Kozorožec iberský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Kozorožec iberský
| jméno = Kozorožec iberský
| obrázek = Capra pyrenaica.jpg
| obrázek = Capra pyrenaica.jpg
| šířka obrázku =
| velikost obrázku =
| popis obrázku = Samec kozorožce iberského
| popisek = Samec kozorožce iberského
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
Řádek 17: Řádek 17:
| druh popsal = ([[Heinrich Rudolf Schinz|Schinz]], [[1838]])
| druh popsal = ([[Heinrich Rudolf Schinz|Schinz]], [[1838]])
| mapa rozšíření = Spanish Ibex.jpg
| mapa rozšíření = Spanish Ibex.jpg
| popis mapy = Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských
| popisek mapy = Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských
| druhotné dělení = [[Poddruh|Poddruhy]]
| druhotné dělení = [[Poddruh|Poddruhy]]
| podřazené taxony = [[Kozorožec granadský]]<br />[[Kozorožec portugalský]] †<br />[[Kozorožec pyrenejský]] †<br />[[Kozorožec Cabrerův]]
| podřazené taxony = [[Kozorožec granadský]]<br />[[Kozorožec portugalský]] †<br />[[Kozorožec pyrenejský]] †<br />[[Kozorožec Cabrerův]]
Řádek 27: Řádek 27:
[[Soubor:Capra pyrenaica victoriae, juvenile -- 2013 -- Laguna Grande, Sierra de Gredos, España.jpg|náhled|vpravo|Mládě]]
[[Soubor:Capra pyrenaica victoriae, juvenile -- 2013 -- Laguna Grande, Sierra de Gredos, España.jpg|náhled|vpravo|Mládě]]
Kozorožec iberský je typické silné horské zvíře, které je známé i svými měkkými [[Kopyto|kopýtky]], která mu pomáhají pohybovat se po těžko schůdných cestách, a krátkými nohami. Obě tyto charakteristiky pomáhají kozorožcům iberským provádět vysoké skoky na skalách a strmých svazích.<ref name=":0">{{Citace periodika
Kozorožec iberský je typické silné horské zvíře, které je známé i svými měkkými [[Kopyto|kopýtky]], která mu pomáhají pohybovat se po těžko schůdných cestách, a krátkými nohami. Obě tyto charakteristiky pomáhají kozorožcům iberským provádět vysoké skoky na skalách a strmých svazích.<ref name=":0">{{Citace periodika
|příjmení=Acevedo
| příjmení = Acevedo
|jméno=Pelayo
| jméno = Pelayo
|příjmení2=Cassinello
| příjmení2 = Cassinello
|jméno2=Jorge
| jméno2 = Jorge
|titul=Biology, ecology and status of Iberian ibex Capra pyrenaica: a critical review and research prospectus
| titul = Biology, ecology and status of Iberian ibex Capra pyrenaica: a critical review and research prospectus
|periodikum=Mammal Review
| periodikum = Mammal Review
|datum=2009-01-01
| datum = 2009-01-01
|ročník=39
| ročník = 39
|číslo=1
| číslo = 1
|strany=17–32
| strany = 17–32
|issn=1365-2907
| issn = 1365-2907
|doi=10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x
| doi = 10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x
|jazyk=en
| jazyk = en
|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x/abstract
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x/abstract
|datum přístupu=2016-03-24
| datum přístupu = 2016-03-24
}}</ref> To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat.
}}</ref> To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat.


Řádek 50: Řádek 50:
== Rozmnožování ==
== Rozmnožování ==
Zástupci druhu kozorožec pyrenejský obvykle mohou vytvářet dva typy sociálních skupin; buďto stádo, ve kterém se nacházejí pouze samci, nebo stádo se samicemi a mladými jedinci. Během říjové sezóny, tedy během listopadu až prosince, samci vyhledávají samice a tvoří s nimi velká stáda. Ta většinou zůstávají po celou zimu, ale při narození mláďat samci opět samice opouští.<ref>{{Citace elektronické monografie
Zástupci druhu kozorožec pyrenejský obvykle mohou vytvářet dva typy sociálních skupin; buďto stádo, ve kterém se nacházejí pouze samci, nebo stádo se samicemi a mladými jedinci. Během říjové sezóny, tedy během listopadu až prosince, samci vyhledávají samice a tvoří s nimi velká stáda. Ta většinou zůstávají po celou zimu, ale při narození mláďat samci opět samice opouští.<ref>{{Citace elektronické monografie
|příjmení=Fandos
| příjmení = Fandos
|jméno=Paulino
| jméno = Paulino
|titul=La cabra montés (Capra pyrenaica) en el Parque Natural de Cazorla, Segura y Las Villas
| titul = La cabra montés (Capra pyrenaica) en el Parque Natural de Cazorla, Segura y Las Villas
|url=https://www.researchgate.net/publication/262911245_La_cabra_montes_Capra_pyrenaica_en_el_Parque_Natural_de_Cazorla_Segura_y_Las_Villas
| url = https://www.researchgate.net/publication/262911245_La_cabra_montes_Capra_pyrenaica_en_el_Parque_Natural_de_Cazorla_Segura_y_Las_Villas
|vydavatel=ResearchGate
| vydavatel = ResearchGate
|datum přístupu=2016-03-24
| datum přístupu = 2016-03-24
}}</ref> Samice pak tvoří stádo jen s mladými.
}}</ref> Samice pak tvoří stádo jen s mladými.


== Ekologie ==
== Ekologie ==
Kozorožci iberští mají jedinečný způsob signalizace při spatření potenciálního predátora. Dospělý kozorožec se nejdříve napřímí a nasměruje uši i hlavu směrem k dravci, pak spustí poplachové volání, který způsobí, že ostatní kozorožci uprchnou do jiné oblasti, kde je lepší rozhled nebo do míst, kde je strmý svah a kam se predátoři dostat nemohou.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
Kozorožci iberští mají jedinečný způsob signalizace při spatření potenciálního predátora. Dospělý kozorožec se nejdříve napřímí a nasměruje uši i hlavu směrem k dravci, pak spustí poplachové volání, který způsobí, že ostatní kozorožci uprchnou do jiné oblasti, kde je lepší rozhled nebo do míst, kde je strmý svah a kam se predátoři dostat nemohou.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
|příjmení=Alados
| příjmení = Alados
|jméno=C. L.
| jméno = C. L.
|příjmení2=Escos
| příjmení2 = Escos
|jméno2=J.
| jméno2 = J.
|titul=Alarm calls and flight behaviour in Spanish ibex
| titul = Alarm calls and flight behaviour in Spanish ibex
|url=http://www.plant-animal.es/pdfscazorla/CH58.pdf
| url = http://www.plant-animal.es/pdfscazorla/CH58.pdf
|vydavatel=Biology od Behaviour
| vydavatel = Biology od Behaviour
|místo=
| místo =
|datum vydání=
| datum vydání =
|datum přístupu=2016-03-24
| datum přístupu = 2016-03-24
}}</ref> Zvláštní na tomto způsobu signalizace je, že při útěku se stádo chová velmi koordinovaně a ve většině případů jej vede dospělá samice (v případě stáda složeného ze samic a mladých) nebo dospělý samec (v případě stád složených čistě jen ze samců).<ref name=":1" />
}}</ref> Zvláštní na tomto způsobu signalizace je, že při útěku se stádo chová velmi koordinovaně a ve většině případů jej vede dospělá samice (v případě stáda složeného ze samic a mladých) nebo dospělý samec (v případě stád složených čistě jen ze samců).<ref name=":1" />


Řádek 76: Řádek 76:
== Populace ==
== Populace ==
Populace kozorožců iberských se v průběhu posledních staletí výrazně snížila. To může být důsledkem kombinace hned několika faktorů; lov a pytláctví, rozvoj zemědělství i zhoršení podmínek v přírodě. Kozorožci iberští též mohou trpět na mnoho různých chorob a často se u nich vyskytuje i [[svrab]]. V roce 1890 oficiálně vyhynul poddruh kozorožec portugalský (''Capra pyrenaica lusitanica''), který žil v portugalských pohořích [[Sierra de Geres]] a [[Galicie]]. Další poddruh, kozorožec pyrenejský, oficiálně vymřel až roku 2000. Posledním známým exemplářem byla samice z národního parku [[Ordesa]].<ref>{{Citace periodika
Populace kozorožců iberských se v průběhu posledních staletí výrazně snížila. To může být důsledkem kombinace hned několika faktorů; lov a pytláctví, rozvoj zemědělství i zhoršení podmínek v přírodě. Kozorožci iberští též mohou trpět na mnoho různých chorob a často se u nich vyskytuje i [[svrab]]. V roce 1890 oficiálně vyhynul poddruh kozorožec portugalský (''Capra pyrenaica lusitanica''), který žil v portugalských pohořích [[Sierra de Geres]] a [[Galicie]]. Další poddruh, kozorožec pyrenejský, oficiálně vymřel až roku 2000. Posledním známým exemplářem byla samice z národního parku [[Ordesa]].<ref>{{Citace periodika
|příjmení=Pérez
| příjmení = Pérez
|jméno=Jesús M.
| jméno = Jesús M.
|příjmení2=Granados
| příjmení2 = Granados
|jméno2=José E.
| jméno2 = José E.
|příjmení3=Soriguer
| příjmení3 = Soriguer
|jméno3=RamóN C.
| jméno3 = RamóN C.
|titul=Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)†
| titul = Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)†
|periodikum=Mammal Review
| periodikum = Mammal Review
|datum=2002-03-01
| datum = 2002-03-01
|ročník=32
| ročník = 32
|číslo=1
| číslo = 1
|strany=26–39
| strany = 26–39
|issn=1365-2907
| issn = 1365-2907
|doi=10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x
| doi = 10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x
|jazyk=en
| jazyk = en
|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x/abstract
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x/abstract
|datum přístupu=2016-03-24
| datum přístupu = 2016-03-24
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 29. 10. 2019, 12:22

Jak číst taxoboxKozorožec iberský
alternativní popis obrázku chybí
Samec kozorožce iberského
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleďturovití (Bovidae)
Podčeleďkozy a ovce (Caprinae)
Rodkozorožec (Capra)
Binomické jméno
Capra pyrenaica
(Schinz, 1838)
Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských
Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských
Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských
Poddruhy
Synonyma

Kozorožec španělský
Tur pyrenejský

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozorožec iberský (Capra pyrenaica) je druh kozorožce se čtyřmi poddruhy. Z nich dva lze stále nalézt na Pyrenejském poloostrově, ale zbývající dva jsou nyní vyhynulé. Poddruh kozorožec portugalský vyhynul rokem 1892 a kozorožec pyrenejský až v roce 2000.[2] Tento poddruh byl ale znovu klonován a v lednu 2009 se narodil první živý exemplář.[2] Ten zemřel sice několik minut po porodu na defekt plic, přesto se tím kozorožec pyrenejský stal prvním taxonem, který získal status un-extinct, tedy nevyhynulý.[2]

Popis

Samice kozorožce Cabrerova
Mládě

Kozorožec iberský je typické silné horské zvíře, které je známé i svými měkkými kopýtky, která mu pomáhají pohybovat se po těžko schůdných cestách, a krátkými nohami. Obě tyto charakteristiky pomáhají kozorožcům iberským provádět vysoké skoky na skalách a strmých svazích.[3] To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat.

U kozorožců iberských je výrazný pohlavní dimorfismus, přičemž samci jsou větší a těžší než samice, navíc mají i mohutné rohy. Samotné rohy se liší v závislosti na poddruhu, ale oproti jiným druhům koz se kozorožci iberští liší právě linií rohů. Samice jsou sice menší i lehčí, ale rychleji u nich probíhá proces kostnatění a tím se vývoj jejich kostí zastavuje mnohem rychleji než u samců, u těch to běžně trvá o dva roky více.[3]

Kozorožec iberský obývá Pyrenejský poloostrov a původně měl celkem čtyři uznané poddruhu. Nicméně, s vymřením dvou poddruhů se populace mírně snížila a v současné době existují pouze dva poddruhu.[3] Tyto dva poddruhy, kozorožec granadský (Capra pyrenaica hispanica) a kozorožec Cabrerův (Capra pyrenaica victoriae), obývají převážně východní pobřeží Pyrenejského poloostrova. Menší populace ale žije i ve vnitrozemí Portugalska.[3]

Rozmnožování

Zástupci druhu kozorožec pyrenejský obvykle mohou vytvářet dva typy sociálních skupin; buďto stádo, ve kterém se nacházejí pouze samci, nebo stádo se samicemi a mladými jedinci. Během říjové sezóny, tedy během listopadu až prosince, samci vyhledávají samice a tvoří s nimi velká stáda. Ta většinou zůstávají po celou zimu, ale při narození mláďat samci opět samice opouští.[4] Samice pak tvoří stádo jen s mladými.

Ekologie

Kozorožci iberští mají jedinečný způsob signalizace při spatření potenciálního predátora. Dospělý kozorožec se nejdříve napřímí a nasměruje uši i hlavu směrem k dravci, pak spustí poplachové volání, který způsobí, že ostatní kozorožci uprchnou do jiné oblasti, kde je lepší rozhled nebo do míst, kde je strmý svah a kam se predátoři dostat nemohou.[5] Zvláštní na tomto způsobu signalizace je, že při útěku se stádo chová velmi koordinovaně a ve většině případů jej vede dospělá samice (v případě stáda složeného ze samic a mladých) nebo dospělý samec (v případě stád složených čistě jen ze samců).[5]

Kozorožec iberský je býložravec, který složení své stravy mění v základě na sezóně, výskytu i ročním období.[3] Všechny druhy kozorožců mají také speciální mechanismus v ledvinách, který umožňuje ukládat tuk, aby byl později použit jako energie v zimě nebo chladném počasí.

Populace

Populace kozorožců iberských se v průběhu posledních staletí výrazně snížila. To může být důsledkem kombinace hned několika faktorů; lov a pytláctví, rozvoj zemědělství i zhoršení podmínek v přírodě. Kozorožci iberští též mohou trpět na mnoho různých chorob a často se u nich vyskytuje i svrab. V roce 1890 oficiálně vyhynul poddruh kozorožec portugalský (Capra pyrenaica lusitanica), který žil v portugalských pohořích Sierra de Geres a Galicie. Další poddruh, kozorožec pyrenejský, oficiálně vymřel až roku 2000. Posledním známým exemplářem byla samice z národního parku Ordesa.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spanish ibex na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b c FOLCH, J.; COCERO, M.J.; CHESNÉ, P. First birth of an animal from an extinct subspecies (Capra pyrenaica pyrenaica) by cloning. Theriogenology. Roč. 71, čís. 6, s. 1026–1034. Dostupné online. DOI 10.1016/j.theriogenology.2008.11.005. 
  3. ↑ a b c d e ACEVEDO, Pelayo; CASSINELLO, Jorge. Biology, ecology and status of Iberian ibex Capra pyrenaica: a critical review and research prospectus. Mammal Review. 2009-01-01, roč. 39, čís. 1, s. 17–32. Dostupné online [cit. 2016-03-24]. ISSN 1365-2907. DOI 10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x. (anglicky) 
  4. ↑ FANDOS, Paulino. La cabra montés (Capra pyrenaica) en el Parque Natural de Cazorla, Segura y Las Villas [online]. ResearchGate [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b ALADOS, C. L.; ESCOS, J. Alarm calls and flight behaviour in Spanish ibex [online]. Biology od Behaviour [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ PÉREZ, Jesús M.; GRANADOS, José E.; SORIGUER, RamóN C. Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)†. Mammal Review. 2002-03-01, roč. 32, čís. 1, s. 26–39. Dostupné online [cit. 2016-03-24]. ISSN 1365-2907. DOI 10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kozorožec_iberský&oldid=17788891“