Odevzdání pozůstalosti: Porovnání verzí
m Robot automaticky nahradil text: (-[[pozůstalost +[[dědictví) |
m odkaz |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Jako '''odevzdání pozůstalosti''' (nebo '''odevzdání dědictví''') se v právních řádech, ve kterých se [[dědictví]] nenabývá [[smrt]]í [[zůstavitel]]e, označuje přechod |
Jako '''odevzdání pozůstalosti''' (nebo '''odevzdání dědictví''') se v právních řádech, ve kterých se [[pozůstalost|dědictví]] nenabývá [[smrt]]í [[zůstavitel]]e, označuje přechod dědictví na [[dědic]]e. Odevzdáním pozůstalosti dědic nabyl [[majetek]] náležející do dědictví nebo jeho část. [[Pozůstalost]] odevzdal dědicům [[soud]] doručením '''odevzdací listiny''', která měla z [[procesní právo|procesního hlediska]] formu [[usnesení (soud)|usnesení]]. |
||
Majetek zanechaný zůstavitelem se v období mezi jeho úmrtím a odevzdáním pozůstalosti dědicům označuje jako [[ležící pozůstalost]]. |
Majetek zanechaný zůstavitelem se v období mezi jeho úmrtím a odevzdáním pozůstalosti dědicům označuje jako [[ležící pozůstalost]]. |
||
Verze z 24. 8. 2014, 20:28
Jako odevzdání pozůstalosti (nebo odevzdání dědictví) se v právních řádech, ve kterých se dědictví nenabývá smrtí zůstavitele, označuje přechod dědictví na dědice. Odevzdáním pozůstalosti dědic nabyl majetek náležející do dědictví nebo jeho část. Pozůstalost odevzdal dědicům soud doručením odevzdací listiny, která měla z procesního hlediska formu usnesení.
Majetek zanechaný zůstavitelem se v období mezi jeho úmrtím a odevzdáním pozůstalosti dědicům označuje jako ležící pozůstalost.
V českých zemích tento institut existoval do 31. prosince 1950. Jeho užití však přichází v úvahu i v současnosti v případech tzv. dodatečného projednání dědictví po osobě zemřelé do 31. prosince 1950, ve kterém soud postupuje podle právní úpravy účinné ke dni úmrtí zůstavitele.
