Červená Lhota (zámek): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Historie: pověst
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
m gramatika
Řádek 29: Řádek 29:
První písemná zmínka pochází z roku [[1465]]. Gotická [[tvrz]] zde v údolí [[Dírenský potok|Dírenského potoka]] na žulovém skalním útesu vznikla již ve [[14. století|14. století]]. Přehrazením [[potok]]a [[hráz|hrází]] a odtěžením skalní šíje se [[skála]] změnila v [[ostrov]]. V roce [[1530]] se [[Vlastnictví|majiteli]] tvrze stali [[rytíř]]i Kábové z Rybňan. Jan Kába z Rybňan nechal starou [[Gotická architektura|gotickou]] tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota.
První písemná zmínka pochází z roku [[1465]]. Gotická [[tvrz]] zde v údolí [[Dírenský potok|Dírenského potoka]] na žulovém skalním útesu vznikla již ve [[14. století|14. století]]. Přehrazením [[potok]]a [[hráz|hrází]] a odtěžením skalní šíje se [[skála]] změnila v [[ostrov]]. V roce [[1530]] se [[Vlastnictví|majiteli]] tvrze stali [[rytíř]]i Kábové z Rybňan. Jan Kába z Rybňan nechal starou [[Gotická architektura|gotickou]] tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota.


Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku [[17. století|17.&nbsp;století]], podle barvy zámku. Podle pověsti získal svou červenou barvu, když čert unesl neveřící zámeckou paní, kterou na zámek přivedl rytíř Kába a její krev pokryla stěny nesmazatelnou barvou. O podobné události se však lokální historické prameny nezmiňují. <ref>{{Citace elektronického periodika
Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku [[17. století|17.&nbsp;století]], podle barvy zámku. Podle pověsti získal svou červenou barvu, když čert unesl nevěřící zámeckou paní, kterou na zámek přivedl rytíř Kába a její krev pokryla stěny nesmazatelnou barvou. O podobné události se však lokální historické prameny nezmiňují. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Červená Lhota
| titul = Červená Lhota
| url = https://www.zamek-cervenalhota.cz/cs
| url = https://www.zamek-cervenalhota.cz/cs

Verze z 21. 5. 2019, 13:51

Zámek Červená Lhota
letecký pohled od severovýchodu
letecký pohled od severovýchodu
Základní informace
Slohrenesance, baroko, novorenesance
Výstavba? polovina 14. stol.
Přestavba1542–1555, 1658–1678, 1841–1863, 1902–1910
Stavitel? Páni z Hradce
Další majiteléKábové z Rybňan, Rutové, Slavatové, Windischgrätzové, Schönburg-Hartensteinové
Současný majitelČeská republika, ve správě NPÚ
Poloha
AdresaČervená Lhota 1, Červená Lhota, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°14′47,45″ s. š., 14°53′6,72″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky40155/3-1957 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webwww.zamek-cervenalhota.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červená Lhota (něm. Rothlhotta) je renesanční vodní zámek ve východní části jižních Čech na severu Jindřichohradecka. U něj se nachází stejnojmenná ves, nyní část obce Pluhův Žďár. Zámek s rybníkem, parkem a některými hospodářskými budovami je od roku 2001 národní kulturní památkou České republiky. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie

Zámek s odrazem na hladině

První písemná zmínka pochází z roku 1465. Gotická tvrz zde v údolí Dírenského potoka na žulovém skalním útesu vznikla již ve 14. století. Přehrazením potoka hrází a odtěžením skalní šíje se skála změnila v ostrov. V roce 1530 se majiteli tvrze stali rytíři Kábové z Rybňan. Jan Kába z Rybňan nechal starou gotickou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota.

Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku 17. století, podle barvy zámku. Podle pověsti získal svou červenou barvu, když čert unesl nevěřící zámeckou paní, kterou na zámek přivedl rytíř Kába a její krev pokryla stěny nesmazatelnou barvou. O podobné události se však lokální historické prameny nezmiňují. [1]

Růtové z Dírné zámek získali na konci 16. století. Jako utrakvistům jim ovšem byl majetek po bitvě na Bílé hoře roku 1620 konfiskován, i když se českého stavovského povstání nezúčastnili. V dobách třicetileté války vlastnil místní panství italský rytmistr Antonio Bruccio. Po jeho smrti koupil zámek v roce 1641 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Po roce 1641 a v letech 1658–1678 probíhaly na zámku barokní přestavby, které proměnily šlechtické sídlo na letohrádek, kam Slavatové dojížděli z nedalekého Jindřichova Hradce.

Po vymření rodu Slavatů po meči v roce 1693 zdědila Červenou Lhotu po roce neteř posledního Slavaty Marie Terezie, provdaná do rodiny Windischgrätzů. Od poloviny 18. století se majitelé opět několikrát změnili. Za Ignáce Stillfrieda pobýval v letech 1796–1799 na zámku skladatel a spoluzakladatel německé opery Karl Ditters von Dittersdorf. Od roku 1835 vlastnili zámek postupně členové čtyř generací knížecí rodiny Schönburg-Hartenstein – německých říšských knížat. Tento rod zámek obýval až do roku 1945, kdy jim jako německým občanům byl zámek zkonfiskován. Poslední majitelé dali v polovině 19. století zámeckou věž a štíty upravit novogoticky. Mezi lety 1903–1913 byly za prince Johanna Schönburg-Hartenstein tyto úpravy odstraněny a nahrazeny památkově poučenou neorenesanční přestavbou podle projektu architekta Humberta Walchera z Moltheimu, která dala zámku jeho dnešní podobu.

Popis

Zámek je umístěn na skále, která se přehrazením údolí a zvýšením hladiny vody stala ostrůvkem na zámeckém rybníku. Zámek tvoří uzavřená čtyřkřídlá dispozice kolem čtvercového nádvoří. Nad vjezdem je umístěna věž. K zámku vede přístupová cesta přes kamenný most.

Zajímavosti

Antonio Bruccio, majitel zámku v dobách třicetileté války nejenže nechal postavit kamenný most vedoucí k zámku na místě staršího dřevěného, ale také se pokusil založit v nedaleké Deštné lázně. Léčivý pramen zázračně objevila jistá Kateřina Urbánková v r. 1599 na místě později objeveného pramene: „Zjevil se jí na poli vysoký muž s mládenečkem nad sníh bílým. Pozdvihl ruku k nebesům, hlavu třikrát sklonil a zmizeli. Na místě vyprýštily tři pramínkové léčivé vody.“

Svého času byly tyto lázně velmi oblíbeným místem, soutěžícím v popularitě i s Karlovými Vary. Dozvukem bývalé slávy je v dnešní době také již pozapomenutá značka minerální vody Deštenky.

Na zámku bylo natočeno několik filmových a televizních pohádek.

Návštěvnost

Prohlídka zámku trvá asi 50 minut, během ní lze vidět 16 pokojů představující bydlení šlechty v 19. století a na začátku 20. století.

Zámek Červená Lhota je třetím nejnavštěvovanějším zámkem v Jihočeském kraji (po Českém Krumlově a Hluboké) − v roce 2014 jej navštívilo přes 70 tisíc lidí[2], v roce 2016 přes 75 tisíc (v předchozích letech 2010 až 2013 návštěvnost kolísala mezi mezi 63 a téměř 82 tisíci).[3]

Galerie

  • zámek s přístupovým mostem
    zámek s přístupovým mostem
  • průjezd pod věží
    průjezd pod věží
  • Detail zahrady
    Detail zahrady
  • pohled od severozápadu
    pohled od severozápadu
  • zámecká kaple Nejsvětější Trojice
    zámecká kaple Nejsvětější Trojice
  • Pohled na zámek přes jezero
    Pohled na zámek přes jezero

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červená Lhota. www.zamek-cervenalhota.cz [online]. [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Úspěšná návštěvnická sezona na jihočeských památkách skončila, ovšem některé se nezavřou ani v zimě
  3. ↑ POKORNÝ, Pavel. Památkáři brzy přivítají miliontého návštěvníka. Mladá fronta DNES. 2011−11−08, s. B2. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Červená_Lhota_(zámek)&oldid=17261530“