Guanosintrifosfát: Porovnání verzí
+commonscat |
Narovnání přesměrování Krebsův cyklus |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
== Funkce == |
== Funkce == |
||
=== Energetický metabolismus === |
=== Energetický metabolismus === |
||
V některých případech GTP vzniká během reakcí energetického metabolismu. U člověka vzniká např. během [[ |
V některých případech GTP vzniká během reakcí energetického metabolismu. U člověka vzniká např. během [[Citrátový cyklus|Krebsova cyklu]] při reakci katalyzované [[játra|jaterní]] a [[ledvina|ledvinovou]] formou [[Sukcinyl-CoA-syntetáza|sukcinyl-CoA-syntetázy]].<ref name="harper">{{citace monografie| titul = Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition| autor = Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell| isbn = 0-07-138901-6| rok=2003}}</ref> Takto vzniklý GTP má zřejmě regulační význam v [[glukoneogeneze|glukoneogenezi]].<ref name="harper" /><ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Bender |
| příjmení = Bender |
||
| jméno = David A. |
| jméno = David A. |
||
Verze z 15. 5. 2021, 07:57
| Guanosintrifosfát | |
|---|---|
 Chemická struktura GTP | |
| Obecné | |
| Systematický název | ((2R,3S,4R,5R)-5-(2-amino-6-oxo-1,6-dihydro-9H-purin-9-yl)-3,4-dihydroxytetrahydrofuran-2-yl)methyl tetrahydrogen trifosfát |
| Triviální název | guanosintrifosfát |
| Sumární vzorec | C10H16N5O14P3 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 86-01-1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 523,18 g/mol |
| Disociační konstanta pKa | 6,5 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Guanosintrifosfát (GTP) je nukleotid s třemi fosfátovými skupinami, který je možno považovat za analog ATP. Vzniká například v citrátovém cyklu substrátovou fosforylací (při štěpení sukcinyl-CoA) nebo enzymovou fosforylace GDP (GDP + ATP → GTP + ADP). Jeho štěpení na GDP a Pi dodává energii některým reakcím, katalyzovaným ligázami; uplatňuje se také významně při translaci, kde je na připojení jedné aminokyseliny k rostoucímu peptidovému řetězci zapotřebí rozštěpit 2 molekuly GTP. Jeho cyklizací, katalyzovanou guanidylátcyklázou, vzniká cGMP.
Funkce
Energetický metabolismus
V některých případech GTP vzniká během reakcí energetického metabolismu. U člověka vzniká např. během Krebsova cyklu při reakci katalyzované jaterní a ledvinovou formou sukcinyl-CoA-syntetázy.[1] Takto vzniklý GTP má zřejmě regulační význam v glukoneogenezi.[1][2]
Substrát pro GTPázy
Tzv. GTPázy jsou enzymy, které vážou GTP a hydrolyzují ho na guanosindifosfát (GDP). Nejedná se však o banální hydrolytickou degradaci, nýbrž o promyšlený regulační mechanismus, který řídí řadu klíčových procesů v buňkách. To, jestli je na GTPáze navázáno GTP nebo GDP, nebo není navázáno nic, totiž ovlivňuje prostorovou konformaci GTPázy. Při navázání GTP jsou obvykle GTPázy v aktivním stavu a mohou např. vázat různé jiné proteiny a ovlivňovat jejich funkci. Tento aktivní stav je však dočasný a končí ve chvíli, kdy je GTP hydrolyzováno na GDP.
GTP tak skrz GTPázy ovlivňuje tak fundamentální procesy, jako je import proteinů do jádra (protein Ran), regulace signalizačních drah (Ras) a cytoskeletu (Rac, Rho, CDC42). K dalším příkladům patří heterotrimerické G-proteiny, což jsou GTPázy asociované s membránovými receptory, k jejichž aktivaci (výměně GDP za GTP) dochází po navázání ligandu na tyto receptory. GTP však umožňuje také např. polymerační aktivitu tubulinu (navázání GTP na tubulin je v buňkách potřeba k polymeraci tubulinu do mikrotubulů).
Reference
- ↑ a b Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell. Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 0-07-138901-6.
- ↑ BENDER, David A. Introduction to Nutrition and Metabolism. 5. vyd. [s.l.]: CRC Press, 2014. 448 s. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu guanosintrifosfát na Wikimedia Commons
