Tomáš Ortel: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
skladba Fuck Off od PSH, vymezení Odezvy do samostatného bloku
→‎Kapela Ortel: návrh na rozdělení
Řádek 48: Řádek 48:


=== Kapela Ortel ===
=== Kapela Ortel ===
{{RozdělitČásti|Ortel (hudební skupina)|zde nechat jen shrnutí jako u Comflict 88}}
Tomáš Ortel založil v roce [[2002]] skupinu Ortel.<ref name="echo24-vilimova-20151130"/> Podle vlastního vyjádření jej k založení vedla nespokojenost po [[Sametová revoluce|17. listopadu]] a touha upozornit lidi na to, před čím by raději zavírali oči.<ref name="youtube-zak-rozhovor"/> V rozhovorech o kapele mluví jako o nepolitické skupině,<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/> považuje ji za vlasteneckou.<ref name="pravo-spulak-20151130"/> Viliam Buchert nachází v hudbě Ortelu inspiraci rockem, popem i folkem, výsledek však považuje za nesourodou a nevyrovnanou směs.<ref name="reflex-buchert-20141205"/> Texty písní skupiny jsou mnohoznačné, kritizují např. náboženské a etnické menšiny.<ref name="novinky-kab-20151130"/><ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/> Buchert naopak vidí texty jako často jednoznačnější, někdy provokující, hrající si se symboly a metaforami, štípající do otázek řešených českou společností. V porovnání s mnoha rapery je nepovažuje za nijak zvláštní a vyhraněné a při srovnání s extrémy v USA, Anglii či Německy dokonce za hodně umírněné.<ref name="reflex-buchert-20141205"/> Josef Martínek je považuje za „pseudoposelství“,<ref name="ireport-martinek-20161125"/> podle Jana Vedrala jde o promyšlenou stylizaci a provokaci na hraně extremismu,<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/>Podle záznamů na serveru YouTube hrála skupina na koncertech i některé písně skupiny Conflict 88, např. Vrať se k nám nebo Krásné časy.<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/>
Tomáš Ortel založil v roce [[2002]] skupinu Ortel.<ref name="echo24-vilimova-20151130"/> Podle vlastního vyjádření jej k založení vedla nespokojenost po [[Sametová revoluce|17. listopadu]] a touha upozornit lidi na to, před čím by raději zavírali oči.<ref name="youtube-zak-rozhovor"/> V rozhovorech o kapele mluví jako o nepolitické skupině,<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/> považuje ji za vlasteneckou.<ref name="pravo-spulak-20151130"/> Viliam Buchert nachází v hudbě Ortelu inspiraci rockem, popem i folkem, výsledek však považuje za nesourodou a nevyrovnanou směs.<ref name="reflex-buchert-20141205"/> Texty písní skupiny jsou mnohoznačné, kritizují např. náboženské a etnické menšiny.<ref name="novinky-kab-20151130"/><ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/> Buchert naopak vidí texty jako často jednoznačnější, někdy provokující, hrající si se symboly a metaforami, štípající do otázek řešených českou společností. V porovnání s mnoha rapery je nepovažuje za nijak zvláštní a vyhraněné a při srovnání s extrémy v USA, Anglii či Německy dokonce za hodně umírněné.<ref name="reflex-buchert-20141205"/> Josef Martínek je považuje za „pseudoposelství“,<ref name="ireport-martinek-20161125"/> podle Jana Vedrala jde o promyšlenou stylizaci a provokaci na hraně extremismu,<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/>Podle záznamů na serveru YouTube hrála skupina na koncertech i některé písně skupiny Conflict 88, např. Vrať se k nám nebo Krásné časy.<ref name="idnes.cz-vedral-20141107"/>


Verze z 2. 12. 2016, 02:25

Tomáš Ortel
Tomáš Ortel se skupinou Ortel
Tomáš Ortel se skupinou Ortel
Základní informace
Rodné jménoTomáš Hnídek
Narození26. prosince 1975 (48 let)
Československo Plzeň, Československo
ŽánryRock
Nástrojebicí, zpěv, kytara
Aktivní roky1994 - současnost
Příbuzná témataConflict 88
Ocenění2. místo – Český slavík Mattoni 2016
3. místo – Český slavík Mattoni 2015
Webortel.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Ortel, rodným jménem Tomáš Hnídek (* 26. prosince 1975, Plzeň),[1] je český zpěvák, lídr rockové skupiny Ortel,[2][3] bývalý člen neonacistické kapely Conflict 88.[4][5] Tomáš Ortel je autorem písně Hadr, která se později stala hymnou zakázané Dělnické strany.[1] V soutěži Český slavík Mattoni 2015 se v kategorii zpěváků umístil na 3. místě,[6] v následujícím ročníku postoupil na 2. místo.[7]

Život

Hudba přitahovala Hnídka odmala, v paneláku k nelibosti sousedů hrál na bicí. Vyrůstal na Landově skinheadském Orlíku. Vyučil se operátorem CNC strojů, soustružením a frézováním se dlouho živil.[1] Okolo roku 1994 začal hrát v kapele Conflict 88.[1] Za své působení v této kapele se nestydí a nelituje jej, svůj odchod z kapely a založení vlastní kapely jdoucí odlišným směrem považuje za důkaz posunu smýšlení.[8] V roce 2013 se účastnil protiromského průvodu Plzní, kdy šel v čele průvodu a byl jedním z řečníků demonstrace.[8] Tomáš Ortel podniká v pohostinství, do dubna 2015 provozoval v plzeňské Rybářské ulici restauraci Schenk u Ortela se středověkou tématikou, v současnosti si jím plně vlastněná společnost Tomáš ORTEL s.r.o. pronajímá sál Alfa a provozuje jej jako Rebel Alfa Music Club.[1][9]

Hudební kariéra

Hudební kariéra Tomáše Hnídka zahrnuje působení v dvou kapelách.

Kapela Conflict 88

Podrobnější informace naleznete v článku Conflict 88.

V roce 1994 stál Tomáš Hnídek jako bubeník[1] u zrodu plzeňské neonacistické kapely Conflict 88,[10][8][4] jejíž název odkazuje čísly 88 na nacistický pozdrav Heil Hitler. Texty písní vyzdvihují nadřazenost bílé rasy a jsou otevřeně antisemitské[1] a rasistické.[8] Kapela hrála mimo jiné v Srbsku na srazu neonacistické organizace Combat 18.[10] Jednu ze svých písní kapela věnovala nacistickému politikovi Rudolfu Hessovi.[10] Ortel se proti spojování s touto ideologií brání poukazem na fakt, že nebyl autorem textů kapely, ze které odešel v roce 2002.[1]

Kapela Ortel

ikona
Je navrženo vyjmutí této části článku a její přesunutí do článku Ortel (hudební skupina) nebo článku zde nechat jen shrnutí jako u Comflict 88.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Tomáš Ortel založil v roce 2002 skupinu Ortel.[8] Podle vlastního vyjádření jej k založení vedla nespokojenost po 17. listopadu a touha upozornit lidi na to, před čím by raději zavírali oči.[11] V rozhovorech o kapele mluví jako o nepolitické skupině,[4] považuje ji za vlasteneckou.[12] Viliam Buchert nachází v hudbě Ortelu inspiraci rockem, popem i folkem, výsledek však považuje za nesourodou a nevyrovnanou směs.[13] Texty písní skupiny jsou mnohoznačné, kritizují např. náboženské a etnické menšiny.[14][4] Buchert naopak vidí texty jako často jednoznačnější, někdy provokující, hrající si se symboly a metaforami, štípající do otázek řešených českou společností. V porovnání s mnoha rapery je nepovažuje za nijak zvláštní a vyhraněné a při srovnání s extrémy v USA, Anglii či Německy dokonce za hodně umírněné.[13] Josef Martínek je považuje za „pseudoposelství“,[15] podle Jana Vedrala jde o promyšlenou stylizaci a provokaci na hraně extremismu,[4]Podle záznamů na serveru YouTube hrála skupina na koncertech i některé písně skupiny Conflict 88, např. Vrať se k nám nebo Krásné časy.[4]

Anketa Český slavík

Na Českém slavíku Mattoni 2014 v kategorii skupin se Ortel umístil na čtvrtém místě s počtem 11 838 bodů. „Já si myslím, že Ortel tam nepatří. My nejsme zrovna kapela, která baví lidi. My pouze těm lidem chceme něco sdělit,“ uvedl Tomáš pro FTV Prima.[16] Oproti předchozímu roku přitom kapela poskočila ze 105. místa,[17] podle Viliama Bucherta z Reflexu však nominace vyplynula z údajné kontroverznosti skupiny než z její pouze průměrné hudby.[13] Josef Martínek z iREPORTu podotýká, že před soutěží znalo kapelu spíše jen tvrdé jádro fanoušků, díky umístění v soutěži a rozruchu ji objevila širší veřejnost.[15]

O rok později na Českém slavíku Mattoni 2015 se ve stejné kategorii skupina Ortel umístila již na druhém místě s 27 062 body. Rovněž při děkovné řeči na vyhlašovacím večeru Tomáš Ortel uvedl, že si nemyslí, že by kapela na České slavíky patřila. V ročníku 2016 se skupina znovu umístila na druhém místě, když získala 20 245 bodů (o 2720 bodů méně než první skupina Kabát),[7][18] Tomáš Ortel se umístil na druhém místě mezi zpěváky s 16 432 body.[19]

Odezva médií a hudební scény

Úspěchů skupiny v anketě Český slavík si opakovaně všímala média, vyvolaly společenský rozruch i kritiku.[1][2][20] Ještě před vyhlášením výsledků ankety v roce 2015 se spekulovalo o vyřazení skupiny, neboť pravidla umožňují vyřadit soutěžící porušující dobré mravy. Pořadatel Musica Bohemica ale v soutěži hodnotí obdržené hlasy, nikoliv pověst kapely či fanoušky.[14] Na účast Ortelu v přímém televizním přenosu z předávání cen Český slavík 2015 si u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání stěžoval poslanec Jan Chvojka z ČSSD.[14] Rada neshledala účast kapely Ortel za nezákonnou.[21]

V létě 2016 se ve skladbě „Fuck Off“ proti šiřitelům nenávisti včetně skupiny Ortel vymezila rapová skupina Peneři strýčka Homeboye.[22][23]

Na galavečeru Českého slavíka v roce 2016 nepřišel cenu za Nejstreamovanější skladbu roku osobně převzít Ben Cristovao právě kvůli Ortelu.[24][19] Při samotném předávání ocenění Ortelu se zvedl Radek Banga spolu s manželkou, začali pískat a na protest proti Ortelu odešli ze sálu. Umrlčí lebky se zkříženými hnáty a českým lvem na čele, které měli na košilích členové Ortelu na pódiu, považuje Banga za zjevnou propagaci nacismu, neboť umrlčí lebky (bez lvů) byly jedním z hlavních symbolů jednotek SS.[25] Tomáš Ortel v reakci pro redakci deníku Právo označil lebku na košilích za logo kapely, které značí jen odkaz našich předků bojujících za naši zem. Záměnu s nacistickými symboly označil za naprostý nesmysl a účelově vyvolanou propagandu.[26]

Členové

  • Tomáš – zpěv, kytara
  • Adam – klávesy
  • Balu – kytara
  • Ota – basa
  • Míra – bicí
bývalí členové
  • Lucie Běhounková – klávesy, zpěvačka[1]

Diskografie

  • Nevinnej (2007)
  • Co se to stalo (2009)
  • Ideje (2010)
  • Problém (2012)
  • Mešita (2013)
  • Defenestrace (2014)
  • Zůstaň mým domovem (2015)

Pravicová scéna

Skupina Ortel byla oblíbená mezi neonacisty, v reakci na zvýšený zájem médií i policie se skupina v červnu 2010 na svých webových stránkách od neonacistů distancovala.[27] Koncerty Ortelu zkoumalo ministerstvo vnitra v pravidelné zprávě o extremismu, podle níž je Ortel příkladem trendu, kdy texty písní sice inklinují k pravicovému extremismu, jsou však formulovány tak, aby interpretům nehrozil trestní postih.[17] Podle Jana Charváta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, specialisty na extremistickou hudební scénu, se v textech Tomáše Ortela neonacismus nenachází. Podle Charváta ortodoxní neonacistická scéna Ortelem absolutně pohrdá, považují jej za šaška bez hrdosti vystupujícího za peníze.[1]

Píseň „Hadr“ z prvního alba Nevinnej (2007) si osvojila Dělnická strana (později i DSSS) jako svou oficiální hymnu, s čímž skupina Ortel dodatečně souhlasila.[4][28][11][13] Skladba „Mešita“ z pozdějšího stejnojmenného alba vyvolala pobouření ze strany muslimské obce v Česku.[28][29] Strana Národní demokracie vedená Adamem B. Bartošem vyzvala své příznivce, aby skupině do ankety posílali hlasy.[17]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k ČÁPOVÁ, Hana. Úspěch slavíka Ortela je připomínkou, kolik tu žije lidí s pocitem beznaděje. Respekt.cz [online]. 2015-12-05. Dostupné online. ISSN 1801-1446. 
  2. ↑ a b ČTK. Loni bronz, letos stříbro. Ortel si na Slavících polepšil, někteří na protest odešli ze sálu. Aktuálně.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ KABÁTOVÁ, Šárka. Kontroverzní Ortel na Slavících? Nechci, aby nás vinili z cenzury, říká pořadatel. Lidovky.cz [online]. 2016-11-29 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g VEDRAL, Honza. Ve Slavících boduje kapela Ortel. Zpívá o Romech a pobouřila muslimy. iDNES.cz [online]. 2014-11-07. Dostupné online. 
  5. ↑ ZELENKA, Jakub. Zlatý slavík ve stínu xenofobního Ortelu. Šiky extremistů atakují soutěž o kapelu roku. Lidovky.cz [online]. 2015-11-13. Dostupné online. 
  6. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Slavíky vyhráli Gott, Bílá a Kabát, dvakrát bodoval kontroverzní Ortel. iDNES.cz [online]. 2015-11-28. Dostupné online. 
  7. ↑ a b SPÁČILOVÁ, Mirka; ŠŤÁSTKA, Tomáš. Slavíka mají Lucie Bílá, Karel Gott a Kabát, Ortel bral dvě stříbra. iDNES.cz [online]. 2016-11-26 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e VILÍMOVÁ, Tereza. Slavíkem oceněný Ortel stál u zrodu kapely vzývající Hitlera. Echo24.cz [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ PALIČKA, Jan P. Zpěvák Ortel musel zavřít hospodu! Expres na místě zjišťoval proč. Expres.cz [online]. 2015-12-15 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c JANOUŠ, Václav. Koncert neonacistické kapely v Českých Budějovicích ohlídá policie. iDNES.cz [online]. 2014-09-10. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Tomáš Ortel První rozhovor do regionální televize ZAK - 16. 9. 2012
  12. ↑ ŠPULÁK, Jaroslav. Ortel tvrdí: Nejsme pravicová kapela, jsme vlastenečtí. Špulák.cz / Právo [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d BUCHERT, Viliam. Je plzeňská skupina Ortel extrémistická? Kritizuje proroka Mohameda, ale je to jen bublina. Reflex.cz [online]. 2014-12-05. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c kab. Poslanec Chvojka si stěžuje na Českého slavíka. Nelíbí se mu ocenění kapely Ortel. Novinky.cz [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b MARTÍNEK, Josef. ROCKBLOG: Český slavík = anketa popularity zpívajících celebrit a obskurností. Chybí už jen Olivie Žižková. iREPORT [online]. 2016-11-25 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1178969612117318&id=770461339634816
  17. ↑ a b c ČTK. Mezi nominovanými na Slavíka je skupina Ortel i její frontman. České noviny.cz [online]. 2015-11-27 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 
  18. ↑ MAJZON, Marek. Iba jedno prekvapenie na Českom slavíkovi: Na Gotta sa doťahuje xenofób Ortel. Aktuálne.sk [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b redakce. Ben Cristovao objasnil, proč si nepřišel pro Slavíka: Pro lidi, kteří ocení fašismus, nemám žádný respekt. iREPORT [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. 
  20. ↑ BOČEK, Michal; VARHANÍK, Jiří. Policie se zaměří na pořádek v lokalitě koncertu Ortela. Jihlavské listy [online]. 2016-02-12 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. Vystoupení Ortelu na Českém slavíkovi nebylo v rozporu se zákonem, rozhodla vysílací rada. Aktuálně.cz [online]. 2015-12-15 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  22. ↑ VALEŠ, Martin. Zeman, Ortel, Konvička, Ringo Čech i Pošta pro tebe… Rappeři PSH do klipu narvali všechno nekavárenské. Reflex [online]. 2016-06-29 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. 
  23. ↑ redakce. VIDEO: PSH mají vzkaz pro Ortel, Zemana, Konvičku, Brichtu i Babiše: Fuck off!. iREPORT [online]. 2016-06-26 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. 
  24. ↑ RYŠAVÝ, Zdeněk. Ben Cristovao nepřišel na slavíky kvůli xenofobům z Ortelu. Kritika ankety sílí, přidávají se další umělci. Romea.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. ISSN 1804-9117. 
  25. ↑ ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Propagování nacismu tleskal celý sál, říká Banga, který vypískal Ortela. iDNES.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  26. ↑ ŠPULÁK, Jaroslav. Kvůli Ortelovi se při Českém slavíkovi pískalo i bouchalo dveřmi. Novinky.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  27. ↑ PROCHÁZKA, Jakub. Anarchisti a neonacisté plánují o víkendu koncerty v Plzni. Zprávy.Tiscali.cz [online]. 2010-11-19 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b http://ortel.cz/historie
  29. ↑ KABÁTOVÁ, Šárka (sk). Město pozvalo xenofobní kapelu Ortel. Chtěli jsme jen kulturu pro lidi, hájí se. Lidovky.cz [online]. 2015-09-03 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tomáš_Ortel&oldid=14378533“