Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí
→Stavby v Praze: formát, upřes. |
m Přidání odkazu |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Vyučil se zedníkem a roku [[1677]] se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku [[1685]] se oženil s vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi Annou.V roce [[1689]] dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Roku [[1698]] začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v [[Hamrníky|Hamrníkách]] nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze. |
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Vyučil se zedníkem a roku [[1677]] se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku [[1685]] se oženil s vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi Annou.V roce [[1689]] dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s [[Abrahamem Leuthnerem|Abrahám Leuthner]] na stavbě zámku v [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Roku [[1698]] začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v [[Hamrníky|Hamrníkách]] nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze. |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
Verze z 30. 7. 2014, 23:03
Kryštof Dientzenhofer | |
---|---|
Chrám sv. Markéty břevnovského kláštera | |
Narození | 7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko |
Úmrtí | 20. června 1722 Praha |
Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
Povolání | stavitel, architekt |
Děti | Kilián Ignác Dientzenhofer Jindřich Dientzenhofer |
Příbuzní | Johann Leonhard Dientzenhofer[1], Georg Dientzenhofer[1], Wolfgang Dientzenhofer[1] a Johann Dientzenhofer[1] (sourozenci) |
Hnutí | baroko |
Významná díla | Kostel Všech svatých Kostel svatého Michaela archanděla Klášter klarisek v Chebu |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
syn | Kilián Ignác Dientzenhofer |
---|
Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen u Brannenburgu, Bavorsko – 20. června 1722, Praha) byl český architekt a stavitel německého původu. Byl představitelem vrcholného baroka. Jeho nejvýznamnějšími stavbami je Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, Kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, klášterní Kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře a kostel svaté Kláry v Chebu, Barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Jako architekt a stavitel se podílel na mnoha dalších barokních stavbách v Čechách. Působil také jako pevnostní stavitel v Chebu a Praze a jako klášterní stavitel Břevnovsko-Broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.
Život
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi Annou.V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahám Leuthner na stavbě zámku v Ostrov u Karlových Varů. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v Hamrníkách nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze.
Dílo
Stavby v Praze
- Hradčany, Loreta
- Hradčany, Šternberský palác (Národní galerie) – pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho
- Malá Strana, dům „U bílé kuželky“ (čp. 66)
- Břevnovský klášter
- Hradčany, býv. klášter voršilek u kostela sv. Jana Nepomuckého
- Malá Strana, dům „Weisbírovský“ (čp. 13)
- Hradčany, Rožmberský dům (čp. 63)
- Malá Strana, Kaiserštejnský palác
- Malá Strana, Vrtbovský palác
- Hradčany, kostel sv. Jana Nepomuckého
- Nové Město, Spálená, kostel Nejsvětější Trojice
- Břevnovský klášter, bazilika sv. Markéty
- Malá Strana, chrám sv. Mikuláše
Stavby mimo Prahu
- Klášter Teplá – úpravy a stavba špitální kaple Nejsvětější Trojice (1692-1699)[2]
- Úterý, chrám Narození svatého Jana Křtitele (1965-1698) – nejisté[2]
- Chlum svaté Máří, kostel křižovníků (1690-1701) – sporná účast[2]
- Skalka u Mníšku pod Brdy, kaple svaté Máří Magdaleny (1692-1693)[2]
- Cheb, Pevnostní stavby (1698-1701)[2]
- Smiřice, zámecká kaple Zjevení Páně (1699-1711), vzor Guariniho kostel San Lorenzo v Turíně – připsáno[2]
- Obořiště, klášterní kostel paulánů (1702-1711) – připsáno[2]
- Cheb, kostel svaté Kláry (1703-1711) – připsáno[2]
- Nová Paka, paulánský kostel P. Marie (1709-1724) – připisováno[2]
- Vernéřovice u Náchoda, kostel sv. Michala (1719-1721) – nejisté[2]
- Ruprechtice u Náchoda, kostel sv. Jakuba (1720-1723) – nejisté.[2] Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací syna Kiliána Ignáce.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof Dientzenhofer na Wikimedia Commons
Reference
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kryštof Dientzenhofer
- KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha: Stivín, 1908. Dostupné online.
- HORYNA, Mojmír, a kol. Dientzenhoferové. Praha: AKROPOLIS, 1998. ISBN 80-85770-68-7.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 121.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105-215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 204-205.