Quido Kocian: Porovnání verzí
gen. + dopl. odk. na matriku N |
m přesunuto do kategorie Absolventi sochařsko-kamenické školy v Hořicích pomocí Cat-a-lot |
||
Řádek 54: | Řádek 54: | ||
[[Kategorie:Úmrtí 3. ledna]] |
[[Kategorie:Úmrtí 3. ledna]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Absolventi |
[[Kategorie:Absolventi sochařsko-kamenické školy v Hořicích]] |
||
[[Kategorie:Vyučující na Sochařsko-kamenické škole v Hořicích]] |
[[Kategorie:Vyučující na Sochařsko-kamenické škole v Hořicích]] |
Verze z 9. 10. 2020, 21:35
Quido Kocian | |
---|---|
Narození | 7. března 1874 Ústí nad Orlicí Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. ledna 1928 (ve věku 53 let) Hořice v Podkrkonoší Československo |
Povolání | sochař a učitel |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Quido Kocian (7. března 1874, Ústí nad Orlicí[1] – 3. ledna 1928, Hořice v Podkrkonoší) byl sochař, patřící k předním představitelům českého umění přelomu 19. a 20. století. Jeho tvorbu lze charakterizovat jako originální formu symbolismu, pro niž je typická výrazná exprese a přítomné jsou v ní i secesní prvky. Filosoficky lze jeho umělecké sdělení považovat za existencialistické. Bývá řazen po bok dalších významných současníků – Františka Bílka, Ladislava Šalouna nebo Bohumila Kafky, s nimiž ho spojuje zájem o psychologii moderního člověka, o temné stránky jeho povahy a nejvnitřnější hnutí lidské duše. Oblíbený motiv smrti jej v pozdějších letech postavil též do role sochaře funerálních motivů.
Biografie
Quido Kocian se narodil v Ústí nad Orlicí v rodině kameníka. Nejdříve studoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích. Ve studiu pokračoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze. Kocian byl žákem Josefa Václava Myslbeka. Ještě během studií na uměleckoprůmyslové škole vytvořil své pojetí Myslbekova sousoší „Ctirad a Šárka“, které natolik uchvátilo tehdejší odbornou kritiku, že mu ve srovnání s jeho učitelem přisoudila větší uměleckou hodnotu. Kdosi tehdy napsal, že „žák přerostl svého učitele“. To byla pro Kociana medvědí služba, neboť do té doby jemu velmi příznivě nakloněný Myslbek se s ním rozešel. Rozchod se vykládá tak, že Myslbek byl tradicionalista a nové expresivní pojetí svého žáka mu nevyhovovalo. Daleko spíše se však zřejmě jednalo o záležitost ješitnosti. Skutečnost na Kociana natolik negativně zapůsobila, že přerušil studia a na nějaký čas opustil Prahu.
Během svých cest navštívil Itálii a Francii, kde se setkal s významnými osobnostmi tehdejšího sochařství, především pak s nejvýraznější z nich, Francouzem Augustem Rodinem. Po svém návratu vytvořil jedno ze svých nejvýznamnějších děl „Abelova smrt“, které mu svou originalitou vrátilo přátelství i náklonnost J. V .Myslbeka. Kocianova témata jsou výhradně tragická a umělecké vyjádření tvůrce velmi přesvědčivé a vyhýbající se schematismu[zdroj?]. Jak bylo řečeno jedním z jeho obdivovatelů „osobní lidská zkušenost je jím povýšena na samotný základ umění“. Nebál se ukázat tragické a negativní stránky člověka v plné své podstatě (např. „Válka“). Kocian se během života nedočkal docenění. Vzhledem k tomu, že nikdy neslevil ze svého přesvědčení a neopustil autenticitu ve svém výrazu, stal se posléze jedním z četných případů umělce, jemuž jeho genialita přinesla nevděk a odsun na vedlejší kolej. Jeho díla dlouho ležela zapomenuta v depozitářích nebo se povalovala v odkladových prostorách škol. První výstava jeho prací proběhla v dubnu až květnu 2005 v Obecním domě v Praze. O této výstavě byl Janou Hádkovou natočen televizní dokument.
Nejvýznamnější díla
- Abelova smrt
- Šárka (1910) v parku Javorka v České Třebové
- Úděl umělce
- Válka
Galerie
-
Mrtvý Ábel (1903)
-
Vzkříšení (1907)
-
Smrt (1907)
-
Šárka (1910)
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1857-1876 v Ústí nad Orlicí, sign. 3249, ukn 10181, str.500. Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Quido Kocian na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Quido Kocian
- Quido Kocian v informačním systému abART
- https://web.archive.org/web/20061016210542/http://www.blisty.cz/2004/11/29/art20841.html
- http://www.ceskatelevize.cz/program/detail.php?nzv=Quido+Kocian