Jiří Kadeřábek (skladatel): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
odebrány nevhodné eo, přesunutí pravděpodobně znamená přestěhování
odebrány nevhodné eo
Řádek 28: Řádek 28:
| významný nástroj =
| významný nástroj =
}}
}}
'''Jiří Kadeřábek''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1978]], [[Zlín]]) je český [[hudební skladatel]]<ref>{{Citace periodika
'''Jiří Kadeřábek''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1978]], [[Zlín]]) je český [[hudební skladatel]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Klepal
| příjmení = Klepal
| jméno = Boris
| jméno = Boris
Řádek 59: Řádek 59:
| url = http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/jiri-kaderabek-a-jeho-verze-postmoderny.html
| url = http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/jiri-kaderabek-a-jeho-verze-postmoderny.html
| datum přístupu = 2017-06-12
| datum přístupu = 2017-06-12
}}</ref>.
}}</ref>


Narodil se 14. dubna 1978 ve Zlíně do umělecky založené rodiny. Velký vliv na něj zpočátku měla také silná a živá folklorní tradice tohoto regionu. Hrál, zpíval a později skládal jazzovou, rockovou a populární hudbu. Věnoval se též literární, výtvarné, scénické a filmové tvorbě.
Narodil se 14. dubna 1978 ve Zlíně do umělecky založené rodiny. Velký vliv na něj zpočátku měla také silná a živá folklorní tradice tohoto regionu. Hrál, zpíval a později skládal jazzovou, rockovou a populární hudbu. Věnoval se též literární, výtvarné, scénické a filmové tvorbě.


Po přestěhování do Prahy studoval převážně nonartificiální skladbu a klavír na [[Konzervatoř Jaroslava Ježka|Konzervatoři Jaroslava Ježka]] a poté již výlučně artificiální skladbu na [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění]], kde v roce 2012 získal titul [[Ph.D.]] Během studia se zúčastnil několika skladatelských workshopů, rezidencí a soukromých konzultací v České republice, Nizozemí, Francii, Itálii, USA a Číně; zejména pak v roce 2005 tříměsíční rezidence pro skladatele La Sacem v Paříži, díky níž se seznámil s nejnovějšími kompozičními metodami a technologiemi. Stipendium Erasmus na Královské konzervatoři v Haagu ve školním roce 2008-2009 pro něj znamenalo určité ohlédnutí a začlenění dřívějších tvůrčích i interpretačních zkušeností do multižánrových a multimediálních skladeb. Následující rok pak na pozvání a pod vedením Tristana Muraila strávil jako [https://www.fulbright.cz/ Fulbright Scholar] na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]] v New Yorku, kde od té doby získává různé příležitosti k uplatnění jako skladatel i dirigent. V roce 2016 absolvoval měsíční CEEC Composers' Field Trip napříč Čínou, což vyústilo ve tvorbu pro soubory a orchestry tradičních čínských nástrojů, stejně jako obecně inspiraci orientální kulturou.
Po přestěhování do Prahy studoval převážně nonartificiální skladbu a klavír na [[Konzervatoř Jaroslava Ježka|Konzervatoři Jaroslava Ježka]] a poté již výlučně artificiální skladbu na [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění]], kde v roce 2012 získal titul [[Ph.D.]] Během studia se zúčastnil několika skladatelských workshopů, rezidencí a soukromých konzultací v České republice, Nizozemí, Francii, Itálii, USA a Číně; zejména pak v roce 2005 tříměsíční rezidence pro skladatele La Sacem v Paříži, díky níž se seznámil s nejnovějšími kompozičními metodami a technologiemi. Stipendium Erasmus na Královské konzervatoři v Haagu ve školním roce 2008-2009 pro něj znamenalo určité ohlédnutí a začlenění dřívějších tvůrčích i interpretačních zkušeností do multižánrových a multimediálních skladeb. Následující rok pak na pozvání a pod vedením Tristana Muraila strávil jako Fulbright Scholar na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]] v New Yorku, kde od té doby získává různé příležitosti k uplatnění jako skladatel i dirigent. V roce 2016 absolvoval měsíční CEEC Composers' Field Trip napříč Čínou, což vyústilo ve tvorbu pro soubory a orchestry tradičních čínských nástrojů, stejně jako obecně inspiraci orientální kulturou.


Ve své tvorbě Kadeřábek konfrontuje různé kompoziční přístupy, využívá techniky počítačem podporované skladby a integruje principy nebo fragmenty historické, stejně jako jazzové, popové a rockové hudby. Často pracuje s mikrointervaly, dále s nahranými reálnými zvuky, zakomponovanými do hudební struktury, a konečně s různými divadelními prvky.
Ve své tvorbě Kadeřábek konfrontuje různé kompoziční přístupy, využívá techniky počítačem podporované skladby a integruje principy nebo fragmenty historické, stejně jako jazzové, popové a rockové hudby. Často pracuje s mikrointervaly, dále s nahranými reálnými zvuky, zakomponovanými do hudební struktury, a konečně s různými divadelními prvky.
Řádek 69: Řádek 69:
Jeho skladby většinou obsahují určitý politický či sociální akcent a mnoho významových rovin; sám autor je vidí ''„jako mnohoúhelníky s vnitřními stranami ze zrcadel, díky nimž se dá na každou stranu znovu a znovu pohlížet pokaždé z jiné perspektivy''“. Skladatelé a hudebníci [[Leoš Janáček]], [[Charles Ives]], [[Tristan Murail]], [[Heiner Goebbels]], [[Helmut Oehring]], [[Chick Corea]], [[Herbie Hancock]] a [[David Bowie]], výtvarníci a performeři [[Andy Warhol]], [http://www.richardprince.com/ Richard Prince] a [[Marina Abramović]], filmaři [[David Lynch]] a [[Jan Švankmajer]] a spisovatelé [[Bohumil Hrabal]], [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] a [[Haruki Murakami]] znamenají pro Kadeřábka trvalé vzory a zdroje inspirace.
Jeho skladby většinou obsahují určitý politický či sociální akcent a mnoho významových rovin; sám autor je vidí ''„jako mnohoúhelníky s vnitřními stranami ze zrcadel, díky nimž se dá na každou stranu znovu a znovu pohlížet pokaždé z jiné perspektivy''“. Skladatelé a hudebníci [[Leoš Janáček]], [[Charles Ives]], [[Tristan Murail]], [[Heiner Goebbels]], [[Helmut Oehring]], [[Chick Corea]], [[Herbie Hancock]] a [[David Bowie]], výtvarníci a performeři [[Andy Warhol]], [http://www.richardprince.com/ Richard Prince] a [[Marina Abramović]], filmaři [[David Lynch]] a [[Jan Švankmajer]] a spisovatelé [[Bohumil Hrabal]], [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] a [[Haruki Murakami]] znamenají pro Kadeřábka trvalé vzory a zdroje inspirace.


Roku 2010 nahrál [[BBC Symphony Orchestra]] s dirigentem [[Jiří Bělohlávek|Jiřím Bělohlávkem]] Kadeřábkovu skladbu ''In me la morte''. Stejný orchestr a dirigent pak uvedli Kadeřábkovu skladbu ''C'', nejprve na podzim 2011 v [[Barbican Centre|Barbican Centru]] v Londýně a poté na festivalu [[Pražské jaro (festival)|Pražské Jaro]] 2012<ref>{{Citace elektronického periodika
Roku 2010 nahrál [[BBC Symphony Orchestra]] s dirigentem [[Jiří Bělohlávek|Jiřím Bělohlávkem]] Kadeřábkovu skladbu ''In me la morte''. Stejný orchestr a dirigent pak uvedli Kadeřábkovu skladbu ''C'', nejprve na podzim 2011 v [[Barbican Centre|Barbican Centru]] v Londýně a poté na festivalu [[Pražské jaro (festival)|Pražské Jaro]] 2012.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mary
| příjmení = Mary
| jméno = Matz
| jméno = Matz
Řádek 92: Řádek 92:
| url = http://www.cianews.cz/cs/w23077-dirigent-jiri-belohlavek-provedl-na-prazskem-jaru-novinku-mladeho-ceskeho-skladatele
| url = http://www.cianews.cz/cs/w23077-dirigent-jiri-belohlavek-provedl-na-prazskem-jaru-novinku-mladeho-ceskeho-skladatele
| datum přístupu = 2017-06-03
| datum přístupu = 2017-06-03
}}</ref>. V roce 2013 složil Kadeřábek operu ''Kafkovy ženy'', ke které napsala libreto Milena Jelínková. Tu ještě nedokončenou představila [[wikipedia:Center_for_Contemporary_Opera|Center for Contemporary Opera]] v červenci 2013 v [[New York|New Yorku]]. V březnu roku 2017 uvedlo [[Národní divadlo|Národní divadlo v Praze]] Kadeřábkovu operu [https://web.archive.org/web/20170618132918/http://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/10759 ''Žádný člověk'']<ref>{{Citace periodika
}}</ref> V roce 2013 složil Kadeřábek operu ''Kafkovy ženy'', ke které napsala libreto Milena Jelínková. Tu ještě nedokončenou představila [[wikipedia:Center_for_Contemporary_Opera|Center for Contemporary Opera]] v červenci 2013 v [[New York|New Yorku]]. V březnu roku 2017 uvedlo [[Národní divadlo|Národní divadlo v Praze]] Kadeřábkovu operu ''Žádný člověk''<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Klepal
| příjmení = Klepal
| jméno = Boris
| jméno = Boris
Řádek 142: Řádek 142:
| url = https://vltava.rozhlas.cz/z-prizraku-strasidlo-5346459
| url = https://vltava.rozhlas.cz/z-prizraku-strasidlo-5346459
| datum přístupu = 2017-06-12
| datum přístupu = 2017-06-12
}}</ref>, která byla nastudována samotným skladatelem a pod jeho řízením zůstala v repertoáru divadla i v sezonách 2017-2018 a 2018-2019<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref>, která byla nastudována samotným skladatelem a pod jeho řízením zůstala v repertoáru divadla i v sezonách 2017-2018 a 2018-2019.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = o.
| příjmení = o.
| jméno = SYMBIO Digital, s. r.
| jméno = SYMBIO Digital, s. r.
Řádek 153: Řádek 153:
| datum archivace = 2017-06-18
| datum archivace = 2017-06-18
| nedostupné = ano
| nedostupné = ano
}}</ref>. Dále byla tato inscenace ve dvou reprízách uvedena na festivalu Globale v Brémách a filmově zaznamenána režisérem Radimem Filipcem.
}}</ref> Dále byla tato inscenace ve dvou reprízách uvedena na festivalu Globale v Brémách a filmově zaznamenána režisérem Radimem Filipcem.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 11. 2. 2020, 17:20

ikona
Tento článek má znaky reklamy, politické agitace, propagace, sebepropagace apod.
Můžete pomoci Wikipedii tím, že obsah upravíte podle nezaujatého úhlu pohledu. O článku lze diskutovat na jeho diskusní stránce. Až do vyřešení, prosíme, tuto zprávu neodstraňujte.
Jiří Kadeřábek
Základní informace
Narození14. dubna 1978 (46 let)
Zlín
Žánryklasická hudba, experimentální hudba
Povoláníhudební skladatel
Webhttp://www.jirikaderabek.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Kadeřábek (* 14. dubna 1978, Zlín) je český hudební skladatel.[1][2][3]

Narodil se 14. dubna 1978 ve Zlíně do umělecky založené rodiny. Velký vliv na něj zpočátku měla také silná a živá folklorní tradice tohoto regionu. Hrál, zpíval a později skládal jazzovou, rockovou a populární hudbu. Věnoval se též literární, výtvarné, scénické a filmové tvorbě.

Po přestěhování do Prahy studoval převážně nonartificiální skladbu a klavír na Konzervatoři Jaroslava Ježka a poté již výlučně artificiální skladbu na Akademii múzických umění, kde v roce 2012 získal titul Ph.D. Během studia se zúčastnil několika skladatelských workshopů, rezidencí a soukromých konzultací v České republice, Nizozemí, Francii, Itálii, USA a Číně; zejména pak v roce 2005 tříměsíční rezidence pro skladatele La Sacem v Paříži, díky níž se seznámil s nejnovějšími kompozičními metodami a technologiemi. Stipendium Erasmus na Královské konzervatoři v Haagu ve školním roce 2008-2009 pro něj znamenalo určité ohlédnutí a začlenění dřívějších tvůrčích i interpretačních zkušeností do multižánrových a multimediálních skladeb. Následující rok pak na pozvání a pod vedením Tristana Muraila strávil jako Fulbright Scholar na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde od té doby získává různé příležitosti k uplatnění jako skladatel i dirigent. V roce 2016 absolvoval měsíční CEEC Composers' Field Trip napříč Čínou, což vyústilo ve tvorbu pro soubory a orchestry tradičních čínských nástrojů, stejně jako obecně inspiraci orientální kulturou.

Ve své tvorbě Kadeřábek konfrontuje různé kompoziční přístupy, využívá techniky počítačem podporované skladby a integruje principy nebo fragmenty historické, stejně jako jazzové, popové a rockové hudby. Často pracuje s mikrointervaly, dále s nahranými reálnými zvuky, zakomponovanými do hudební struktury, a konečně s různými divadelními prvky.

Jeho skladby většinou obsahují určitý politický či sociální akcent a mnoho významových rovin; sám autor je vidí „jako mnohoúhelníky s vnitřními stranami ze zrcadel, díky nimž se dá na každou stranu znovu a znovu pohlížet pokaždé z jiné perspektivy“. Skladatelé a hudebníci Leoš Janáček, Charles Ives, Tristan Murail, Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Chick Corea, Herbie Hancock a David Bowie, výtvarníci a performeři Andy Warhol, Richard Prince a Marina Abramović, filmaři David Lynch a Jan Švankmajer a spisovatelé Bohumil Hrabal, Fjodor Michajlovič Dostojevskij a Haruki Murakami znamenají pro Kadeřábka trvalé vzory a zdroje inspirace.

Roku 2010 nahrál BBC Symphony Orchestra s dirigentem Jiřím Bělohlávkem Kadeřábkovu skladbu In me la morte. Stejný orchestr a dirigent pak uvedli Kadeřábkovu skladbu C, nejprve na podzim 2011 v Barbican Centru v Londýně a poté na festivalu Pražské Jaro 2012.[4][5] V roce 2013 složil Kadeřábek operu Kafkovy ženy, ke které napsala libreto Milena Jelínková. Tu ještě nedokončenou představila Center for Contemporary Opera v červenci 2013 v New Yorku. V březnu roku 2017 uvedlo Národní divadlo v Praze Kadeřábkovu operu Žádný člověk[6][7][8][9][10][11], která byla nastudována samotným skladatelem a pod jeho řízením zůstala v repertoáru divadla i v sezonách 2017-2018 a 2018-2019.[12] Dále byla tato inscenace ve dvou reprízách uvedena na festivalu Globale v Brémách a filmově zaznamenána režisérem Radimem Filipcem.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KLEPAL, Boris. Jiří Kadeřábek: Jakmile vznikne šlápota, už po ní nezůstane pouhé nic. Harmonie. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  2. ↑ Pod tím vším je Morava, říká skladatel Jiří Kadeřábek | OperaPlus. OperaPlus. 2017-03-27. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  3. ↑ RIETHOFOVÁ, Kateřina. Jiří Kadeřábek a jeho verze postmoderny. Harmonie. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  4. ↑ MARY, Matz. Simply, C. Opus Osm [online]. [cit. March 28, 2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-03. 
  5. ↑ ČIA, News. Dirigent Jiří Bělohlávek provedl na Pražském jaru novinku mladého českého skladatele. Čia News. 2012-05-28. Dostupné online [cit. 2017-06-03]. 
  6. ↑ KLEPAL, Boris. Kadeřábkova opera Žádný člověk: Poctivě odvedená a působivá práce, v níž je na prvním místě hudba. Hospodářské noviny. 2017-04-01. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  7. ↑ Resurrecting the past in Prague. bachtrack.com [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ KRATOCHVÍL, Matěj. Exploze v opeře. Žádný člověk Jiřího Kadeřábka. Harmonie. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  9. ↑ O životě a smrti jednoho pomníku. Žádný člověk na Nové scéně | OperaPlus. OperaPlus. 2017-04-01. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  10. ↑ HIS Voice: Žádný člověk - opera s tichým výbuchem a bez kompromisů.. www.hisvoice.cz [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-03. 
  11. ↑ Z přízraku strašidlo. Opera Jiřího Kadeřábka Žádný člověk měla premiéru v Národním divadle. Vltava. 2017-04-05. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  12. ↑ O., SYMBIO Digital, s. r. Žádný člověk - Národní divadlo. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-18. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Kadeřábek_(skladatel)&oldid=18141201“