Krize ve Venezuele: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
styl, překlepy, drobnosti
Řádek 2: Řádek 2:
{{aktuální}}
{{aktuální}}
[[Soubor:Demonstrations and protests in Venezuela in 2019 in Quebec city, Canada 09.jpg|náhled]]
[[Soubor:Demonstrations and protests in Venezuela in 2019 in Quebec city, Canada 09.jpg|náhled]]
'''Sociálně ekonomická a politická krize započala ve [[Venezuela|Venezuele]]''' za vlády prezidenta [[Hugo Chávez|Hugo Cháveze]] a pokračuje během prezidentství [[Nicolás Maduro|Nicoláse Madura]]. Projevuje se [[Hyperinflace|hyperinflací]], vysokou kriminalitou, hladem a nárůstem různých nemocí. To vše vede k masové [[Lidská migrace|migraci]] z této země. Jedná se o nejhorší ekonomickou krizi v dějinách Venezuely.
'''Sociálně ekonomická a politická krize začala ve [[Venezuela|Venezuele]]''' za vlády prezidenta [[Hugo Chávez|Hugo Cháveze]] a pokračuje během prezidentství [[Nicolás Maduro|Nicoláse Madura]]. Projevuje se [[Hyperinflace|hyperinflací]], vysokou kriminalitou, hladem a nárůstem různých nemocí. To vše vede k masové [[Lidská migrace|migraci]] z této země. Jedná se o nejhorší ekonomickou krizi v dějinách Venezuely.


2. června 2010 vyhlásil Chávez „[[Obchodní válka|obchodní válku]]“ kvůli rostoucímu nedostatku základních potřeb a jídla.<ref>{{Citace elektronického periodika
2. června 2010 vyhlásil Chávez „[[Obchodní válka|obchodní válku]]“ kvůli rostoucímu nedostatku základních potřeb a jídla.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 11: Řádek 11:
| jazyk = es
| jazyk = es
| datum přístupu = 2019-11-29
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Tato už tak významná krize se za mlády Madura více prohloubila zejména v důsledku nízkých cen ropy v roce 2015.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Tato už tak významná krize se za mlády Madura ještě více prohloubila zejména v důsledku nízkých cen ropy v roce 2015.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = - The Washington Post
| titul = - The Washington Post
| periodikum = Washington Post
| periodikum = Washington Post
Řádek 29: Řádek 29:
}}</ref>
}}</ref>


[[Korupce]], nedostatek potravin a léků, uzavírání podniků, [[nezaměstnanost]], klesající produktivita, [[Autoritarismus|autoritářství]], porušování lidský práv, špatné řízení hospodářství a vysoká závislost na vyvážení ropy – to vše výrazným dílem přispívá k zhoršování krize.
[[Korupce]], nedostatek potravin a léků, uzavírání podniků, [[nezaměstnanost]], klesající produktivita, [[Autoritarismus|autoritářství]], porušování lidských práv, špatné řízení hospodářství a vysoká závislost na vývozu ropy – to vše výrazným dílem přispívá k zhoršování krize.


Zastánci Cháveze a Madura říkají, že problémy vyplývají z „obchodní války“ proti Venezuele<ref>{{Citace periodika
Zastánci Cháveze a Madura říkají, že problémy vyplývají z „obchodní války“ proti Venezuele<ref>{{Citace periodika
Řádek 38: Řádek 38:
| url = https://www.reuters.com/article/us-venezuela-economy-idUSKBN154244
| url = https://www.reuters.com/article/us-venezuela-economy-idUSKBN154244
| datum přístupu = 2019-11-29
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref>, kritici říkají, že je to důsledek roky špatného hospodářského řízení a korupce.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref>, kritici říkají, že je to důsledek dlouholetého špatného hospodářského řízení a korupce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Venezuela in crisis: How did the country get here?
| titul = Venezuela in crisis: How did the country get here?
| periodikum = www.aljazeera.com
| periodikum = www.aljazeera.com
| url = https://www.aljazeera.com/news/2019/01/venezuela-crisis-country-190117184349473.html
| url = https://www.aljazeera.com/news/2019/01/venezuela-crisis-country-190117184349473.html
| datum přístupu = 2019-11-29
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Někteří kritici říkají, že krize je způsobená socialistickou politikou, ačkoliv většina tamních politiků se dá označovat za [[Populismus|populisty]]<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Někteří kritici říkají, že krize je způsobená socialistickou politikou, většinu tamních politiků lze označovat za [[Populismus|populisty]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wilpert
| příjmení = Wilpert
| jméno = Gregory
| jméno = Gregory
Řádek 50: Řádek 50:
| vydavatel = London ; New York : Verso
| vydavatel = London ; New York : Verso
| počet stran = 330
| počet stran = 330
}}</ref>, která používá populistické praktiky k udržení moci.
}}</ref> a vláda používá populistické praktiky k udržení moci.


Mezinárodní analytici a ekonomové tvrdí, že se nejedná o výsledek konfliktu, přírodních katastrof či sankcí, nýbrž se jedná o následky populistické politiky a korupčních praktik, které začaly pod Chávezovou administrativou a pokračují pod tou Madurovou.
Mezinárodní analytici a ekonomové tvrdí, že se nejedná o důsledky konfliktu, přírodních katastrof či sankcí, nýbrž o následky populistické politiky a korupčních praktik, které začaly pod Chávezovou administrativou a pokračují pod tou Madurovou.


Krize zasáhla životy běžných Venezuelanů na všech úrovních. V roce 2017 zasáhl zemi takový hlad, že 75 % obyvatel ztratilo na své váze v průměru 8 kilogramů a více než polovina neměla dostatečný finanční příjem, aby mohla pokrýt základní potřeby na jídlo.<ref>{{Citace periodika
Krize zasáhla životy běžných Venezuelanů na všech úrovních. V roce 2017 zasáhl zemi takový hlad, že 75 % obyvatel ztratilo na váze v průměru 8 kilogramů a více než polovina neměla dostatečný finanční příjem, aby mohla pokrýt základní potřeby na jídlo.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Caraballo-Arias
| příjmení = Caraballo-Arias
| jméno = Yohama
| jméno = Yohama
Řádek 73: Řádek 73:
| url = http://www.annalsofglobalhealth.org/articles/10.29024/aogh.2325/
| url = http://www.annalsofglobalhealth.org/articles/10.29024/aogh.2325/
| datum přístupu = 2019-11-29
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Agentura [[Reuters]] přišla se zprávou, že podle zpráv [[Organizace spojených národů]] (OSN) žije více než 94 % Venezuelanů v [[Chudoba|chudobě]] a více než 10 % (3,4 milionů) opustilo svou zemi.<ref>{{Citace periodika
}}</ref> Agentura [[Reuters]] oznámila, že podle zpráv [[Organizace spojených národů]] (OSN) žije více než 94 % Venezuelanů v [[Chudoba|chudobě]] a více než 10 % (3,4 milionů) opustilo svou zemi.<ref>{{Citace periodika
| titul = Venezuelans facing 'unprecedented challenges,' many need aid - internal U.N. report
| titul = Venezuelans facing 'unprecedented challenges,' many need aid - internal U.N. report
| periodikum = Reuters
| periodikum = Reuters
Řádek 91: Řádek 91:


=== Vláda prezidenta Cháveza ===
=== Vláda prezidenta Cháveza ===
[[Hugo Chávez]] byl poprvé zvolen prezidentem Venezuely v roce 1998. Rostoucí ceny ropy na začátku roku 2000 vedly k tak vysokým příjmům, které ve Venezuele nebyly od 80. let 20. století. Chávez měl v úmyslu si udržet politickou moc prostřednictvím sociální programů, založil [[Bolívarské mise]] zaměřené na zlepšování poskytování hospodářských, kulturních a sociálních podmínek.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Hugo Chávez]] byl poprvé zvolen prezidentem Venezuely v roce 1998. Rostoucí ceny ropy na začátku roku 2000 vedly k tak vysokým příjmům, jaké ve Venezuele nebyly od 80. let 20. století. Chávez měl v úmyslu si udržet politickou moc prostřednictvím sociální programů a založil [[Bolívarské mise]] zaměřené na zlepšování hospodářských, kulturních a sociálních podmínek.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Venezuela's Expensive Friendships
| titul = Venezuela's Expensive Friendships
| periodikum = Stratfor
| periodikum = Stratfor
Řádek 97: Řádek 97:
| jazyk = en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-11-29
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Pomoc byla údajně poskytována pouze některým chudým a část prostředků skončila v rukou prezidenta a jeho společníků. Nicméně, [[chudoba]] klesla mezi lety 2002 a 2008 o 20 %. Společně s tím se podle analýzy [[Organizace spojených národů|OSN]] zlepšila kvalita života.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Pomoc byla údajně poskytována pouze některým chudým a část prostředků skončila v rukou prezidenta a jeho společníků. Nicméně [[chudoba]] klesla mezi lety 2002 a 2008 o 20 %. Společně s tím se podle analýzy [[Organizace spojených národů|OSN]] zlepšila kvalita života.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Venezuelans’ Quality of Life Improved in UN Index Under Chavez - Bloomberg
| titul = Venezuelans’ Quality of Life Improved in UN Index Under Chavez - Bloomberg
| periodikum = web.archive.org
| periodikum = web.archive.org
Řádek 109: Řádek 109:


=== Vláda prezidenta Madura ===
=== Vláda prezidenta Madura ===
Po smrti Cháveza porazil [[Nicolás Maduro|Maduro]] ve volbách svého oponenta Henriqua Caprila Radonskiho o 235 000 hlasů. Maduro pokračoval v hospodářské politice svého předchůdce. Maduro ihned musel čelit problémům vysoké inflace a nedostatku základního zboží.<ref>{{Citace periodika
Po smrti Cháveze porazil [[Nicolás Maduro|Maduro]] ve volbách svého oponenta Henriqua Caprila Radonskiho o 235 000 hlasů. Maduro pokračoval v hospodářské politice svého předchůdce, ale musel ihned čelit problémům vysoké inflace a nedostatku základního zboží.<ref>{{Citace periodika
| titul = Venezuela's April inflation jumps to 5.7 percent: report
| titul = Venezuela's April inflation jumps to 5.7 percent: report
| periodikum = Reuters
| periodikum = Reuters
Řádek 124: Řádek 124:
}}</ref>
}}</ref>


V roce 2016 dosáhla země nejvyšší inflace ve své historii – 800 %.<ref>{{Citace periodika
V roce 2016 dosáhla země nejvyšší inflace ve své historii – 800 % - a HDP klesl o 19 %.<ref>{{Citace periodika
| titul = Venezuela 2016 inflation hits 800 percent, GDP shrinks 19 percent: document
| titul = Venezuela 2016 inflation hits 800 percent, GDP shrinks 19 percent: document
| periodikum = Reuters
| periodikum = Reuters
Řádek 131: Řádek 131:
| url = https://www.reuters.com/article/us-venezuela-economy-idUSKBN154244
| url = https://www.reuters.com/article/us-venezuela-economy-idUSKBN154244
| datum přístupu = 2019-11-29
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Všechny tyto události vedly k masovým protestům trvajících od roku 2017 po současnost.
}}</ref> Všechny tyto události vedly k masovým protestům trvajícím od roku 2017 po současnost.


=== Korupce ===
=== Korupce ===
Řádek 144: Řádek 144:
| isbn2 = 978-1-118-16618-5
| isbn2 = 978-1-118-16618-5
| oclc = 767858330
| oclc = 767858330
}}</ref> I když je obtížné měřit míru korupce, Transparency International v roce 2018 zařadila Venezuelu na 13 místo ze 180 zkoumaných zemí – umístila se před [[Afghánistán|Afghánistánem]], [[Burundi|Burundskou republikou]], [[Rovníková Guinea|Rovníkovou Guinenou]], [[Guinea|Guineou]], [[Severní Korea|Severní Koreou]], [[Libye|Libyí]], [[Somálsko|Somálskem]], [[Jižní Súdán|Jižním Súdánem,]] [[Súdán|Súdánem]], [[Sýrie|Sýrií]] a [[Jemen|Jemenem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> I když je obtížné měřit míru korupce, Transparency International v roce 2018 zařadila Venezuelu na 13 místo ze 180 zkoumaných zemí – umístila se před [[Afghánistán|Afghánistánem]], [[Burundi|Burundskou republikou]], [[Rovníková Guinea|Rovníkovou Guinenou]], [[Guinea|Guineou]], [[Severní Korea|Severní Koreou]], [[Libye|Libyí]], [[Somálsko|Somálskem]], [[Jižní Súdán|Jižním Súdánem,]] [[Súdán|Súdánem]], [[Sýrie|Sýrií]] a [[Jemen|Jemenem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = e.V
| příjmení = e.V
| jméno = Transparency International
| jméno = Transparency International
Řádek 162: Řádek 162:
| datum přístupu = 2019-11-29
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref>
}}</ref>
<br />


== Ekonomika ==
== Ekonomika ==
Madurova vláda přestala zveřejňovat sociální a ekonomické ukazatele, takže většina údajů se spoléhá na odhady. Americká nezisková organizace [[Institute of International Finance]] v březnu 2019 uvedla, že hospodářský kolaps Venezuely patří mezi nejhorší v nedávné historii světa. Hlavní ekonom z IIF se nechal slyšet, že krize vyplynula z politických rozhodnutí, hospodářského špatného řízení a politického zmatku a dále uvedl, že země je v takovém stavu, kterou by člověk očekával po extrémních přírodních katastrofách, nebo válečném konfliktu.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
Madurova vláda přestala zveřejňovat sociální a ekonomické ukazatele, takže ve většině údajů musíme spoléhat na odhady. Americká nezisková organizace [[Institute of International Finance]] v březnu 2019 uvedla, že hospodářský kolaps Venezuely patří mezi nejhorší v nedávné historii světa. Hlavní ekonom z IIF se nechal slyšet, že krize vyplynula z politických rozhodnutí, hospodářského špatného řízení a politického zmatku a dále uvedl, že země je v takovém stavu, jaký by člověk očekával po extrémních přírodních katastrofách nebo válečném konfliktu.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pérez
| příjmení = Pérez
| jméno = Santiago
| jméno = Santiago
Řádek 173: Řádek 172:
| jazyk = en-US
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2019-11-30
| datum přístupu = 2019-11-30
}}</ref> Již pátý rok po sobě, podle společnosti [[Bloomberg]], skončila Venezuela jako poslední v [[Misery index|indexu bídy]] v roce 2019.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Již pátý rok po sobě, podle společnosti [[Bloomberg]], skončila Venezuela v roce 2019 jako poslední v [[Misery index|indexu bídy]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = hermesauto
| příjmení = hermesauto
| titul = Venezuela ranked world's most miserable economy, Singapore is third-least
| titul = Venezuela ranked world's most miserable economy, Singapore is third-least
Řádek 183: Řádek 182:
}}</ref>
}}</ref>


Vládním hlavním zdrojem příjmů je ropa, jejíž produkce klesá kvůli nedostatečným investicím, špatné údržbě a zanedbávání. Konzultant [[Eduardo Fortuny]] očekává, že doba zotavení bude trvat 12 přibližně let.<ref name=":0" />
Hlavním zdrojem vládních příjmů je vývoz ropy, jejíž produkce klesá kvůli nedostatečným investicím, špatné údržbě a zanedbávání. Konzultant [[Eduardo Fortuny]] očekává, že zotavení bude trvat přibližně 12 let.<ref name=":0" />


=== Hrubý domácí produkt ===
=== Hrubý domácí produkt ===
Řádek 191: Řádek 190:
| url = https://www.bloomberg.com/tosv2.html?vid=&uuid=efa50160-1319-11ea-9929-5500bd631a06&url=L25ld3MvYXJ0aWNsZXMvMjAxOS0wNC0wOS92ZW5lenVlbGEtdW5lbXBsb3ltZW50LW5lYXJzLXRoYXQtb2Ytd2FyLXJ1aW5lZC1ib3NuaWEtaW1mLXNheXM=
| url = https://www.bloomberg.com/tosv2.html?vid=&uuid=efa50160-1319-11ea-9929-5500bd631a06&url=L25ld3MvYXJ0aWNsZXMvMjAxOS0wNC0wOS92ZW5lenVlbGEtdW5lbXBsb3ltZW50LW5lYXJzLXRoYXQtb2Ytd2FyLXJ1aW5lZC1ib3NuaWEtaW1mLXNheXM=
| datum přístupu = 2019-11-30
| datum přístupu = 2019-11-30
}}</ref> V roce 2015 se venezuelská ekonomika snížila o 5,7 % a v roce 2016 podle [[Venezuelská centrální banka|venezuelské centrální banky]] klesla o 18,6 %,<ref>{{Citace periodika
}}</ref> V roce 2015 venezuelská ekonomika poklesla o 5,7 % a v roce 2016 podle [[Venezuelská centrální banka|venezuelské centrální banky]] o 18,6 %,<ref>{{Citace periodika
| titul = Venezuela 2016 inflation hits 800 percent, GDP shrinks 19 percent: document
| titul = Venezuela 2016 inflation hits 800 percent, GDP shrinks 19 percent: document
| periodikum = Reuters
| periodikum = Reuters
Řádek 258: Řádek 257:
| datum přístupu = 2019-11-30
| datum přístupu = 2019-11-30
| jazyk = es
| jazyk = es
}}</ref> Od roku 2017 do roku 2019 se někteří Venezuelci stali hráči videoher a bylo možno vidět, jak hrají hry jako [[RuneScape]], kde prodávali herní měnu nebo postavy za skutečnou měnu. Hráči si získání pár dolarů denně mohli vydělat více peněz než placení pracovníci.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Od roku 2017 do roku 2019 se někteří Venezuelci stali hráči videoher a bylo možno vidět, jak hrají hry jako [[RuneScape]], kde prodávali herní měnu nebo postavy za skutečnou měnu. Pokud vyhráli pár dolarů denně, mohli vydělat více peněz než placení pracovníci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Doug Dubrowski
| příjmení = Doug Dubrowski
| jméno = Sven Peterson
| jméno = Sven Peterson
Řádek 281: Řádek 280:
| url = https://in.reuters.com/article/venezuela-economy-idINKCN1MJ1YX
| url = https://in.reuters.com/article/venezuela-economy-idINKCN1MJ1YX
| datum přístupu = 2019-11-30
| datum přístupu = 2019-11-30
}}</ref> Na začátku roku 2019 byl minimální měsíční plat ekvivalentem 5,50 dolarů (18 000 suverénních [[Venezuelský bolívar|bolivarů]]) – méně než cena Happy Mealu v [[McDonald's|McDonaldu]].<ref name=":1" /> Společnost Ecoanalitica odhadla, že ceny v prvních dvou a půl měsících roku 2019 vyskočily o 465 %. The Wall Street Journal v březnu 2019 uvedl, že hlavní příčinou hyperinflace je fakt, že [[centrální banka]] tiskne peníze na zvýšení peněžní zásoby, čímž se zvyšují domácí výdaje. Člověk zaměstnaný jako učitel si může za svou měsíční mzdu koupit tucet vajec a 9 dekagramů sýra.<ref name=":0" />
}}</ref> Na začátku roku 2019 byl minimální měsíční plat ekvivalentem 5,50 dolarů (18 000 suverénních [[Venezuelský bolívar|bolivarů]]) – méně než cena Happy Mealu v [[McDonald's|McDonaldu]].<ref name=":1" /> Společnost Ecoanalitica odhadla, že ceny v prvních dvou a půl měsících roku 2019 vyskočily o 465 %. The Wall Street Journal v březnu 2019 uvedl, že hlavní příčinou hyperinflace je fakt, že [[centrální banka]] tiskne peníze na zvýšení peněžní zásoby, čímž se zvyšují domácí výdaje. Člověk zaměstnaný jako učitel si může za svou měsíční mzdu koupit tucet vajec a 90 gramů sýra.<ref name=":0" />


V květnu 2019 zveřejnila Venezuelská centrální banka poprvé hospodářská data od roku 2015. Podle tohoto vydání činila inflace Venezuely 274 % v roce 2016, 863 % v roce 2017 a 130 060 % v roce 2018.<ref>{{Citace periodika
V květnu 2019 zveřejnila Venezuelská centrální banka poprvé hospodářská data od roku 2015. Podle tohoto vydání činila inflace Venezuely 274 % v roce 2016, 863 % v roce 2017 a 130 060 % v roce 2018.<ref>{{Citace periodika
Řádek 354: Řádek 353:


=== Ekonomické sankce ===
=== Ekonomické sankce ===
Venezuelská vláda uvádí, že za hospodářský kolaps v zemi můžou americké sankce.<ref name=":2">{{Citace periodika
Venezuelská vláda uvádí, že hospodářský kolaps v zemi zavinily americké sankce.<ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Hirst
| příjmení = Hirst
| jméno = David
| jméno = David
Řádek 367: Řádek 366:
| url = http://dx.doi.org/10.1016/s0262-4079(12)60828-8
| url = http://dx.doi.org/10.1016/s0262-4079(12)60828-8
| datum přístupu = 2019-11-30
| datum přístupu = 2019-11-30
}}</ref> Významní světoví ekonomové se však shodli, že nedostatek a vysoká inflace ve Venezuele začaly ještě před tím, než byly americké sankce proti zemi směřovány. Podle amerického zpravodajství ''The Wall Street Journal'' může za hospodářskou krizi ve Venezuele Madurova politika znárodňování, nedostatečných investic a korupce. <ref name=":2" /> Ve zprávě ''The Johns Hopkins Univerzity'' bylo uvedeno, že většina sankcí je omezena na zrušení víz a zmrazení aktivit klíčových úředníků, kteří jsou zapojení do zneužívání a korupce. V žádném případě se nezaměřují na venezuelskou ekonomiku. Zpráva rovněž uvedla, že zákaz z roku 2017 o obchodování s venezuelskými vládními akciemi a dluhopisy, umožňuje výjimky pro potraviny a léky.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Významní světoví ekonomové se však shodli, že nedostatek a vysoká inflace ve Venezuele začaly ještě před tím, než se americké sankce proti zemi obrátiy. Podle amerického zpravodajství ''The Wall Street Journal'' může za hospodářskou krizi ve Venezuele Madurova politika znárodňování, nedostatečných investic a korupce. <ref name=":2" /> Ve zprávě ''The Johns Hopkins Univerzity'' bylo uvedeno, že většina sankcí je omezena na zrušení víz a zmrazení aktivit klíčových úředníků, kteří jsou zapojení do zneužívání a korupce. V žádném případě se nezaměřují na venezuelskou ekonomiku. Zpráva rovněž uvedla, že zákaz z roku 2017 o obchodování s venezuelskými vládními akciemi a dluhopisy, umožňuje výjimky pro potraviny a léky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = crisis-watch-april-2013;hr
| titul = crisis-watch-april-2013;hr
| periodikum = Human Rights Documents online
| periodikum = Human Rights Documents online
Řádek 381: Řádek 380:
}}</ref>
}}</ref>


Dne 9.3. 2015 Barack Obama podepsal a vydal příkaz, podle kterého je ve Venezuele ohrožena národní bezpečnost, a nařídil sankce proti venezuelským úředníkům. Sankce ale neovlivnily venezuelskou ropnou společnost a obchodní vztahy s USA pokračovaly.<ref>{{Citace elektronického periodika
Dne 9. 3. 2015 Barack Obama podepsal a vydal příkaz, podle kterého je ve Venezuele ohrožena národní bezpečnost, a nařídil sankce proti venezuelským úředníkům. Sankce ale neovlivnily venezuelskou ropnou společnost a obchodní vztahy s USA pokračovaly.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = US Army, Daily Intelligence Briefing, March 14, 1951, Top Secret/US Officials Only, NARA.
| titul = US Army, Daily Intelligence Briefing, March 14, 1951, Top Secret/US Officials Only, NARA.
| periodikum = U.S. Intelligence on Asia, 1945-1991
| periodikum = U.S. Intelligence on Asia, 1945-1991
Řádek 429: Řádek 428:
<references/>
<references/>
[[Kategorie:Ekonomika Venezuely]]
[[Kategorie:Ekonomika Venezuely]]
[[Kategorie:Venezuela]]
[[Kategorie:Ekonomické krize]]
[[Kategorie:Ekonomické krize]]
[[Kategorie:Latinská Amerika]]
[[Kategorie:Latinská Amerika]]

Verze z 3. 12. 2019, 17:12

ikona
Tento článek není uspokojivě zatříděn do tematických kategorií.
Je třeba jej zařadit do jedné nebo více vhodných kategorií. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně zařadíte. Inspirovat se můžete u jiných článků s podobným zaměřením.
Návrhy na doplnění podle dalších Wikipedií
ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Sociálně ekonomická a politická krize začala ve Venezuele za vlády prezidenta Hugo Cháveze a pokračuje během prezidentství Nicoláse Madura. Projevuje se hyperinflací, vysokou kriminalitou, hladem a nárůstem různých nemocí. To vše vede k masové migraci z této země. Jedná se o nejhorší ekonomickou krizi v dějinách Venezuely.

2. června 2010 vyhlásil Chávez „obchodní válku“ kvůli rostoucímu nedostatku základních potřeb a jídla.[1] Tato už tak významná krize se za mlády Madura ještě více prohloubila zejména v důsledku nízkých cen ropy v roce 2015.[2] Vláda nedokázala snížit své náklady a existenci samotné krize popírala – dokonce i násilně potlačovala opozici, která na tento problém upozorňovala. Venezuelská vláda sáhla přímo k zabíjení odpůrců – OSN v roce 2017 uváděla, že bylo zabito 5 287 lidí, v první polovině roku 2019 pak 1 569.[3]

Korupce, nedostatek potravin a léků, uzavírání podniků, nezaměstnanost, klesající produktivita, autoritářství, porušování lidských práv, špatné řízení hospodářství a vysoká závislost na vývozu ropy – to vše výrazným dílem přispívá k zhoršování krize.

Zastánci Cháveze a Madura říkají, že problémy vyplývají z „obchodní války“ proti Venezuele[4], kritici říkají, že je to důsledek dlouholetého špatného hospodářského řízení a korupce.[5] Někteří kritici říkají, že krize je způsobená socialistickou politikou, většinu tamních politiků lze označovat za populisty[6] a vláda používá populistické praktiky k udržení moci.

Mezinárodní analytici a ekonomové tvrdí, že se nejedná o důsledky konfliktu, přírodních katastrof či sankcí, nýbrž o následky populistické politiky a korupčních praktik, které začaly pod Chávezovou administrativou a pokračují pod tou Madurovou.

Krize zasáhla životy běžných Venezuelanů na všech úrovních. V roce 2017 zasáhl zemi takový hlad, že 75 % obyvatel ztratilo na váze v průměru 8 kilogramů a více než polovina neměla dostatečný finanční příjem, aby mohla pokrýt základní potřeby na jídlo.[7] Agentura Reuters oznámila, že podle zpráv Organizace spojených národů (OSN) žije více než 94 % Venezuelanů v chudobě a více než 10 % (3,4 milionů) opustilo svou zemi.[8] Další analýza OSN uvádí, že 25 % Venezuelanů potřebuje humanitární pomoc. Z Venezuely se také stala třetí nejnásilnější země světa.[9]

Politické pozadí

Soubor:Hugo Chavez in Guatemala.jpg
Hugo Chávez

Vláda prezidenta Cháveza

Hugo Chávez byl poprvé zvolen prezidentem Venezuely v roce 1998. Rostoucí ceny ropy na začátku roku 2000 vedly k tak vysokým příjmům, jaké ve Venezuele nebyly od 80. let 20. století. Chávez měl v úmyslu si udržet politickou moc prostřednictvím sociální programů a založil Bolívarské mise zaměřené na zlepšování hospodářských, kulturních a sociálních podmínek.[10] Pomoc byla údajně poskytována pouze některým chudým a část prostředků skončila v rukou prezidenta a jeho společníků. Nicméně chudoba klesla mezi lety 2002 a 2008 o 20 %. Společně s tím se podle analýzy OSN zlepšila kvalita života.[11] Díky nadměrnému utrácení vlády a velkému spoléhání pouze na ropu začala Venezuela pomalu směřovat do ekonomické krize. V roce 2010 se krize začala prohlubovat a vzrůstala inflace a chudoba.

Hugo Chávez zemřel 5. března 2013.

Nicolás Maduro

Vláda prezidenta Madura

Po smrti Cháveze porazil Maduro ve volbách svého oponenta Henriqua Caprila Radonskiho o 235 000 hlasů. Maduro pokračoval v hospodářské politice svého předchůdce, ale musel ihned čelit problémům vysoké inflace a nedostatku základního zboží.[12][13]

V roce 2016 dosáhla země nejvyšší inflace ve své historii – 800 % - a HDP klesl o 19 %.[14] Všechny tyto události vedly k masovým protestům trvajícím od roku 2017 po současnost.

Korupce

Korupce ve Venezuele je dle Indexu vnímání korupce od Transparency International přítomna ve všech vrstvách společnosti.[15] I když je obtížné měřit míru korupce, Transparency International v roce 2018 zařadila Venezuelu na 13 místo ze 180 zkoumaných zemí – umístila se před Afghánistánem, Burundskou republikou, Rovníkovou Guinenou, Guineou, Severní Koreou, Libyí, Somálskem, Jižním Súdánem, Súdánem, Sýrií a Jemenem.[16] Anketa z roku 2016 uvádí, že 73 % Venezuelanů si myslí, že je jejich policie zkorumpovaná.[17] Průzkum společnosti Latinobarómetro z roku 2018 uvádí, že 65 % Venezuelanů si myslí, že jejich prezident byl někdy zapleten do korupce a 64 % si myslí, že vládní úředníci jsou zkorumpovaní.[18]

Ekonomika

Madurova vláda přestala zveřejňovat sociální a ekonomické ukazatele, takže ve většině údajů musíme spoléhat na odhady. Americká nezisková organizace Institute of International Finance v březnu 2019 uvedla, že hospodářský kolaps Venezuely patří mezi nejhorší v nedávné historii světa. Hlavní ekonom z IIF se nechal slyšet, že krize vyplynula z politických rozhodnutí, hospodářského špatného řízení a politického zmatku a dále uvedl, že země je v takovém stavu, jaký by člověk očekával po extrémních přírodních katastrofách nebo válečném konfliktu.[19] Již pátý rok po sobě, podle společnosti Bloomberg, skončila Venezuela v roce 2019 jako poslední v indexu bídy.[20]

Hlavním zdrojem vládních příjmů je vývoz ropy, jejíž produkce klesá kvůli nedostatečným investicím, špatné údržbě a zanedbávání. Konzultant Eduardo Fortuny očekává, že zotavení bude trvat přibližně 12 let.[19]

Hrubý domácí produkt

Mezinárodní měnový fond uvedl, že pokles venezuelského HDP – největší od zahájení občanské války v Libyi v roce 2014 – ovlivňuje celou Latinskou Ameriku.[21] V roce 2015 venezuelská ekonomika poklesla o 5,7 % a v roce 2016 podle venezuelské centrální banky o 18,6 %,[22] poté vláda zastavila produkci dat.[19] Ecoanalítica, venezuelský konzultant, řekl pro noviny The Wall Street Journal, že produkce se mezi lety 2016 a 2019 snížila na polovinu. Mezinárodní měnový fond a AGPV Asesores Económicos, poradenská společnost se sídlem v Caracasu, odhadují, že HDP klesl v roce 2018 na 80 miliard dolarů z 196 miliard dolarů v roce 2013, čímž se stala ekonomika menší než ve státech jako Guatemala nebo Etiopie.[19]

Inflace

Roční míra inflace spotřebitelských cen se během krize zvýšila o stovky tisíc procentních bodů.[23] Do roku 2010 inflace zamezila jakémukoli růstu mezd a do roku 2014 se stala se 69 %[24] nejvyšší na světě.[25] V listopadu 2016 Venezuela vstoupila do období hyperinflace,[26] přičemž inflace v roce 2017 dosáhla 4 000 %.[27] Na konci roku 2018 dosáhla inflace neuvěřitelných 1,35 milionu procent.[28]

Ve vánoční sezóně 2017 přestaly některé obchody používat cenovky, protože ceny by se tak rychle nafoukly.[29] Od roku 2017 do roku 2019 se někteří Venezuelci stali hráči videoher a bylo možno vidět, jak hrají hry jako RuneScape, kde prodávali herní měnu nebo postavy za skutečnou měnu. Pokud vyhráli pár dolarů denně, mohli vydělat více peněz než placení pracovníci.[30] [31]

V říjnu 2018 odhadl Mezinárodní měnový fond, že inflace by do konce roku 2019 dosáhla 10 000 000 %.[32] Na začátku roku 2019 byl minimální měsíční plat ekvivalentem 5,50 dolarů (18 000 suverénních bolivarů) – méně než cena Happy Mealu v McDonaldu.[21] Společnost Ecoanalitica odhadla, že ceny v prvních dvou a půl měsících roku 2019 vyskočily o 465 %. The Wall Street Journal v březnu 2019 uvedl, že hlavní příčinou hyperinflace je fakt, že centrální banka tiskne peníze na zvýšení peněžní zásoby, čímž se zvyšují domácí výdaje. Člověk zaměstnaný jako učitel si může za svou měsíční mzdu koupit tucet vajec a 90 gramů sýra.[19]

V květnu 2019 zveřejnila Venezuelská centrální banka poprvé hospodářská data od roku 2015. Podle tohoto vydání činila inflace Venezuely 274 % v roce 2016, 863 % v roce 2017 a 130 060 % v roce 2018.[33] Nové zprávy naznačují smrštění více než poloviny ekonomiky za pět let. Podle Financial Times se jedná o jeden z největších poklesů v latinskoamerické historii.[34]

Nezaměstnanost

Odhaduje se, že nezaměstnanost v roce 2019 dosahuje až 44 %. MMF uvedl, že se jedná o nejvyšší nezaměstnanost od konce bosenské války v roce 1995.[21]

V lednu 2016 činila míra nezaměstnanosti 18,1 procenta[35] a ekonomika byla podle indexu bídy nejhorší na světě.[36] Od dubna 2016, kdy byla míra 7,3 procenta, Venezuela neposkytla žádné oficiální údaje o nezaměstnanosti.[37]

Ropný průmysl

Venezuela, jako stát s jednou z největších zásob ropy,[38] má na vývozu ropy postavenou svou ekonomiku. Na rozdíl od jiných států (Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů) vláda do ropného průmyslu neinvestuje a nijak ho nerozvíjí. Emma Brossardová, historička, odbornice na ropný průmysl a bývalá obyvatelka San Tomé, uvedla, že v roce 2005 venezuelská ropná pole vykazovala míru vyčerpání 25 procent. Vláda by musela ročně investovat 3,4 miliardy amerických dolarů, aby mohla dál pokračovat ve své produkci. Ale od doby, kdy se Chávez stal prezidentem, nedošlo k žádné investici.[39]

Roku 2018 politické a ekonomické problémy, kterým Venezuela čelí, pohltily region El Tigre - San Tomé, klíčový region pro těžbu ropy ve východní Venezuele. Platy nedokázaly držet krok s hyperinflací, což mělo za důsledek odcházení dělníků ze státní ropné společnosti.[40] Zařízení na těžbu ropy byla zanedbána a nechráněna, což ochromilo těžbu ropy a vedlo k poškození životního prostředí.[41]

Ekonomické sankce

Venezuelská vláda uvádí, že hospodářský kolaps v zemi zavinily americké sankce.[42] Významní světoví ekonomové se však shodli, že nedostatek a vysoká inflace ve Venezuele začaly ještě před tím, než se americké sankce proti zemi obrátiy. Podle amerického zpravodajství The Wall Street Journal může za hospodářskou krizi ve Venezuele Madurova politika znárodňování, nedostatečných investic a korupce. [42] Ve zprávě The Johns Hopkins Univerzity bylo uvedeno, že většina sankcí je omezena na zrušení víz a zmrazení aktivit klíčových úředníků, kteří jsou zapojení do zneužívání a korupce. V žádném případě se nezaměřují na venezuelskou ekonomiku. Zpráva rovněž uvedla, že zákaz z roku 2017 o obchodování s venezuelskými vládními akciemi a dluhopisy, umožňuje výjimky pro potraviny a léky.[43]

V roce 2011 uvalily Spojené státy sankce na státní ropnou společnost Petróleos de Venezuela. Podle vedoucích pracovníků společnosti a venezuelské vlády byly sankce většinou symbolické a měly malý (pokud vůbec) dopad na obchod Venezuely s USA. [44]

Dne 9. 3. 2015 Barack Obama podepsal a vydal příkaz, podle kterého je ve Venezuele ohrožena národní bezpečnost, a nařídil sankce proti venezuelským úředníkům. Sankce ale neovlivnily venezuelskou ropnou společnost a obchodní vztahy s USA pokračovaly.[45] V roce 2018 uvalila Trumpova administrativa na Venezuelu další ekonomické sankce.[46] Tyto sankce zakazovaly mimo jiné i transakce zahrnující státní dluh.[47] V listopadu 2017 odhadl The Economist dluh Venezuely na 105 miliard amerických dolarů a její rezervy na 10 miliard amerických dolarů.[48]

V roce 2019 byly na Venezuelu uvaleny nové sankce, které jsou podle The Wall Street Journal zaměřené na zbavení Madurovy vlády příjmů z ropy.[42] Tyto sankce jsou dosud nejvýznamnější a pravděpodobně zasáhnou i běžný lid. V roce 2019 americký právník a odborník na lidská práva Alfred de Zayas tvrdil, že americké sankce vůči Venezuele jsou nezákonné, protože představují hospodářskou válku a podle mezinárodního práva mohou představovat „zločiny proti lidskosti “. OSN však na tento výrok nereagovala. [49]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crisis in Venezuela na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Chávez declara "guerra económica" a burguesía en Venezuela. El Universo [online]. 2010-06-02 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ - The Washington Post. Washington Post [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ CUMMING-BRUCE, Nick. Venezuela Forces Killed Thousands, Then Covered It Up, U.N. Says. The New York Times. 2019-07-04. Dostupné online [cit. 2019-11-29]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. ↑ Venezuela 2016 inflation hits 800 percent, GDP shrinks 19 percent: document. Reuters. 2017-01-20. Dostupné online [cit. 2019-11-29]. (anglicky) 
  5. ↑ Venezuela in crisis: How did the country get here?. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ WILPERT, Gregory. Changing Venezuela by taking power : the history and policies of the Chavez government. [s.l.]: London ; New York : Verso 330 s. Dostupné online. 
  7. ↑ CARABALLO-ARIAS, Yohama; MADRID, Jesús; BARRIOS, Marcial. Working in Venezuela: How the Crisis has Affected the Labor Conditions. Annals of Global Health. 2018-09-25, roč. 84, čís. 3, s. 512–522. Dostupné online [cit. 2019-11-29]. ISSN 2214-9996. DOI 10.29024/aogh.2325. PMID 30835391. (anglicky) 
  8. ↑ Venezuelans facing 'unprecedented challenges,' many need aid - internal U.N. report. Reuters. 2019-03-29. Dostupné online [cit. 2019-11-29]. (anglicky) 
  9. ↑ Intentional Homicide Victims | Statistics and Data. dataunodc.un.org [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Venezuela's Expensive Friendships. Stratfor [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Venezuelans’ Quality of Life Improved in UN Index Under Chavez - Bloomberg. web.archive.org [online]. 2014-11-07 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ Venezuela's April inflation jumps to 5.7 percent: report. Reuters. 2014-05-17. Dostupné online [cit. 2019-11-29]. (anglicky) 
  13. ↑ The not-so-strong bolívar, The not-so-strong bolívar. The Economist. Dostupné online [cit. 2019-11-29]. ISSN 0013-0613. 
  14. ↑ Venezuela 2016 inflation hits 800 percent, GDP shrinks 19 percent: document. Reuters. 2017-01-20. Dostupné online [cit. 2019-11-29]. (anglicky) 
  15. ↑ LOUGHMAN, BRIAN P. Bribery and corruption : navigating the global risks. Hoboken, N.J.: Wiley 1 online resource (xiii, 415 pages) s. Dostupné online. ISBN 1-118-16618-3, ISBN 978-1-118-16618-5. OCLC 767858330 
  16. ↑ E.V, Transparency International. Corruption Perceptions Index 2018. www.transparency.org [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  17. ↑ Aumenta percepción de corrupción en América Latina y el Caribe: Transparencia Internacional - Reuters. lta.reuters.com [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  18. ↑ Latinobarómetro Database. www.latinobarometro.org [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c d e PÉREZ, Santiago. Venezuela’s Economic Collapse Explained in Nine Charts. WSJ [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ HERMESAUTO. Venezuela ranked world's most miserable economy, Singapore is third-least. The Straits Times [online]. 2019-04-18 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b c Bloomberg - Are you a robot?. www.bloomberg.com [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  22. ↑ Venezuela 2016 inflation hits 800 percent, GDP shrinks 19 percent: document. Reuters. 2017-01-20. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. (anglicky) 
  23. ↑ LARMER, Brook. What 52,000 Percent Inflation Can Do to a Country. The New York Times. 2018-11-01. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  24. ↑ Venezuela 2014 inflation hits 68.5 pct -central bank. Reuters. 2015-02-14. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. (anglicky) 
  25. ↑ Venezuela annual inflation 180 percent: opposition newspaper. Reuters. 2015-10-01. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. (anglicky) 
  26. ↑ HANKE, Steve. Venezuela's Great Bolivar Scam, Nothing But A Face Lift. Forbes [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Venezuelans report big weight losses in 2017 as hunger hits. Reuters. 2018-02-21. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. (anglicky) 
  28. ↑ PHILLIPS, Tom. Maduro starts new Venezuela term by accusing US of imperialist 'world war'. The Guardian. 2019-01-10. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  29. ↑ La Region [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (španělsky) 
  30. ↑ DOUG DUBROWSKI, Sven Peterson. Playing for Their Lives: How a 2001 Video Game Is Feeding Venezuela. The National Interest [online]. 2019-03-26 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Bloomberg - Are you a robot?. www.bloomberg.com [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  32. ↑ IMF sees Venezuela inflation at 10 million percent in 2019. Reuters. 2018-10-09. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. (anglicky) 
  33. ↑ Au Venezuela, l’inflation a été de 130 060 % en 2018. www.lemonde.fr. 2019-05-29. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. (francouzsky) 
  34. ↑ Subscribe to read. Financial Times [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ https://www.imf.org/external/datamapper/LUR@WEO/OEMDC/ADVEC/WEOWORLD. www.imf.org [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  36. ↑ Venezuela deve continuar como economia mais miserável do mundo. economia.uol.com.br [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (portugalsky) 
  37. ↑ Job losses, low wages add to Venezuela economic hardship. Reuters. 2017-03-02. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. (anglicky) 
  38. ↑ Venezuela - International - Analysis - U.S. Energy Information Administration (EIA). www.eia.gov [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ EID, Gilbert. One Thing You Did Not Know About Variance Swaps. SSRN Electronic Journal. 2011. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. ISSN 1556-5068. DOI 10.2139/ssrn.2044814. 
  40. ↑ Croysdill, Clifford William, (26 June 1874–12 May 1935). [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  41. ↑ ZERPA, L.B. Numerical Simulation Of Horizontal Wells In A Heavy Crude Reservoir In Venezuela. In: SPE International Heavy Oil Symposium. [s.l.]: Society of Petroleum Engineers, 1995. Dostupné online. DOI 10.2118/30282-ms.
  42. ↑ a b c HIRST, David. Collateral damage. New Scientist. 2012-03, roč. 213, čís. 2858, s. 30. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0262-4079. DOI 10.1016/s0262-4079(12)60828-8. 
  43. ↑ crisis-watch-april-2013;hr. Human Rights Documents online [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  44. ↑ COSATU condemns the assassination attempt against President Nicholas Maduro of Venezuela. Human Rights Documents Online [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  45. ↑ US Army, Daily Intelligence Briefing, March 14, 1951, Top Secret/US Officials Only, NARA.. U.S. Intelligence on Asia, 1945-1991 [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  46. ↑ STONE, Richard. Science in Iran languishes after Trump re-imposes sanctions. Science. 2018-08-31. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aav2811. 
  47. ↑ ABC News Reagan Press Conference Poll, March 1987. ICPSR Data Holdings [online]. 1989-01-10 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  48. ↑ LONDON MEDICAL SOCIETY. November 8, 1830.. The Lancet. 1830-12, roč. 15, čís. 379, s. 341–344. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/s0140-6736(02)93600-7. 
  49. ↑ Richmond Citizens’ Ten Resolutions, January 27, 1842. Rebellious Passage. 2019-02-07, s. 303–304. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. DOI 10.1017/9781108616324.017. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krize_ve_Venezuele&oldid=17909667“