Přeskočit na obsah

Jan Janča: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m editace uživatele 2A00:102A:4018:F053:5160:CA3E:3520:8800 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Harold
značka: rychlé vrácení zpět
oprava podle tabulky
značky: ruční vrácení zpět revertováno možný vandalismus
Řádek 2: Řádek 2:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| titul před =
| titul před =
| jméno = Jan Janča
| jméno = Johann Janča
| obrázek = Jan Janča.jpg
| obrázek = Jan Janča.jpg
| velikost obrázku =
| velikost obrázku =
Řádek 21: Řádek 21:
| národnost = moravská
| národnost = moravská
}}
}}
'''Jan Janča''' ([[13. září]] [[1866]] [[Vlčnov]]<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
'''Johann Janča''' ([[13. září]] [[1866]] [[Vlčnov]]<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| titul = Matrika 12334, sn. 123
| titul = Matrika 12334, sn. 123
| url = https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/9893?image=216000010-000253-003377-000000-012334-000000-00-B03487-01230.jp2
| url = https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/9893?image=216000010-000253-003377-000000-012334-000000-00-B03487-01230.jp2

Verze z 6. 9. 2023, 19:10

O malíři pojednává článek Jan Janča (malíř).
Johann Janča
Rodné jménoJohann Janča
Narození13. září 1866
Vlčnov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. ledna 1928 (ve věku 61 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmoravská
Povolánínovinář, spisovatel, šéfredaktor a prozaik
ChoťZdenka Soldánová-Jančová-Vrlová
DětiOlga Vojáčková-Jančová
RodičeFrantišek Janča, Anna Jančová-Mikulecká
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Janča (13. září 1866 Vlčnov[1] – 20. ledna 1928 Brno[2][3]) byl moravský spisovatel, hájící práva české menšiny v Dolních Rakousích a usilující o povznesení moravských Slováků.

Život

Narodil se ve Vlčnově v rodině rolníka Františka Janči (* 1834) a jeho manželky Anny, rozené Mikulcové (1844–1921). Měl bratra Josefa (1869–1930). V lednu 1892 se zasnoubil se Zdenkou Vrlovou, dcerou prostějovského tiskaře a novináře Josefa Vrly,[4] se kterou se 23. srpna téhož roku v Prostějově oženil.[5] Měli spolu dceru Olgu Vojáčkovou (* 1897). Podle zápisu v matrice narozených ho v roce 1912 adoptoval uherský státní příslušník z Prešpurku Andreas Morgosy; Janča změnil své příjmení na Janča-Morgosy.[1] V roce 1920 se se Zdenkou rozvedl[5] a roku 1921 se v Brně oženil s Augustou Bělohlávkovou.[6]

Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, v letech 1889–1891 začal v Praze studovat Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, ale studium nedokončil.[7] Jan Janča přivedl okolo roku 1893 do Vlčnova svého přítele malíře Jožu Uprku a nalezl mu zde ubytování. Ve Vlčnově pak Uprka mezi jiným začal práci na své Jízdě králů.[8]

Do první světové války pracoval Janča v regionálním tisku v Olomouci (Našinec a Náš domov), Kolíně (Polaban), Uherském Hradišti (Slovácké noviny a Slovač) a od roku 1895 v Prostějově (Slovan). V roce 1896 přesídlil do Vídně a přenesl tam i Slovan. Po zániku Slovana se stal redaktorem Vídeňského deníku. Ve Vídni byl též nakladatelem Vídeňské laciné ilustrované knihovny.[9]

V době, kdy Janča pobýval ve Vídni, pracovalo a žilo v Dolních Rakousích zhruba 400 000 Čechů a Moravanů, jejichž postavení nebylo rovnoprávné s německy mluvícími Rakušany. Patřil mezi bojovníky za práva této menšiny, zejména za její jazykovou rovnoprávnost a za české školství.[7]

V průběhu první světové války vážně onemocněl a zanechal novinářské činnosti. V roce 1917 se vrátil na Moravu, kde se v Olomouci stal redaktorem Selských listů, později v Brně Hlasu republiky a deníků Svoboda a Ruch.

Byl funkcionářem Syndikátu československých novinářů, členem Klubu žurnalistů v Brně, členem a pokladníkem Moravského kola spisovatelů. Přispíval do řady časopisů a deníků jako Lumír,[10] Zlatá Praha[11] a mnoha dalších. Ve svém díle používal též pseudonymy Jaja a Verus (ve Vídeňském deníku). V Brně bydlel na adrese Kiosk 7 (nyní Moravské náměstí).

Dílo

Spisy

  • Paprsky a stíny: obrazy ze Slovenska – Praha: Václav Řezníček, 1892
  • Na poušti života: obrázky, črty a fejetony – Olomouc: vlastním nákladem, 1893; Karel Wolf, 1896
  • Z města a venkova: novely – Praha: Jan Otto, 1899
  • Orfanův románek a jiné novelly – Praha: Edvard Beaufort, 1904
  • Život a jiné vídeňské novelly – Praha: J. Otto, 1910
  • Ottův Průvodce po Vídni – Praha: J. Otto, 1914
  • Vichřice: vídeňské povídky a novely – ilustroval Viloš Hemerka. Vídeň: v. n., 1915
  • U nás pod Karpaty: povídky ze Slovače – Olomouc: Romuald Promberger, 1916
  • Satan: román – Olomouc: R. Promberger, 1922
  • V dravém proudu: vídeňský román z dob předválečných – Brno: Ruch, 1925
  • Chceme, aby vše bylo lepší: z ankety "Ruchu" 1926 práce odměněné cenami – Brno: Ruch, 1926

Divadelní hry

  • Olga Žilinská: drama o 1 jednání dle Jana Janči – Fráňa Francl. Praha: v. n., 1914
  • Plagiát
  • Olympie
  • Ústup silného

Posmrtná připomínka

  • Ke 150. výročí Jančova narození se v roce 2016 konala ve Vlčnově výstava "Jan Janča (1866-1928), vlčnovský novinář a spisovatel".[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika 12334, sn. 123 [online]. MZA [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 17208, sn. 60 [online]. MZA [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Redaktor Jan Janča zemřel (nekrolog). S. 3. Národní listy [online]. 28. 1. 1928 [cit. 2020-05-19]. S. 3. 
  4. ↑ Oznámení zasnoubení. Našinec [online]. 10. 1. 1892 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Matrika 9547, sn. 143 [online]. MZA [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Matrika 17869, sn. 32 [online]. MZA [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b HÁJKOVÁ, Alena. Jan Janča. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 450–451.
  8. ↑ HALUZICKÝ, B. J. Uprka ve Vlčnově. S. 7. Lidové noviny [online]. 31. 3. 1940 [cit. 2020-05-26]. S. 7. 
  9. ↑ Vídeňská ilustrovaná laciná knihovna. S. 5. Moravská orlice [online]. 17. 4. 1915 [cit. 2020-05-26]. S. 5. 
  10. ↑ JANČA, Jan. Páni nedovolili. S. 74–75. archiv.ucl.cas.cz [online]. 1. 3. 1890 [cit. 2020-05-26]. Roč. 1890, čís. 7, s. 74–75. Dostupné online. 
  11. ↑ JANČA, Jan. Knihkupectví Ottovo ve Vídni. S. 276. Zlatá Praha [online]. 24. 2. 1911 [cit. 2020-05-26]. Roč. 1910-1911, čís. 23, s. 276. Dostupné online. 
  12. ↑ Jan Janča (1866-1928), vlčnovský novinář a spisovatel. Web Jízdy králů [online]. Klub sportu a kultury Vlčnov, 6. 9. 2016 [cit. 2020-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-23. 

Literatura

  • KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 303.
  • HÁJKOVÁ, Alena. Jan Janča. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 450–451.
  • Redaktor Jan Janča zemřel (nekrolog). S. 3. Národní listy [online]. 28. 1. 1928 [cit. 2020-05-19]. S. 3. 
  • Dívčí půček – Jan Janča. Český Marat: výbor z tvorby a životní cesty moravského novináře – Jiří Jilík, Marta Kondrová. Uherské Hradiště: Jiří Jilík, 2008.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Janča&oldid=23130980“