Paprskoploutví: Porovnání verzí
m editace uživatele 46.13.174.210 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Strivo značka: rychlé vrácení zpět |
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 65: | Řádek 65: | ||
== Systematika == |
== Systematika == |
||
Moderní systematika obvykle paprskoploutvé dělí na tři nadřády: [[chrupavčití]] (Chondrostei), [[mnohokostnatí]] (Neopterygii) a [[kostnatí]] (Teleostei). Třída má přibližně |
Moderní systematika obvykle paprskoploutvé dělí na tři nadřády: [[chrupavčití]] (Chondrostei), [[mnohokostnatí]] (Neopterygii) a [[kostnatí]] (Teleostei). Třída má přibližně |
||
23 000 druhů.<ref>http://aquatab.net/system/actinopterygii/</ref><ref>NELSON, J. S. ''Fishes of the World.'' 3rd Ed. New York, N.Y. : John Wiley & Sons, 1994.</ref> Evoluční systematikové se však domnívají, že paprskoploutví mají pravděpodobně poněkud složitější evoluční historii, než aby byli rozčleněni na pouhé tři nadřády. Tato skupina ryb tvoří 96 % všech ryb. Vlivem vymírání ryb je však možné, že mnoho z paprskoploutvých vyhyne dříve, než budou pro vědu vůbec popsány. Celé dvě pětiny všech paprskoploutvých tvoří sladkovodní druhy.{{Doplňte zdroj}} Do června 2016 bylo popsáno 32 578 platných druhů paprskoploutvých ryb, které jsou aktuálně řazeny ve více než 500 čeledích a 72 řádech.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Musilová | jméno = Zuzana | autor = | odkaz na autora = | titul = Nová fylogeneze paprskoploutvých ryb | periodikum = Živa | odkaz na periodikum = Živa (časopis) | datum = | rok = 2016 | měsíc = srpen | den = 18 | ročník = LXVI (CII) | typ ročníku = roč. | číslo = 4 | typ čísla = | strany = XCV–XCVII | poznámka = | url = http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/nova-fylogeneze-paprskoploutvych-ryb.pdf | datum přístupu = 2016-08-20 | formát = PDF | issn = 0044-4812 | isbn = | doi = | pmid = | id = | jazyk = }}</ref> |
|||
== Popis == |
== Popis == |
Verze z 14. 10. 2020, 12:17
Paprskoploutví | |
---|---|
Paprskoploutví | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) Klein, 1885 |
řády | |
| |
Sesterská skupina | |
nozdratí (Sarcopterygii) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paprskoploutví (Actinopterygii) je třída prehistorických i moderních kostnatých ryb, která je velice velkou a velice úspěšnou skupinou. Tvoří více než polovinu žijících obratlovců. Vznik paprskoploutvých ryb je datován až do spodního devonu 400 miliónů let; ke konci devonu a počátkem karbonu byli již paprskoploutví vedoucí skupinou obratlovců.
Systematika
Moderní systematika obvykle paprskoploutvé dělí na tři nadřády: chrupavčití (Chondrostei), mnohokostnatí (Neopterygii) a kostnatí (Teleostei). Třída má přibližně
23 000 druhů.[1][2] Evoluční systematikové se však domnívají, že paprskoploutví mají pravděpodobně poněkud složitější evoluční historii, než aby byli rozčleněni na pouhé tři nadřády. Tato skupina ryb tvoří 96 % všech ryb. Vlivem vymírání ryb je však možné, že mnoho z paprskoploutvých vyhyne dříve, než budou pro vědu vůbec popsány. Celé dvě pětiny všech paprskoploutvých tvoří sladkovodní druhy.[zdroj?] Do června 2016 bylo popsáno 32 578 platných druhů paprskoploutvých ryb, které jsou aktuálně řazeny ve více než 500 čeledích a 72 řádech.[3]
Popis
Charakteristické pro paprskoploutvé ryby je vyztužení ploutví kostěnými paprsky.
Paprskoploutvé ryby obývají mnoho extrémních stanovišť. Mezi ty mohou být zahrnuta vysoko položená horská jezera a toky, pouštní prameny a teplé pouštní říčky (jako rod Cyprinodon), podzemní jeskyně, efemérní tůňky, polární moře a hlubiny oceánů. Výše uvedená stanoviště se nacházejí v rozsahu teplot prostředí od −1,8 °C až do 40 °C, v rozsahu pH od 4 do 10 a více, ve vodách s širokým rozsahem rozpuštěného kyslíku od 0 po plné nasycení, ve vodách se salinitou od 0 po 90 ppm a ve vodách s hloubkou 0 do 7 000 m.
Některé ryby stráví většinu času zcela mimo vodu: ryby z rodu lezců Periophthalmus chytají svou kořist tvořenou drobnými bezobratlými v přílivové zóně, zatímco jiné ryby žijí ve strnulém stavu. Jiné se adaptovaly svým přísavným ústrojím na extrémně rychle proudící vody horských oblastí Asie. Zajímavé jsou i svítící a světélkující ryby žijící v hlubinách oceánů z čeledí lampovníkovití, světlonošovití, moridovití a halosaurovití.
Největší zástupce
Největším zástupcem této skupiny byla zřejmě obří jurská ryba druhu Leedsichthys problematicus z vyhynulé čeledi Pachycormidae s délkou kolem 16 metrů a hmotností v řádu desítek tun[4].
Význam pro člověka
Výživa člověka
Paprskoploutvé ryby představují významný zdroj lidské potravy.
Odkazy
Reference
- ↑ http://aquatab.net/system/actinopterygii/
- ↑ NELSON, J. S. Fishes of the World. 3rd Ed. New York, N.Y. : John Wiley & Sons, 1994.
- ↑ MUSILOVÁ, Zuzana. Nová fylogeneze paprskoploutvých ryb. Živa. 18. srpen 2016, roč. LXVI (CII), čís. 4, s. XCV–XCVII. Dostupné online [PDF, cit. 2016-08-20]. ISSN 0044-4812.
- ↑ http://www.osel.cz/8284-nejvetsi-ryba-vsech-dob.html
Literatura
- NELSON, J. S. Fishes of the World. 3rd Ed. New York, N.Y. : John Wiley & Sons, 1994.
- Davenport and Sayer, 1993 in Moyle and Cech, 2004:1)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu paprskoploutví na Wikimedia Commons
- Taxon Actinopterygii ve Wikidruzích
- Přehled systematiky paprskoploutvých ryb
- BioLib.cz – Actinopterygii (paprskoploutví) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- http://www.fishbase.org/