným předělem byl pak příchod Romů na české území a následné vzájemné promíchání těchto komunit z důvodu podobného kočovného stylu života. Příčinou vzniku světských v moderním slova smyslu bylo zejména národní obrození a rozvoj techniky. Díky národnímu obrození nastala obrovská poptávka lidí po národní zábavě, čehož využili takoví průkopníci jako například Matěj Kopecký, který se svými loutkami objížděl jednotlivá města a hrál s nimi jednotlivé ukázky prodchnuté národním cítěním. Rozvoj techniky, a to zejména v 19. století, pak umožnil kočování světských po světě, neboť si uvědomovali, že je pro ně ekonomicky výhodnější předvádět svůj um pokaždé někde jinde před stále jinými lidmi. Neznamená to ovšem, že by předtím snad nekočovali. Avšak teprve rozvoj vlakové a posléze i automobilové dopravy vyvolal skutečný boom v cestování, čímž byly rozšířeny obzory i běžnému kočování.

Spojitost s Romy[editovat | editovat zdroj]

Často se dnes lze setkat s názorem, že světští jsou jen odnoží Romů, někdy se tudíž setkáme i s označením světský Rom či světský cikán. Toto tvrzení ale není zcela pravdivé a samotné označení by někteří světští mohli tudíž chápat hanlivě. Pravdou ovšem je, že světští, jezdící po světě tak, jako dříve Romové, byli romskou kulturou a stylem života v průběhu historie ovlivňováni, a to hlavně díky podobnému způsobu kočování. Jejich společnými znaky jsou především odlišování svých komunit od ostatních lidí (které oni sami označují jako gádžové, případně chrapouni, baldove nebo balíci což původně v romštině/češtině představuje označení pro vesnického člověka) a velmi podobná řeč (viz hantýrka). Je pravda, že především kvůli výše zmíněnému pocitu odlišení od ostatních lidí vždy docházelo k promíchávání světských s Romy, což ještě více podporovalo společný folklór a duševní cítění. I v současné době existuje spousta světských rodin, které mají doložené romské předky, a ač se oni sami mnohdy za Romy nepovažují v důsledku převažující světské identity, jsou u nich mnohdy patrné romské rysy.

Je tedy pravda, že ačkoliv většinou neplatí poměr světský = Rom, mají k sobě obě komunity blíže než k ostatním lidem. Paradoxně však z důvodu špatné společenské pověsti ti světští, jež jsou částečně Romy, zapírají svůj romský původ a tato otázka pro ně mnohdy představuje velmi citlivé téma, Romové se naopak ke světským často, pokud mají důvod, hlásí, a to zejména proto, že světští mají lepší společenské postavení.

Vnitřní hierarchie[editovat | editovat zdroj]

Pro hierarchii světských je typické dodržování tradic, úcta ke starším a vzájemná pospolitost. Nutno podotknout, že za hlavní příčinu je považována snaha o izolaci od ostatních lidí a vlastní život, díky kterému jsou ve stálém styku jen s dalšími světskými. Má se za to, že naopak u Romů byly jejich tradice nejvíce poničeny právě zákazem kočování a snahou většinové společnosti o jejich asimilaci. Právě snaha o začlenění Romů do společnosti zakázáním kočovného života pak byla příčinou prudkého nárůstu kriminality u romské komunity z důvodu zabraňování výkonu původních povolání, která byla neodmyslitelně spojena s kočovným životem. Má se tedy za to, že zatímco většina Romů dnes již své tradice, zvyky, vzájemnou pospolitost, ale třeba i svůj jazyk, nedodržuje nebo je již zapomněla, světští si naopak své tradice udržují, a to i proto, že se na ně ve většině případů zákaz kočování nevztahoval.

Jak již bylo řečeno, světští se cítí být odlišnými a důrazně se i izolují od tzv. gádžů, což zdůvodňují hlavně snahou o zachování svých tradic. I dnes je tak považováno za nevhodné, pokud se do světské rodiny přivdá či přižení osoba gádžovského původu. Jedná se tudíž o velmi uzavřenou komunitu. Nicméně, i sami světští se mezi sebou rozlišují, a sice především podle povolání. Nejčastější je dělení na artisty, tedy ty, kteří se živí uměním v cirkuse, dále na samotné světské jezdící se zábavními parky, a nakonec na kramáře, což jsou lidé živící se prodejem stánkového zboží, nejčastěji orientálními cukrovinkami. Toto dělení je příznačné hlavně pro artisty, kteří se s povědomím o umělcích jako o sobě samých stýkají více mezi sebou, než s ostatními skupinami.

Horizontální hierarchie je také značně rozvrstvena. Největší slovo v rodině mají samozřejmě nejstarší členové rodin, kteří jsou ctěni. Mladší členové rodin zpravidla pracují na svých živnostech, přičemž platí, že údržbě a opravám se věnuje muž, zatímco žena se stará o domácnost. Děti jsou ve stálém kontaktu s rodiči, neboť jsou též zapojeny do pracovního procesu v rodinném podniku. Do školy chodí mimo sezónu, tedy v období, kdy se nejezdí po světě, což je zpravidla mezi listopadem až dubnem. V sezóně pak chodí do školy buď dle aktuálního místa působení, nebo se drží individuálního plánu. Zvláštní postavení mají zaměstnanci podniku, kteří se starají o základní práce a kteří jsou označování jako kádes nebo chálo. Jedná se o běžné lidi, kteří jsou u světských pouze zaměstnáni.

Pracovní náplň[editovat | editovat zdroj]

Provozovací dny jsou logicky závislé na dnech, ve kterých probíhá daná pouť či jarmark. Zpravidla to však jsou nejčastěji pátek, sobota a neděle. Ve zbývajících dnech se světští věnují hlavně demontáži svých podniků, následnému přejezdu na další místo a opětovné montáži. Během těchto dnů se též věnují údržbě a opravám. Jak již bylo řečeno, sezóna trvá většinou od jara do podzimu. V zimě se pak světští vracejí domů, na své zimoviště. Mylná je však představa o bydlení v dřevěných maringotkách na kusu pozemku. Většina světských má jak své stálé pozemky pro úschovu svých podniků v mimosezónní době, tak i trvalé byty či domy pro stálé bydliště. Během sezóny pak bydlí ve více či méně komfortních karavanech či amerických návěsech. V době mimo sezónu představuje hlavní pracovní náplň zejména dojednávání působišť na příští sezónu, dále pak generální údržby podniků, a v neposlední řadě též obchod s atrakcemi, zvířaty či jinými potřebami pro chod podniku.

Hantýrka[editovat | editovat zdroj]

Hantýrka představuje v komunitě světských neucelenou směs slov používanou ke vzájemnému dorozumívání. Slovní zásoba je přejímána z ostatních jazyků, se kterými světští nejčastěji přicházejí do styku, přesto však tvoří tuto slovní zásobu asi ze 40 % romština, což je pozůstatkem vzájemné propletenosti romské a světské komunity. Na rozdíl od romštiny se však nejedná o kodifikovaný jazyk a na rozdíl od Romů si světští svůj jazyk pečlivě chrání a snaží se ho nikomu neprozrazovat. Nutno podotknout, že málokdo ovládá tuto hantýrku dokonale, a jakožto každá jiná hantýrka, ani tato nepoužívá ucelené věty. Nejsou zde žádná gramatická pravidla pro časování či ohýbání slov, ani takové věci jako samostatné rody, časy či pády. V praxi tak dochází k tomu, že mluvčí používá jednotlivá slova z hantýrky doplňovaná gramatikou příslušného jazyka, v našem případě češtiny. Příčinou vzniku hantýrky byla nejspíš snaha o vzájemné dorozumívání se, aniž by tomu mohli ostatní lidé rozumět. Zároveň je zde patrná snaha o porozumění Romům, proto snad tolik slov z romštiny. Pro porovnání:

Slova totožná s romštinou:

  • báro – velký
  • šera – hlava
  • nakh – nos
  • dik! – podívej!
  • foro – město
  • raklo – gádžovský kluk
  • džukel – pes
  • čhavo – dítě
  • dža! – běž!

Slova převzatá z jiných jazyků:

  • mikrý – malý
  • tachti! – jdi!
  • jaunerák – světský
  • koumes – hele
  • jambora – žena

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se světští identifikují podle příjmení. Známé jsou zejména tradiční rody, např. Berouskovi,[2] či loutkářský rod Kopeckých.[3] Mezi všeobecně známé osobnosti z řad světských patří například Matěj Kopecký či Jiří Berousek. Z rodiny světských pochází skladatel a zpěvák Michal David.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Argot [online]. Nakladatelství Maxdorf [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. 
  2. Český cirkusový web: Není Berousek jako Berousek
  3. Divadlo Matěje Kopeckého: Trocha historie o loutkářském rodu Kopeckých

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]