Stevan Sremac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stevan Sremac
Sremacstevan.jpeg
Narození 23. listopadu 1855
Senta
Úmrtí 26. srpna 1906 (ve věku 50 let)
Sokobanja
Povolání spisovatel a scenárista
Národnost Srbové
Alma mater Bělehradská univerzita (do 1878)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stevan Sremac (v srbské cyrilici Стеван Сремац, Zenta, 11/23. listopadu 1855Sokobanja, 12/25. srpna 1906) je jeden z srbských realistických spisovatelů.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Přestože byl původem z Bačky, dlouhá léta strávil v Bělehradu a také v Niši, což jeho tvorbu značně ovlivnilo. Jako autor povídek se tématu jižního okraje Srbska často věnoval. Často při návštěvách různých míst s notesem zaznamenával, vše to, co považoval za zajímavé. Významným domácím vzorem mu byl Jakov Ignjatović, nebo Jovan Đorđević, z cizích pak například Nikolaj Vasiljevič Gogol.[1] Na rozdíl od řady ostatních autorů začal tvořit poměrně pozdě, až po třicítce. První realistickou povídku uveřejnil v roce 1893 pod názvem Božićna pečenica (vánoční klobása), následovala řada dalších, některé se dočkaly i zfilmování (např. Ivkova slava, nebo Pop Ćira i pop Spira). Přestože jsou jeho díla romány, on sám je nazýval zásadně povídkami a uveřejňoval postupně, po částech v různých denících.

Ideově se však od řady realistických tvůrců, kteří udávali tón dobové tvorby odlišoval. Jako spisovatel, který velebil prostředí "toho starého" ostře kritizoval nové pořádky, které stále silněji hledaly v Srbsku 19. století své místo - evropská kultura, demokratizace společnosti a její otevřenost západní kultuře. Byl velmi oddán tehdejší obrenovićovské monarchii. Stal se proto ideovým oponentem Svetozara Markoviće, průkopníka levicových představ v srbském prostředí.[1] Ve svých dílech (Zora Zamfirova, Pop Ćira i Pop Spira, Ivkova Slava) se proto nebál poukázat na znepokojenost těch, kteří celý život prožili za turecké nadvlády z nových poměrů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd : Prosveta, 2002. Kapitola Stevan Sremac, s. 877, 878. (srbština)  
Socha umělce před srbským Národním divadlem