Nina Jirsíková: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Dobrý den, Nina Jirsíková se nikdy nejmenovala Gurská, jde o nesmysl. Nina byla moje prateta a vím se stoprocentní jistotou, že byla rozená Jirsíková a zemřela Jirsíková. To lze doložit i nyní vydanou autobiografií, kterou napsala.
G3robot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Název kategorie s mezerou - Opravy pravopisu a typografie
Řádek 1: Řádek 1:
'''Nina Jirsíková''', vlastním jménem '''Anna Jirsíková''' ([[6. únor|6. února]] [[1910]], [[Praha]] – [[23. listopad|23. listopadu]] [[1978]], [[Praha]]), byla česká [[tanečnice]], [[choreografka]] a kostýmní [[výtvarnice]].
'''Nina Jirsíková''', vlastním jménem '''Anna Jirsíková''' ([[6. únor|6. února]] [[1910]], [[Praha]] – [[23. listopad|23. listopadu]] [[1978]], [[Praha]]), byla česká [[tanečnice]], [[choreografka]] a kostýmní [[výtvarnice]].


Byla žačkou baletní mistryně [[Jelizaveta Nikolská|Jelizavety Nikolské]]. První angažmá nastoupila jako tanečnice v roce [[1926]] v pražském divadle Varieté. V roce [[1928]] se stala sólistkou v divadle [[Rokoko]], v roce [[1929]] nastoupila v kabaretu [[Lucerna (palác)|Lucerna]] v souboru ''Šesti děvčátek z Lucerny'' [[Joe Jenčík|Joe Jenčíka]]. S Jenčíkem odešla v roce [[1930]] do [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]], kde byla sólistkou v tanečním souboru ''Jenčíkových girls''.<ref> [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]]'', SNKLHU, Praha, [[1957]], str.&nbsp;208</ref> V roce [[1935]] přešla do Déčka [[Emil František Burian|E. F. Buriana]], kde byla sólovou tanečnicí a od roku [[1936]] i [[choreografka|choreografkou]], kostýmní výtvarnicí a vedoucí pohybové výchovy. Od roku [[1940]] působila jako [[pedagog]] v tanečním studiu a herecké škole E.&nbsp;F.&nbsp;Buriana, otevřené při D40 a D41 <ref> Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;525</ref>. Většina her Déčka využívala [[kostým|kostýmy]] navržené Jirsíkovou. Spolupracovala také s [[Pražské dětské divadlo|Pražským dětským divadlem]] [[Míla Mellanová|Míly Mellanové]] pro které připravovala choreografii a scénu, zvláště v letech [[1936]] [[1939]] <ref> Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;424</ref>.
Byla žačkou baletní mistryně [[Jelizaveta Nikolská|Jelizavety Nikolské]]. První angažmá nastoupila jako tanečnice v roce [[1926]] v pražském divadle Varieté. V roce [[1928]] se stala sólistkou v divadle [[Rokoko]], v roce [[1929]] nastoupila v kabaretu [[Lucerna (palác)|Lucerna]] v souboru ''Šesti děvčátek z Lucerny'' [[Joe Jenčík|Joe Jenčíka]]. S Jenčíkem odešla v roce [[1930]] do [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]], kde byla sólistkou v tanečním souboru ''Jenčíkových girls''.<ref> [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]]'', SNKLHU, Praha, [[1957]], str.&nbsp;208</ref> V roce [[1935]] přešla do Déčka [[Emil František Burian|E. F. Buriana]], kde byla sólovou tanečnicí a od roku [[1936]] i [[choreografka|choreografkou]], kostýmní výtvarnicí a vedoucí pohybové výchovy. Od roku [[1940]] působila jako [[pedagog]] v tanečním studiu a herecké škole E.&nbsp;F.&nbsp;Buriana, otevřené při D40 a D41<ref> Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;525</ref>. Většina her Déčka využívala [[kostým|kostýmy]] navržené Jirsíkovou. Spolupracovala také s [[Pražské dětské divadlo|Pražským dětským divadlem]] [[Míla Mellanová|Míly Mellanové]] pro které připravovala choreografii a scénu, zvláště v letech [[1936]]–[[1939]]<ref> Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;424</ref>.


Dne 12. března [[1941]] byla spolu s E.&nbsp;F.&nbsp;Burianem a Zbyňkem Přecechtělem zatčena přímo v divadle D41.<ref>[[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;49, 142, 254</ref> Záminkou bylo [[libreto]] ''Pohádky o tanci'', které mělo být dle [[nacista|nacistů]] protiněmecky zaměřeno.<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov|Barrandovem]]'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str.&nbsp;101, ISBN 80-86182-51-7</ref><ref>[[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;254</ref> Divadlo bylo následně uzavřeno. Do konce roku byla Jirsíková vězněna v Bartolomějské ulici, v prosinci [[1941]] byla deportována do [[Koncentrační tábor Ravensbrück|koncentračního tábora Rawensbrück]], kde strávila zbytek války jako heftlink č.&nbsp;8681.<ref>[[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;256</ref> I v táboře vyvíjela uměleckou činnost, mimo jiné k 1.&nbsp;máji [[1944]] nastudovala [[Karel Hynek Mácha|Máchův]] ''Máj'' se čtyřiadvacetičlenným [[voiceband]]em.<ref> Nina Jirsíková: Pohádka o tanci, In: [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;254–7</ref> V táboře organizovala recitaci moderní české poezie ([[Vítězslav Nezval|V.&nbsp;Nezval]], [[František Halas|Fr.&nbsp;Halas]], aj&nbsp;.) a zpěv písní např.&nbsp;[[Jaroslav Ježek|J.&nbsp;Ježka]]. V táboře sestavila a na [[Silvestrovské oslavy|Silvestra]] [[1944]] uvedla také satirickou veselohru ''Pavlač zpívá [[1920]] [[1930]]'' <ref> Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;564</ref>.
Dne 12. března [[1941]] byla spolu s E.&nbsp;F.&nbsp;Burianem a Zbyňkem Přecechtělem zatčena přímo v divadle D41.<ref>[[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;49, 142, 254</ref> Záminkou bylo [[libreto]] ''Pohádky o tanci'', které mělo být dle [[nacista|nacistů]] protiněmecky zaměřeno.<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov|Barrandovem]]'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str.&nbsp;101, ISBN 80-86182-51-7</ref><ref>[[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;254</ref> Divadlo bylo následně uzavřeno. Do konce roku byla Jirsíková vězněna v Bartolomějské ulici, v prosinci [[1941]] byla deportována do [[Koncentrační tábor Ravensbrück|koncentračního tábora Rawensbrück]], kde strávila zbytek války jako heftlink č.&nbsp;8681.<ref>[[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;256</ref> I v táboře vyvíjela uměleckou činnost, mimo jiné k 1.&nbsp;máji [[1944]] nastudovala [[Karel Hynek Mácha|Máchův]] ''Máj'' se čtyřiadvacetičlenným [[voiceband]]em.<ref> Nina Jirsíková: Pohádka o tanci, In: [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;254–7</ref> V táboře organizovala recitaci moderní české poezie ([[Vítězslav Nezval|V.&nbsp;Nezval]], [[František Halas|Fr.&nbsp;Halas]], aj&nbsp;.) a zpěv písní např.&nbsp;[[Jaroslav Ježek|J.&nbsp;Ježka]]. V táboře sestavila a na [[Silvestrovské oslavy|Silvestra]] [[1944]] uvedla také satirickou veselohru ''Pavlač zpívá [[1920]]–[[1930]]''<ref> Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;564</ref>.


Po osvobození pracovala jako choreografka v opeře [[Divadlo 5. května|Divadla 5. května]]. Po připojení Divadla 5. května k [[Národní divadlo|Národnímu divadlu]] se stala choreografkou Národního divadla, kde působila až do roku [[1950]], kdy odešla z důvodu nemoci. V roce [[1955]] ještě krátce nastoupila do divadla E.&nbsp;F.&nbsp;Buriana jako choreografka, avšak v roce [[1959]] odešla do invalidního důchodu.
Po osvobození pracovala jako choreografka v opeře [[Divadlo 5. května|Divadla 5. května]]. Po připojení Divadla 5. května k [[Národní divadlo|Národnímu divadlu]] se stala choreografkou Národního divadla, kde působila až do roku [[1950]], kdy odešla z důvodu nemoci. V roce [[1955]] ještě krátce nastoupila do divadla E.&nbsp;F.&nbsp;Buriana jako choreografka, avšak v roce [[1959]] odešla do invalidního důchodu.
Řádek 16: Řádek 16:
* 1941 Jiří Benda: ''Ariadna na Naxu''; Josef Kohout: ''Zámečník'' (balet), D41, režie [[Václav Kašlík]] a [[Lola Skrbková]] (Nina Jirsíková v rolích Ariadny a Zámečníka, dále zajišťovala choreografii a kostýmy)
* 1941 Jiří Benda: ''Ariadna na Naxu''; Josef Kohout: ''Zámečník'' (balet), D41, režie [[Václav Kašlík]] a [[Lola Skrbková]] (Nina Jirsíková v rolích Ariadny a Zámečníka, dále zajišťovala choreografii a kostýmy)
* 1941 Jaroslav Zich: ''U muziky'', D41, režie E.&nbsp;F.&nbsp;Burian, (choreografie a kostýmy)
* 1941 Jaroslav Zich: ''U muziky'', D41, režie E.&nbsp;F.&nbsp;Burian, (choreografie a kostýmy)
* 1941 Zbyněk Přecechtěl: ''Pohádka o tanci'', D41, režie E.&nbsp;F.&nbsp;Burian a Nina Jirsíková (dále zajišťovala i libreto, choreografii a kostýmy ) – premiéra 3. 3. 1941, tři reprízy – poslední 12. 3. 1941<ref>Jaroslav Kladiva: ''E. F. Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str.&nbsp;328</ref>
* 1941 Zbyněk Přecechtěl: ''Pohádka o tanci'', D41, režie E.&nbsp;F.&nbsp;Burian a Nina Jirsíková (dále zajišťovala i libreto, choreografii a kostýmy) – premiéra 3. 3. 1941, tři reprízy – poslední 12. 3. 1941<ref>Jaroslav Kladiva: ''E. F. Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str.&nbsp;328</ref>
* [[1948]] [[Sergej Prokofjev]]: ''Maškaráda'', [[Divadlo 5. května|Divadlo 5.května]], režie Václav Kašlík, (choreografie)
* [[1948]] [[Sergej Prokofjev]]: ''Maškaráda'', [[Divadlo 5. května|Divadlo 5. května]], režie Václav Kašlík, (choreografie)
* [[1950]] [[Antonín Dvořák]]: ''Rusalka'', [[Národní divadlo]], režie [[Václav Kašlík]] (choreografie)
* [[1950]] [[Antonín Dvořák]]: ''Rusalka'', [[Národní divadlo]], režie [[Václav Kašlík]] (choreografie)
* 1950 [[Léo Delibes]]: ''Coppélie'', [[Smetanovo divadlo]], režie a choreografie Nina Jirsíková
* 1950 [[Léo Delibes]]: ''Coppélie'', [[Smetanovo divadlo]], režie a choreografie Nina Jirsíková
Řádek 35: Řádek 35:
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Pozdravy za divadelní rampu'', Divadelní ústav, Praha, [[1970]], str.&nbsp;167
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Pozdravy za divadelní rampu'', Divadelní ústav, Praha, [[1970]], str.&nbsp;167
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;41, 49, 84, 142, 254–7, 394, 418
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;41, 49, 84, 142, 254–7, 394, 418
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;146, 163, 213, 437, ISBN 978-80-200-1502-0
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;146, 163, 213, 437, ISBN 978-80-200-1502-0
* Divadelní zápisník, ročník I, [[1945]] [[1946]], Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, [[1946]], str.&nbsp;428
* Divadelní zápisník, ročník I, [[1945]]–[[1946]], Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, [[1946]], str.&nbsp;428
* Zdeněk Hedbávný: ''Divadlo [[Větrník (divadlo)|Větrník]]'', Panorama, Praha, [[1988]], str.&nbsp;16, 54–5
* Zdeněk Hedbávný: ''Divadlo [[Větrník (divadlo)|Větrník]]'', Panorama, Praha, [[1988]], str.&nbsp;16, 54–5
* [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]]'', SNKLHU, Praha, [[1957]], str.&nbsp;208
* [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]]'', SNKLHU, Praha, [[1957]], str.&nbsp;208
* Jaroslav Kladiva: ''[[Emil František Burian|E. F. Burian]]'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str.&nbsp;237, 304, 323, 327–8, 371
* Jaroslav Kladiva: ''[[Emil František Burian|E. F. Burian]]'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str.&nbsp;237, 304, 323, 327–8, 371
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;282, 289, 424, 452, 456, 525, 563–4, 623, 636, 653, 655, 662–3, 668–9
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;282, 289, 424, 452, 456, 525, 563–4, 623, 636, 653, 655, 662–3, 668–9
* Kolektiv autorů: ''Kniha o [[Národní divadlo|Národním divadle]] [[1883]] [[1963]]'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;122
* Kolektiv autorů: ''Kniha o [[Národní divadlo|Národním divadle]] [[1883]]–[[1963]]'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;122
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;202
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;202
* [[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov|Barrandovem]]'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str.&nbsp;101, 154, ISBN 80-86182-51-7
* [[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov|Barrandovem]]'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str.&nbsp;101, 154, ISBN 80-86182-51-7
Řádek 54: Řádek 54:


{{DEFAULTSORT:Jirsíková, Nina}}
{{DEFAULTSORT:Jirsíková, Nina}}
[[Kategorie: Narození 1910]]
[[Kategorie:Narození 1910]]
[[Kategorie: Úmrtí 1978]]
[[Kategorie:Úmrtí 1978]]
[[Kategorie: Čeští tanečníci]]
[[Kategorie:Čeští tanečníci]]
[[Kategorie: Čeští choreografové]]
[[Kategorie:Čeští choreografové]]
[[Kategorie: Českoslovenští zasloužilí umělci]]
[[Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci]]
[[Kategorie: Vězni nacistických koncentračních táborů]]
[[Kategorie:Vězni nacistických koncentračních táborů]]
[[Kategorie: Kostýmní výtvarníci]]
[[Kategorie:Kostýmní výtvarníci]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]

Verze z 29. 12. 2013, 15:09

Nina Jirsíková, vlastním jménem Anna Jirsíková (6. února 1910, Praha23. listopadu 1978, Praha), byla česká tanečnice, choreografka a kostýmní výtvarnice.

Byla žačkou baletní mistryně Jelizavety Nikolské. První angažmá nastoupila jako tanečnice v roce 1926 v pražském divadle Varieté. V roce 1928 se stala sólistkou v divadle Rokoko, v roce 1929 nastoupila v kabaretu Lucerna v souboru Šesti děvčátek z Lucerny Joe Jenčíka. S Jenčíkem odešla v roce 1930 do Osvobozeného divadla, kde byla sólistkou v tanečním souboru Jenčíkových girls.[1] V roce 1935 přešla do Déčka E. F. Buriana, kde byla sólovou tanečnicí a od roku 1936 i choreografkou, kostýmní výtvarnicí a vedoucí pohybové výchovy. Od roku 1940 působila jako pedagog v tanečním studiu a herecké škole E. F. Buriana, otevřené při D40 a D41[2]. Většina her Déčka využívala kostýmy navržené Jirsíkovou. Spolupracovala také s Pražským dětským divadlem Míly Mellanové pro které připravovala choreografii a scénu, zvláště v letech 19361939[3].

Dne 12. března 1941 byla spolu s E. F. Burianem a Zbyňkem Přecechtělem zatčena přímo v divadle D41.[4] Záminkou bylo libreto Pohádky o tanci, které mělo být dle nacistů protiněmecky zaměřeno.[5][6] Divadlo bylo následně uzavřeno. Do konce roku byla Jirsíková vězněna v Bartolomějské ulici, v prosinci 1941 byla deportována do koncentračního tábora Rawensbrück, kde strávila zbytek války jako heftlink č. 8681.[7] I v táboře vyvíjela uměleckou činnost, mimo jiné k 1. máji 1944 nastudovala Máchův Máj se čtyřiadvacetičlenným voicebandem.[8] V táboře organizovala recitaci moderní české poezie (V. Nezval, Fr. Halas, aj .) a zpěv písní např. J. Ježka. V táboře sestavila a na Silvestra 1944 uvedla také satirickou veselohru Pavlač zpívá 19201930[9].

Po osvobození pracovala jako choreografka v opeře Divadla 5. května. Po připojení Divadla 5. května k Národnímu divadlu se stala choreografkou Národního divadla, kde působila až do roku 1950, kdy odešla z důvodu nemoci. V roce 1955 ještě krátce nastoupila do divadla E. F. Buriana jako choreografka, avšak v roce 1959 odešla do invalidního důchodu.

Dílo, výběr

  • 1936 V. K. Klicpera: Každý něco pro vlast, D36, režie E. F. Burian (Nina Jirsíková – choreografie)
  • 1936 K. H. Mácha: Kat, D36, režie E. F. Burian (Nina Jirsíkova – kostýmy)
  • 1938 E. F. Burian podle Boženy Benešové: Věra Lukášová, D39, režie E. F. Burian (Nina Jirsíkova vystoupila jako tanečnice)
  • 1940 Zdeněk Němeček: Kátinka, D40, režie E. F. Burian (Nina Jirsíková – choreografie, kostýmy)
  • 1941 Vítězslav Nezval: Loretka, D41, režie E. F. Burian, (choreografie a tanec)
  • 1941 Václav Kašlík: Don Juan, D41, režie Václav Kašlík, (Nina Jirsíková vystoupila v roli Dona Juana a dále zajišťovala i choreografii, kostýmy a libreto)
  • 1941 Jiří Benda: Ariadna na Naxu; Josef Kohout: Zámečník (balet), D41, režie Václav Kašlík a Lola Skrbková (Nina Jirsíková v rolích Ariadny a Zámečníka, dále zajišťovala choreografii a kostýmy)
  • 1941 Jaroslav Zich: U muziky, D41, režie E. F. Burian, (choreografie a kostýmy)
  • 1941 Zbyněk Přecechtěl: Pohádka o tanci, D41, režie E. F. Burian a Nina Jirsíková (dále zajišťovala i libreto, choreografii a kostýmy) – premiéra 3. 3. 1941, tři reprízy – poslední 12. 3. 1941[10]
  • 1948 Sergej Prokofjev: Maškaráda, Divadlo 5. května, režie Václav Kašlík, (choreografie)
  • 1950 Antonín Dvořák: Rusalka, Národní divadlo, režie Václav Kašlík (choreografie)
  • 1950 Léo Delibes: Coppélie, Smetanovo divadlo, režie a choreografie Nina Jirsíková

Ocenění

Odkazy

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nina Jirsíková

Reference

  1. Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 208
  2. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 525
  3. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 424
  4. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 49, 142, 254
  5. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 101, ISBN 80-86182-51-7
  6. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 254
  7. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 256
  8. Nina Jirsíková: Pohádka o tanci, In: František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 254–7
  9. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 564
  10. Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 328

Literatura

Externí odkazy