Suez: Porovnání verzí
m →Raná islámská éra: link |
m číslo zapsáno jako číslo (formátování dělá infobox); kosmetické úpravy |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
| popisek mapy = |
| popisek mapy = |
||
| rozloha = |
| rozloha = |
||
| počet obyvatel = |
| počet obyvatel = 529055 |
||
| obyvatelé aktuální k = 2008 |
| obyvatelé aktuální k = 2008 |
||
| hustota zalidnění = |
| hustota zalidnění = |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
=== Raná islámská éra === |
=== Raná islámská éra === |
||
V 7. století se severně od současného města Suez nacházelo město Kolzum, které bylo východní stanicí na kanálu spojujícím [[Nil]] a [[Rudé moře]]. Významnost města upadla poté, co byl v roce 770 kanál uzavřen. Vesnice Suez ležela nedaleko a podle arabského cestovatele Al-Maqdišiho, který Suez v roce 986 navštívil, sloužila jako zdroj pitné vody pro Kolzum. Egyptský [[sultán]] [[Saladin]] z [[Ajjúbovci|dynastie Ajjúbovců]] nechal Kolzum a Suez opevnit, aby mohli chránit východní egyptskou hranici před [[Křížové výpravy|křižáckými]] nájezdy vedenými [[Renaud de Châtillon|Renaudem de Châtillonem]]. Mezi roky 1183-84 Renaudovy lodě v Rudém moři zabraňovaly ajjúbské [[Posádka|posádce]] v Kolzumu v přístupu k moři. Jelikož muslimové neměli v Rudém moři žádné vojenské loďstvo, které by se dokázalo Renaudovi postavit, nechal Saladinův bratr [[Al-Ádil]] vybudovat na jihu země v přístavu Aidab novou námořní flotilu, která se následně vypravila na sever ukončit Renaudovo obléhání. |
V 7. století se severně od současného města Suez nacházelo město Kolzum, které bylo východní stanicí na kanálu spojujícím [[Nil]] a [[Rudé moře]]. Významnost města upadla poté, co byl v roce 770 kanál uzavřen. Vesnice Suez ležela nedaleko a podle arabského cestovatele Al-Maqdišiho, který Suez v roce 986 navštívil, sloužila jako zdroj pitné vody pro Kolzum. Egyptský [[sultán]] [[Saladin]] z [[Ajjúbovci|dynastie Ajjúbovců]] nechal Kolzum a Suez opevnit, aby mohli chránit východní egyptskou hranici před [[Křížové výpravy|křižáckými]] nájezdy vedenými [[Renaud de Châtillon|Renaudem de Châtillonem]]. Mezi roky 1183-84 Renaudovy lodě v Rudém moři zabraňovaly ajjúbské [[Posádka|posádce]] v Kolzumu v přístupu k moři. Jelikož muslimové neměli v Rudém moři žádné vojenské loďstvo, které by se dokázalo Renaudovi postavit, nechal Saladinův bratr [[Al-Ádil]] vybudovat na jihu země v přístavu Aidab novou námořní flotilu, která se následně vypravila na sever ukončit Renaudovo obléhání. |
||
| Řádek 36: | Řádek 37: | ||
== Suezský průplav == |
== Suezský průplav == |
||
[[Soubor:SuezCanal-EO.JPG|náhled|vlevo|200px|Satelitní snímek Suezského průplavu]] |
[[Soubor:SuezCanal-EO.JPG|náhled|vlevo|200px|Satelitní snímek Suezského průplavu]] |
||
[[Soubor:Al Salam Carducci 82.JPG|náhled|310px|Loď v Suezském průplavu]] |
[[Soubor:Al Salam Carducci 82.JPG|náhled|310px|Loď v Suezském průplavu]] |
||
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
== Partnerská města == |
== Partnerská města == |
||
* {{Flagicon|Džibutsko}} [[Džibuti]], [[Džibutsko]] |
* {{Flagicon|Džibutsko}} [[Džibuti]], [[Džibutsko]] |
||
| Řádek 55: | Řádek 54: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{Překlad|jazyk=en|článek=Suez|revize=497342979}} |
{{Překlad|jazyk=en|článek=Suez|revize=497342979}} |
||
Verze z 31. 3. 2020, 21:48
| Suez السويس | |
|---|---|
 Most přes Suezský průplav, který spojuje Asii s Afrikou | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 29°58′ s. š., 32°33′ v. d. |
| Nadmořská výška | 5 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC + 2 |
| Stát |  Egypt |
| Guvernorát | Suez |
  Suez | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 529 055 (2008) |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suez (arabsky: السويس) je egyptské přístavní město, ležící na severovýchodě země v guvernorátu Suez. Město se nachází na severním břehu Suezského zálivu. Uvádělo se i jako Suwajs (z arabského السويس 'as-Suways').
Historie
Raná islámská éra
V 7. století se severně od současného města Suez nacházelo město Kolzum, které bylo východní stanicí na kanálu spojujícím Nil a Rudé moře. Významnost města upadla poté, co byl v roce 770 kanál uzavřen. Vesnice Suez ležela nedaleko a podle arabského cestovatele Al-Maqdišiho, který Suez v roce 986 navštívil, sloužila jako zdroj pitné vody pro Kolzum. Egyptský sultán Saladin z dynastie Ajjúbovců nechal Kolzum a Suez opevnit, aby mohli chránit východní egyptskou hranici před křižáckými nájezdy vedenými Renaudem de Châtillonem. Mezi roky 1183-84 Renaudovy lodě v Rudém moři zabraňovaly ajjúbské posádce v Kolzumu v přístupu k moři. Jelikož muslimové neměli v Rudém moři žádné vojenské loďstvo, které by se dokázalo Renaudovi postavit, nechal Saladinův bratr Al-Ádil vybudovat na jihu země v přístavu Aidab novou námořní flotilu, která se následně vypravila na sever ukončit Renaudovo obléhání.
Osmanská říše
V důsledku předejití portugalských útoků na egyptská pobřežní města v Rudém moři, nechal poslední mamlúcký sultán al-Ašraf Kánsúh al-Gaurí povolat šestitisícovou armádu, která měla za úkol v roce 1507 bránit Suez. Tito vojáci však zase scházeli v bojích proti Osmanské říši ve Středozemním moři. Poté, co Osmani na začátku 16. století dobyli Egypt, se Suez stal hlavním námořním a obchodním centrem Egypta. Německý cestovatel Carsten Niebuhr označil Suez za významné město, odkud se v 18. století každoročně plavily lodě do Džiddy, která sloužila jako přístav pro islámské posvátné město Mekku, a zároveň byl Suez hlavní branou pro obchod s Indií. Nicméně v roce 1798 se během Napoleonské invaze přeměnil v nedůležité město. Boje mezi Francií a Velkou Británií v roce 1800 zanechaly většinu města v troskách. Významnost Suezu opět vzrostla až s otevřením Suezského průplavu v roce 1869.
Moderní éra
Město bylo opět prakticky zničeno na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století, kdy Egypt bojoval s Izraelem, který okupoval Sinajský poloostrov. Město bylo opuštěno po Šestidenní válce v roce 1967. Rekonstrukce Suezu začala krátce po znovu otevření Suezského průplavu v roce 1975. Do centra dění se Suez opět dostal v roce 2011, kdy se stal prvním městem, ve kterém propukly masové protesty proti vládě prezidenta Husního Mubáraka. A právě v Suezu byly hlášeny první oběti egyptské revoluce. [1]
Suezský průplav
Suezský průplav nebyl prvním kanálem spojující Rudé moře se Středozemním. V dřívějších dobách byla tato vodní cesta vedena ze Suezského zálivu do nilské delty. Průplav, který známe v dnešní době, byl postaven v devatenáctém století.
Suezský průplav nabízí lodím podstatně kratší cestu než kolem mysu Dobré naděje. Terén v této lokalitě byl pro stavbu průplavu ideální. Svoji roli hrála krátká vzdálenost mezi Rudým a Středozemním mořem, prakticky rovný terén a řada propadlin, které se staly součástí vodní cesty. Stavba kanálu byla navržena francouzským inženýrem Ferdinandem de Lessepsem. Stavba průplavu trvala jedenáct let a byl otevřen 17. listopadu 1869. Suezský průplav měl okamžitý vliv na světový obchod.
V roce 1956 egyptský prezident Gamál Násir průplav znárodnil. Tento krok nakonec vedl k ozbrojenému konfliktu (známý jako Suezská krize) mezi Egyptem na jedné straně a Francií, Velkou Británií a Izraelem na straně druhé. Během následujících válek mezi Egyptem a Izraelem byl průplav v letech 1967 až 1975 uzavřen. V současné době Suezský průplav významně přispívá egyptské ekonomice. V roce 2009 generovaly zisky z průplavu 3,7% egyptského HDP.
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suez na anglické Wikipedii.
- ↑ Suez: Cradle of Revolt [online]. Al Jazeera English, 2012-01-17. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Skopje Sister cities [online]. Oficiální stránky města Skopje [cit. 2012-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-24. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suez na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Suez ve Wikislovníku
