Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Červenohrádecké panství za použití HotCat |
Úpravy v IB, typografie, SČ, portály |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - budova |
{{Infobox - budova |
||
| název = Červený |
| název = Červený hrádek |
||
| typ = zámek |
| typ = zámek |
||
| obrázek = Červený Hrádek - zámek.jpg |
| obrázek = Červený Hrádek - zámek.jpg |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| zeměpisná šířka = 50.51225 |
| zeměpisná šířka = 50.51225 |
||
| zeměpisná délka = 13.443889 |
| zeměpisná délka = 13.443889 |
||
| loc-map = {{LocMap | Česko |
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Červený hrádek | lat = 50.51225 | lon = 13.443889 | float = center | relief = 1 | caption =}} |
||
| stavitel = [[Jan Adam Hrzán z Harasova]] |
| stavitel = [[Jan Adam Hrzán z Harasova]] |
||
| další majitelé = [[Lichtenštejnové]],<br/>[[Rottenhanové]],<br/>[[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]] |
| další majitelé = [[Lichtenštejnové]],<br/>[[Rottenhanové]],<br/>[[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]] |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
| web = [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz/ Oficiální stránky] |
| web = [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz/ Oficiální stránky] |
||
}} |
}} |
||
''' Zámek Červený hrádek''' je [[ |
''' Zámek Červený hrádek''' je [[Barokní architektura|raně barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] ležící 2 km severně od [[Jirkov]]a uprostřed lesů na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Stojí na ostrožně, v místech zaniklého hradu ''Borku'', v nadmořské výšce 410 m n. m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek Červený Hrádek|ID=137744|datum=2014-12-12}}</ref> |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Červený hrádek stojící na místě původního [[středověk]]ého [[hrad]]u Borek získal svůj název v |
Červený hrádek stojící na místě původního [[středověk]]ého [[hrad]]u Borek získal svůj název v první polovině [[15. století]], kdy byl opraven a fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Poprvé se v pramenech objevilo roku [[1422]].<ref name="durdik"/> |
||
Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14. a 15. století a jeho prvním jistým majitelem byl [[Dětřich Kraa]]. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]] nechal hrad přestavět na renesanční zámek. [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek velmi poškozen a stal se neobyvatelným. |
Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14. a 15. století a jeho prvním jistým majitelem byl [[Dětřich Kraa]]. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]] nechal hrad přestavět na renesanční zámek. [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek velmi poškozen a stal se neobyvatelným. |
||
Řádek 76: | Řádek 76: | ||
Rytířský sál je hlavním sálem zámku a místem konání svatebních obřadů a společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a jeho výzdobu tvoří sochy [[Starověk|antických]] bohů a sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s [[Osmanská říše|Turky]] a na štukové výzdobě pak scény z lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat (např. obraz [[slon]]a nad prostředním oknem, který patrně souvisí s tureckými válkami). |
Rytířský sál je hlavním sálem zámku a místem konání svatebních obřadů a společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a jeho výzdobu tvoří sochy [[Starověk|antických]] bohů a sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s [[Osmanská říše|Turky]] a na štukové výzdobě pak scény z lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat (např. obraz [[slon]]a nad prostředním oknem, který patrně souvisí s tureckými válkami). |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references/> |
<references/> |
||
== |
=== Související články === |
||
* [[Seznam hradů v Ústeckém kraji]] |
|||
* [[Seznam zámků v Ústeckém kraji]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat|Červený Hrádek Castle (Jirkov)|Červený Hrádek}} |
* {{Commonscat|Červený Hrádek Castle (Jirkov)|Červený Hrádek}} |
||
* [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz www.zamek-cerveny-hradek.cz] |
* [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz www.zamek-cerveny-hradek.cz] |
||
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1309 Červený Hrádek na Hrady.cz] |
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1309 Červený Hrádek na Hrady.cz] |
||
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} |
|||
[[Kategorie:Zámky v okrese Chomutov]] |
[[Kategorie:Zámky v okrese Chomutov]] |
Verze z 25. 3. 2016, 18:23
Červený hrádek | |
---|---|
Východní průčelí | |
Účel stavby | |
hotel, prohlídkový okruh | |
Základní informace | |
Sloh | barokní |
Architekt | snad Antonio da Porta |
Výstavba | 1669–1675 |
Stavitel | Jan Adam Hrzán z Harasova |
Další majitelé | Lichtenštejnové, Rottenhanové, Hohenlohe-Langenburg |
Současný majitel | Město Jirkov |
Poloha | |
Adresa | Červený Hrádek 1, Jirkov, Česko |
Souřadnice | 50°30′44,1″ s. š., 13°26′38″ v. d. |
Červený hrádek | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 26556/5-490 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální stránky |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Červený hrádek je raně barokní zámek ležící 2 km severně od Jirkova uprostřed lesů na úpatí Krušných hor v okrese Chomutov. Stojí na ostrožně, v místech zaniklého hradu Borku, v nadmořské výšce 410 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
Červený hrádek stojící na místě původního středověkého hradu Borek získal svůj název v první polovině 15. století, kdy byl opraven a fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Poprvé se v pramenech objevilo roku 1422.[2]
Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14. a 15. století a jeho prvním jistým majitelem byl Dětřich Kraa. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či Lobkoviců. Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic nechal hrad přestavět na renesanční zámek. Jiří Popel z Lobkovic potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během třicetileté války byl zámek velmi poškozen a stal se neobyvatelným.
Dnešní podobu získal zámek v 17. století, kdy ho vlastnil rod Hrzánů. Zakladatelem zámku byl Jan Adam Hrzán z Harasova, který nechal roku 1655 strhnout staré zdivo a zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z větší části v období 1669 až 1675.[3] V letech 1687–1688 působil na zámku sochař Jan Brokoff, který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn Ferdinand Maxmilián, v Evropě proslulý barokní sochař.
Rod Hohenlohe-Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu 1938 umožnil Max Egon předáku sudetských Němců Konrádu Henleinovi a anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou Mnichovskou dohodu. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v roce 1945 zabaven.
V průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila léčebna dlouhodobě nemocných. O zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v letech 1945–1946 Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší inventář velmi těžko dohledává. Přehled je jen o zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a v Okresním muzeu v Chomutově, obrazy z Krásného Dvora se na zámek vrátily.
Od roku 1996 je zámek majetkem města Jirkova. V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Sídlí zde Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov, které zámek spravuje.
Architektura a zámecký park
Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z původního hradu.[2]
Zámek je barokní čtyřkřídlá uzavřená budova kolem obdélníkového nádvoří krytá mansardovou střechou. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní fasády dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří arkádami, ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné schodiště se zábradlím z balustrů, zdobené vázami. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s jednodušším portálem. V obou vchodech je bohatá štuková a malovaná výzdoba stropu.
V okolí zámku je rozsáhlý park a zámecká obora. Park byl původně doplněn plastikami a zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná magnolie u schodiště zámku.
Prohlídkový okruh
Návštěvníci mají možnost navštívit s průvodcem zrcadlový sál, lovecký salónek, obrazárnu, pracovnu Maxe Egona Hohenlohe a nejzajímavější prostory zámecké kaple a rytířského sálu.
Zámecká kaple je zasvěcena svatému Janu Křtiteli, nachází se v ní původní dřevěné lavice a zpovědnice. Součástí kaple jsou zrekonstruované plně funkční zelektrizované varhany z 18. století. V hlavní části s oltářem, který sahá přes dvě patra je původní štuková výzdoba, vitráže a nástěnné malby s výjevy ze života svatého Jana Křtitele. Oltář je také původní, obrazy z něj byly zcizeny a jsou nahrazeny obrazy jirkovského malíře Romana Křeliny. V roce 1998 byla kaple znovu vysvěcena, od té doby se zde mohou konat mše i církevní svatební obřady.
Rytířský sál je hlavním sálem zámku a místem konání svatebních obřadů a společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a jeho výzdobu tvoří sochy antických bohů a sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s Turky a na štukové výzdobě pak scény z lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat (např. obraz slona nad prostředním oknem, který patrně souvisí s tureckými válkami).
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 137744 : Zámek Červený Hrádek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Červený Hrádek, s. 99.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Červený Hrádek – zámek, s. 75–77.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený Hrádek na Wikimedia Commons
- www.zamek-cerveny-hradek.cz
- Červený Hrádek na Hrady.cz