Tomáš Ortel: Porovnání verzí
skladba Fuck Off od PSH, vymezení Odezvy do samostatného bloku |
→Kapela Ortel: návrh na rozdělení |
||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
=== Kapela Ortel === |
=== Kapela Ortel === |
||
{{RozdělitČásti|Ortel (hudební skupina)|zde nechat jen shrnutí jako u Comflict 88}} |
|||
Tomáš Ortel založil v roce [[2002]] skupinu Ortel.<ref name="echo24-vilimova-20151130"/> Podle vlastního vyjádření jej k založení vedla nespokojenost po [[Sametová revoluce|17. listopadu]] a touha upozornit lidi na to, před čím by raději zavírali oči.<ref name="youtube-zak-rozhovor"/> V rozhovorech o kapele mluví jako o nepolitické skupině,<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/> považuje ji za vlasteneckou.<ref name="pravo-spulak-20151130"/> Viliam Buchert nachází v hudbě Ortelu inspiraci rockem, popem i folkem, výsledek však považuje za nesourodou a nevyrovnanou směs.<ref name="reflex-buchert-20141205"/> Texty písní skupiny jsou mnohoznačné, kritizují např. náboženské a etnické menšiny.<ref name="novinky-kab-20151130"/><ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/> Buchert naopak vidí texty jako často jednoznačnější, někdy provokující, hrající si se symboly a metaforami, štípající do otázek řešených českou společností. V porovnání s mnoha rapery je nepovažuje za nijak zvláštní a vyhraněné a při srovnání s extrémy v USA, Anglii či Německy dokonce za hodně umírněné.<ref name="reflex-buchert-20141205"/> Josef Martínek je považuje za „pseudoposelství“,<ref name="ireport-martinek-20161125"/> podle Jana Vedrala jde o promyšlenou stylizaci a provokaci na hraně extremismu,<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/>Podle záznamů na serveru YouTube hrála skupina na koncertech i některé písně skupiny Conflict 88, např. Vrať se k nám nebo Krásné časy.<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/> |
Tomáš Ortel založil v roce [[2002]] skupinu Ortel.<ref name="echo24-vilimova-20151130"/> Podle vlastního vyjádření jej k založení vedla nespokojenost po [[Sametová revoluce|17. listopadu]] a touha upozornit lidi na to, před čím by raději zavírali oči.<ref name="youtube-zak-rozhovor"/> V rozhovorech o kapele mluví jako o nepolitické skupině,<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/> považuje ji za vlasteneckou.<ref name="pravo-spulak-20151130"/> Viliam Buchert nachází v hudbě Ortelu inspiraci rockem, popem i folkem, výsledek však považuje za nesourodou a nevyrovnanou směs.<ref name="reflex-buchert-20141205"/> Texty písní skupiny jsou mnohoznačné, kritizují např. náboženské a etnické menšiny.<ref name="novinky-kab-20151130"/><ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/> Buchert naopak vidí texty jako často jednoznačnější, někdy provokující, hrající si se symboly a metaforami, štípající do otázek řešených českou společností. V porovnání s mnoha rapery je nepovažuje za nijak zvláštní a vyhraněné a při srovnání s extrémy v USA, Anglii či Německy dokonce za hodně umírněné.<ref name="reflex-buchert-20141205"/> Josef Martínek je považuje za „pseudoposelství“,<ref name="ireport-martinek-20161125"/> podle Jana Vedrala jde o promyšlenou stylizaci a provokaci na hraně extremismu,<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/>Podle záznamů na serveru YouTube hrála skupina na koncertech i některé písně skupiny Conflict 88, např. Vrať se k nám nebo Krásné časy.<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/> |
||
Verze z 2. 12. 2016, 02:25
Tomáš Ortel | |
---|---|
Tomáš Ortel se skupinou Ortel | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Tomáš Hnídek |
Narození | 26. prosince 1975 (48 let) Plzeň, Československo |
Žánry | Rock |
Nástroje | bicí, zpěv, kytara |
Aktivní roky | 1994 - současnost |
Členem skupiny | Ortel |
Příbuzná témata | Conflict 88 |
Ocenění | 2. místo – Český slavík Mattoni 2016 3. místo – Český slavík Mattoni 2015 |
Web | ortel.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tomáš Ortel, rodným jménem Tomáš Hnídek (* 26. prosince 1975, Plzeň),[1] je český zpěvák, lídr rockové skupiny Ortel,[2][3] bývalý člen neonacistické kapely Conflict 88.[4][5] Tomáš Ortel je autorem písně Hadr, která se později stala hymnou zakázané Dělnické strany.[1] V soutěži Český slavík Mattoni 2015 se v kategorii zpěváků umístil na 3. místě,[6] v následujícím ročníku postoupil na 2. místo.[7]
Život
Hudba přitahovala Hnídka odmala, v paneláku k nelibosti sousedů hrál na bicí. Vyrůstal na Landově skinheadském Orlíku. Vyučil se operátorem CNC strojů, soustružením a frézováním se dlouho živil.[1] Okolo roku 1994 začal hrát v kapele Conflict 88.[1] Za své působení v této kapele se nestydí a nelituje jej, svůj odchod z kapely a založení vlastní kapely jdoucí odlišným směrem považuje za důkaz posunu smýšlení.[8] V roce 2013 se účastnil protiromského průvodu Plzní, kdy šel v čele průvodu a byl jedním z řečníků demonstrace.[8] Tomáš Ortel podniká v pohostinství, do dubna 2015 provozoval v plzeňské Rybářské ulici restauraci Schenk u Ortela se středověkou tématikou, v současnosti si jím plně vlastněná společnost Tomáš ORTEL s.r.o. pronajímá sál Alfa a provozuje jej jako Rebel Alfa Music Club.[1][9]
Hudební kariéra
Hudební kariéra Tomáše Hnídka zahrnuje působení v dvou kapelách.
Kapela Conflict 88
V roce 1994 stál Tomáš Hnídek jako bubeník[1] u zrodu plzeňské neonacistické kapely Conflict 88,[10][8][4] jejíž název odkazuje čísly 88 na nacistický pozdrav Heil Hitler. Texty písní vyzdvihují nadřazenost bílé rasy a jsou otevřeně antisemitské[1] a rasistické.[8] Kapela hrála mimo jiné v Srbsku na srazu neonacistické organizace Combat 18.[10] Jednu ze svých písní kapela věnovala nacistickému politikovi Rudolfu Hessovi.[10] Ortel se proti spojování s touto ideologií brání poukazem na fakt, že nebyl autorem textů kapely, ze které odešel v roce 2002.[1]
Kapela Ortel
Tomáš Ortel založil v roce 2002 skupinu Ortel.[8] Podle vlastního vyjádření jej k založení vedla nespokojenost po 17. listopadu a touha upozornit lidi na to, před čím by raději zavírali oči.[11] V rozhovorech o kapele mluví jako o nepolitické skupině,[4] považuje ji za vlasteneckou.[12] Viliam Buchert nachází v hudbě Ortelu inspiraci rockem, popem i folkem, výsledek však považuje za nesourodou a nevyrovnanou směs.[13] Texty písní skupiny jsou mnohoznačné, kritizují např. náboženské a etnické menšiny.[14][4] Buchert naopak vidí texty jako často jednoznačnější, někdy provokující, hrající si se symboly a metaforami, štípající do otázek řešených českou společností. V porovnání s mnoha rapery je nepovažuje za nijak zvláštní a vyhraněné a při srovnání s extrémy v USA, Anglii či Německy dokonce za hodně umírněné.[13] Josef Martínek je považuje za „pseudoposelství“,[15] podle Jana Vedrala jde o promyšlenou stylizaci a provokaci na hraně extremismu,[4]Podle záznamů na serveru YouTube hrála skupina na koncertech i některé písně skupiny Conflict 88, např. Vrať se k nám nebo Krásné časy.[4]
Anketa Český slavík
Na Českém slavíku Mattoni 2014 v kategorii skupin se Ortel umístil na čtvrtém místě s počtem 11 838 bodů. „Já si myslím, že Ortel tam nepatří. My nejsme zrovna kapela, která baví lidi. My pouze těm lidem chceme něco sdělit,“ uvedl Tomáš pro FTV Prima.[16] Oproti předchozímu roku přitom kapela poskočila ze 105. místa,[17] podle Viliama Bucherta z Reflexu však nominace vyplynula z údajné kontroverznosti skupiny než z její pouze průměrné hudby.[13] Josef Martínek z iREPORTu podotýká, že před soutěží znalo kapelu spíše jen tvrdé jádro fanoušků, díky umístění v soutěži a rozruchu ji objevila širší veřejnost.[15]
O rok později na Českém slavíku Mattoni 2015 se ve stejné kategorii skupina Ortel umístila již na druhém místě s 27 062 body. Rovněž při děkovné řeči na vyhlašovacím večeru Tomáš Ortel uvedl, že si nemyslí, že by kapela na České slavíky patřila. V ročníku 2016 se skupina znovu umístila na druhém místě, když získala 20 245 bodů (o 2720 bodů méně než první skupina Kabát),[7][18] Tomáš Ortel se umístil na druhém místě mezi zpěváky s 16 432 body.[19]
Odezva médií a hudební scény
Úspěchů skupiny v anketě Český slavík si opakovaně všímala média, vyvolaly společenský rozruch i kritiku.[1][2][20] Ještě před vyhlášením výsledků ankety v roce 2015 se spekulovalo o vyřazení skupiny, neboť pravidla umožňují vyřadit soutěžící porušující dobré mravy. Pořadatel Musica Bohemica ale v soutěži hodnotí obdržené hlasy, nikoliv pověst kapely či fanoušky.[14] Na účast Ortelu v přímém televizním přenosu z předávání cen Český slavík 2015 si u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání stěžoval poslanec Jan Chvojka z ČSSD.[14] Rada neshledala účast kapely Ortel za nezákonnou.[21]
V létě 2016 se ve skladbě „Fuck Off“ proti šiřitelům nenávisti včetně skupiny Ortel vymezila rapová skupina Peneři strýčka Homeboye.[22][23]
Na galavečeru Českého slavíka v roce 2016 nepřišel cenu za Nejstreamovanější skladbu roku osobně převzít Ben Cristovao právě kvůli Ortelu.[24][19] Při samotném předávání ocenění Ortelu se zvedl Radek Banga spolu s manželkou, začali pískat a na protest proti Ortelu odešli ze sálu. Umrlčí lebky se zkříženými hnáty a českým lvem na čele, které měli na košilích členové Ortelu na pódiu, považuje Banga za zjevnou propagaci nacismu, neboť umrlčí lebky (bez lvů) byly jedním z hlavních symbolů jednotek SS.[25] Tomáš Ortel v reakci pro redakci deníku Právo označil lebku na košilích za logo kapely, které značí jen odkaz našich předků bojujících za naši zem. Záměnu s nacistickými symboly označil za naprostý nesmysl a účelově vyvolanou propagandu.[26]
Členové
- Tomáš – zpěv, kytara
- Adam – klávesy
- Balu – kytara
- Ota – basa
- Míra – bicí
- bývalí členové
- Lucie Běhounková – klávesy, zpěvačka[1]
Diskografie
- Nevinnej (2007)
- Co se to stalo (2009)
- Ideje (2010)
- Problém (2012)
- Mešita (2013)
- Defenestrace (2014)
- Zůstaň mým domovem (2015)
Pravicová scéna
Skupina Ortel byla oblíbená mezi neonacisty, v reakci na zvýšený zájem médií i policie se skupina v červnu 2010 na svých webových stránkách od neonacistů distancovala.[27] Koncerty Ortelu zkoumalo ministerstvo vnitra v pravidelné zprávě o extremismu, podle níž je Ortel příkladem trendu, kdy texty písní sice inklinují k pravicovému extremismu, jsou však formulovány tak, aby interpretům nehrozil trestní postih.[17] Podle Jana Charváta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, specialisty na extremistickou hudební scénu, se v textech Tomáše Ortela neonacismus nenachází. Podle Charváta ortodoxní neonacistická scéna Ortelem absolutně pohrdá, považují jej za šaška bez hrdosti vystupujícího za peníze.[1]
Píseň „Hadr“ z prvního alba Nevinnej (2007) si osvojila Dělnická strana (později i DSSS) jako svou oficiální hymnu, s čímž skupina Ortel dodatečně souhlasila.[4][28][11][13] Skladba „Mešita“ z pozdějšího stejnojmenného alba vyvolala pobouření ze strany muslimské obce v Česku.[28][29] Strana Národní demokracie vedená Adamem B. Bartošem vyzvala své příznivce, aby skupině do ankety posílali hlasy.[17]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k ČÁPOVÁ, Hana. Úspěch slavíka Ortela je připomínkou, kolik tu žije lidí s pocitem beznaděje. Respekt.cz [online]. 2015-12-05. Dostupné online. ISSN 1801-1446.
- ↑ a b ČTK. Loni bronz, letos stříbro. Ortel si na Slavících polepšil, někteří na protest odešli ze sálu. Aktuálně.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.
- ↑ KABÁTOVÁ, Šárka. Kontroverzní Ortel na Slavících? Nechci, aby nás vinili z cenzury, říká pořadatel. Lidovky.cz [online]. 2016-11-29 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g VEDRAL, Honza. Ve Slavících boduje kapela Ortel. Zpívá o Romech a pobouřila muslimy. iDNES.cz [online]. 2014-11-07. Dostupné online.
- ↑ ZELENKA, Jakub. Zlatý slavík ve stínu xenofobního Ortelu. Šiky extremistů atakují soutěž o kapelu roku. Lidovky.cz [online]. 2015-11-13. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Slavíky vyhráli Gott, Bílá a Kabát, dvakrát bodoval kontroverzní Ortel. iDNES.cz [online]. 2015-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b SPÁČILOVÁ, Mirka; ŠŤÁSTKA, Tomáš. Slavíka mají Lucie Bílá, Karel Gott a Kabát, Ortel bral dvě stříbra. iDNES.cz [online]. 2016-11-26 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e VILÍMOVÁ, Tereza. Slavíkem oceněný Ortel stál u zrodu kapely vzývající Hitlera. Echo24.cz [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.
- ↑ PALIČKA, Jan P. Zpěvák Ortel musel zavřít hospodu! Expres na místě zjišťoval proč. Expres.cz [online]. 2015-12-15 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c JANOUŠ, Václav. Koncert neonacistické kapely v Českých Budějovicích ohlídá policie. iDNES.cz [online]. 2014-09-10. Dostupné online.
- ↑ a b Tomáš Ortel První rozhovor do regionální televize ZAK - 16. 9. 2012
- ↑ ŠPULÁK, Jaroslav. Ortel tvrdí: Nejsme pravicová kapela, jsme vlastenečtí. Špulák.cz / Právo [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d BUCHERT, Viliam. Je plzeňská skupina Ortel extrémistická? Kritizuje proroka Mohameda, ale je to jen bublina. Reflex.cz [online]. 2014-12-05. Dostupné online.
- ↑ a b c kab. Poslanec Chvojka si stěžuje na Českého slavíka. Nelíbí se mu ocenění kapely Ortel. Novinky.cz [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b MARTÍNEK, Josef. ROCKBLOG: Český slavík = anketa popularity zpívajících celebrit a obskurností. Chybí už jen Olivie Žižková. iREPORT [online]. 2016-11-25 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1178969612117318&id=770461339634816
- ↑ a b c ČTK. Mezi nominovanými na Slavíka je skupina Ortel i její frontman. České noviny.cz [online]. 2015-11-27 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ MAJZON, Marek. Iba jedno prekvapenie na Českom slavíkovi: Na Gotta sa doťahuje xenofób Ortel. Aktuálne.sk [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b redakce. Ben Cristovao objasnil, proč si nepřišel pro Slavíka: Pro lidi, kteří ocení fašismus, nemám žádný respekt. iREPORT [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.
- ↑ BOČEK, Michal; VARHANÍK, Jiří. Policie se zaměří na pořádek v lokalitě koncertu Ortela. Jihlavské listy [online]. 2016-02-12 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Vystoupení Ortelu na Českém slavíkovi nebylo v rozporu se zákonem, rozhodla vysílací rada. Aktuálně.cz [online]. 2015-12-15 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.
- ↑ VALEŠ, Martin. Zeman, Ortel, Konvička, Ringo Čech i Pošta pro tebe… Rappeři PSH do klipu narvali všechno nekavárenské. Reflex [online]. 2016-06-29 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.
- ↑ redakce. VIDEO: PSH mají vzkaz pro Ortel, Zemana, Konvičku, Brichtu i Babiše: Fuck off!. iREPORT [online]. 2016-06-26 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.
- ↑ RYŠAVÝ, Zdeněk. Ben Cristovao nepřišel na slavíky kvůli xenofobům z Ortelu. Kritika ankety sílí, přidávají se další umělci. Romea.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. ISSN 1804-9117.
- ↑ ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Propagování nacismu tleskal celý sál, říká Banga, který vypískal Ortela. iDNES.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.
- ↑ ŠPULÁK, Jaroslav. Kvůli Ortelovi se při Českém slavíkovi pískalo i bouchalo dveřmi. Novinky.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Jakub. Anarchisti a neonacisté plánují o víkendu koncerty v Plzni. Zprávy.Tiscali.cz [online]. 2010-11-19 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b http://ortel.cz/historie
- ↑ KABÁTOVÁ, Šárka (sk). Město pozvalo xenofobní kapelu Ortel. Chtěli jsme jen kulturu pro lidi, hájí se. Lidovky.cz [online]. 2015-09-03 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.