Sady (České Budějovice): Porovnání verzí
m →Reference: typografie za použití AWB |
zs |
||
| Řádek 215: | Řádek 215: | ||
</references> |
</references> |
||
== Související == |
=== Související články === |
||
* [[Senovážné náměstí (České Budějovice)|Senovážné náměstí]] |
* [[Senovážné náměstí (České Budějovice)|Senovážné náměstí]] |
||
* [[Seznam pomníků v Českých Budějovicích]] |
* [[Seznam pomníků v Českých Budějovicích]] |
||
== Externí odkazy == |
=== Externí odkazy === |
||
{{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
{{Věže v Českých Budějovicích}} |
{{Věže v Českých Budějovicích}} |
||
Verze z 22. 9. 2021, 10:59
| Sady | |
|---|---|
 Sady před rokem 1918 | |
| Lokalita | centrum, České Budějovice,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′36,72″ s. š., 14°28′37,36″ v. d. |
| Rozloha | 3,5 ha |
| Založeno | 1874 |
| Architekt | Rudolf Vácha starší |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sady, dříve též městské sady, je městský park v Českých Budějovicích rozkládající se mezi tokem Mlýnské stoky a ulicí Na Sadech (částečně též Husovou třídou).
Historie
Městský park leží v prostoru někdejšího barokního opevnění. Vzniklo v letech 1641–1666 a vydrželo do roku 1825, kdy byla zahájena nejprve demolice ravelinů. Ty uvolnily prostor a umožnily vznik nové ulice vedoucí od poloviny 19. století po obvodu původního opevnění. Zprvu byla nazývaná Lange Fahrt, dnes Na Sadech. Kolem roku 1870 bylo rozhodnuto zbytky barokní hradby odstranit a na vzniklém prostranství založit park. K tomu došlo v letech 1874–1880. Koncept navrhl Rudolf Vácha (1825—1899), schwarzenberský inspektor zahrad (otec malíře Rudolfa Váchy), který rovněž navrhl zámecký park na Hluboké. Po dokončení byl park uzavřen plotem a na noc zamykán. Litinové ploty z let 1881–1887 byly zrekvírované za druhé světové války, poté již nebyly obnoveny. K úpravám parku došlo zhruba v 60. letech 20. století (1958 instalován pomník Mateřství, později dvě nové fontány, protiletadlové dělo). V letech 2001 až 2005 došlo k postupné rekonstrukci.[1]
Části parku
Úsek u Besedy byl podle busty Josefa II. označován jako Josefský park, později jako Besední park[2] nebo Besední sad. Část mezi opevněním a Husovou ulicí nese pojmenování Naše Benátky.[1]
Pamětihodnosti a prvky
- Mlýnská stoka – původně vodní příkop v rámci opevnění města
- Pražská brána – hranolová věž, jedna ze tří původních městských bran, zmiňována 1335, zbourána 1867
- pamětní deska Šimona Plachého z Třebnice – umístěna po r. 1611, dnes replika v místě původní Pražské brány
- barokní raveliny a vodní kanály – fortifikační prvky z poloviny 17. století byly zcela odstraněny
- socha sv. Jana Nepomuckého – barokní socha z mušlového vápence, žulový sokl, kulturní památka
- kiosek se sodovkou – zmiňován v roce 1875 „v ravelinu u mostku k Židovské ulici“[3]
- pomník Vojtěcha Lanny staršího – umístěn 24. 5. 1879, obnoven 2. 10. 1993
- socha Diany – sádrová socha bohyně lovu se psem byla umístěna za pomníkem Vojtěcha Lanny staršího,[1] nedochovala se
- kašna s fontánou – realizována r. 1882, financována stavitelem baronem Karlem Schwarzem[2], obnovena 2002
- busta císaře Josefa II. – umístěna 28. 10. 1883, zničena 28. října 1918[2]
- fontána mezi starou nemocnicí a Kanovnickou ulicí[4] – zanikla patrně při stavbě pošty
- Caffé Pissoir – z veřejných záchodů městem zřízená a v letech 1897–1898 Stephanem Nitschem provozovaná letní kavárna satiricky nazývaná Caffé Pissoir[5][6][7][8][9]
- kavárna z příhradového zdiva s verandou – otevřena 5. května 1900, zanikla[2][1]
- dětské hřiště s pavilonem – zaniklo[1]
- historický rozcestník – umístěn 1910, r. 2003 obnoven a doplněn pamětní deskou, kulturní památka
- pomník Otokara Mokrého – umístěn 15. 8. 1919, od Družstva Budivoj, sochař František Bílek, kulturní památka
- tramvajový sloup – z 20. let 20. století, 15. 6. 2016 doplněn pamětním kamenem jako pomník tramvajové dopravy
- pomník Mateřství – pomník od Františka Mrázka z roku 1958
- dělo – protiletadlové dělo umístěno r. 1965, odstraněno po r. 1990
- fontána Volavky, Ukradené Volavky[10][11] – ze 60. letech 20. století, obnovena 2002, poté byly volavky (dílo Františka Mrázka[12]) odcizeny
- fontána u Pražské třídy – vybudována v 60. letech 20. století, obnovena 2002
- pomník Přemysla Otakara II. – umístěn 28. 10. 2015, od Františka Postla
Parkový porost původně pokračoval až do prostoru současné pošty. Tento úsek se využíval jako nemocniční zahrada až do zbourání staré nemocnice roku 1914.[13] Poté měla být využita na stavbu nové budějovické katedrály v neorománském slohu. Plány ale byly změněny, připravené finance využity mj. na stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého a nevyužitá parcela (z níž byla část uvolněna zbouráním klasicistní budovy staré nemocnice) posloužila v letech 1915–1918 k výstavbě pošty.
Flóra
V parku roste 59 druhů dřevin, z toho k nejvíce zastoupeným patří s 38 % jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), 10 % javor mléč (Acer platanoides), 9 % lípa (Tilia), 8 % trnovník akát (Robinia pseudacacia) a 7 % jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Zajímavostmi jsou exempláře platanu javorolistého (Platanus × acerifolia), javoru stříbrného (Acer saccharinum), lísky turecké (Corylus colurna), dřezovce trojtrnného (Gleditsia triacanthos), pavlovnie plstnaté (Paulownia tomentosa) a v 90. letech 20. století vysazeného jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba).[1]
Fauna
Kmeny starých jírovců hostí tesaříka Rhamnusium bicolor a tesaříka rudonohého (Anisarthron barbipes). Zjištěn zde byl i zákonem chráněný nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis).[1] V parku sídlí jedna z největších městských kolonií havranů polních. V roce 1984 se zde usadily první tři páry, v roce 1997 zde již hnízdilo přes 300 párů[14]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g ALBRECHT, Josef; KLETEČKA, Zdeněk; THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - parky a zahrady [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
- ↑ a b c d SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Majitelé volně pobíhajících psů v sadech budou potrestáni, zněla vyhláška. Budějcká drbna [online]. 2018-05-10 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Bourání. Budivoj. České Budějovice: Družstvo Budivoj, 23. květen 1875, roč. XI, čís. 41, s. 2.
- ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Pomník Adalberta Lanny. Budějcká drbna [online]. 2019-10-24 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Caffé Pissoir. Jihočeské listy. 24. duben 1897, roč. 3, čís. 36, s. 4.
- ↑ Nitschův „Nosovrah“. Budivoj. 9. květen 1897, roč. 33, čís. 37, s. 1–2.
- ↑ Oprava spokojeného zdejšího kavárníka p. Stefana Nitscha. Budivoj. 18. prosinec 1898, roč. 34, čís. 101, s. 1.
- ↑ Volební obrázky. Budivoj. 28. březen 1897, roč. 33, čís. 25, s. 1–2.
- ↑ Nový dluh a nové obecní přirážky města Č. Budějovic. Budivoj. 2. březen 1899, roč. 35, čís. 18, s. 1.
- ↑ E15.cz. Budějovicím ubývají kašny a fontány. E15.cz [online]. [cit. 2018-05-13]. Dostupné online.
- ↑ MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Pozor, zhasínáme.. Fotografie Milan Binder. Budějcká Drbna [online]. 2018-07-21 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Ještě jednou Volavky. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2018-08-04 [cit. 2018-08-04]. Dostupné online.
- ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Ve staré nemocnici sloužili tři doktoři a jedna porodní asistentka. Budějcká drbna [online]. 2020-03-19 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online.
- ↑ ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC, heslo ptáci [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sady na Wikimedia Commons
