Senta: Porovnání verzí

Senta ; Сента
	městská radnice
	; znak
Poloha
Souřadnice	45°56′ s. š., 20°5′ v. d.
Nadmořská výška	92 m n. m.
Časové pásmo	SEČ / SELČ
Stát	Srbsko
autonomní oblast	Vojvodina
okruh	Severobanátský okruh
	Senta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	293 km²
Počet obyvatel	18 704
Hustota zalidnění	63,8 obyv./km²
Etnické složení	Maďaři (77%), Srbové (13%)
Správa
Status	město
Oficiální web	www.zenta-senta.co.rs
Telefonní předvolba	+381(0)24
PSČ	24400; 24401
Označení vozidel	SA
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 11. 9. 2017, 22:26

Senta (srbsky Сента nebo Senta, výsl. [sɛ̌ːnta]IPA, maďarsky Zenta, výsl. [ˈzɛntɒ]IPA) je město na břehu řeky Tisy v autonomní oblasti Vojvodina v Srbsku. Geograficky náleží do Bačky, ale administrativně je zařazena do Severobanátského okruhu.

Historie

Město vzniklo v prostoru okolo kláštera. Poprvé je připomínáno v roce 1216. Díky vhodnému geografickému umístění v Panonské nížině na brodu přes řeku Tisu se mohlo v průběhu staletí postupně ale jistě rozrůstat. Od 14. století je doložena jeho příslušnost k budínskému arcibiskupství. V roce 1506 se stala svobodným královským městem. V roce 1526 město obsadili Turci na 150 let; část obyvatel pobili a část odvlékli do vnitrozemí své říše. Ve válkách mezi Rakouskem a Tureckem představovala Bitva u Zenty jedno z největších vítězství Rakouska nad Osmanskou říší. Dne 11. září 1697 zde byla turecká vojska poražena.

Do města přišli v 40. letech 18. století následně kolonisté z Uher, především Maďaři, Slováci, Němci a Židé. Ke konci 18. století bylo město vážně poničeno při velkém požáru. V roce 1889 byla do města zavedena železnice a o šest let později město získalo i elektrické osvětlení. V roce 1911 poničil Zentu velký požár, během něhož vyhořela původní budova radnice a hlavní kostel.

Po skončení druhé světové války byli Němci vyhnáni a dosídleni větším počtem Srbů a Černohorců. Během 50. a 60. let došlo k průmyslovému rozvoji města. Byl vybudován nový most přes řeku Tisu a průmyslové podniky společně s velkým cukrovarem. Počet obyvatel, kteří byli zaměstnáni v průmyslu začal růst na úkor těch, kteří ještě stále pracovali v zemědělství.

Obyvatelstvo

V obci žije podle posledního sčítání lidu 16 396 plnoletých obyvatel, průměrné stáří zde činí 40,9 let. Je zde 7938 domácností, průměrně má každá domácnost 2,56 lidí. Většina obyvatelstva je převážně maďarské národnosti (77, 14 %), druzí jsou Srbové s 13,12 %. Počet obyvatel města rostl až do 60. let 20. století, kdy dosáhl cca 25 000 obyvatel, od té doby mírně klesá.

Známé osobnosti

Michael Fekete (matematik)
Matija Bećković (spisovatel a básník)
Bernat Klein (návrhář textilu)
Árpád Sterbik (házenkář)
Milorad Krivokapić (házenkář)
Stevan Sremac (spisovatel)
József Törtei (řecko-římský zápasník)
Bojan Pajtić (politik)
Čaba Silađi (plavec)
Nemanja Nikolić (fotbalista)
Zsombor Kerekes (fotbalista)
Attila Juhász (politik)
Kristijan Fris (sportovec)

Partnerská města

Niš, Srbsko
Dunajská Streda, Slovensko
Hódmezővásárhely, Maďarsko
Kraň, Slovinsko
Mukačevo, Ukrajina
Jedlová, Maďarsko

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сента na srbské Wikipedii.

Související články

Bitva u Senty

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Senta na Wikimedia Commons
Oficiální stránky (maďarsky), (srbsky)
Historie města (maďarsky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 == Historie ==
 Město vzniklo v prostoru okolo kláštera. Poprvé je připomínáno v roce [[1216]]. Díky vhodnému geografickému umístění v [[Panonská nížina|Panonské nížině]] na brodu přes řeku [[Tisa|Tisu]] se mohlo v průběhu staletí postupně ale jistě rozrůstat. Od [[14. století]] je doložena jeho příslušnost k budínskému arcibiskupství. V roce [[1506]] se stala svobodným královským městem. V roce [[1526]] město obsadili Turci na 150 let; část obyvatel pobili a část odvlékli do vnitrozemí své říše. Ve válkách mezi [[Habsburská monarchie|Rakouskem]] a [[Osmanská říše|Tureckem]] představovala [[Bitva u Zenty]] jedno z největších vítězství Rakouska nad Osmanskou říší. Dne 11. září 1697 zde byla turecká vojska poražena.
@@ Řádek 43: / Řádek 42: @@
 == Obyvatelstvo ==
 V obci žije podle posledního [[sčítání lidu]] 16 396 plnoletých obyvatel, průměrné stáří zde činí 40,9 let. Je zde 7938 domácností, průměrně má každá domácnost 2,56 lidí. Většina obyvatelstva je převážně [[Maďaři|maďarské]] národnosti (77, 14 %), druzí jsou [[Srbové]] s 13,12 %. Počet obyvatel města rostl až do 60. let 20. století, kdy dosáhl cca 25 000 obyvatel, od té doby mírně klesá.
 == Známé osobnosti ==
 * [[Michael Fekete]] (matematik)
 * [[Matija Bećković]] (spisovatel a básník)
@@ Řádek 63: / Řádek 60: @@
 == Partnerská města ==
 * {{Flagicon|Srbsko}} [[Niš]], Srbsko
 * {{Flagicon|Slovensko}} [[Dunajská Streda]], Slovensko
@@ Řádek 71: / Řádek 67: @@
 * {{Flagicon|Maďarsko}} [[Gödöllő|Jedlová]], Maďarsko
-== Související články ==
+== Odkazy ==
+=== Reference ===
+{{Překlad|jazyk=sr|článek=Сента|revize=12762303}}
+=== Související články ===
 * [[Bitva u Senty]]
-== Externí odkazy ==
+=== Externí odkazy ===
 * {{Commonscat}}
 * [http://www.zenta-senta.co.rs/ Oficiální stránky] {{hu}}, {{sr}}