Trčkové z Lípy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění, pracuje se
Meziuložení
Řádek 34: Řádek 34:
V roce 1489 jeden z bratrů, Mikuláš mladší Trčka z Lípy získal od krále Vladislava Jagelonského hrad [[Lichtenbur]]k, po kterém přijal i jméno. Rodový majetek rozšířil významným způsobem. Řadou nákupů postupně sceloval majetky v okolí Lichtenburka, což dokončil nákupem města Chotěboře s přilehlými vesnicemi. Další nákupy prováděl v severovýchodních Čechách, zejména na královehradecku, kde získal v roce 1495 opočenské panství, následnými nákupy získal vesnice v okolí Opočna včetně panství veselického a šestajovického. O rok později získal Třebechovice p. O. s okolními statky a v letech 1497 až 1499 postupně skupoval části panství smiřického kde Trčkové prováděli od r. [[1626]] násilnou rekatolizaci <ref>[http://zdvorily.wz.cz/rozberice.htm Historie obce Rozběřice]</ref>. Oproti tomu se části majetku zbavoval, prodal panství lipnické a svému bratru Burianovi II. některé vesnice v jihovýchodních Čechách. V roce 1511 koupil panství děčínské, kamenické a benešovské, pravděpodobně se snahou propojit je s s majetky na královehradecku. To se však nepodařilo, a proto panství v severních Čechách po 5 letech opět (se ziskem) prodal. Oženil se s Kateřinou ze Šelmberka a z Kosti, manželství ale zůstalo bezdětné. Svou manželku přistihl při nevěře a za trest ji nechal zazdít. Díky významným nákupům byl v té době trčkovský majetek dle berních rejstříků k největším v královehradeckém kraji.
V roce 1489 jeden z bratrů, Mikuláš mladší Trčka z Lípy získal od krále Vladislava Jagelonského hrad [[Lichtenbur]]k, po kterém přijal i jméno. Rodový majetek rozšířil významným způsobem. Řadou nákupů postupně sceloval majetky v okolí Lichtenburka, což dokončil nákupem města Chotěboře s přilehlými vesnicemi. Další nákupy prováděl v severovýchodních Čechách, zejména na královehradecku, kde získal v roce 1495 opočenské panství, následnými nákupy získal vesnice v okolí Opočna včetně panství veselického a šestajovického. O rok později získal Třebechovice p. O. s okolními statky a v letech 1497 až 1499 postupně skupoval části panství smiřického kde Trčkové prováděli od r. [[1626]] násilnou rekatolizaci <ref>[http://zdvorily.wz.cz/rozberice.htm Historie obce Rozběřice]</ref>. Oproti tomu se části majetku zbavoval, prodal panství lipnické a svému bratru Burianovi II. některé vesnice v jihovýchodních Čechách. V roce 1511 koupil panství děčínské, kamenické a benešovské, pravděpodobně se snahou propojit je s s majetky na královehradecku. To se však nepodařilo, a proto panství v severních Čechách po 5 letech opět (se ziskem) prodal. Oženil se s Kateřinou ze Šelmberka a z Kosti, manželství ale zůstalo bezdětné. Svou manželku přistihl při nevěře a za trest ji nechal zazdít. Díky významným nákupům byl v té době trčkovský majetek dle berních rejstříků k největším v královehradeckém kraji.


Dědictví po Mikulášovi bylo podle závěti po jeho smrti v roce 1619 rozděleno na dvě části: majetky v královehradeckém kraji získala vdova po jeho strýci Mikulášovi starším Johana Kroměšinová z Březovic z vlašimské větve rodu a panství v jihovýchodních Čechách odkázal svému bratru Burianovi II. Burian Trčka z Lípy držel až do roku [[1587]] [[Rychnov nad Kněžnou]]. Na [[Morava|Moravě]] držel [[Zábřeh]] a [[Klášterec]]. Burian II. Trčka se oženil s Kateřinou s Lichtenburka, se kterou měl 4 děti: Jana staršího, Mikuláše, Zdeňka a Dorotu. Pouze Jan starší, který zdědil část majetku po Zdeňkovi na Vlašimi a Opočně měl potomky. S Markétou ze Šelmberka a z Kosti přivedli na svět 8 dětí: Johanu, Jindřicha, Buriana III., Zdeňka, Mikuláše, Ferdinanda, Jaroslava a Magdalenu. Z těchto 8 dětí pouze Burian III. na Lipnici a na Světlé a Jaroslav na Ledči a Větrném Jeníkově měli potomstvo. Zatímco Jaroslav s Žofií Markétou Meziříčskou a později s Johankou ze Žerotína přivedli na svět 4 děti, Veroniku, Jindřicha, Viléma, Kryštofa Jaroslava a Jana Karla (žádný z nich už ale potomstvo neměl), Burian III. s Kateřinou z Gutštejna a později s Marjánou Vančurovou z Řehnic přivedli na svět 4 děti: Jana Rudolfa, Markétu, Maxmiliána a Buriana Mikuláše. Zatímco Markéta, Maxmilián a Burian Mikuláš zemřeli bezdětní, Jan Rudolf Trčka z Lípy se ujal rodového majetku, který byl spojeným majetkem obou rodových větví.
Dědictví po Mikulášovi bylo podle závěti rozděleno na dvě části: majetky v královehradeckém kraji získala vdova po jeho strýci Mikulášovi starším Johana Kroměšinová z Březovic z vlašimské větve rodu a panství v jihovýchodních Čechách odkázal svému bratru Burianovi II.


[[Jan Rudolf Trčka z Lípy]] (1557–1634) podporoval protihabsburskou opozici, avšak do samotného [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] nezasáhl. Díky přímluvě manželky mu statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Jeho manželkou byla dcera [[Ladislav II. Popel z Lobkovic|Ladislava Popela z Lobkovic]], Marie Magdalena, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům. Její poddaní jí údajně přezdívali „zlá Manda“. Rudolf přestoupil se svým synem Adamem Erdmanem ke [[Katolicismus|katolictví]], Marie Magdalena zůstala na základě císařova svolení [[Protestantismus|protestantkou]].



=== Vlašimská větev rodu ===
=== Vlašimská větev rodu ===
Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Vlašimi se zasadil o významné rozšíření rodového majetku. Získal načeradské panství a v roce 1488 odkoupil od města [[Jičín]]a velišské panství. Se svou manželkou Johanou Kroměšínovou z Březovic a na Třebechovicích měl čtyři děti. Ta po jeho smrti zdědila celý majetek, který navíc rozšířila o panství na královehradecku po Mikulášovi mladším Trčkovi z Lípy. Dědictví ale dlouho nespravovala, neboť zemřela ještě v témže roce 1619. Její syn Zdeněk, který po ní zdědil panství opočenské, zemřel ale bezdětný a v závěti ho odkázal část svému synovci Janu mladšímu a druhou Janu staršímu z lipnické větve. Z pěti dětí Mikuláše staršího a Johany měli potomky pouze syn Vilém s Johanou z Vřesovic (syn Jan mladší) a Mikuláš na Veliši s Johanou ze Šelmberka a z Kosti (dcera Veronika a syn Vilém. Synové Zdeněk, Jan a Jindřich zemřeli bezdětní. Jan mladší, syn Mikuláše na Veliši zemřel bezdětný a majetek odkázal svému bratrancovi Vilémovi. [[Vilém Trčka z Lípy]] vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce [[1562]] povýšil do [[panský stav|panského stavu]]. Manželství Viléma na Opočně a na Veliši s Barborou z Bíbrštejna zůstalo bezdětné, stejně jako manželství jeho sestry Veroniky s Karlem ze Žerotína. Tím vlašimská větev vymřela. majetek získala lipnická větev Trčků a část pak rod Žerotínů.
Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Vlašimi se zasadil o významné rozšíření rodového majetku. Získal načeradské panství a v roce 1488 odkoupil od města [[Jičín]]a velišské panství.

[[Vilém Trčka z Lípy]] vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce [[1562]] povýšil do [[panský stav|panského stavu]]. Burian Trčka z Lípy držel až do roku [[1587]] [[Rychnov nad Kněžnou]]. Na [[Morava|Moravě]] držel [[Zábřeh]] a [[Klášterec]]. Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v [[Uhersko|Uhrách]] proti Turkům či zastávali významné [[zemský úřad|zemské úřady]]. V roce [[1593]] byl celý rod přijat do panského stavu.
Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v [[Uhersko|Uhrách]] proti Turkům či zastávali významné [[zemský úřad|zemské úřady]]. V roce [[1593]] byl celý rod přijat do panského stavu.


Trčkům patřilo kromě mnoha jiných také i sousední panství [[Opočno]], které si zvolili za své sídlo a tam si také na místě původního hradu vybudovali honosný zámek. K němu získali i panství Frymburk.
Trčkům patřilo kromě mnoha jiných také i sousední panství [[Opočno]], které si zvolili za své sídlo a tam si také na místě původního hradu vybudovali honosný zámek. K němu získali i panství Frymburk.



[[Jan Rudolf Trčka z Lípy]] (1557–1634) podporoval protihabsburskou opozici, avšak do samotného [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] nezasáhl. Díky přímluvě manželky mu statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Jeho manželkou byla dcera [[Ladislav II. Popel z Lobkovic|Ladislava Popela z Lobkovic]], Marie Magdalena, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům. Její poddaní jí údajně přezdívali „zlá Manda“. Rudolf přestoupil se svým synem Adamem Erdmanem ke [[Katolicismus|katolictví]], Marie Magdalena zůstala na základě císařova svolení [[Protestantismus|protestantkou]].


[[Adam Erdman Trčka z Lípy|Adam Erdman]] ([[1599]]–[[1634]]) se přiklonil ke svému [[švagr]]ovi [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtu z Valdštejna]] a sloužil v jeho vojsku; věřil, že se nakonec postaví proti [[Habsburkové|Habsburkům]],<ref>{{Citace webu
[[Adam Erdman Trčka z Lípy|Adam Erdman]] ([[1599]]–[[1634]]) se přiklonil ke svému [[švagr]]ovi [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtu z Valdštejna]] a sloužil v jeho vojsku; věřil, že se nakonec postaví proti [[Habsburkové|Habsburkům]],<ref>{{Citace webu

Verze z 1. 3. 2021, 18:32

Trčkové z Lípy
Erb Trčků z Lípy
ZeměČeské královstvíČeské království České království
TitulyŘíšská hrabata
ZakladatelMikuláš Trčka z Lípy
Rok založeníPřed rokem 1453
Vymření po meči1634 (Cheb)
Poslední vládceAdam Erdman Trčka z Lípy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trčkové z Lípy (německy Trčka von Lípa, Trčka von Leipa, či Trczka von Leipa) byli jedním z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. V druhé polovině 16. století a první polovině 17. století patřili k nejbohatším českým rodům. Patřila jim rozsáhlá území ve středních a východních Čechách. Výrazně se zasloužili o rozvoj a zkrášlení tohoto dnes turisticky oblíbeného regionu – například nechali vystavět slavnou Valdickou bránu v Jičíně. Potkal je podobný osud, jako mnohé jiné bohaté české rody, například jejich konkurenty Smiřické ze Smiřic. Trčkové přišli o veškerý svůj majetek a roku 1634 rod vymřel po meči.

Dějiny rodu

Burián Trčka
medaile 1588

Přídomek odvozovali podle vsi a tvrze Lípa u Hradce Králové (část obce Všestary), odkud pocházely příbuzenské rody Lipských z Lípy a Salavů z Lípy. Jméno Trčka, přesněji Smil Trčka se poprvé objevuje v Pozůstatcích desk zemských k roku 1407. První historicky doložený je Mikuláš Trčka z Lípy. Zprávy o rodě pocházejí z 15. století, zbohatli v éře husitství. Mikuláš Trčka z Lípy († 1453) koupil hrad Homoli u Náchoda, čímž získal strategickou kontrolu nad obchodní cestou ze Slezska do Čech. Půjčoval peníze králi Zikmundovi. Následně získal vesnice u Dolních Kralovic, Světlou nad Sázavou, Lipnici, Vožici a vlašimské panství. S Kateřinou ze Smiřic měl 3 syny: Buriana I. na Lipnici (zakladatele tzv. lipnické větve rodu Trčků) a Mikuláše staršího na Vlašimi (zakladatele tzv. vlašimské větve rodu). Třetí syn Zdeněk zemřel bezdětný.

Po smrti Mikuláše Trčky z Lípy roku 1453 musel jeho syn Burian Trčka z Lípy tváří v tvář revizím majetků vyvolaných čerstvě korunovaným králem Ladislavem Pohrobkem dokládat legální nabytí všech trčkovských statků. To se mu nepodařilo a proto rod na nějaký čas ztratil pelhřimovské a řečické panství. Díky přímluvě Jiřího z Poděbrad se Burianovi podařilo získat zpět panství pelhřimovské a menší část panství řečického. Od roku 1454 působil jako přísedící u zemského soudu a od roku 1457 působil jako nejvyšší písař. Podporoval Jiřího z Poděbrad, což mu po jeho korunování králem vyneslo místo velitele vojska v boji proti odbojné Jihlavě.

Po smrti bratra Zdeňka si zbývající dva bratři, Burian a Mikuláš rozdělili rodový majetek. Rod se tak podle získaných území rozdělil na dvě větve: lipnickou a vlašimskou.

Lipnická větev rodu

Svého bratra Zdeňka přežil Burian o pět let. Co se týče ekonomických zisků, k rozšíření rodového majetku příliš nepřispěl. Po smrti po něm zůstali 4 nezletilí synové. Majetek, který zdědili byl až do jejich plnoletosti spravován jejich strýcem Mikulášem starším na Vlašimi. Po získání plnoletosti v 80. letech 15. století přešel majetek zpět do jejich rukou. Tento majetek poté spravovali společně.

V roce 1489 jeden z bratrů, Mikuláš mladší Trčka z Lípy získal od krále Vladislava Jagelonského hrad Lichtenburk, po kterém přijal i jméno. Rodový majetek rozšířil významným způsobem. Řadou nákupů postupně sceloval majetky v okolí Lichtenburka, což dokončil nákupem města Chotěboře s přilehlými vesnicemi. Další nákupy prováděl v severovýchodních Čechách, zejména na královehradecku, kde získal v roce 1495 opočenské panství, následnými nákupy získal vesnice v okolí Opočna včetně panství veselického a šestajovického. O rok později získal Třebechovice p. O. s okolními statky a v letech 1497 až 1499 postupně skupoval části panství smiřického kde Trčkové prováděli od r. 1626 násilnou rekatolizaci [1]. Oproti tomu se části majetku zbavoval, prodal panství lipnické a svému bratru Burianovi II. některé vesnice v jihovýchodních Čechách. V roce 1511 koupil panství děčínské, kamenické a benešovské, pravděpodobně se snahou propojit je s s majetky na královehradecku. To se však nepodařilo, a proto panství v severních Čechách po 5 letech opět (se ziskem) prodal. Oženil se s Kateřinou ze Šelmberka a z Kosti, manželství ale zůstalo bezdětné. Svou manželku přistihl při nevěře a za trest ji nechal zazdít. Díky významným nákupům byl v té době trčkovský majetek dle berních rejstříků k největším v královehradeckém kraji.

Dědictví po Mikulášovi bylo podle závěti po jeho smrti v roce 1619 rozděleno na dvě části: majetky v královehradeckém kraji získala vdova po jeho strýci Mikulášovi starším Johana Kroměšinová z Březovic z vlašimské větve rodu a panství v jihovýchodních Čechách odkázal svému bratru Burianovi II. Burian Trčka z Lípy držel až do roku 1587 Rychnov nad Kněžnou. Na Moravě držel Zábřeh a Klášterec. Burian II. Trčka se oženil s Kateřinou s Lichtenburka, se kterou měl 4 děti: Jana staršího, Mikuláše, Zdeňka a Dorotu. Pouze Jan starší, který zdědil část majetku po Zdeňkovi na Vlašimi a Opočně měl potomky. S Markétou ze Šelmberka a z Kosti přivedli na svět 8 dětí: Johanu, Jindřicha, Buriana III., Zdeňka, Mikuláše, Ferdinanda, Jaroslava a Magdalenu. Z těchto 8 dětí pouze Burian III. na Lipnici a na Světlé a Jaroslav na Ledči a Větrném Jeníkově měli potomstvo. Zatímco Jaroslav s Žofií Markétou Meziříčskou a později s Johankou ze Žerotína přivedli na svět 4 děti, Veroniku, Jindřicha, Viléma, Kryštofa Jaroslava a Jana Karla (žádný z nich už ale potomstvo neměl), Burian III. s Kateřinou z Gutštejna a později s Marjánou Vančurovou z Řehnic přivedli na svět 4 děti: Jana Rudolfa, Markétu, Maxmiliána a Buriana Mikuláše. Zatímco Markéta, Maxmilián a Burian Mikuláš zemřeli bezdětní, Jan Rudolf Trčka z Lípy se ujal rodového majetku, který byl spojeným majetkem obou rodových větví.


Jan Rudolf Trčka z Lípy (1557–1634) podporoval protihabsburskou opozici, avšak do samotného stavovského povstání nezasáhl. Díky přímluvě manželky mu statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Jeho manželkou byla dcera Ladislava Popela z Lobkovic, Marie Magdalena, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům. Její poddaní jí údajně přezdívali „zlá Manda“. Rudolf přestoupil se svým synem Adamem Erdmanem ke katolictví, Marie Magdalena zůstala na základě císařova svolení protestantkou.


Vlašimská větev rodu

Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Vlašimi se zasadil o významné rozšíření rodového majetku. Získal načeradské panství a v roce 1488 odkoupil od města Jičína velišské panství. Se svou manželkou Johanou Kroměšínovou z Březovic a na Třebechovicích měl čtyři děti. Ta po jeho smrti zdědila celý majetek, který navíc rozšířila o panství na královehradecku po Mikulášovi mladším Trčkovi z Lípy. Dědictví ale dlouho nespravovala, neboť zemřela ještě v témže roce 1619. Její syn Zdeněk, který po ní zdědil panství opočenské, zemřel ale bezdětný a v závěti ho odkázal část svému synovci Janu mladšímu a druhou Janu staršímu z lipnické větve. Z pěti dětí Mikuláše staršího a Johany měli potomky pouze syn Vilém s Johanou z Vřesovic (syn Jan mladší) a Mikuláš na Veliši s Johanou ze Šelmberka a z Kosti (dcera Veronika a syn Vilém. Synové Zdeněk, Jan a Jindřich zemřeli bezdětní. Jan mladší, syn Mikuláše na Veliši zemřel bezdětný a majetek odkázal svému bratrancovi Vilémovi. Vilém Trčka z Lípy vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce 1562 povýšil do panského stavu. Manželství Viléma na Opočně a na Veliši s Barborou z Bíbrštejna zůstalo bezdětné, stejně jako manželství jeho sestry Veroniky s Karlem ze Žerotína. Tím vlašimská větev vymřela. majetek získala lipnická větev Trčků a část pak rod Žerotínů.

Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v Uhrách proti Turkům či zastávali významné zemské úřady. V roce 1593 byl celý rod přijat do panského stavu.

Trčkům patřilo kromě mnoha jiných také i sousední panství Opočno, které si zvolili za své sídlo a tam si také na místě původního hradu vybudovali honosný zámek. K němu získali i panství Frymburk.


Adam Erdman (15991634) se přiklonil ke svému švagrovi Albrechtu z Valdštejna a sloužil v jeho vojsku; věřil, že se nakonec postaví proti Habsburkům,[2] a jeho váhání omlouval Valdštejnovým zájmem o astrologii – tvrdil, že Valdštejn váhá, protože podle postavení hvězd ještě nenastala správná chvíle. Přestože byl katolík, účastnil se tajných jednání s protestantskými emigranty. Byl povýšen do stavu říšských hrabat. Roku 1634 byl v Chebu spolu se švagrem zavražděn i s manželem jeho sestry Alžběty, Vilémem Kinským. Z celého rodu přežil pouze jeho otec Jan Rudolf Trčka z Lípy, který se dočkal konfiskace všech svých statků a zemřel téhož roku v Německém Brodě, pohřben je ve Světlé nad Sázavou. Rod jeho smrtí vymřel po meči. Jeho majetky získaly jiné šlechtické rody, např. Opočno Colloredové, Smiřice Gallasové.

Rozrod rodu

Za zakladatele rodu Trčků a prvního toho jména je považován Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici. Ten měl s Kateřinou ze Smiřic tři syny. Buriana I. na Lipnici (tzv. lipnická větev) a Mikuláše staršího na Vlašimi (tzv. vlašimská větev), třetí syn, Zdeněk, zemřel bezdětný.

Mikuláš starší na Vlašimi se oženil s Johanou Kroměšínovou z Březovic a na Třebechovicích, se kterou měl pět synů. Zatímco Zdeněk na Vlašimi a Opočně, Jan a Jindřich zemřeli bezdětní, syn Vilém s Johanou z Vřesovic přivedli na svět syna Jana mladšího na Lichnici a Opočně, jehož manželství s Markétou Žehušickou z Nestajova zůstalo bezdětné. Další syn Mikuláše staršího, Mikuláš na Veliši se oženil s Johanou ze Šelmberka a z Kosti, se kterou měl dceru Veroniku a syna Viléma na Opočně a na Veliši. Obě manželství skončila bezdětná a smrtí Viléma na Opočně a na Veliši vlašimská větev vymřela.

Burian I. na Lipnici, zakladatel lipnické větve měl čtyři syny. Mikuláš mladší, Melchysedech a Jiří zemřeli bezdětní. Čtvrtý syn, Burian II. měl s Kateřinou z Lichtemburka čtyři děti. Tři z nich, Mikuláš, Zdeněk a Dorota zemřeli bezdětní, čtvrtý syn, Jan starší měl s Markétou ze Šelmberka a z Kosti osm dětí. Synové Jindřich, Zdeněk na Humpolci, Ferdinand na Novém Želivě a Mikuláš a dcery Johana a Magdaléna zemřeli bezdětní, syn Jaroslav na Ledči a Větrném Jeníkově měl s Žofií Markétou Meziříčskou a poté s Johankou ze Žerotína pět dětí: Veroniku, Jindřicha, Viléma Kryštofa Jaroslava a Jana Karla. Všichni zemřeli bezdětní. Další syn Jana staršího, Burian III. na Lipnici a Světlé měl s Kateřinou z Gutštejna a poté s Marjánou Vančurovou z Řehnic čtyři děti. Maxmilián na Novém Želivě, Burian Mikuláš a Markéta (vdaná celkem třikrát) zůstali bezdětní, nejstarší syn Jan Rudolf měl s Marií Magdalénou z Lobkovic čtyři děti. Syn Vilém a dcery Eliška a Johana zemřeli bezdětní, nejstarší syn Adam Erdman měl pouze nemanželskou dceru Marii Isabellu. Tím vymřela nejen lipnická větev, ale i rod Trčků.

Erb

Znázornění erbu rodu "Tretzka zu Linda" podle Siebmachera

Jejich dvakrát dělený znak měl nahoře černý, uprostřed stříbrný a dole červený pruh. V klenotu červený a stříbrný roh s praporečky v opačných barvách.

Příbuzenstvo

Spojili se s Lobkovici, Valdštejny, Kinskými, Šelmberky, Bibrštejny, Šternberky či Žerotíny.

Odkazy

Reference

  1. Historie obce Rozběřice
  2. Trčkové z Lípy [online]. clubcc.cz [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Trčkové z Lípy, s. 166-167. 

Související články

Externí odkazy