Hohnstein

Hohnštejn Hohnstein
Historické centrum města
znak
Poloha
Souřadnice	50°58′41″ s. š., 14°6′47″ v. d.
Nadmořská výška	330 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
spolková země	Sasko
zemský okres	Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge)
Administrativní dělení	11 místních částí
Poloha města Hohnstein v rámci zemského okresu Sächsische Schweiz-Osterzgebirge
Hohnstein Hohnstein, Německo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	64,61 km²
Počet obyvatel	3 366
Hustota zalidnění	53 obyv./km²
Etnické složení	Němci 99,8 %
Náboženské složení	Protestantství 31,0 % Římskokatolická církev 2,2 %
Správa
Status	město
Starosta	Daniel Brade (UWU/SPD)
Vznik	15. století
Oficiální web	www.hohnstein.de
Adresa obecního úřadu	Rathausstrasse 10 01848 Hohnstein
Telefonní předvolba	035975
PSČ	01848
Označení vozidel	PIR, DW, FTL, SEB
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hohnstein (česky Hohnštejn) je městečko i stejnojmenný hrad v Německu, ve spolkové zemi Sasko, v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge), do roku 2008 v okrese Sächsische Schweiz, 140 metrů nad údolím říčky Polenz.

Hrad

Podrobnější informace naleznete v článcích Hohnstein (hrad) a Panství Hohnstein-Wildenstein.

Prostřední zámek s věží

Hrad Hohnstein byl založen pravděpodobně na počátku 13. století jako česká hraniční pevnost proti markrabství míšeňskému. První písemná zmínka o okrsku (districtus seu territorium) Hohnštejn pochází z roku 1333. Hrad (castrum Hohenstayn) je prvně zmiňován roku 1353, kdy ho udělil král Karel IV. jako léno Hynku Berkovi z Dubé. Berkové vlastnili hrad až do roku 1443, kdy ho Hynek III. z Dubé vyměnil se saským kurfiřtem Fridrichem Dobromyslným za panství Mühlberg na Labi. V roce 1459 byl potvrzen status Hohnštejna jako českého léna, kterým hrad zůstal až do roku 1806. V 16. a 17. století zde sídlily různé německé šlechtické rody, roku 1543 ho směnou získali Wettinové. Hrad pak až do roku 1861 sloužil jako regionální správní centrum kurfiřtského úřadu.. V 17. a 18. století bylo v jedné jeho části umístěno státní vězení. Roku 1639, za třicetileté války, se ho neúspěšně pokusili dobýt Švédové. V letech 1919 – 1924 se hrad, postupně přestavěný na zámek, stal vězením pro mladistvé. Od roku 1926 zde byla zřízena turistická ubytovna pro mládež, o dva roky později zde bylo umístěno loutkové divadlo Maxe Jacoba. Po nástupu nacistů v roce 1933 zde byl zřízen koncentrační tábor pro 5600 politických vězňů. Roku 1935 byl zámek předán organizaci Hitlerjugend. Během 2. světové války sloužil zámek jako zajatecký tábor, po jejím skončení zde byli provizorně ubytovaní lidé odsunutí z Čech. Od roku 1948 se Hohnštejn opět stal mládežnickou turistickou ubytovnou. Na konci komunistického režimu se plánovalo přeměnit zámek v objekt na internování politicky nespolehlivých osob, kapacita měla činit 890 míst. V současnosti je zde hradní muzeum, turistická ubytovna a sídlí zde spolek ochránců přírody.

Interiér kostela

Zámek se skládá ze tří stavebně oddělených částí. Původní hrad se nacházel na nejvyšším místě ostrohu, kde je dnes novodobá romantická stavba s věží nazývaná Zadní zámek. Stával zde bergfrit v podobě šestiboké věže a pozdně gotická kaple svaté Anny, zbořená roku 1951. Tato nejstarší část hradu byla z velké části zničena požárem v roce 1632. Budovy Prostředního zámku – sýpka, pivovar (dnes muzeum) a sídelní objekty s věží vymezují horní hradní nádvoří. Věž Prostředního zámku je nejstarší dochovanou stavbou hradu. Zakřivenou chodbou pod tělesem Prostředního zámku se prochází na dolní hradní nádvoří, na němž stojí Přední zámek, renesanční stavba ze 16. století. Z náměstí se na hrad původně přicházelo po padacím mostě, později ho nahradil dnešní kamenný. Objekt je po zaplacení vstupného přístupný od Velikonoc do 31. října.

Město

Radnice

Dějiny města jsou spjaty se stejnojmenným hradem, jemuž ve středověku sloužilo jako podhradí. V roce 1445 se o Hohnštejnu poprvé mluví jako o městě. Do konce 17. století bylo v okolí města rozšířené hornictví, pošvédském vpádu roku 1706 však postupně zaniklo. Od 16. století vznikaly v okolí vápencové lomy. Masivní požár, při němž shořela polovina domů ve městě včetně kostela, postihl Hohnštejn v roce 1724. Během následujících dvou let byl podle plánů Georga Bähra postaven kostel dnešní. Nejstarší budovou ve městě je ale současná radnice, postavená roku 1688. Původně to byl pivovar, roku 1835 zde byla zřízena první výrobna korku v Německu. Radnice je stejně jako několik dalších domů ve městě postavena z hrázděného zdiva.

Dlouhou tradici má ve městě loutkářství. Ve 20. letech 20. století zde Max Jacob založil divadlo Hohnštejnský Kašpárek. Divadlo existuje doposud, stejně jako rukodělná výroba loutek ve městě. V Hohnštejnu se narodil hudební skladatel, varhaník a stavitel klavírů Christoph Gottlieb Schröter (1699–1782).

Od roku 1994 je Hohnštejn administrativním centrem pro následující vesnice a osady: Cunnersdorf, Ehrenberg, Goßdorf, Kohlmühle Waitzdorf, Lohsdorf, Rathewalde, Hohburkersdorf, Zeschnig a Ulbersdorf.

Partnerská města

• Budyně nad Ohří, Česko, 2008
• Louveciennes, Francie
• Meersburg, Bádensko-Württembersko, Německo, 1991
• Miltach, Bavorsko, Německo, 1992

Galerie

• 
  Hrázděné domy
• 
  Městský evangelický kostel
• 
  Zadní zámek
• 
  Kavárna a muzeum na hradě

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hohnstein (Sächsische Schweiz) na německé Wikipedii a Burg Hohnstein (Sächsische Schweiz) na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hohnstein na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města (německy)
• Fotogalerie
• Údaje o koncentračních táborech (anglicky)
• Zensus 2011 (německy)

Portály: Německo