Únos školního autobusu 23. května 1978

Únos školního autobusu 23. května 1978 byl akcí, při které se bratranci z Litoměřicka Milan, Robert a Václav Barešovi v úterý dne 23. května 1978 pokusili probít na Západ s uneseným autobusem s rukojmími. Ozbrojeni byli ukradenými kulovnicemi. Autobus přepadli v prostoru přehrady Jesenice na Chebsku.

Průběh

Autobus vezl studenty třetího ročníku říčanského gymnázia, kteří byli na školním výletě do NDR. Pod pohrůžkou zastřelení přinutili únosci řidiče autobusu, aby změnil směr jízdy na hranice s NSR. Prostřednictvím studentů, které si vzali jako rukojmí, se v Chebu snažili vyjednat průjezd hraničním přechodem do NSR v Pomezí nad Ohří. Vzhledem k faktu, že odpovědné orgány neměly v úmyslu nechat únosce projet hranicí, začali pachatelé střílet z kulovnic do stropu autobusu, přičemž došlo nešťastnou náhodou ke zranění jedné ze studentek, kterou poté propustili. Před hraničním přechodem v Pomezí nad Ohří se po dalších jednáních a výhrůžkách mezi Barešovými a Pohraniční stráží podařilo domluvit propuštění všech 39 rukojmích a volný průjezd autobusu i s řidičem do NSR. Orgány Pohraniční stráže však své sliby nemyslely vážně – autobus zastavily hřeby na silnici a obrněným transportérem, který mu byl postaven do cesty. Při následovné prudké přestřelce mezi vojáky Pohraniční stráže a únosci byl smrtelně zraněn Milan Bareš a řidič autobusu Jan Novák, který byl zabit pohraniční stráží. Zbývající únosci – Robert a Václav Barešovi – byli vážně zraněni.

Autobus, který byl po zásahu pohraničníků střelbou nepojízdný z důvodu poškození motoru a agregátů, byl po vyšetřování SNB a složkami ministerstva vnitra odtažen z místa hraničního přechodu v Pomezí nad Ohří odtahovou službou ČSAD. Vůz byl zvednut v přední části a vlečen po zadní nápravě. Místo střelby byla lokalita za druhou závorou, tedy za celnicí směrem k hranici vzdálené 500 m. V této lokalitě za horizontem nebyl obrněný transportér PS vidět, takže únosci i řidič museli být zaskočeni a jeli v podstatě na popravu. Pohraničníci dle předpisů nesměli střílet směrem k hranici, resp. kulky nesměly dopadnout na území NSR. Proto byl zvolen zátaras silnice na horizontu v dostatečné vzdálenosti od faktické hranice. Střelba přicházela hlavně z boku a z přední části autobusu. Na otevřeném prostoru hraničního pásma již neměli vojáci problém autobus rozstřílet. Autobus byl zčásti v garážích ČSAD Cheb rozmontován a větší část, především karoserie, skončila v kovošrotu. V souladu s dobou byl tento incident považován za zcela jasné použití síly na západní hranici a jako výstraha před dalšími úvahami obyvatel ČSSR v útěku na tzv. Západ. Lokalita, neznalost terénu a profilu silnice v Pomezí nad Ohří nahrála více pohraničníkům než únoscům. Při příjezdu do Pomezí nad Ohří narazili na první závoru s hlídkou PS v dolní části obce u přístaviště lodí. Hlídka po konzultaci vpustila autobus i se všemi pasažéry nahoru k celnici. Zde došlo k vyjednávání a propuštění žáků gymnázia. Shodou okolností nebránila v cestě dál ani situace provozu železnice se stahovacími závorami. Druhá závora za železničním přejezdem a její otevření dávaly únoscům pocit zvratu událostí a jejich výhru v útěku. Primitivizmus zavedení válečného stavu na hranici byl dobový výsledek politiky komunistického režimu , který vytvořil železnou oponu.

Místo, kde zemřel Jan Novák, nesouhlasí s místem památníku u bývalé celnice v Pomezí nad Ohří. Barešovci i Jan Novák skončili pod palbou pohraničníků až za druhou závorou na horizontu před klesáním silnice ke státní hranici.^[zdroj?]

Únosci

• Robert Bareš (21. ledna 1956 Louny – 6. prosince 1979), v době únosu mu bylo 22 let. Popraven.
• Václav Bareš (13. února 1958 Louny), v době únosu mu bylo 20 let. Odsouzen na 25 let.
• Milan Bareš (12. prosince 1957 Stradonice – 24. května 1978), v době únosu mu bylo 20 let. Zemřel při přestřelce.

Plánování, zbraně, počet rukojmích

Bratranci Barešovi se ke svému činu odhodlali po týdnu debat. Osudný den ráno Robert svým Trabantem vyzvedl Milana a jeli do práce pro Václava. Tři střelné zbraně si opatřili v hájovně u Řevničova, kterou vykradli. Poté vyrazili Trabantem směrem na Cheb, kde hledali autobus vhodný k únosu. V podvečer narazili v prostoru přehrady Jesenice na autobus s 39 studenty říčanského gymnázia na cestě do NDR, jednalo se o jejich první školní výlet. Počkali, až autobus opustí pedagogický doprovod za účelem shánění ubytování na noc, poté autobus přepadli se zbraněmi.

Soudy a poprava

Dne 7. září 1978 byli Krajským soudem v Plzni odsouzeni k výjimečným trestům – Václav Bareš k odnětí svobody na 25 let a Robert Bareš k trestu smrti. Robert Bareš byl popraven 6. prosince 1979. V roce 1992 byl rozsudek soudu pozměněn, Václavu Barešovi byl trest zkrácen na 11,5 roku a byl propuštěn z vězení. Soudní proces však nebyl dosud uzavřen z důvodu nejasných okolností smrti řidiče Jana Nováka. Souzen byl i tehdejší velitel pohraniční stráže František Šádek, který se zásahu přímo účastnil, a dal pokyn k zadržení únosců všemi prostředky.

Šádek zemřel v říjnu 2015 ve vojenské nemocnici v Praze.

Odkazy

Související články

• Únos
• František Šádek
• Trest smrti v Československu

Externí odkazy

• Únosci se chtěli s autobusem probít na Západ, pohraničníci ho rozstříleli článek na iDnes.cz
• Bratranci Barešovi – 40 rukojmí v rukou teroristů článek na ceskatelevize.cz
• Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích – Milan Bareš popis osob, událostí a vyšetřování na ustrcr.cz

Portály: Česko