Ježourek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
23 683 editací
m WPCleaner v2.01b - Fixed using WP:WCW (Název kategorie s mezerou)
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Ježourek
| jméno = Ježourek
| obrázek = Acantholimon_sp._S.jpg
| obrázek = Acantholimon_sp._S.jpg
| popis obrázku = Ježourek ''Acantholimon sp.''
| popisek = Ježourek ''Acantholimon sp.''
| šířka obrázku = 270px
| velikost obrázku = 270px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
Řádek 13: Řádek 13:
| rod popsal = [[Pierre Edmond Boissier|Boiss.]], 1846
| rod popsal = [[Pierre Edmond Boissier|Boiss.]], 1846
}}
}}

'''Ježourek''' (''Acantholimon'') je rod rostlin z čeledi [[olověncovité]]. Zahrnuje více než 300 druhů a je rozšířen v suchých a vysokohorských oblastech jihovýchodní [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]]. Ježourky jsou nízké, obvykle trnité a hustě polštářovitě rostoucí [[keř]]e s úzkými, tuhými [[list]]y. Květenství jsou [[klas]]ovitá a vyrůstají z paždí listů. [[Kalich (botanika)|Kalich]] i [[listen]]y jsou z velké části suchomázdřité. Plodem je úzká [[tobolka (plod)|tobolka]]. V české přírodě není tento rod zastoupen.
'''Ježourek''' (''Acantholimon'') je rod rostlin z čeledi [[olověncovité]]. Zahrnuje více než 300 druhů a je rozšířen v suchých a vysokohorských oblastech jihovýchodní [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]]. Ježourky jsou nízké, obvykle trnité a hustě polštářovitě rostoucí [[keř]]e s úzkými, tuhými [[list]]y. Květenství jsou [[klas]]ovitá a vyrůstají z paždí listů. [[Kalich (botanika)|Kalich]] i [[listen]]y jsou z velké části suchomázdřité. Plodem je úzká [[tobolka (plod)|tobolka]]. V české přírodě není tento rod zastoupen.
Některé druhy jsou pěstovány jako [[Skalnička|skalničky]] a okrasné keře.
Některé druhy jsou pěstovány jako [[Skalnička|skalničky]] a okrasné keře.


[[Soubor:Acantholimon glumaceum.jpg|náhled|Ježourek plevnatý na ilustraci z poloviny 19. století]]
[[Soubor:Acantholimon glumaceum.jpg|náhled|Ježourek plevnatý na ilustraci z poloviny 19. století]]
== Popis ==
== Popis ==


Ježourky jsou nevysoké, zpravidla bohatě větvené a polštářovitě rostoucí [[keř]]íky.
Ježourky jsou nevysoké, zpravidla bohatě větvené a polštářovitě rostoucí [[keř]]íky.
[[List]]y jsou jednoduché, přisedlé, s čárkovitou, jehlicovitou nebo šídlovitou, na vrcholu někdy štětinovitě zakončenou [[čepel listová|čepelí]]. Zpravidla jsou tuhé a pichlavé. Vyrůstají ve shlucích na nových letorostech. U některých druhů mohou být letní listy odlišné od jarních. [[Květ]]y jsou poměrně malé, většinou růžové, řidčeji bělavé nebo purpurové. [[Klas]]ovitá květenství se rozvíjejí v paždí jarních listů a jsou složená ze 2 až 8 dvouřadě uspořádaných klásků. U některých druhů je hlavní osa květenství zkrácená a klásky pak vyrůstají z úžlabí listu. Každý klásek je složen z 1 až 5 květů podepřených [[listen]]y a listenci se široce blanitým okrajem.
[[List]]y jsou jednoduché, přisedlé, s čárkovitou, jehlicovitou nebo šídlovitou, na vrcholu někdy štětinovitě zakončenou [[čepel listová|čepelí]]. Zpravidla jsou tuhé a pichlavé. Vyrůstají ve shlucích na nových letorostech. U některých druhů mohou být letní listy odlišné od jarních. [[Květ]]y jsou poměrně malé, většinou růžové, řidčeji bělavé nebo purpurové. [[Klas]]ovitá květenství se rozvíjejí v paždí jarních listů a jsou složená ze 2 až 8 dvouřadě uspořádaných klásků. U některých druhů je hlavní osa květenství zkrácená a klásky pak vyrůstají z úžlabí listu. Každý klásek je složen z 1 až 5 květů podepřených [[listen]]y a listenci se široce blanitým okrajem.
[[Kalich (botanika)|Kalich]] je nálevkovitý nebo výjimečně až válcovitý, srostlý a na okraji pěti- nebo desetilaločný, podél žeber nevýrazně bylinný a jinak blanitý (suchomázdřitý), s blanitým, purpurovým, růžovým nebo bílým lemem.
[[Kalich (botanika)|Kalich]] je nálevkovitý nebo výjimečně až válcovitý, srostlý a na okraji pěti- nebo desetilaločný, podél žeber nevýrazně bylinný a jinak blanitý (suchomázdřitý), s blanitým, purpurovým, růžovým nebo bílým lemem.
[[Koruna (botanika)|Korunní lístky]] jsou na bázi krátce srostlé a poněkud vyčnívají z kalicha.
[[Koruna (botanika)|Korunní lístky]] jsou na bázi krátce srostlé a poněkud vyčnívají z kalicha.
[[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 5 a jsou přirostlé k bázi koruny. [[Semeník]] je svrchní, úzký, válcovitý, a nese 5 volných [[čnělka|čnělek]] zakončených zploštělými, hlavatými [[blizna]]mi.
[[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 5 a jsou přirostlé k bázi koruny. [[Semeník]] je svrchní, úzký, válcovitý, a nese 5 volných [[čnělka|čnělek]] zakončených zploštělými, hlavatými [[blizna]]mi.
Plodem je úzká [[tobolka (plod)|tobolka]], podepřená nápadným, vytrvalým kalichem.<ref name="flch">{{Citace elektronické monografie
Plodem je úzká [[tobolka (plod)|tobolka]], podepřená nápadným, vytrvalým kalichem.<ref name="flch">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Peng
| příjmení = Peng
| jméno = Tse-Hsiang
| jméno = Tse-Hsiang
| příjmení2 = Kamelin
| příjmení2 = Kamelin
| jméno2 = Rudolf V.
| jméno2 = Rudolf V.
| titul = Flora of China: Acantholimon
| titul = Flora of China: Acantholimon
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=100101
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=100101
Řádek 48: Řádek 47:
| titul = Plants of the world online
| titul = Plants of the world online
| url = http://www.plantsoftheworldonline.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:331313-2
| url = http://www.plantsoftheworldonline.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:331313-2
| datum vydání =
| datum vydání =
| vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew
| vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew
| jazyk = en
| jazyk = en
Řádek 55: Řádek 54:
| url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp
| url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp
| datum vydání = 2006
| datum vydání = 2006
| vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum
| vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum
| místo = Berlin-Dahlem
| místo = Berlin-Dahlem
| jazyk = en
| jazyk = en
Řádek 73: Řádek 72:


Rod ''Acantholimon'' je v rámci čeledi ''[[olověncovité|Plumbaginaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Limonioideae]]'' a tribu ''[[Limonieae]]'', který představuje největší tribus celé čeledi. Podle výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií patří mezi příbuzné linie rody ''[[Dictyolimon]]'', ''[[Cephalorhizum]]''.<ref name="lledo">{{Citace periodika
Rod ''Acantholimon'' je v rámci čeledi ''[[olověncovité|Plumbaginaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Limonioideae]]'' a tribu ''[[Limonieae]]'', který představuje největší tribus celé čeledi. Podle výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií patří mezi příbuzné linie rody ''[[Dictyolimon]]'', ''[[Cephalorhizum]]''.<ref name="lledo">{{Citace periodika
| příjmení = Lledó
| příjmení = Lledó
| jméno = M.D. et al.
| jméno = M.D. et al.
| titul = Molecular phylogenetics of Limonium and related genera (Plumbaginaceae): biogeographical and systematic implications.
| titul = Molecular phylogenetics of Limonium and related genera (Plumbaginaceae): biogeographical and systematic implications.
Řádek 85: Řádek 84:
== Zástupci ==
== Zástupci ==


* [[ježourek arménský]] (''Acantholimon armenum'')
* [[ježourek arménský]] (''Acantholimon armenum'')
* [[ježourek černokvětý]] (''Acantholimon melananthum'')
* [[ježourek černokvětý]] (''Acantholimon melananthum'')
* [[ježourek hvozdíkovitý]] (''Acantholimon caryophyllaceum'')
* [[ježourek hvozdíkovitý]] (''Acantholimon caryophyllaceum'')
* [[ježourek Kotschyův]] (''Acantholimon kotschyi'')
* [[ježourek Kotschyův]] (''Acantholimon kotschyi'')
* [[ježourek libanonský]] (''Acantholimon libanoticum'')
* [[ježourek libanonský]] (''Acantholimon libanoticum'')
* [[ježourek milý]] (''Acantholimon venustum'')
* [[ježourek milý]] (''Acantholimon venustum'')
* [[ježourek Olivierův]] (''Acantholimon olivieri'')
* [[ježourek Olivierův]] (''Acantholimon olivieri'')
* [[ježourek plevnatý]] (''Acantholimon glumaceum'')
* [[ježourek plevnatý]] (''Acantholimon glumaceum'')
* [[ježourek pochybkovitý]] (''Acantholimon androsaceum'')
* [[ježourek pochybkovitý]] (''Acantholimon androsaceum'')
* [[ježourek tuhý]] (''Acantholimon acerosum'')<ref name="pilat">{{Citace monografie
* [[ježourek tuhý]] (''Acantholimon acerosum'')<ref name="pilat">{{Citace monografie
| příjmení = Pilát
| příjmení = Pilát
Řádek 158: Řádek 157:


{{Portály|Rostliny}}
{{Portály|Rostliny}}

[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]]
[[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]]

Verze z 29. 10. 2019, 03:58

Jak číst taxoboxJežourek
alternativní popis obrázku chybí
Ježourek Acantholimon sp.
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďolověncovité (Plumbaginaceae)
Rodježourek (Acantholimon)
Boiss., 1846
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ježourek (Acantholimon) je rod rostlin z čeledi olověncovité. Zahrnuje více než 300 druhů a je rozšířen v suchých a vysokohorských oblastech jihovýchodní Evropy a Asie. Ježourky jsou nízké, obvykle trnité a hustě polštářovitě rostoucí keře s úzkými, tuhými listy. Květenství jsou klasovitá a vyrůstají z paždí listů. Kalich i listeny jsou z velké části suchomázdřité. Plodem je úzká tobolka. V české přírodě není tento rod zastoupen. Některé druhy jsou pěstovány jako skalničky a okrasné keře.

Ježourek plevnatý na ilustraci z poloviny 19. století

Popis

Ježourky jsou nevysoké, zpravidla bohatě větvené a polštářovitě rostoucí keříky. Listy jsou jednoduché, přisedlé, s čárkovitou, jehlicovitou nebo šídlovitou, na vrcholu někdy štětinovitě zakončenou čepelí. Zpravidla jsou tuhé a pichlavé. Vyrůstají ve shlucích na nových letorostech. U některých druhů mohou být letní listy odlišné od jarních. Květy jsou poměrně malé, většinou růžové, řidčeji bělavé nebo purpurové. Klasovitá květenství se rozvíjejí v paždí jarních listů a jsou složená ze 2 až 8 dvouřadě uspořádaných klásků. U některých druhů je hlavní osa květenství zkrácená a klásky pak vyrůstají z úžlabí listu. Každý klásek je složen z 1 až 5 květů podepřených listeny a listenci se široce blanitým okrajem. Kalich je nálevkovitý nebo výjimečně až válcovitý, srostlý a na okraji pěti- nebo desetilaločný, podél žeber nevýrazně bylinný a jinak blanitý (suchomázdřitý), s blanitým, purpurovým, růžovým nebo bílým lemem. Korunní lístky jsou na bázi krátce srostlé a poněkud vyčnívají z kalicha. Tyčinek je 5 a jsou přirostlé k bázi koruny. Semeník je svrchní, úzký, válcovitý, a nese 5 volných čnělek zakončených zploštělými, hlavatými bliznami. Plodem je úzká tobolka, podepřená nápadným, vytrvalým kalichem.[1][2][3][4]

  • Druh Acantholimon majewianum na přirozeném stanovišti v Uzbekistánu
    Druh Acantholimon majewianum na přirozeném stanovišti v Uzbekistánu
  • Kvetoucí ježourek libanonský
    Kvetoucí ježourek libanonský
  • Plodící ježourek Kotschyův
    Plodící ježourek Kotschyův

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 306 druhů. Je rozšířen od jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie přes Kavkaz a Střední Asii a po Himálaj a čínský Sin-ťiang. Centrum druhové diverzity je v horských oblastech Íránu a Afghánistánu. V rámci Evropy se vyskytují 4 druhy. Největší areál z nich má Acantholimon ulicinum. Vyskytuje se v Řecku včetně Kréty a ostrovů ve východním Egejském moři, Albánii, Makedonii, Srbsku a Černé Hoře. Z dalších druhů roste v Řecku a Albánii Acantholimon graecum. Rod zahrnuje řadu endemitů s relativně nevelkými areály. Acantholimon aegaeum je endemit Egejských ostrovů, Acantholimon albanicum je endemit Albánie. Rod je značně diversifikovaný v asijské části Turecka, kde roste přes 50 druhů.[5][6] Ježourky nejčastěji rostou ve skalnatých a kamenitých chladných stepích, polopouštích a ve vysokohorských oblastech.[3][4]

Taxonomie

Rod Acantholimon je v rámci čeledi Plumbaginaceae řazen do podčeledi Limonioideae a tribu Limonieae, který představuje největší tribus celé čeledi. Podle výsledků fylogenetických studií patří mezi příbuzné linie rody Dictyolimon, Cephalorhizum.[7]

Zástupci

Význam

Ježourek tuhý jako skalnička
Acantholimon lycopodioides jako skalnička

Ježourky jsou pěstovány zejména jako skalničky. Nejčastěji je pěstován ježourek plevnatý, za jeden z nejkrásnějších druhů je považován ježourek Olivierův. Řadu druhů lze vidět ve sbírkách českých botanických zahrad, např. ježourek plevnatý, ježourek arménský, ježourek hvozdíkovitý, ježourek Kotschyův nebo ježourek milý.[9][3]

Pěstování a množení

Ježourky jsou vesměs dosti nenáročné rostliny, nesnášejí však větší vlhko, a to zejména v zimním období. Vyhovují jim sušší, vápenaté a štěrkovité půdy a plné výsluní. Jsou vhodné k výsadbě do skalek, lze je také sázet do úzkých, hlubších skalních štěrbin. K množení je nejlepší rostliny na podzim prosypat pískem a na jaře oddělit zakořeněné větévky. Množení řízkováním není snadné. Nejlépe zakořeňují pozdně letní dřevnaté řízky, odtržené i s patkou staršího dřeva. Pokud se podaří získat semena, lze množit i výsevem.[2][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PENG, Tse-Hsiang; KAMELIN, Rudolf V. Flora of China: Acantholimon [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. ISBN 07-082-78. 
  3. ↑ a b c d KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  4. ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky) 
  5. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ LLEDÓ, M.D. et al. Molecular phylogenetics of Limonium and related genera (Plumbaginaceae): biogeographical and systematic implications.. Am J Bot. 2005 Jul;:1189-98. doi: 10.3732/ajb.92.7.1189. Jul. 2005, čís. 92(7). 
  8. ↑ PILÁT, Albert. Atlas alpínek. Praha: Academia, 1973. 
  9. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  10. ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ježourek&oldid=17782056“