Quido Kocian

Quido Kocian
Narození	7. března 1874 Ústí nad Orlicí Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. ledna 1928 (ve věku 53 let) Hořice v Podkrkonoší Československo Československo
Povolání	sochař a učitel
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Quido Kocian (7. března 1874, Ústí nad Orlicí – 3. ledna 1928, Hořice v Podkrkonoší) byl sochař, patřící k předním představitelům českého umění přelomu 19. a 20. století. Jeho tvorbu lze charakterizovat jako originální formu symbolismu, pro niž je typická výrazná exprese a přítomné jsou v ní i secesní prvky. Filosoficky lze jeho umělecké sdělení považovat za existencialistické. Bývá řazen po bok dalších významných současníků – Františka Bílka, Ladislava Šalouna nebo Bohumila Kafky, s nimiž ho spojuje zájem o psychologii moderního člověka, o temné stránky jeho povahy a nejvnitřnější hnutí lidské duše. Oblíbený motiv smrti jej v pozdějších letech postavil též do role sochaře funerálních motivů.

Biografie

Quido Kocian se narodil v Ústí nad Orlicí v rodině kameníka. Nejdříve studoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích. Ve studiu pokračoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze. Kocian byl žákem Josefa Václava Myslbeka. Ještě během studií na uměleckoprůmyslové škole vytvořil své pojetí Myslbekova sousoší „Ctirad a Šárka“, které natolik uchvátilo tehdejší odbornou kritiku, že mu ve srovnání s jeho učitelem přisoudila větší uměleckou hodnotu. Kdosi tehdy napsal, že „žák přerostl svého učitele“. To byla pro Kociana medvědí služba, neboť do té doby jemu velmi příznivě nakloněný Myslbek se s ním rozešel. Rozchod se vykládá tak, že Myslbek byl tradicionalista a nové expresivní pojetí svého žáka mu nevyhovovalo. Daleko spíše se však zřejmě jednalo o záležitost ješitnosti. Skutečnost na Kociana natolik negativně zapůsobila, že přerušil studia a na nějaký čas opustil Prahu.

Během svých cest navštívil Itálii a Francii, kde se setkal s významnými osobnostmi tehdejšího sochařství, především pak s nejvýraznější z nich, Francouzem Augustem Rodinem. Po svém návratu vytvořil jedno ze svých nejvýznamnějších děl „Abelova smrt“, které mu svou originalitou vrátilo přátelství i náklonnost J. V .Myslbeka. Kocianova témata jsou výhradně tragická a umělecké vyjádření tvůrce velmi přesvědčivé a vyhýbající se schematismu^[zdroj?]. Jak bylo řečeno jedním z jeho obdivovatelů „osobní lidská zkušenost je jím povýšena na samotný základ umění“. Nebál se ukázat tragické a negativní stránky člověka v plné své podstatě (např. „Válka“). Kocian se během života nedočkal docenění. Vzhledem k tomu, že nikdy neslevil ze svého přesvědčení a neopustil autenticitu ve svém výrazu, stal se posléze jedním z četných případů umělce, jemuž jeho genialita přinesla nevděk a odsun na vedlejší kolej. Jeho díla dlouho ležela zapomenuta v depozitářích nebo se povalovala v odkladových prostorách škol. První výstava jeho prací proběhla v dubnu až květnu 2005 v Obecním domě v Praze. O této výstavě byl Janou Hádkovou natočen televizní dokument.

Nejvýznamnější díla

• Abelova smrt
• Šárka (1910) v parku Javorka v České Třebové
• Úděl umělce
• Válka

Galerie

• 
  Mrtvý Ábel (1903)
• 
  Vzkříšení (1907)
• 
  Smrt (1907)
• 
  Šárka (1910)

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Quido Kocian na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Quido Kocian
• Quido Kocian v informačním systému abART
• https://web.archive.org/web/20061016210542/http://www.blisty.cz/2004/11/29/art20841.html
• http://www.ceskatelevize.cz/program/detail.php?nzv=Quido+Kocian

Autoritní data	AbARTP: 3465 Biblio: 4cc79c15-b202-4703-8d12-00f138a730c8 NKC: ola2004228909, jn20000710225 GND: 1013707540 ISNI: 0000 0001 2282 499X LCCN: no2014126292 ULAN: 500197610 VIAF: 85014947 WorldCat Entities: E39PBJymwYHwwRfDYhtXgPcVmd

Portály: Lidé | Umění