Velryba grónská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Potrava: ještě úpr.
ještě celk. úpr. + ref.
Řádek 17: Řádek 17:
| popis mapy = Areál rozšíření velryby grónské
| popis mapy = Areál rozšíření velryby grónské
}}
}}
'''Velryba grónská''' (''Balaena mysticetus'') je [[kytovci|kytovec]] žijící ve studených mořích [[severní polokoule]], kde se zdržuje po celý rok. Prvně se o něm zmínil [[Švédsko|švédský]] [[Přírodní vědy|přírodovědec]] [[Carl Linné]] ve své publikaci [[Systema naturae|Systema Naturae]] (10. vydání, [[rok]] [[1758]]). Dosahuje délky 14–18 metrů a hmotnosti okolo 50–100 tun (samice dosahuje větších rozměrů nežli samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů.
'''Velryba grónská''' (''Balaena mysticetus'') je [[kytovci|kytovec]] žijící ve studených mořích [[severní polokoule]], kde se zdržuje po celý rok. Prvně se o něm zmínil [[Švédsko|švédský]] [[Přírodní vědy|přírodovědec]] [[Carl Linné]] ve své publikaci [[Systema naturae|''Systema Naturae'']] (10. vydání, [[rok]] [[1758]]).


== Popis ==
⚫
Vyznačuje se velkou hlavou, jejíž pomocí dokáže prorazit i 30 cm silnou vrstvu ledu, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40% z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, jež ji chrání před nízkými teplotami. Na moři se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 km/h, v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velkých hloubek (maximálně asi do 150 metrů).<ref>{{Citace periodika
Velryba grónská dosahuje délky 14–18 [[Metr|metrů]] a hmotnosti okolo 50–100 [[Tuna|tun]] (samice dosahuje větších rozměrů nežli samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů.

⚫
Vyznačuje se velkou hlavou, jejíž pomocí dokáže prorazit i 30 cm silnou vrstvu ledu, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40% z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, jež ji chrání před nízkými teplotami. Na [[Moře|moři]] se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 [[Kilometr za hodinu|km/h]], v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velké hloubky (maximálně asi do 150 metrů).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Finley
| příjmení = Finley
| jméno = K. J.
| jméno = K. J.
Řádek 33: Řádek 36:
| url = https://arctic.journalhosting.ucalgary.ca/arctic/index.php/arctic/article/view/764
| url = https://arctic.journalhosting.ucalgary.ca/arctic/index.php/arctic/article/view/764
| datum přístupu = 2019-02-09
| datum přístupu = 2019-02-09
}}</ref><ref name=":0">{{Citace periodika
⚫
}}</ref> Svými dvěma dýchacími otvory umítěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrisknout vodu až do výšky čtyř metrů.
| příjmení = Simon
| jméno = Malene
| příjmení2 = Johnson
| jméno2 = Mark
| příjmení3 = Tyack
| jméno3 = Peter
| titul = Behaviour and kinematics of continuous ram filtration in bowhead whales (Balaena mysticetus)
| periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences
| datum vydání = 2009-11-07
| ročník = 276
| číslo = 1674
| strany = 3819–3828
| issn = 0962-8452
| pmid = 19692400
| doi = 10.1098/rspb.2009.1135
| poznámka = PMID: 19692400
PMCID: PMC2817290
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2817290/
| datum přístupu = 2019-02-09
⚫
}}</ref> Svými dvěma dýchacími otvory umístěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrisknout vodu až do výšky čtyř metrů.


Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců. Živí se [[Plankton|planktonem]] a obzvláště drobnými [[korýši]] ([[Kril|krilem]]), do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí.
Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh i v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců.


Dožívá se obvykle 40 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.<ref>{{Citace periodika
Dožívá se obvykle 40 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.<ref>{{Citace periodika
Řádek 50: Řádek 73:
| url = https://www.welt.de/wissenschaft/article896784/Groenlandwal-mit-211-Jahren-von-Walfaengern-getoetet.html
| url = https://www.welt.de/wissenschaft/article896784/Groenlandwal-mit-211-Jahren-von-Walfaengern-getoetet.html
| datum přístupu = 2019-02-09
| datum přístupu = 2019-02-09
}}</ref>
}}</ref>


== Výskyt ==
=== Výskyt ===
Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma [[Ledová kra|ledových ker]], obecně u břehů severní [[Kanada|Kanady]] a [[Aljaška|Aljašky]] V zimě táhne do [[Beringův průliv|Beringovy úžiny]] a k pobřeží [[Labrador|Labradoru]].
Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma [[Ledová kra|ledových ker]], obecně při pobřeží severní [[Kanada|Kanady]] a [[Aljaška|Aljašky]] V zimě táhne do [[Beringův průliv|Beringovy úžiny]] a k pobřeží [[Labrador|Labradoru]].


== Potrava ==
=== Potrava ===
Živí se [[Plankton|planktonem]] a obzvláště drobnými [[korýši]] ([[Kril|krilem]])<ref name=":0" />, do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí. Denně je schopen spořádat téměř dvě tuny těchto korýšů.<ref>{{Citace elektronického periodika
Hlavní potravou této velryby je [[kril]] (drobouncí korýši).
| titul = Bowhead Whale {{!}} American Cetacean Society
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20150905120155/http://acsonline.org/fact-sheets/bowhead-whale/
| datum vydání = 2015-09-05
| datum přístupu = 2019-02-09
}}</ref>


Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.{{Doplňte zdroj}}
Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.{{Doplňte zdroj}}


== Rozmnožování ==
=== Rozmnožování ===
Tento kytovec se páří na konci [[Zima|zimy]], na [[Jaro|jaře]] nebo na začátku [[Léto|léta]]. Mládě se rodí během [[Duben|dubna]] až [[Červen|června]] následujícího roku, tedy zhruba za 13 měsíců. Od narození je vybaven silnou tukovou vrstvou a matkou je kojeno po dobu půl roku. Ve věku 20 let a při délce těla 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.
Tento kytovec se páří na konci [[Zima|zimy]], na [[Jaro|jaře]] nebo na začátku [[Léto|léta]]. Mládě se rodí během [[Duben|dubna]] až [[Červen|června]] následujícího roku, tedy zhruba za 13 až 14 měsíců. Od narození je vybaveno silnou tukovou vrstvou, do půl hodiny dokáže samo plavat a dosahuje délky 4–4,5 metru o hmotnosti přibližně jedné tuny. Matkou je kojeno po dobu půl až jednoho roku. Ve věku 10 až 15 let je velryba grónská pohlavně dospělá.


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />


== Literatura ==
=== Literatura ===

* {{cite journal | author = John C. George, Jeffrey Bada, Judith Zeh, Laura Scott, Stephen E. Brown, Todd O'Hara, and Robert Suydam | year = 1999 | title = Age and growth estimates of bowhead whales (''Balaena mysticetus'') via aspartic acid racemization | journal = Can. J. Zool. | volume = 77 | issue = 4 | pages = 571–580 | doi = 10.1139/cjz-77-4-571}}
* {{cite journal | author = John C. George, Jeffrey Bada, Judith Zeh, Laura Scott, Stephen E. Brown, Todd O'Hara, and Robert Suydam | year = 1999 | title = Age and growth estimates of bowhead whales (''Balaena mysticetus'') via aspartic acid racemization | journal = Can. J. Zool. | volume = 77 | issue = 4 | pages = 571–580 | doi = 10.1139/cjz-77-4-571}}
* Conroy, Erin. (2007-12-06) [http://www.msnbc.msn.com/id/19195624/ Netted whale hit by lance a century ago – Science – MSNBC.com]. MSNBC. Retrieved on 2011-09-15.
* Conroy, Erin. (2007-12-06) [http://www.msnbc.msn.com/id/19195624/ Netted whale hit by lance a century ago – Science – MSNBC.com]. MSNBC. Retrieved on 2011-09-15.

Verze z 10. 2. 2019, 00:46

Jak číst taxoboxVelryba grónská
alternativní popis obrázku chybí
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádkytovci (Cetacea)
Čeleďvelrybovití (Balaenidae)
RodBalaena
Binomické jméno
Balaena mysticetus
L., 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velryba grónská (Balaena mysticetus) je kytovec žijící ve studených mořích severní polokoule, kde se zdržuje po celý rok. Prvně se o něm zmínil švédský přírodovědec Carl Linné ve své publikaci Systema Naturae (10. vydání, rok 1758).

Popis

Velryba grónská dosahuje délky 14–18 metrů a hmotnosti okolo 50–100 tun (samice dosahuje větších rozměrů nežli samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů.

Vyznačuje se velkou hlavou, jejíž pomocí dokáže prorazit i 30 cm silnou vrstvu ledu, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40% z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, jež ji chrání před nízkými teplotami. Na moři se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 km/h, v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velké hloubky (maximálně asi do 150 metrů).[2][3] Svými dvěma dýchacími otvory umístěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrisknout vodu až do výšky čtyř metrů.

Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh i v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců.

Dožívá se obvykle 40 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.[4][5]

Výskyt

Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma ledových ker, obecně při pobřeží severní Kanady a Aljašky V zimě táhne do Beringovy úžiny a k pobřeží Labradoru.

Potrava

Živí se planktonem a obzvláště drobnými korýši (krilem)[3], do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí. Denně je schopen spořádat téměř dvě tuny těchto korýšů.[6]

Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.[zdroj?]

Rozmnožování

Tento kytovec se páří na konci zimy, na jaře nebo na začátku léta. Mládě se rodí během dubna až června následujícího roku, tedy zhruba za 13 až 14 měsíců. Od narození je vybaveno silnou tukovou vrstvou, do půl hodiny dokáže samo plavat a dosahuje délky 4–4,5 metru o hmotnosti přibližně jedné tuny. Matkou je kojeno po dobu půl až jednoho roku. Ve věku 10 až 15 let je velryba grónská pohlavně dospělá.

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ FINLEY, K. J. Natural History and Conservation of the Greenland Whale, or Bowhead, in the Northwest Atlantic. ARCTIC. 2001-01-01, roč. 54, čís. 1, s. 55–76. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1923-1245. DOI 10.14430/arctic764. (anglicky) 
  3. ↑ a b SIMON, Malene; JOHNSON, Mark; TYACK, Peter. Behaviour and kinematics of continuous ram filtration in bowhead whales (Balaena mysticetus). Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2009-11-07, roč. 276, čís. 1674, s. 3819–3828. PMID: 19692400 PMCID: PMC2817290. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 0962-8452. DOI 10.1098/rspb.2009.1135. PMID 19692400. 
  4. ↑ Jagd-Fund: Uralte Harpune in totem Wal entdeckt. Spiegel Online. 2007-06-13. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. 
  5. ↑ GMEINWIESER, Sabine. Tiere: Grönlandwal mit 211 Jahren von Walfängern getötet. www.welt.de. 2007-05-25. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. 
  6. ↑ Bowhead Whale | American Cetacean Society. web.archive.org [online]. 2015-09-05 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Velryba_grónská&oldid=16931106“