Dluhová krize v Řecku

Dluhová krize v Řecku byla způsobena dopady celosvětové hospodářské krize, významně k ní však přispěly i machinace Karamanlisovy vlády (2004 − 2009) se schodkem státního rozpočtu.

Cesta k zadlužení

Hluboké zadlužení Řecka má počátek ve druhé polovině 90. let 20. století, kdy bylo u moci Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) premiéra Kostase Simitise. Ačkoliv snaha o zabezpečení vysoké životní úrovně obyvatel měla podíl na rostoucích státních výdajích, daleko větší měrou se na nich podílely předražené státní zakázky. V roce 1997 řecké hlavní město Athény získalo právo na pořádání olympijských her 2004. To byl Simitisův velký politický úspěch. Kromě nových sportovních areálů bylo kompletně rekonstruováno mezinárodní letiště, výrazně rozšířeno athénské metro a příměstský dopravní systém. Okolo metropole byla postavena nová dálnice „Attiki Odos“, která, ač z velké části financována ze státních peněz, evropských fondů a půjček, za které ručil stát, byla svěřena do soukromých rukou.

Na druhou stranu Simitisova vláda v roce 1998 nepřivedla Řecko do eurozóny, když nedokázala splnit konvergenční kritéria. Poté začala řecká vláda falšovat statistiky o velikosti rozpočtového deficitu a současně pomocí nekalých transakcí prostřednictvím investiční banky Goldman Sachs opticky snižovala výši zadlužení státu. Tyto machinace pomohly Řecku k přijetí eura od 2001. Do té doby si Řecko pomáhalo „umazávat“ dluh také pomocí devalvace drachmy; po vstupu do eurozóny zase získalo přístup k levnějším půjčkám na další a další investice. Díky tomu se řecká ekonomika v letech 2000–2007 řadila mezi nejrychleji rostoucí v rámci eurozóny (roční přírůstek 4,2 % HDP)

V březnu 2004 Eurostat odmítl (již podruhé) statistická data poskytnutá řeckou vládou jakožto zmanipulovaná a následně též Evropská komise obvinila Řecko ze špatné fiskální politiky. V téže době korupční skandály a další potíže vyústily ve volební porážku strany PASOK a vlády se ujala konzervativní pravicová strana Nová demokracie (ONNED). Nový premiér Karamanlis pak nechal provést finanční audit, jehož výsledek ukázal, že údaje, na jejichž základě bylo Řecko přijato do eurozóny, Simitisova vláda zfalšovala. Navíc se ukázalo, že ačkoliv do olympijských her zbývalo již jen pár měsíců, řada staveb dosud nebyla hotova – urychlené dokončení způsobilo vícenáklady a další zadlužení země.

Karamanlisova vláda proto pokračovala v praktikách svých předchůdců (rovněž v letech 2005–2009 Eurostat každoročně zpochybnil řeckou fiskální statistiku) a navíc se pokoušela oživit ekonomiku snížením daní a investičními pobídkami, což v letech 2004–2009 vyústilo v hrozivou disproporci mezi příjmy a výdaji řeckého státu.

Světová finanční krize v roce 2008 těžce postihla dvě tradičně největší řecká odvětví (turismus a dopravu). Výrazně deficitní vládní návrh rozpočtu v listopadu 2009 pak definitivně učinil přítrž levným půjčkám a naopak postavil Řecko před vážný problém splácení dluhů.

Rok 2009

Řecko se dostalo do vážných finančních potíží poté, co 20. října 2009 Giorgos Papakonstantinu, tehdejší řecký ministr financí, v Lucemburku na schůzce ministrů financí oznámil, že bývalá řecká vláda lhala Evropské unii o schodku státního rozpočtu. Vláda Kostase Karamanlise totiž tvrdila, že schodek rozpočtu nebude ani čtyřprocentní, přitom do něj nezapočetla například platby za velké stavební projekty, jako jsou dálnice. Podle Papakonstantina měl deficit rozpočtu na konci roku 2009 dosáhnout 12,5 % HDP, po revizi provedené Eurostatem dosáhl 15,4 % HDP. Veřejné zadlužení v roce 2009 dosáhlo 126,8 procenta HDP.

Rok 2010

V květnu 2010, když zemi hrozil státní bankrot, Řecku poskytly Evropská unie a Mezinárodní měnový fond úvěr ve výši 110 miliard eur. Výměnou za záchranný úvěr MMF a EU se Řecko zavázalo zkrotit vysoký rozpočtový schodek a přijmout celou řadu reforem. V roce 2010 měl deficit klesnout na 9,4 % HDP a zadlužení posílit na 144 % HDP. S reformami ale nesouhlasily odbory, které svolaly celou řadu stávek.

Rok 2011

Dluhovou krizi v Řecku se však nepodařilo zastavit, pokračovala i v následujícím roce 2011. V důsledku krize pod tlakem řecké i mezinárodní veřejnosti i své vlastní politické strany v listopadu 2011 odstoupil premiér Jorgos Papandreu, nahradil jej Lukas Papadimos, který v době, kdy řecká vláda ve spolupráci s bankou Goldman Sachs prováděla kontroverzní transakce a falšovala statistiky k zamaskování skutečné výše státního dluhu, zastával post guvernéra Řecké centrální banky (1994–2002) a má tedy na současné finanční situaci Řecka nezanedbatelný podíl.

Rok 2012

Dne 9. února 2012 se řečtí politici dohodli v Aténách na nezbytných škrtech a přijali tak už druhý záchranný úvěr od EU a MMF ve výši 130 miliard eur (což znamená bailout, neboli "minibankrot", věřitelé totiž Řecku částečně odpouštěli část dluhů). Ihned po dohodě odboráři oznámili další generální stávky.

Dluh Řecka činí cca 160 % HDP (tedy celkově 350 miliard eur), a tak i přes finanční pomoc je riziko bankrotu velmi vysoké. Což potvrzují i ratingové agentury, třeba Moody's snížila hodnocení Řecka na nejnižší možnou známku své stupnice, tedy na úroveň C, ratingová agentura Standard & Poor's zařadila Řecko do kategorie „selektivní platební neschopnosti“. Panují obavy, že pokusy o záchranu Řecka nemají požadovaný efekt. Slovenská premiérka Iveta Radičová přímo uvedla, o prvním a druhém záchranném balíčku, že Ty peníze jim nepomohly, absolutně jim nepomohly. Všichni to vědí. Ani ty (úvěry), které se nyní poskytují, nepomůžou. Řecko ostatně získá jen zlomek peněz z oněch 130 miliard, většinu obdrží banky, jimž Řecko dluží. Peníze tak nejspíše půjdou hlavně do zemí, které se rozhodly na Řecko přispět. Okolo 35,5 miliard dostanou soukromé subjekty, výměnou za dluhopisy ve výši 200 miliard eur, které mají v držení. Dále bylo uvolněno 23 miliard na rekapitalizaci řeckých bank.

Situace v Řecku je zoufalá, mezi občany sílí extremistické názory, úspory, které Řecku nařizují dohody obou záchranných balíčků, pravděpodobně povedou k dalším stávkám, protestům a demonstracím. Nadace pro hospodářský a průmyslový výzkum (IOBE) odhaduje, že v roce 2012 může v Řecku nastat až pětiprocentní ekonomický propad, přičemž odhad Mezinárodního měnového fondu (MMF) je propad o 4,7–4,8 %. Na základě úsporných opatření roste i nezaměstnanost, až na 20 %.

Dne 6. května se v Řecku konaly předčasné volby, proevropské strany utrpěly velké ztráty a je tak nejisté jak budou dodržovány úspory stanovené Bruselem. Nová demokracie (ND) je sice vítězem voleb, ale získala jen 18,9 % hlasů, její dosavadní koaliční partner PASOK je třetí s 13,2 %, radikálně levicová SYRIZA, získala 16,76 % hlasů. Politické strany se neshodly na sestavení vlády, 17. června budou tedy nové volby. Zemi k volbám dovede přechodná vláda.

Po volbách se země, a banky, evropské unie začínají připravovat na případný odchod Řecka z eurozóny (tzv. "Grexit"). Řekové vybírají z bank nemalé částky, pomalu tak může začínat "run na banky" (vybírání vkladů z bank ve větší než obvyklé míře probíhá i ve Španělsku a Irsku), a tak čtyři největší Řecké banky (National Bank of Greece, Alpha Bank, Eurobank a Piraeus Bank) dostaly od Řeckého fondu finanční stability 18 miliard eur, na posílení kapitálu.

Dne 17. června se konaly nové předčasné volby, vyhrála pravicová ND a socialisté z PASOK, obě podporují úsporný plán, stanovený Evropskou komisí, MMF a ECB. ND a PASOK tak budou tvořit základ budoucí vládní koalice.

Dne 26. září Odbory zorganizovaly generální stávku na protest proti dalším plánovaným škrtům v rozpočtu, které mají činit 11,6 miliardy eur. Jejich přijetím je podmíněno uvolnění dalších peněz z úvěru slíbeného Řecku. Pokračovat ve stávce, až do pátku, hodlají kromě daňových úředníků také celníci a obecně zaměstnanci ministerstva financí. Do 20. října má trvat již probíhající stávka soudců, státních žalobců a dalších zaměstnanců v justici.

18. října se koná další celodenní generální stávka. Odborové organizace soukromého i státního sektoru protestují proti úspornému balíčku ve výši 13,5 miliardy eur (333,8 miliardy Kč) na roky 2013 a 2014, které požadují poskytovatelé úvěrů Řecku. Řecká policie použila i slzný plyn proti demonstrantům, kteří házeli kameny a zápalné lahve.

V říjnu zákonodárci v Řecku těsnou většinou rozhodli o privatizaci klíčových státních podniků. Předlužená země by měla prodat podíly v desítkách přístavů, energetických a dopravních firmách nebo v poště. Atény chtějí prodejem majetku do roku 2016 získat 11,1 miliard eur. Atény zatím dostaly z privatizace nebo pronájmu státního majetku jen 1,5 miliardy eur, privatizace patří mezi základní reformy, které po zemi požadují mezinárodní věřitelé za své úvěry. Řecko nyní chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci prodá největší rafinerii Hellenic Petroleum, největší přístavy a vodárenskou společnost. V příštích letech se má vzdát podílů například v elektrárenském gigantu DEI, ropné společnosti EP či v poště a velkých dopravních společnostech včetně správy přístavů.

Dne 6. listopadu V Řecku začala dvoudenní generální stávka provázená demonstracemi na protest proti novým úsporným opatřením vlády. Přičemž už v pondělí (5. listopadu) do práce nepřišli novináři, řidiči veřejné dopravy a popeláři. Stávky se zúčastnily zaměstnanci veřejného sektoru včetně učitelů, železničáři, ale i někteří živnostníci, takže zavřené zůstaly úřady, školy, ale i obchody a banky, zastavila se i letecká, železniční a lodní doprava, v Aténách nefungovala městská hromadná doprava ani taxislužba, televize a rozhlas nevysílal. Státní nemocnice udržují jen pohotovostní službu. V Aténách se sešlo kolem 55 000 osob, v Soluni demonstrovalo na 20 000 lidí. I přes protesty Řecký parlament 11. listopadu schválil úsporný rozpočet na rok 2013. Rozpočet počítá s dalšími škrty a zvyšováním daní, jde o program úspor ve výši 13,5 miliardy eur. Jeho schválením Řecko splnilo předpoklad pro uvolnění další záchranné půjčky ve výši 31,5 miliardy eur (zhruba 795 miliard Kč). Nový rozpočet počítá s dalším poklesem HDP v příštím roce o 4,5 % (2012 byl pokles 6,5 %), deficit rozpočtu má klesnout na 5,2 % (roku 2012 deficit 6,6 %), státní dluh by měl vzrůst z 340 na 346,2 miliardy eur.

Dne 27. listopadu se ministři financí eurozóny, kteří jednali i se zástupci MMF, dohodly že Řecko získá další půjčku ve výši zhruba 44 miliard eur ze záchranného balíku. Původně se počítalo s tím, že řecký dluh v roce 2020 bude dosahovat zhruba 120 % HDP. Právě tuto hranici MMF označil za trvale udržitelnou. Jenže vzhledem ke stavu tamní ekonomiky a postupu reforem to není příliš reálné. Dluh Řecka totiž příští rok vystoupá, podle odhadů, až na hranici kolem 190 % HDP. Řecká ekonomika se za posledních pět let propadla o téměř 25 % a další pokles se čeká příštích rok.

Čtyři největší řecké banky (Národní banka, Eurobank, Aplha a Piraeus) potřebují 27,5 miliardy eur, možná budou znárodněny. Podle zprávy řecké centrální banky bude 14 řeckých komerčních bank potřebovat minimálně 40,5 miliardy eur.

Rok 2013

Dne 16. ledna začali stávkovat řidiči metra v Athénách. Odbory zaměstnanců metra a částečně i povrchové dopravy hodlají ve stávce pokračovat až do konce měsíce, i když ji vláda a soudy, po týdenním trvání, označily za nelegitimní a vláda zvažuje vyhlášení mobilizace řidičů (tedy nařízení práce).

V roce 2012 byl rozpočtový schodek Řecka 15,7 miliardy eur (zhruba 400 miliard Kč), v roce 2011 činil rozpočtový schodek 22,8 miliardy eur. Deficit se tak v roce 2012 snížil na 8,1 % HDP z 9,4% HDP v roce 2011. Cílem vlády a mezinárodních věřitelů pro rok 2012 byl pokles schodku na 16,3 miliard eur, tedy na 8,4% HDP.

Dne 20. února se konala generální stávka (první v roce 2013). Do ulic Atén vyrazily desetitisíce (asi 60 000) lidí, kteří před sídlem parlamentu dávali najevo nevoli s úspornou politikou vlády. Zastavila se veřejná doprava, provoz omezily, mimo jiné, nemocnice, školy či letiště. Lodě nevypluly z přístavů, až do večera nejezdily městské autobusy, trolejbusy a příměstské vlaky. Nepracovaly například ani advokáti či novináři. Řecká vláda snižuje platy státních zaměstnanců a důchody a chystá masivní propouštění. Daně a nezaměstnanost roste, což dál zhoršuje ekonomickou situaci Řeků. Podle odhadů dál poroste nezaměstnanost a brzy dosáhne rekordních 30 %.

Dne 1. května se konala stávka v hromadné dopravě a také u lodních spojů a na železnicích, která se protáhne na celý den. Odbory svolaly do Atén demonstrace. Chtějí, aby vláda zamezila narůstající nezaměstnanosti. Řecká nezaměstnanost je podle Eurostatu stále největší v eurozóně, bez práce je 27,2 % Řeků, z toho téměř 60 % mladých do 25 let. Řecký parlament před třemi dny schválil nový soubor úsporných opatření, která počítají mimo jiné s bezprecedentním propouštěním tisíců státních zaměstnanců.

Řecká ekonomika by podle řecké centrální banky měla v roce 2013 poklesnout o 4,6 %. Míra nezaměstnanosti vstoupne na přibližně 28% ze současných 27%.

Dne 12. června Řecká vláda rozhodla, že v rámci úsporných opatření zásadně omezí výdaje na veřejnoprávní televizi a rozhlas ERT (roční náklady na provoz ERT činily zhruba 300 miliónů eur, koncesionáři přispívali měsíčním poplatkem 4,30 euro). ERT přestala vysílat 11. června 2013. Zaměstnanci budou propuštěni (cca 2500 zaměstnanců), někteří z propuštěných zaměstnanců protestovali před sídlem ERT. Vláda plánuje stanici později znovu spustit, její struktura však má být výrazně zjednodušená. Rozhodnutí vlády vyvolalo pobouření také u části veřejnosti. Ve středu před ústředím ERT v Aténách protestovaly tisíce lidí. Po zhruba měsíční odstávce začala ERT opět vysílat, ze 2700 zaměstnanců se navrátí asi polovina.

Ve dnech 16.–18. července Řecko ochromila už čtvrtá generální stávka v tomto roce. Trvala jeden den, série protestů ale trvaly tři dny. Lidé protestují proti propouštění zaměstnanců státních a polostátních podniků. Nejezdí vlaky, trolejbusy a autobusy, nemocnice omezily provoz na minimum. Protesty se soustřeďují hlavně na Atény. Nová úsporná opatření mají uspokojit věřitele před poskytnutím dalšího balíku peněz ve výši 6,8 miliardy eur. Řecká vláda se chystá do září uvolnit z pozic 12 500 zaměstnanců státních či polostátních podniků s tím, že mají osm měsíců na to, aby si našli novou práci. Do konce roku by pak měl program zahrnovat 25 000 propuštěných lidí.

Řecká vláda rozhodla, v rámci úsporných opatření, zrušit bezplatnou ochranu bohatých (majících čistý roční příjem vyšší než 100 000 eur, tedy zhruba 2,6 miliónu Kč) Řeků bodyguardy. Bodyguardy si budou muset řekové platit, pokud budou chtít využívat jejich služeb.

V říjnu se Řecku podařilo uzavřít první velkou privatizaci v rámci záchranného programu od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Česko-řecká investiční skupina Emma Delta, v níž působí investor Jiří Šmejc, totiž dokončila převzetí kontrolního podílu v řeckém sázkovém monopolu OPAP. Novým generálním ředitelem a předsedou představenstva OPAP se stal český bankéř Kamil Ziegler.

Rok 2014

V roce 2014 se situace v Řecku začala mírně zlepšovat a ke konci roku vykázala mírný hospodářský růst. Nezaměstnanost ve druhém čtvrtletí klesla na 26,6 %.

Rok 2015

Předčasné parlamentní volby v Řecku vyhrála ultralevicová Strana SYRIZA, premiérem se stal Alexis Tsipras. Počátkem roku 2012 umazalo Řecko po dohodě s věřiteli zhruba 100 miliard eur tím, že jim cenné papíry nahradilo jinými, ale méně ziskovými. Ale země, která je od roku 2010 závislá na mezinárodní finanční pomoci, je stále ještě zatížená dluhem dosahujícím asi 175 % HDP. Nový premiér Tsipras usiluje o nová jednání, která by vedla k revizi obrovského zadlužení země. Opakovaně zdůrazňuje, že současná dluhová zátěž je pro Řecko neúnosná.

Řecko čeká na poslední část peněz ve výši 7,2 miliardy eur z mezinárodního záchranného programu. Aténám přitom hrozí, že budou v létě muset uhradit splátku zhruba deset miliard eur. Už na konci února musí Řecko splatit dlužnou částku zhruba 2,3 miliardy. Eurozónu ovšem premiér žádá, aby přistoupila na umazání řeckého dluhu, a umožnila tak Aténám najet na program s většími veřejnými výdaji s cílem oživit ekonomiku.

Spekuluje se o tom, že pokud se Řecko s věřiteli nedohodne, bude muset opustit Eurozónu – nastane tzv. Grexit. Vrátilo by se pak ke své původní měně, drachmě.

Dne 25. dubna řecký parlament schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i nemocnicích a školách. Vláda premiéra Tsiprase, která se potýká s rostoucím nedostatkem peněz, si oficiálně od daných institucí finance půjčuje, aby mohla zaplatit důchody a mzdy státních zaměstnanců.

Reference

Externí odkazy

• Co se stane když Řecko opustí eurozónu na tyden.cz

Portály: Ekonomie | Řecko