František Jakub Fortin: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m WPCleaner v1.31 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie / Zbývající odkaz - Dobrá Voda
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m Přejmenování kategorií (viz diskuse)
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
'''František J. Fortin''', (narozen pravděpodobně 4. října 1680 v [[Srbeč|Srbči]] u Mšece – zemřel [[14. červenec|14. července]] [[1763]] v [[Želnava|Želnavě]]), syn [[Michal Fortin z Muggia|Michala Fortina z Muggia]], byl stavitelem knížecího dvora v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]].
| datum narození = {{Datum narození|1680|10|1}}<ref name="křest" />
| místo narození = [[Srbeč]] <br />{{Vlajka a název|České království}}
| místo úmrtí = [[Želnava]] <br /> {{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}
}}
'''František Jakub Fortin '''(cca [[1. říjen|1. října]]<ref name="křest">zapsán křest novorozence</ref> [[1680]] [[Srbeč]]<ref name="matrikaN">[https://ebadatelna.soapraha.cz/d/8933/24 Matriční záznam o narození a křtu (''třetí zápis vlevo'')] farnost Mšec </ref> – [[14. červenec|14. července]] [[1763]] v [[Želnava|Želnavě]]<ref name="matrikaZ">[https://digi.ceskearchivy.cz/8890/340/2276/1440/52/0 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu (''třetí zápis vpravo nahoře'')] farnost Želnava </ref>) byl příslušník [[Italové|vlašského]] rodu architektů Fortini, syn mšeckého stavitele [[Michal Fortin z Muggia|Michala Fortina]] a vrchní stavitel knížecího dvora v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] v době vlády knížete [[Adam František ze Schwarzenbergu|Adama Františka]] a později [[Josef I. Adam ze Schwarzenbergu|Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu]].


Jeho syn [[Josef František Fortin]], taktéž knížecí architekt, přestavěl zámek Červený Dvůr a Kvítkův Dvůr u Českého Krumlova do jejich současné podoby.
⚫
==Život a kariéra==
Oženil se dne [[13. říjen|13. října]] [[1711]] ve [[Mšec]]i s Terezií Dopitovou (narozena [[11. březen|11. března]] [[1692]] v Srbči u Mšece a zemřela [[28. květen|28. května]] [[1738]] v Českém Krumlově), jejíž náhrobní kámen, původně uložený na zrušeném [[český Krumlov|českokrumlovském]] hřbitově u [[Martin z Tours|sv. Martina]], se dodnes zachoval v podlaze [[kostel]]a [[svatý Vít|sv. Víta]] v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] pod schodištěm k prelátské oratoři.


⚫
== Život a kariéra ==
Profesní kariéra Františka Fortina začíná pravděpodobně v [[Praha|Praze]], pracoval jako [[polír]] u [[Giovanni Battista Alliprandi|Jana Baptisty Alliprandiho]]. V knize [[Milada Vilímková|Milady Vilímkové]] Stavitelé paláců a chrámů<ref>Milada Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů, Praha, nakl. Vyšehrad 1986, s. 112</ref> se o něm v odstavci o vzájemných vztazích mezi [[praha|pražskými]] [[architektura|staviteli]] nachází tato zmínka: "To se stalo například v červnu roku [[1711]] Tomáši Haffeneckerovi a Janu Jiřímu Aichbauerovi, kteří – prý v podroušeném stavu – napadli políra Františka Fortiniho a tovaryše Urbana Grünwalda a Martina Hasse, kteří toho času pracovali u [[hrabě]]te Coloreda (nepochybně na stavbě [[Schönbornský palác|paláce na tržišti]], později Schönbornského) a na ulici je "traktýrovali ranami a pohlavky". Jana Baptistu Alliprandiho, který se zřejmě svého políra i tovaryšů zastal, nazvali fušerem. Za tuto urážku je žaloval a byli odsouzeni k pokutě 20 zlatých rýnských."
František Jakub Fortin se narodil roku [[1680]] jako syn stavitele Michala Fortina původem z Itálie.<ref name="matrikaN" /> [[13. říjen|13. října]] [[1711]] se ve [[Mšec]]i oženil s Terezií Dopitovou ([[11. březen|11. března]] [[1692]] Srbeč<ref name="matrikaN2">[https://ebadatelna.soapraha.cz/d/8933/76 Matriční záznam o narození a křtu Terezie Dopisové (šestý zápis vlevo)] farnost Mšec </ref> – [[28. květen|28. května]] [[1738]] Český Krumlov<ref name="matrikaZ2">[https://digi.ceskearchivy.cz/2906/53/871/2481/52/0 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Terezie Fortini (poslední zápis vlevo)] farnost Český Kumlov </ref>), jejíž náhrobní kámen, původně uložený na zrušeném [[český Krumlov|českokrumlovském]] hřbitově u [[Martin z Tours|sv. Martina]], se dodnes zachoval v podlaze [[kostel]]a [[svatý Vít|sv. Víta]] v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] pod schodištěm k prelátské oratoři. Vyučil se pravděpodobně v Praze a kolem roku působil ve službách [[Giovanni Battista Alliprandi|Jana Baptisty Alliprandiho]] a kolem roku [[1711]] se pohyboval na stavbě nového paláce [[hrabě]]te Coloreda, dnes zvaného [[Schönbornský palác]].


Prvním zjistitelným dílem Františka Fortina je [[Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku|řada 20 poutních kapliček]] při cestě z Prahy k [[Řád menších bratří|františkánskému]] [[klášter]]u Sancta Sylva ([[Klášter Hájek|Hájek]]) z let [[1720]]–[[1724]].
Prvním zjistitelným dílem Františka Fortina je [[Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku|řada 20 poutních kapliček]] při cestě z Prahy k [[Řád menších bratří|františkánskému]] [[klášter]]u Sancta Sylva ([[Klášter Hájek|Hájek]]) z let [[1720]]–[[1724]].
Řádek 10: Řádek 15:
Roku 1720 také opravil [[kostel svatého Petra a Pavla (Unhošť)|kostel sv. Petra a Pavla]] v [[Unhošť|Unhošti]], poničený [[blesk]]em.
Roku 1720 také opravil [[kostel svatého Petra a Pavla (Unhošť)|kostel sv. Petra a Pavla]] v [[Unhošť|Unhošti]], poničený [[blesk]]em.


Po smrti [[Schwarzenbergové|schwarzenberského]] dvorního stavitele v [[český Krumlov|Českém Krumlově]] G. D. Spatia roku [[1723]] byl František Fortin přijat na uvolněné místo.
Po smrti [[Giovanni Domenico Spatio|Giovanniho Domenica Spatia]] [[Schwarzenbergové|schwarzenberského]] dvorního stavitele v [[český Krumlov|Českém Krumlově]] roku [[1723]] byl František Fortin přijat na uvolněné místo.


[[Ivo Kořán]] ve svém článku Mirovický [[kostel svatého Klimenta (Mirovice)|kostel sv. Klimenta]] v [[baroko|baroku]] (Umění XV, 1967, s. 410 – 21) uvádí neúplný výčet Fortinových děl: "nejpozději od [[hvěten|května]] r. [[1724]] pracuje na plánech kostela v [[Mirovice|Mirovicích]], pak postupně opravuje [[kostel svatého Bartoloměje (Ratibořice)|kostel sv. Bartoloměje]] v [[Ratibořice (Ratibořské Hory)|Ratibořicích]] … Roku [[1725]] navrhuje novostavbu [[kostel Navštívení Panny Marie (Ondřejov)|kostela Navštívení P. Marie]] v [[Ondřejov (vojenský újezd Boletice)|Ondřejově]] na Krumlovsku, dostavěného pak podle návrhu [[Anton Erhard Martinelli|A. E. Martinelliho]]. V témže roce byl sedmkrát na [[Orlík (zámek)|Orlíce]] … V l. [[1725]]–[[1726]] se dle jeho plánů přistavují dvě kaple ke [[Kostel svatého Linharta (Dolní Vltavice)|kostelu sv. Linharta]] v [[Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]], v červenci roku [[1726]] posílá dva návrhy na výstavbu věže ke [[kostel Nejsvětější Trojice (Chýnov)|kostelu Nejsv. Trojice]] v [[Chýnov]]ě a současně pracuje v [[Netolice|Netolicích]]. V Českém Krumlově upravuje mužský [[klášter]] v bývalém minoritském klášteře v roce 1727, v letech [[1729]]–[[1730]] zvětšuje zámeckou mincovnu, roku [[1732]] staví honosnou [[fara|faru]] v [[Mirovice|Mirovicích]], v červenci roku [[1734]] projektuje zvýšení a rozšíření presbytáře [[Kostel svatého Jiří (Věžná)|kostela sv. Jiří]] ve [[Věžná (okres Pelhřimov)|Věžné]], roku [[1736]] upravuje [[Klášter Zlatá Koruna|klášter ve Zl. Koruně]]. Kolem roku [[1748]] staví [[kostel svatého Filipa a Jakuba (Šumavské Hoštice)|kostel sv. Filipa a Jakuba]] v [[Šumavské Hoštice|Šumavských Hošticích]], v letech [[1748]]–[[1749]] rozšiřuje severní trakt hořejšího krumlovského zámku a v letech [[1752]]–[[1754]] buduje dle plánů E. A. Martinelliho [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Majdalena)|kostel sv. Máří Magdaleny]] ve [[Majdalena|Sv. Majdaléně]]; nad to pracoval na věžích kostelů [[kostel svatého Petra a Pavla (Staré Prachatice)|sv. Petra a Pavla]] ve [[Staré Prachatice|St. Prachaticích]] a [[Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Volary)|sv. Kateřiny]] ve [[Volary|Volarech]].
[[Ivo Kořán]] ve svém článku Mirovický [[kostel svatého Klimenta (Mirovice)|kostel sv. Klimenta]] v [[baroko|baroku]] (Umění XV, 1967, s. 410 – 21) uvádí neúplný výčet Fortinových děl: "nejpozději od [[hvěten|května]] r. [[1724]] pracuje na plánech kostela v [[Mirovice|Mirovicích]], pak postupně opravuje [[kostel svatého Bartoloměje (Ratibořice)|kostel sv. Bartoloměje]] v [[Ratibořice (Ratibořské Hory)|Ratibořicích]] … Roku [[1725]] navrhuje novostavbu [[kostel Navštívení Panny Marie (Ondřejov)|kostela Navštívení P. Marie]] v [[Ondřejov (vojenský újezd Boletice)|Ondřejově]] na Krumlovsku, dostavěného pak podle návrhu [[Anton Erhard Martinelli|A. E. Martinelliho]]. V témže roce byl sedmkrát na [[Orlík (zámek)|Orlíce]] … V l. [[1725]]–[[1726]] se dle jeho plánů přistavují dvě kaple ke [[Kostel svatého Linharta (Dolní Vltavice)|kostelu sv. Linharta]] v [[Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]], v červenci roku [[1726]] posílá dva návrhy na výstavbu věže ke [[kostel Nejsvětější Trojice (Chýnov)|kostelu Nejsv. Trojice]] v [[Chýnov]]ě a současně pracuje v [[Netolice|Netolicích]]. V Českém Krumlově upravuje mužský [[klášter]] v bývalém minoritském klášteře v roce 1727, v letech [[1729]]–[[1730]] zvětšuje zámeckou mincovnu, roku [[1732]] staví honosnou [[fara|faru]] v [[Mirovice|Mirovicích]], v červenci roku [[1734]] projektuje zvýšení a rozšíření presbytáře [[Kostel svatého Jiří (Věžná)|kostela sv. Jiří]] ve [[Věžná (okres Pelhřimov)|Věžné]], roku [[1736]] upravuje [[Klášter Zlatá Koruna|klášter ve Zl. Koruně]]. Kolem roku [[1748]] staví [[kostel svatého Filipa a Jakuba (Šumavské Hoštice)|kostel sv. Filipa a Jakuba]] v [[Šumavské Hoštice|Šumavských Hošticích]], v letech [[1748]]–[[1749]] rozšiřuje severní trakt hořejšího krumlovského zámku a v letech [[1752]]–[[1754]] buduje dle plánů E. A. Martinelliho [[Kostel svaté Maří Magdalény (Volary)|kostel sv. Maří Magdalény]] ve [[Svatá Magdaléna (Volary)|Sv. Magdaléně]]; nad to pracoval na věžích kostelů [[kostel svatého Petra a Pavla (Staré Prachatice)|sv. Petra a Pavla]] ve [[Staré Prachatice|St. Prachaticích]] a [[Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Volary)|sv. Kateřiny]] ve [[Volary|Volarech]].
Slovem lze říci (…), že se Fortin podílel na všech stavebních podnicích ohromného [[schwarzenbergové|schwarzenberského]] panství od roku [[1724]] až do doby po polovině [[18. století]]. Význam jeho tvorby i vlastní umělecký přínos tkví v jakési střídmosti až prostotě, s níž aplikuje [[baroko|barokní]] článkoví na klidné fasády svých staveb. Půdorysy jeho [[kostel]]ů zachovávají stará schémata jednolodní stavby s polygonálním či dokonce pravoúhlým závěrem. Loď je nezřídka po obou stranách rozšířena polygonálně či pravoúhle uzavřenými [[kaple]]mi, jež připomínají v jakési až [[gotická architektura|gotizující]] reminiscenci příčnou loď. [[architektura|Architektonické]] články spíše stavbu zdobí, než člení; Fortin je chápe povýtce jako prvek dekorativní, nezasahující do kompozice stavby. Podle těchto rysů jeho dílo, lišící se tak výrazně od dramaticky hybných staveb pražských i východočeských mistrů, snadno na českém jihu poznáváme."
Slovem lze říci (…), že se Fortin podílel na všech stavebních podnicích ohromného [[schwarzenbergové|schwarzenberského]] panství od roku [[1724]] až do doby po polovině [[18. století]]. Význam jeho tvorby i vlastní umělecký přínos tkví v jakési střídmosti až prostotě, s níž aplikuje [[baroko|barokní]] článkoví na klidné fasády svých staveb. Půdorysy jeho [[kostel]]ů zachovávají stará schémata jednolodní stavby s polygonálním či dokonce pravoúhlým závěrem. Loď je nezřídka po obou stranách rozšířena polygonálně či pravoúhle uzavřenými [[kaple]]mi, jež připomínají v jakési až [[gotická architektura|gotizující]] reminiscenci příčnou loď. [[architektura|Architektonické]] články spíše stavbu zdobí, než člení; Fortin je chápe povýtce jako prvek dekorativní, nezasahující do kompozice stavby. Podle těchto rysů jeho dílo, lišící se tak výrazně od dramaticky hybných staveb pražských i východočeských mistrů, snadno na českém jihu poznáváme."


Asi od roku [[1750]], nejprve společně s otcem, později samostatně, působil jako krumlovský polír i Františkův syn [[Josef František Fortin|Josef František]], který se však již podepisoval Fortini.
Asi od roku [[1750]], nejprve společně s otcem, později samostatně, působil jako krumlovský polír i Františkův syn [[Josef František Fortin|Josef František]], který se však již podepisoval Fortini.


Podle jeho plánů byl roku [[1750]] přestavěn zámek [[Kvítkův dvůr]], roku [[1751]] vypracoval plán nové lázeňské budovy v [[dobrá Voda|Dobré Vodě]], roku [[1754]] vystavěl novou kostelní věž v [[Chroboly|Chrobolech]] a podal návrh přestavby letohrádku [[Letohrádek Bellarie|Bellarie]] v Českém Krumlově, který však nebyl realizován. Roku [[1756]] vyprojektoval plány přístavby jižního křídla zámku [[Červený Dvůr (Chvalšiny)|Červený dvůr]] a do roku [[1760]] zde sjednotil vnější fasády. V roce [[1758]] se jako [[kníže]]cí [[architektura|stavitel]] účastnil stavebních úprav minoritského kláštera v [[český Krumlov|Českém Krumlově]].
Podle jeho plánů byl roku [[1750]] přestavěn zámek Kvítkův Dvůr, roku [[1751]] vypracoval plán nové lázeňské budovy v [[dobrá Voda|Dobré Vodě]], roku [[1754]] vystavěl novou kostelní věž v [[Chroboly|Chrobolech]] a podal návrh přestavby letohrádku [[Letohrádek Bellarie|Bellarie]] v Českém Krumlově, který však nebyl realizován. Roku [[1756]] vyprojektoval plány přístavby jižního křídla zámku [[Červený Dvůr (Chvalšiny)|Červený dvůr]] a do roku [[1760]] zde sjednotil vnější fasády. V roce [[1758]] se jako [[kníže]]cí [[architektura|stavitel]] účastnil stavebních úprav minoritského kláštera v [[český Krumlov|Českém Krumlově]].


== Reference ==
== Odkazy ==

⚫
=== Literatura ===
⚫
* Milada Vilímková, ''Stavitelé paláců a chrámů''. Praha: Vyšehrad 1986
* František Fortin, Stavitelský rod Fortinů. ''[http://rodopisna-revue-online.tode.cz/ Rodopisná revue online]'' 12, 2010, č. 9–10

=== Reference ===
<references />
<references />
⚫
==Literatura==
⚫
* Milada Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů, Praha, nakl. Vyšehrad 1986


{{DEFAULTSORT:Fortin, František Jakub}}
⚫
[[Kategorie:Narození 1680]]
[[Kategorie:Úmrtí 1763]]
[[Kategorie:Narození v roce 1680]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1763]]
[[Kategorie:Čeští architekti]]
[[Kategorie:Čeští architekti]]
[[Kategorie:Barokní architekti]]
[[Kategorie:Barokní architekti]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Architekti a stavitelé z Českého Krumlova]]
⚫
[[Kategorie:Narození v Srbči]]
[[Kategorie:Úmrtí v Želnavě]]
[[Kategorie:Úmrtí 14. července]]

Aktuální verze z 24. 11. 2022, 09:54

František Jakub Fortin
Narození1. října 1680[1]
Srbeč
České královstvíČeské království České království
Úmrtí14. července 1763 (ve věku 82 let)
Želnava
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Jakub Fortin (cca 1. října[1] 1680 Srbeč[2] – 14. července 1763 v Želnavě[3]) byl příslušník vlašského rodu architektů Fortini, syn mšeckého stavitele Michala Fortina a vrchní stavitel knížecího dvora v Českém Krumlově v době vlády knížete Adama Františka a později Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu.

Jeho syn Josef František Fortin, taktéž knížecí architekt, přestavěl zámek Červený Dvůr a Kvítkův Dvůr u Českého Krumlova do jejich současné podoby.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

František Jakub Fortin se narodil roku 1680 jako syn stavitele Michala Fortina původem z Itálie.[2] 13. října 1711 se ve Mšeci oženil s Terezií Dopitovou (11. března 1692 Srbeč[4] – 28. května 1738 Český Krumlov[5]), jejíž náhrobní kámen, původně uložený na zrušeném českokrumlovském hřbitově u sv. Martina, se dodnes zachoval v podlaze kostela sv. Víta v Českém Krumlově pod schodištěm k prelátské oratoři. Vyučil se pravděpodobně v Praze a kolem roku působil ve službách Jana Baptisty Alliprandiho a kolem roku 1711 se pohyboval na stavbě nového paláce hraběte Coloreda, dnes zvaného Schönbornský palác.

Prvním zjistitelným dílem Františka Fortina je řada 20 poutních kapliček při cestě z Prahy k františkánskému klášteru Sancta Sylva (Hájek) z let 1720–1724.

Roku 1720 také opravil kostel sv. Petra a Pavla v Unhošti, poničený bleskem.

Po smrti Giovanniho Domenica Spatia schwarzenberského dvorního stavitele v Českém Krumlově roku 1723 byl František Fortin přijat na uvolněné místo.

Ivo Kořán ve svém článku Mirovický kostel sv. Klimenta v baroku (Umění XV, 1967, s. 410 – 21) uvádí neúplný výčet Fortinových děl: "nejpozději od května r. 1724 pracuje na plánech kostela v Mirovicích, pak postupně opravuje kostel sv. Bartoloměje v Ratibořicích … Roku 1725 navrhuje novostavbu kostela Navštívení P. Marie v Ondřejově na Krumlovsku, dostavěného pak podle návrhu A. E. Martinelliho. V témže roce byl sedmkrát na Orlíce … V l. 1725–1726 se dle jeho plánů přistavují dvě kaple ke kostelu sv. Linharta v Dolní Vltavici, v červenci roku 1726 posílá dva návrhy na výstavbu věže ke kostelu Nejsv. Trojice v Chýnově a současně pracuje v Netolicích. V Českém Krumlově upravuje mužský klášter v bývalém minoritském klášteře v roce 1727, v letech 1729–1730 zvětšuje zámeckou mincovnu, roku 1732 staví honosnou faru v Mirovicích, v červenci roku 1734 projektuje zvýšení a rozšíření presbytáře kostela sv. Jiří ve Věžné, roku 1736 upravuje klášter ve Zl. Koruně. Kolem roku 1748 staví kostel sv. Filipa a Jakuba v Šumavských Hošticích, v letech 1748–1749 rozšiřuje severní trakt hořejšího krumlovského zámku a v letech 1752–1754 buduje dle plánů E. A. Martinelliho kostel sv. Maří Magdalény ve Sv. Magdaléně; nad to pracoval na věžích kostelů sv. Petra a Pavla ve St. Prachaticích a sv. Kateřiny ve Volarech. Slovem lze říci (…), že se Fortin podílel na všech stavebních podnicích ohromného schwarzenberského panství od roku 1724 až do doby po polovině 18. století. Význam jeho tvorby i vlastní umělecký přínos tkví v jakési střídmosti až prostotě, s níž aplikuje barokní článkoví na klidné fasády svých staveb. Půdorysy jeho kostelů zachovávají stará schémata jednolodní stavby s polygonálním či dokonce pravoúhlým závěrem. Loď je nezřídka po obou stranách rozšířena polygonálně či pravoúhle uzavřenými kaplemi, jež připomínají v jakési až gotizující reminiscenci příčnou loď. Architektonické články spíše stavbu zdobí, než člení; Fortin je chápe povýtce jako prvek dekorativní, nezasahující do kompozice stavby. Podle těchto rysů jeho dílo, lišící se tak výrazně od dramaticky hybných staveb pražských i východočeských mistrů, snadno na českém jihu poznáváme."

Asi od roku 1750, nejprve společně s otcem, později samostatně, působil jako krumlovský polír i Františkův syn Josef František, který se však již podepisoval Fortini.

Podle jeho plánů byl roku 1750 přestavěn zámek Kvítkův Dvůr, roku 1751 vypracoval plán nové lázeňské budovy v Dobré Vodě, roku 1754 vystavěl novou kostelní věž v Chrobolech a podal návrh přestavby letohrádku Bellarie v Českém Krumlově, který však nebyl realizován. Roku 1756 vyprojektoval plány přístavby jižního křídla zámku Červený dvůr a do roku 1760 zde sjednotil vnější fasády. V roce 1758 se jako knížecí stavitel účastnil stavebních úprav minoritského kláštera v Českém Krumlově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milada Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů. Praha: Vyšehrad 1986
  • František Fortin, Stavitelský rod Fortinů. Rodopisná revue online 12, 2010, č. 9–10

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b zapsán křest novorozence
  2. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu (třetí zápis vlevo) farnost Mšec
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu (třetí zápis vpravo nahoře) farnost Želnava
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Terezie Dopisové (šestý zápis vlevo) farnost Mšec
  5. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Terezie Fortini (poslední zápis vlevo) farnost Český Kumlov
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Jakub_Fortin&oldid=21955356“