Gutštejn: Porovnání verzí

Gutštejn
	Celkový pohled
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	okolo roku 1300
Zánik	2. polovina 16. století
Stavebník	Páni z Gutštejna
Poloha
Adresa	Ostrožna nad Hadovkou, Konstantinovy Lázně, Česko
Nadmořská výška	425 m
Souřadnice	49°51′6,33″ s. š., 13°0′58,26″ v. d.
	Gutštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky	18179/4-1822 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 10. 2021, 20:56

Gutštejn je zřícenina hradu jihovýchodně od Konstantinových Lázní v okrese Tachov. Stojí v lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem Hadovka v nadmořské výšce 425 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie

První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích.

Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.

Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.

Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanuši Elpognarovi z Dolního Šenfeldu.^[2] Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.

Stavební podoba

Dispozice hradu byla dvojdílná. Přístup k němu chránil šíjový příkop, za kterým se nacházelo předhradí, z jehož zástavby se dochoval pouze ve skále vytesaný sklípek. Hradní jádro se nachází za dalším příkopem a jeho stavební vývoj nejspíše ovlivnilo málo stabilní podloží tvořené břidlicemi.^[3]

Dominantou hradu je čtverhranný bergfrit se zaoblenými nárožími. Do věže se vstupovalo portálkem vybaveným padacím mostem, který byl přístupný pomocí prampouchu ze sousední budovy nebo parkánové hradby postavené kolem věže. Ta jižně od věže vymezuje malé nádvoří. Bergfrit byl postaven až v průběhu čtvrté stavební etapy v prostoru zbouraného severovýchodního nároží jádra.^[3] I věž vznikla během několika stavebních fází. Zatímco trámy původního krovu byly dendrochronologicky datovány do let 1421–1422, trámy z nejvyšší úrovně věže pochází až z období po roce 1485.^[4] Jako doba výstavby věže se obvykle udává přelom čtrnáctého a patnáctého století, ale je možné, že byla založena už kolem poloviny století čtrnáctého.^[5]

Východně od věže se nachází vstupní nádvoří, v němž stávala hospodářská budova. Hradba nádvoří na jižní straně pokračovala jako parkánová zeď širokého parkánu. Nádvoří i parkán byly postaveny během druhé stavební fáze. V místech východní místnosti pozdějšího jižního paláce stávala pravděpodobně patrová vstupní brána a na ni navazovalo nižší křídlo v prostoru parkánu.^[3]

Na věž navazuje obvodová hradba, která na severní a západní straně obsahuje nejstarší dochované zdivo na hradě. Její zaoblené nároží je však mladší. K hradbě přiléhala menší budova se dvěma plochostropými podlažími a polopatrem či ochozem, na jejímž místě byl později, současně se stavbou věže, postaven severní třípatrový palác. Jižní palác vznikl při páté stavební fázi a využil starší konstrukce, ke kterým patří rozměrný sklep s valenou klenbou. V přízemí paláce se nacházely dvě místnosti. V prvním patře byly nejméně tři pokoje včetně roubené komory na západní straně. Nejspíše současně s výstavbou paláce byla zvýšena věž a v úrovni jejího druhého patra proražen nový vstupní otvor, který ji propojil se severním palácem.^[3]

Během pozdně gotické přestavby byly snad drobně upraveny oba paláce a zesíleno opevnění vstupního nádvoří. Tam byla vybudována rozměrná střílna a střelecký ochoz hradby, který se napojoval na roubené nebo hrázděné patro parkánového křídla. Poslední stavební úpravy proběhly v první polovině šestnáctého století a měly především údržbový charakter.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-10]. Identifikátor záznamu 128873 : Hrad Gutštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ KONEČNÝ, Vratislav. Romantický hrad Gutštejn známe hlavně z pohádek. novinky.cz. 2013-07-29. Dostupné online [cit. 2018-07-30].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Gutštejn, s. 143–144.
↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Gutštejn, s. 28–29.
↑ HOBL, Luboš. Věž hradu Gutštejna z pohledu archeologie. In: Zlata Gersdorfová, Petr Menšík. Castellologica Bohemica. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2015. ISBN 978-80-261-0571-8. S. 137.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Gutštein hrad, s. 50–53.
SOKOL, Petr. Gutštejn – průzkumy a stabilizace hradní zříceniny. In: Památky západních Čech II - 2012. Plzeň: Národní památkový ústav, ÚOP Plzeň, 2012. ISBN 978-80-85035-06-3. S. 72–86.

Související články

Seznam hradů v Plzeňském kraji

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gutštejn na Wikimedia Commons
Průvodce Hrad Gutštejn ve Wikicestách
Oficiální stránky
Gutštejn na www.fotocesko.cz

[mn-1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-10]. Identifikátor záznamu 128873 : Hrad Gutštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[konecny-2] KONEČNÝ, Vratislav. Romantický hrad Gutštejn známe hlavně z pohádek. novinky.cz. 2013-07-29. Dostupné online [cit. 2018-07-30].

[durdik-3] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Gutštejn, s. 143–144.

[durdik-dodatky2-4] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Gutštejn, s. 28–29.

[hobl-5] HOBL, Luboš. Věž hradu Gutštejna z pohledu archeologie. In: Zlata Gersdorfová, Petr Menšík. Castellologica Bohemica. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2015. ISBN 978-80-261-0571-8. S. 137.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
  | další majitelé =
  | současný majitel =
- | sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
+ | sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotický]]
  | architekt =
- | výstavba = okolo roku [[1300]]
+ | výstavba = okolo roku 1300
  | přestavba =
  | zánik = 2. polovina 16. století
 }}
-'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v&nbsp;[[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v&nbsp;lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v&nbsp;nadmořské výšce 425 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet
+'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v&nbsp;[[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v&nbsp;lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v&nbsp;nadmořské výšce 425 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref name="mn"/> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.
- | název = Hrad Gutštejn
- | ID = 128873
- | datum = 2018-12-21
-}}</ref> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.
 == Historie ==
-První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z&nbsp;roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi&nbsp;I. z&nbsp;Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi&nbsp;II. a [[Půta z Gutštejna|Půtovi z&nbsp;Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich&nbsp;II. zemřel v&nbsp;roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s&nbsp;Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s&nbsp;dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z&nbsp;Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z&nbsp;majetku klášterů v&nbsp;[[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a [[Klášter Plasy|Plasích]].
+První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z&nbsp;roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi&nbsp;I. z&nbsp;Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi&nbsp;II. a [[Půta z Gutštejna|Půtovi z&nbsp;Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich&nbsp;II. zemřel v&nbsp;roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad [[Jan Žižka]] s&nbsp;Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s&nbsp;dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z&nbsp;Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z&nbsp;majetku klášterů v&nbsp;[[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a [[Klášter Plasy|Plasích]].
-[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110 × 81 cm, L. Herc]]
+[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Umělecká rekonstrukce podoby hradu]]
-Po jeho smrti v&nbsp;roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a [[Komberk]] byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]. V&nbsp;roce [[1450]] se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s&nbsp;dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha&nbsp;II. z&nbsp;Rožmberka]] z&nbsp;organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
+Po jeho smrti v&nbsp;roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a [[Komberk]] byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]. V&nbsp;roce 1450 se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s&nbsp;dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha&nbsp;II. z&nbsp;Rožmberka]] z&nbsp;organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
-Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v&nbsp;Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k&nbsp;jednotě zelenohorské a vedl jednání s&nbsp;císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem&nbsp;III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř]]em a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
+Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v&nbsp;Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku 1465 se přidal k&nbsp;jednotě zelenohorské a vedl jednání s&nbsp;císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem&nbsp;III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším [[kancléř]]em a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
-Není známo, kdo z&nbsp;bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v&nbsp;[[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanuši Elpognarovi]] z&nbsp;Dolního Šenfeldu.<ref>{{Citace periodika
+Není známo, kdo z&nbsp;bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v&nbsp;[[Chyše|Chyši]]. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanuši Elpognarovi]] z&nbsp;Dolního Šenfeldu.<ref name="konecny"/> Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v&nbsp;16.&nbsp;století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
-| příjmení = Konečný
-| jméno = Vratislav
-| titul = Romantický hrad Gutštejn známe hlavně z pohádek
-| periodikum = novinky.cz
-| datum = 2013-07-29
-| ročník =
-| číslo =
-| strany =
-| jazyk = cs
-| url = https://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/tachov/1297-18969-romanticky-hrad-gutstejn-zname-hlavne-z-pohadek.html
-| datum přístupu = 2018-07-30
-}}</ref> Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v&nbsp;16.&nbsp;století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
+== Stavební podoba ==
-Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku [[1747]].
+Dispozice hradu byla dvojdílná. Přístup k&nbsp;němu chránil šíjový [[Příkop (válečnictví)|příkop]], za kterým se nacházelo [[předhradí]], z&nbsp;jehož zástavby se dochoval pouze ve skále vytesaný sklípek. Hradní jádro se nachází za dalším příkopem a jeho stavební vývoj nejspíše ovlivnilo málo stabilní podloží tvořené [[Břidlice|břidlicemi]].<ref name="durdik"/>
+Dominantou hradu je čtverhranný [[bergfrit]] se zaoblenými nárožími. Do věže se vstupovalo [[Portál (architektura)|portálkem]] vybaveným [[Padací most|padacím mostem]], který byl přístupný pomocí [[prampouch]]u ze sousední budovy nebo [[parkán]]ové hradby postavené kolem věže. Ta jižně od věže vymezuje malé nádvoří. Bergfrit byl postaven až v&nbsp;průběhu čtvrté stavební etapy v&nbsp;prostoru zbouraného severovýchodního nároží jádra.<ref name="durdik"/> I&nbsp;věž vznikla během několika stavebních fází. Zatímco trámy původního krovu byly [[Dendrochronologie|dendrochronologicky]] datovány do let 1421–1422, trámy z&nbsp;nejvyšší úrovně věže pochází až z&nbsp;období po roce 1485.<ref name="durdik-dodatky2"/> Jako doba výstavby věže se obvykle udává přelom čtrnáctého a patnáctého století, ale je možné, že byla založena už kolem poloviny století čtrnáctého.<ref name="hobl"/>
+Východně od věže se nachází vstupní nádvoří, v&nbsp;němž stávala hospodářská budova. Hradba nádvoří na jižní straně pokračovala jako parkánová zeď širokého parkánu. Nádvoří i&nbsp;parkán byly postaveny během druhé stavební fáze. V&nbsp;místech východní místnosti pozdějšího jižního paláce stávala pravděpodobně patrová vstupní brána a na ni navazovalo nižší křídlo v&nbsp;prostoru parkánu.<ref name="durdik"/>
+Na věž navazuje obvodová hradba, která na severní a západní straně obsahuje nejstarší dochované zdivo na hradě. Její zaoblené nároží je však mladší. K&nbsp;hradbě přiléhala menší budova se dvěma plochostropými podlažími a polopatrem či [[Hradební ochoz|ochozem]], na jejímž místě byl později, současně se stavbou věže, postaven severní třípatrový palác. Jižní palác vznikl při páté stavební fázi a využil starší konstrukce, ke kterým patří rozměrný sklep s&nbsp;[[Valená klenba|valenou klenbou]]. V&nbsp;přízemí paláce se nacházely dvě místnosti. V&nbsp;prvním patře byly nejméně tři pokoje včetně [[Roubená komora|roubené komory]] na západní straně. Nejspíše současně s&nbsp;výstavbou paláce byla zvýšena věž a v&nbsp;úrovni jejího druhého patra proražen nový vstupní otvor, který ji propojil se severním palácem.<ref name="durdik"/>
+Během pozdně gotické přestavby byly snad drobně upraveny oba paláce a zesíleno opevnění vstupního nádvoří. Tam byla vybudována rozměrná střílna a střelecký ochoz hradby, který se napojoval na [[Roubená stavba|roubené]] nebo [[Hrázděné zdivo|hrázděné]] patro parkánového křídla. Poslední stavební úpravy proběhly v&nbsp;první polovině šestnáctého století a měly především údržbový charakter.<ref name="durdik"/>
 == Odkazy ==
 === Reference ===
-<references/>
+<references>
+<ref name="mn">{{MonumNet
+ | název = Hrad Gutštejn
-=== Literatura ===
+ | ID = 128873
-* {{Citace monografie
+ | datum = 2015-01-10
+}}</ref>
+<ref name="durdik">{{Citace monografie
  | příjmení = Durdík
  | jméno = Tomáš
  | odkaz na autora = Tomáš Durdík
- | titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů
+ | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
  | vydavatel = Libri
- | vydání = 2
  | místo = Praha
- | rok = 2000
+ | rok = 2002
+ | vydání = 2
  | isbn = 80-7277-003-9
- | počet stran = 733
+ | počet stran = 736
+ | typ kapitoly = heslo
  | kapitola = Gutštejn
+ | strany = 143–144
+}}</ref>
+<ref name="durdik-dodatky2">{{Citace monografie
+ | příjmení = Durdík
+ | jméno = Tomáš
+ | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2
+ | vydavatel = Libri
+ | místo = Praha
+ | rok = 2005
+ | počet stran = 164
+ | isbn = 80-7277-262-7
  | typ kapitoly = heslo
- | strany = 143–146
+ | kapitola = Gutštejn
+ | strany = 28–29
-}}
+}}</ref>
+<ref name="hobl">{{Citace sborníku
+ | příjmení = Hobl
+ | jméno = Luboš
+ | titul = Věž hradu Gutštejna z pohledu archeologie
+ | sestavitel = Zlata Gersdorfová, Petr Menšík
+ | sborník = Castellologica Bohemica
+ | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni
+ | místo = Plzeň
+ | rok vydání = 2015
+ | isbn = 978-80-261-0571-8
+ | strany = 137
+}}</ref>
+<ref name="konecny">{{Citace periodika
+| příjmení = Konečný
+| jméno = Vratislav
+| titul = Romantický hrad Gutštejn známe hlavně z pohádek
+| periodikum = novinky.cz
+| datum = 2013-07-29
+| url = https://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/tachov/1297-18969-romanticky-hrad-gutstejn-zname-hlavne-z-pohadek.html
+| datum přístupu = 2018-07-30
+}}</ref>
+</references>
+=== Literatura ===
 * {{Citace monografie
  | příjmení = Sedláček
  | jméno = August
  | odkaz na autora = August Sedláček
- | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko
+ | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
+ | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-13-plzensko
- | vydavatel = Argo
+ | vydavatel = František Šimáček
- | vydání = 3., v Argu 1
  | místo = Praha
- | rok = 1998
+ | rok = 1905
+ | počet stran = 292
- | isbn = 80-7203-185-6
+ | svazek = XIII. Plzeňsko a Loketsko
- | kapitola = Gutštejn hrad
+ | kapitola = Gutštein hrad
- | typ kapitoly = heslo
  | strany = 50–53
- | svazek = XIII
- | počet stran = 258
 }}
 * {{Citace sborníku
- | příjmení1 = Sokol
+ | příjmení = Sokol
- | jméno1 = Petr
+ | jméno = Petr
  | titul = Gutštejn – průzkumy a stabilizace hradní zříceniny
  | sborník = Památky západních Čech II - 2012
  | vydavatel = Národní památkový ústav, ÚOP Plzeň
  | místo = Plzeň
- | rok_vydání = 2012
+ | rok vydání = 2012
  | strany = 72–86
- | počet_stran = 102
+ | počet stran = 102
  | isbn = 978-80-85035-06-3
 }}
@@ Řádek 107: / Řádek 138: @@
 * {{Wikicesty|průvodce=Hrad Gutštejn}}
 * {{Oficiální web}}
-* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=144 Gutštejn na Hrady.cz]
 * [http://www.fotocesko.cz/scripts/admin/clanek_zobraz.phtml?claid=88 Gutštejn na www.fotocesko.cz]
-* [https://www.youtube.com/watch?v=HG_eDb8qz3M Letecké záběry hradu]
-{{Pahýl}}
 {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}}