Carsten Niebuhr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Carsten Niebuhr

Carsten Niebuhr (17. března 1733 Lüdingworth v Sasku - 26. dubna 1815 Meldorf) byl holštýnský Němec povoláním zeměměřič. Sloužil ve službách dánského krále Frederika V.. Byl to matematik, zeměměřič a především výzkumník, který významně přispěl k obnovení zájmu o starověkou Mezopotámii, země Blízkého východu a Egypt.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl to syn malého rolníka a v dětství nedosáhl žádného velkého vzdělání. Mnoho let jako mladík prožil těžkou zemědělskou prací na jejich rodinném statku. Velice jej však přitahovala matematika, ve které se v rámci soukromých hodin sebezdokonaloval. V roce 1760 mu jeden z jeho učitelů matematiky nabídl, aby se připojil k výzkumné expedici čtyř vědců do Egypta, Arábie a Sýrie, organizované dánským králem Frederikem V.

Výprava do Egypta, Arábie a Sýrie[editovat | editovat zdroj]

V lednu roku 1761 vyplul z Kodaně na válečné plachetnici do Istanbulu a koncem roku 1767 se tam po cestě Egyptem, Jemenem, Mezopotámií a Tureckem vrátil (s odbočkou v Bombaji). Během cesty všichni jeho kolegové zemřeli, on však přežil a díky své píli, smyslu pro detail a pozorovacímu talentu přinesl zpět do Evropy zajímavé poznatky o zemích, které procestoval.

Výsledky Niebuhrových cest[editovat | editovat zdroj]

Carsten Niebuhr přesně určil, kde leží trosky Ninive a Babylónu a přinesl z Persepolis dlouhé a přesné opisy klínopisných textů. Po návratu sepsal také rozsáhlé třídílné dílo Popis Arábie z vlastních pozorování a v zemi samé sesbíraných zpráv, vydané v Kodaňi (1772-1778) a líčící jeho cesty. Dílo vzbudilo v Evropě velký zájem o země Blízkého východu. Především jeho vyjádření v 3dílném díle: „Ačkoliv smrt naši výpravu téměř úplně skolila, myslím, že jiní se tím nemají dát na cestě do Arábie odradit.“ bylo pro mnoho jeho následovníků velice inspirující. Jeho publikace se dostala ve francouzském překladu i do rukou mladého Napoleona Bonaparta a říká se, že právě ona jej podnítila k nakonec nepříliš úspěšnému tažení do Egypta v letech 1798-1799.

Inspirace[editovat | editovat zdroj]

Niebuhr započal epochu velkého přílivu lidí do Mezopotámie a Egypta. Přibývalo cestovatelů, za nimiž přicházeli obchodníci, misionáři, agenti rozvědek, zvláštní zplnomocněnci vlád a občas i učenci. O Mezopotámii tak začali projevovat zájem především Angličané, kteří ji měli v blízkosti svých kolonií, ale také Francouzi. Turecká vláda oběma zemí i kvůli tlaku na výzkum Mezopotámie umožnila vybudovat v Bagdádu, Mosulu a Basře konzuláty.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Zamarovský, Vojtěch: Na počátku byl Sumer., II. vydání. Panorama, Praha, 1983.; Thorkild Hansen: Nešťastné putování do Šťastné Arabie, Orbis, Praha, 1970

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu